Ekologie. Ilustrační obrázek.

Uhlíkové clo: Správný krok pro Evropu?

Skloubit zdánlivě protichůdné cíle, snahu o omezení emisí uhlíku s úsilím o zachování globální konkurenceschopnosti, je nesnadná výzva. Aby v ní obstála, plánuje Evropská unie zavést tzv. mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, zkráceně CBAM). Bude nástroj efektivní a nepředstavuje pro evropskou potažmo českou ekonomiku riziko? O tom diskutovali účastníci debaty, uspořádané 23. února v Praze portálem Euractiv.cz.

Diskutovat přišli ekonomka Danuše Nerudová, europoslanci Alexandr Vondra a Mikuláš Peksa a Pavlína Kulhánková, ředitelka Odboru průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu. Debatu moderoval Jan Vitásek, vydavatel portálu Euractiv.cz.

Moderátor na úvod připomněl, že motivací v pozadí mechanismu je zabránit jevu označovanému jako tzv. carbon leakage neboli úniku uhlíku – tedy tomu, aby producenti přesouvaly výrobu z Evropy do míst, kde nejsou tak vysoké environmentální standardy, které zvyšují cenu výrobních nákladů. Debata o mechanismu CBAM by se měla dořešit během probíhajícího francouzského předsednictví v Radě EU, avšak je vysoce pravděpodobné, že se to nestihne. V tom případě by finální podobu tohoto nástroje muselo řešit nadcházející české předsednictví.

Rizikem je obcházení v podobě přesunu na jiné trhy či rozdělení výroby

Danuše Nerudová představila studii Mendelovy univerzity o odhadovaných dopadech mechanismu CBAM na českou ekonomiku. Uvedla, že do Česka se nejvíce dováží strojírenské vybavení. Zemí, ze které Česká republika importuje nejvíce, je Čína. Nerudová varovala, že zavedení CBAM automaticky neznamená, že producenti na území třetích zemí přistoupí k ekologizaci svých výrobních procesů. Může se totiž stát, že svoje produkty budou místo Evropy dodávat na jiné trhy. Dvě hlavní otázky, které by měly být zodpovězeny při implementaci, jsou podle Nerudové zaprvé cena a zadruhé identifikace toho, na jaké kategorie produktů se „uhlíkové clo“ bude vztahovat.

Ekologie. Ilustrační obrázek.
Ekologie. Ilustrační obrázek. Zdroj: Pixabay.com

Alexandr Vondra připomněl jednu z motivací vzniku tohoto nástroje, který označil za „francouzské dítě.“ Jeho architekti mimo jiné reagovali na obavu, aby se evropští producenti nevydali cestou outsourcingu do jiných regionů, kde výrobní náklady nejsou tak vysoké. Fakticky mechanismus CBAM Vondra považuje za clo, byť zdůvodněné environmentálně a nikoli obchodně, jak je u cel zvykem. Vondra spatřuje dva potenciální zádrhele. Zaprvé jak zabránit podvodům a obcházení, například v situaci, kdy by téže firma zavedla dva provozy, jeden „ekologický“ a druhý méně. Druhý problémem je podle Vondry skutečnost, že výchozí situace různých členských zemí se do značné míry odlišuje.

Peksa: Mechanismus bude řešit černé pasažéry

Peksa se s výrokem svého předřečníka, že mechanismus CBAM představuje ochranářské opatření, neztotožnil. Uvedl, že k Pařížské dohodě o ochraně klimatu z roku 2015 se zavázalo velké množství států, které dohromady představují 98 procent producentů antropogenních emisí. CBAM bude podle Peksy řešit pouze „černé pasažéry“ – státy, které se rozhodly globální úsilí v boji proti změně klimatu ignorovat a takových není mnoho.

Kulhánková konstatovala, že České republiky se riziko úniku uhlíku (carbon leakage) týká, neboť jsme v celoevropském srovnání velmi industrializovanou zemí s vysokým podílem energeticky náročného průmyslu. Co se týče konkrétního postoje k navrhovanému mechanismu uhlíkového cla na hranicích, Kulhánková vyjádřila přesvědčení, že je nezbytné ze všeho nejdříve zajistit plnou souladnost nástroje s pravidly Světové obchodní organizace. Doplnila, že k mechanismu CBAM se váží čtyři delegované a dvanáct prováděcích aktů, které mají zamezit potenciálnímu obcházení pravidel, avšak tyto akty ještě nebyly představeny.

Kolik nás bude stát, když neuděláme nic?

V následné diskuzi Vondra řekl, že Evropské unie zavedené mechanismu CBAM určitě schválí. České zájmy se podle Vondry do značné míry překrývají s německými a zároveň platí, že Česko bude patřit mezi země, které budou dopady mechanismu nejvíce zasaženy. Peksa si naopak stál za svým, že nástroj CBAM nezpůsobí tuzemské ekonomice markantní zátěž. „CBAM je nástroj pro případ, že se v mezinárodním prostředí objeví iracionální aktér, který bude bojkotovat snahu o boj proti klimatické změně,“ vysvětlil Peksa. „Otázka by měla být, kolik nás bude stát, když se nic neudělá,“ je přesvěčená Danuše Nerudová.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop; Pixabay.com

Poskytnutá podpora ukrajinským uprchlíkům

V červnu 2022 udělilo Polsko mezi členskými státy EU, pro které jsou k dispozici údaje, nejvyšší počet statusů dočasné ochrany Ukrajincům prchajícím z Ukrajiny (60 125) v důsledku ruské invaze. Po Polsku následovalo Rumunsko (10…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.