Fake news - ilustrační obrázek.

Čeští experti zveřejnili Desatero pro lepší porozumění a čelení dezinformacím

Dezinformace jsou v třetí dekádě probíhajícího tisíciletí všudypřítomným fenoménem. Jejich frekvence výskytu i míra sofistikovanosti narůstá, a i z toho důvodu ve spektru bezpečnostních hrozeb zaujímají stále výraznější místo. Dezinformace jsou jednak hrozbou samy o sobě, jednak zesilují jiné hrozby a prohlubují krize (o čemž jsme se mohli přesvědčit během pandemie covid-19). Potřeba na problém dezinformací adekvátně a promptně reagovat je proto zcela zřetelná.

Skupina českých výzkumníků z několika institucí proto zveřejnila desetibodový kodex pojmenovaný Desatero pro lepší porozumění a čelení dezinformacím. Jeho jednotlivé body by měli mít na paměti všichni, kdo se s dezinformacemi setkají. Pod desatero jsou podepsáni pracovníci think-tanku Prague Security Studies Institute, dále analytici z Asociace pro mezinárodní otázky i ze společnosti STEM a v neposlední řadě rovněž představitelé Ústavu mezinárodních vztahů a programu mediálního vzdělávání Transitions.

První bod desatera zní: „Dezinformace nejsou pouze bezpečnostní problém.“ Výzkumníci poukazují na to, že dezinformace jsou pojmem, jenž má mnoho dimenzí a přesah do více oblastí, a tak je k nim zapotřebí i přistupovat. K debatě o dezinformacích tedy nestačí zvát pouze experty na oblast bezpečnosti a médií, nýbrž je nutné zahrnout například i sociology, psychology a filozofy.

Ve svém druhém bodu desatero uvádí: „Konstruktivní debata vyžaduje srozumitelné pojmy.“ Pojmy jako dezinformace, misinformace či fake news jsou ve veřejném diskurzu často užívány zaměnitelně, byť jejich význam totožný není. Aby byla debata o problematice dezinformací přínosná a konstruktivní, je nezbytné nalézt shodu nad pojmoslovím. Terminologie pak musí být všemi aktéry používána jednotně a srozumitelně, zejména při jejich osvětovém působení vzhledem k veřejnosti. Signatáři desatera nabádají k návratu k zavedeným českým výrazům jako mylná informace, neověřená informace, domněnka či pomluva.

Zatřetí je podle odborníků nutné si uvědomit následující: „Lidé důvěřují dezinformacím z různých důvodů.“ Nepravdy, dezinformace a konspirační teorie jsou velmi rozšířený jev a věří jim nemalá část obyvatel. Proto je dle odborníků nutné mít na paměti, že lidé, kteří dezinformacím věří, nepředstavují jakoukoli homogenní skupinu, nýbrž jsou velice odlišní z hlediska kategorií jako věk, ekonomický status či vzdělání. Společný faktor je spíše možné spatřovat v nespokojenosti s vlastním životem, společenským postavením či budoucími vyhlídkami. Porozumění motivací, kvůli nimž lidé dezinformacím důvěřují, je klíčem k tomu, aby osvěta byla účinná.

Čtvrtý bod desatera konstatuje: „Popularita dezinformací souvisí s úpadkem důvěry k institucím.“ Popularita dezinformací má více příčin a jednu z nich představuje eroze důvěry v tradiční instituce a média. K tomu, aby se vliv dezinformací omezil, tedy nestačí jen jejich důsledné vyvracení, nýbrž je nutné vyvíjet dlouhodobé úsilí směrem k posilování důvěry v instituce a nezávislá média.

Fake news - ilustrační obrázek.
„Fake news“ je jedním z pojmů, které se často používají, ale jejich význam může být nejasný a zavádějící. Čeští experti i proto volají po větším užívání osvědčeného českého pojmosloví. Ilustrační obrázek. Zdroj: Pixabay.com

Zapáté desatero uvádí: „Češi mají o problematice dezinformací pouze vágní povědomí a nevědí, jak se jim bránit.“ Podle průzkumů česká veřejností ví o existenci dezinformací. Nerozumí ovšem mechanismu ani motivacím šíření, ani potenciálním dopadům. Slabá zůstává rovněž informovanost o tom, jak dezinformacím čelit. Je proto vhodné potřeby společnosti průběžně zjišťovat a nabízet adekvátní osvětové a vzdělávací služby.

