Rozpočet EU umožňuje realizovat ambiciózní cíle, Česká republika získává více, než platí

Jednotný trh, soudržnost, bezpečnost či životní prostředí. To je jen krátký výčet hlavních oblastí, na které se zaměřuje rozpočet Evropské unie na rok 2022. Finance shromážděné v evropském rozpočtu jsou nezbytné pro to, aby mohla EU naplňovat své vysoké cíle, a stala se tak světovým lídrem v širokém spektru oblastí. V realitě však neexistuje jen jeden rozpočet EU, nýbrž je zapotřebí zohlednit jak rozpočet roční, tak dlouhodobý. Jaká je jejich výše a jaký mají význam pro Českou republiku?

Evropská unie funguje od roku 1988 podle takzvaných dlouhodobých rozpočtů, známých také jaké víceleté finanční rámce (VFR). Dlouhodobé rozpočty poskytují stabilní rámec stanovující celkové výdajové limity s tím, že jejich cílem je sladit výdaje s politickými prioritami EU, zvýšit předvídatelnost financí EU pro spolufinancovatele a příjemce finančních prostředků, zajistit rozpočtovou kázeň EU a usnadnit přijímání ročního rozpočtu EU. Víceleté finanční rámce se přijímají na období sedmi let.

Aktuálně se EU řídí víceletým finančním rámcem na roky 2021-2027. Jeho výše činí přes 1 074 miliard eur v cenách roku 2018. Spolu s nástrojem na podporu oživení Next Generation EU ve výši 750 miliard eur bude moci EU v nadcházejících letech poskytnout přibližně 1,8 bilionu eur na oživení po pandemii covid-19 a na své dlouhodobé priority napříč různými oblastmi politiky. Aktuální dlouhodobý rozpočet EU zahrnuje sedm výdajových oblastí a poskytuje rámec pro financování téměř 40 výdajových programů.

Dlouhodobý rozpočet je výsledkem dlouhotrvajících komplikovaných jednání, do kterých jsou zapojeny všechny hlavní instituce EU a během kterých se schvaluje, kolik prostředků může EU vynaložit a odkud plynou její příjmy (více o procesu schvalování se můžete dozvědět zde)

Roční rozpočet se musí pohybovat v mezích VFR

Ve svém ročním rozpočtu Evropská unie stanovuje všechny své výdaje a příjmy na jeden rok. Roční rozpočet, který musí být z hlediska příjmů a výdajů vyrovnaný, zajišťuje financování politik a programů EU v souladu s jejími politickými prioritami a závazky. Zároveň se musí pohybovat v mezích výdajových limitů stanovených ve VFR. Rozpočet EU plní většinou Evropská komise a členské státy, přičemž členské státy plní asi tři čtvrtiny rozpočtu. Státy se pak spolu s Komisí zasazují také o efektivní využívání financí.

Co se týče schvalování, roční rozpočet je předmětem dohody mezi Radou EU a Evropským parlamentem, kterým jej předkládá Evropská komise a které při jednání vystupují jako rovnocenné subjekty. Nejprve přijímá svůj postoj Rada s tím, že Parlament jej může pozměnit. Pokud panují neshody, je svolán dohadovací výbor, který má do tří týdnů najít kompromis. Pokud se shody nedosáhne a rozpočet EU není přijat ani na začátku roku, použije se systém prozatímních dvanáctin. To znamená, že každý měsíc může být na kteroukoli kapitolu rozpočtu vynaložena nejvýše jedna dvanáctina rozpočtových prostředků pro předcházející rok nebo návrhu rozpočtu předloženého Komisí, podle toho, která částka je nižší.

Výše rozpočtu EU, na které se v listopadu 2021 shodly evropské instituce, činí 169 miliard eur na závazky a 170,6 miliardy eur na platby. Přijetí rozpočtu navíc umožnilo mobilizovat další značné prostředky pro reakci na pokračující pandemii covid-19. Schválený rozpočet EU na rok 2022 však nemusí být konečný a může být pozměněn opravným rozpočtem, který předkládá Komise a který se schvaluje stejně jako samotný roční rozpočet. Ke změně rozpočtu je nezbytné sáhnout například v případě nutnosti pokrýt neočekávané výdaje.

ČR získala z rozpočtu EU o 934 miliard korun více, než kolik zaplatila

Pro Českou republiku představují příjmy z evropského rozpočtu zásadní výhodu členství, která je velmi často veřejně diskutována. Podle statistik Ministerstva financí získala Česká republika z rozpočtu EU od svého vstupu do Unie 1. května 2004 do poloviny roku 2021 více než 1,64 bilionu korun, zatímco opačným směrem putovalo necelých 710 miliard korun. Česká republika tak z rozpočtu EU obdržela o přibližně 934 miliard korun více, než kolik do něj odvedla. Česká republika je tedy stále ještě čistým příjemcem unijních peněz, což znamená, že z Unie získává více, než kolik jí přispívá.

Evropské peníze, které ve formě dotací plynou do České republiky, je možné vidět takřka na každém kroku, protože se dotýkají mnoha oblastí, jako je například podpora hospodářského růstu, vzdělanosti či zemědělství. Problémem je, že nezřídka se o tom, že daný projekt bylo možné realizovat jen za pomoci Unie, veřejnost nemusí z různých důvodů vůbec dozvědět. To pak dává prostor k všemožným spekulacím o evropských penězích. Ministerstvo pro místní rozvoj také proto provozuje web kdefondyeupomahaji.cz, který jednotlivé projekty přehledně zpracovává a může zájemcům sloužit jako cenný ucelený přehled využívání evropských peněz v ČR.

Autor: Úřad vlády

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

👉 Již v sobotu se od 17:30 v prostorách Fakulty sociálních studií v Brně uskuteční akce s názvem Česko tváří Evropy: veřejná diskuse k předsednictví České republiky v Radě EU. Pozvání do diskuse přijali:
➡ Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu
➡ Markéta Pitrová, docentka na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na FSS MU
➡ Jan Jakovljevič, Oddělení pro komunikaci předsednictví ČR v Radě EU

Těšíme se na vás spolu s Kancelář Evropského parlamentu, Europe Direct Brno, Eurocentrum Brno a Evropské příležitosti pro mladé!
... Zobrazit víceZobrazit méně

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.