Šestý bod desatera zdůrazňuje, že „čeští politici musejí brát problém dezinformací vážně.“ Obecná prohlášení nestačí, politici musí svoji rétoriku doplnit činy v podobě přijetí komplexní strategie pro řešení problematiky dezinformací. Nutné je na účel řešení tohoto problému rovněž alokovat větší množství finančních prostředků.

Další bod desatera se týká komunikace ze strany státu: „Stát musí zlepšit svou komunikaci.“ Její charakter musí být srozumitelný a transparentní, a to i za normálního režimu a ne pouze během krizových situací. Autoři desatera vybízí dále rovněž k tomu, aby komunikace ze strany státu neměla pouze reaktivní povahu, ale zároveň dokázala předjímat témata, která mohou být potenciálně polarizující či radikalizující (autoři desatera jako konkrétní příklad uvádí evropský balíček opatření v oblasti ochrany klimatu Green Deal). Stát za tím účelem musí navazovat partnerství s představiteli soukromé sféry, akademického sektoru, médií a neziskových organizací. V neposlední řadě signatáři desatera apelují i na to, aby se zástupci státu inspirovali dobrou praxí ze zahraničí.

Osmý bod společného prohlášení expertů se rovněž odvíjí okolo role státu, tentokrát ohledně vymáhání práva: „Stát musí důsledně vymáhat právo v online prostoru.“ Je potřeba skloubit zachování charakteru internetu jakožto svobodného prostoru se schopností v tomto prostoru efektivně vymáhat platnou legislativu. Konkrétně je potřeba vyvodit odpovědnost v případě šiřitelů nenávisti či poplašných zpráv. Autoři desatera ovšem zdůrazňují, že svoji odpovědnost si musí uvědomovat rovněž samotní výzkumníci, zástupci médií i státu. Ti by označení „dezinformace“ měli užívat pouze v odůvodněných případech a vznesou-li vůči jakémukoli obsahu toto obvinění, měli by jej podpořit daty a precizní argumentací.

Devátý bod desatera se obrací k nadcházejícímu českému předsednictví v Radě EU: „Regulace sociálních platforem by měla být klíčovým úkolem pro české předsednictví Rady EU.“ Autoři desatera spatřují přímou souvislost mezi regulací sociálních platforem a omezením šíření dezinformací. Kvalitnější regulace by rovněž pomohla omezit digitální politickou reklamu. Autoři desatera nabádají k tomu, aby Česko hrálo aktivnější roli při projednávání této problematiky na půdě evropských institucí a zaměřila se na toto téma během svého nadcházejícího předsednictví v Radě EU. „Cílem českých představitelů by mělo být posílení postavení běžného představitele vůči sociálním platformám, ale také maximální možná míra jejich transparentnosti,“ uvádí odborníci.

Poslední, desátý bod se opět týká celkového přístupu k dezinformacím: „Dezinformace jsou závažnou ale nikoli neřešitelnou výzvou.“ Odborníci připouští, že dezinformace jsou komplexní výzvou, kterou v dohledné době nebude možné zcela vyřešit. Dodávají ovšem, že v současné době státní instituce, občanská společnost, akademická sféra i média disponují nástroji umožňujícími omezení negativních dopadů dezinformací na společnost a životy občanů.

Celé znění desatera publikovaného českými odborníky si můžete přečíst zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Historicky první zasedání Evropského politického společenství je u konce. Připravili jsme pro vás 5 faktů nebo zajímavostí z #PragueSummit, které si zaslouží vaši pozornost ➡️ https://euroskop.cz/2022/10/06/5-veci-ktere-by-vam-nemely-uniknout-z-prvniho-summitu-evropskeho-politickeho-spolecenstvi/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.