EU a Ukrajina: Jak spolupracují v obraně a bezpečnosti?


Petr Pospíšil, Euroskop, 28.1.2022

Evropská unie i Severoatlantická aliance shodně zaujímají přesvědčení, že pro bezpečnost „Západu“ je nezbytná stabilita a bezpečnost v jeho sousedství. I proto se iniciativy obou organizací na poli obrany a bezpečnosti neomezují pouze na posilování vlastních schopností a kapacit, ale soustředí se i na rozvoj obrany a bezpečnosti partnerských třetích zemí. Zemí, na níž se v souvislosti se současnou globální bezpečnostní situací upíná pozornost celého světa, je Ukrajina.

Tím, jak Evropská unie spolupracuje s Ukrajinou a jak by se případně dala spolupráce dále rozvinout, se ve svém policy paperu zabývala Marianna Fakhurdinovová, výzkumná pracovnice z ukrajinského think-tanku New Europe Center.

Autorka ve studii usiluje o zodpovězení třech rozsáhlých otázek. Zaprvé jaké jsou hlavní součásti unijní bezpečnostní architektury a jak k nim můžou přispět partnerské mimounijní země. Zadruhé jaké jsou existující úspěšné příklady bezpečnostní spolupráce třetích zemí s Evropskou unií a jak se jimi může Ukrajina inspirovat. A zatřetí do jaké míry v současnosti EU a Kyjev spolupracují v oblasti obrany a bezpečnosti a jak konkrétně by bylo možné tuto spolupráci zintenzivnit.

Iniciativy EU v obraně umožňují angažmá třetích zemí

Evropská unie začala svoje vlastní obranné schopnosti a kapacity postupně rozvíjet od roku 2014. Avšak jak studie připomíná, tyto iniciativy působí často příliš rozrůzněně a evropská obrana by potřebovala ucelenější, holističtější přístup. Mezi nejdůležitější pilíře evropské obrany v posledních letech patří činnost Evropské obranné agentury, zřízení mimorozpočtového Evropského mírového nástroje (European Peace Facility) a aktivace stálé strukturované spolupráce v obraně (PESCO), v jejímž rámci bylo dosud schváleno 47 projektů. Všechny tyto iniciativy, stejně jako mise realizované v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a tzv. bojové skupiny EU (EU Battlegroups) umožňují za určitých okolností participaci třetích zemí – z nichž Ukrajina patří mezi nejaktivnější.

Kyjev
Olivér Várhelyi (vlevo), komisař pro sousedství a rozšíření, a Emine Džaparovová (vpravo), náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí, v Kyjevě 27. ledna 2022. Zdroj: Evropská komise

Jaké jsou hlavní závěry studie? Navzdory zvyšujícímu se úsilí Evropské unie při vyvíjení vlastních obranných iniciativ zůstává i nadále skutečností, že Severoatlantická aliance je a bude hlavním garantem evropské bezpečnosti. Unijní zdroje a projekty jednak postrádají výraznější sjednocující strategický rámec, jednak se soustředí primárně na civilní aspekty obrany a bezpečnosti, často označované pojmem „soft power“. Pokud jde o „hard power“, jejím poskytovatelem v dohledné budoucnosti bude na prvním místě NATO, a i z toho důvodu musí Aliance být klíčovým bezpečnostním partnerem Ukrajiny.

Norsko: Příklad vhodný následování?

Unijní obranné iniciativy přesto mají nesporný potenciál napomoci větší stabilitě a bezpečnosti Evropy i okolí. I proto by podle autorky Ukrajina měla využít dostupné cesty, jimiž by se mohla k těmto iniciativám připojit. Inspirativním příkladem v tomto případě je Norsko, které uzavřelo s Evropskou obrannou agenturou smlouvu o spolupráci již v roce 2006. Kyjev tak učinil o devět let později a má díky tomu v současnosti možnost účastnit se společně se svými evropskými protějšky programů cílících na společný vývoj obranných technologií či vojenské akvizice. Evropský mírový nástroj je určen na podporu misí na posilování bezpečnosti v třetích zemích, čehož by potenciálně Ukrajina mohla rovněž využít.

EU defence cooperation with third countries
Postoje členských zemí Evropské unie ke spolupráci s třetími zeměmi v oblasto bezpečnosti: Zdroj: Fakhurdinova, M. „From the Civil to Military: How Can Ukraine Enhance Security Cooperation with the EU“, New Europe Center (2021).

Z hlediska stálé strukturované spolupráce PESCO otevřelo dveře ukrajinskému angažmá rozhodnutí Rady z konce roku 2020, jež umožnilo zapojení třetích zemí do projektů PESCO, k nimž jsou ze strany účastnických členských zemí EU přizvány. Autorka zmiňuje vlajkovou loď PESCO v podobě projektu vojenské mobility, jenž si klade za cíl zřídit „vojenský Schengen“ – evropskou infrastrukturu jež dovolí efektivní přesuny vojenských jednotek a vybavení z jednoho konce Evropy na druhý. Přidanou hodnotu pro obě strany by mohlo nabídnout rovněž zapojení Ukrajiny do projektů PESCO v oblasti námořní bezpečnosti.

Z projektů PESCO by Ukrajina mohla rozšířit vojenský Schengen

Z hlediska rozboru současné spolupráce EU a třetích zemí v obraně autorka konstatuje, že každý ze vztahů je unikátní a sleduji vlastní trajektorii, stěží přenositelnou jinam. Například již zmíněné Norsko se jakožto členský stát Evropského hospodářského prostoru těší přístupu k financování rozvoje obranných schopností prostřednictvím Evropského obranného fondu (European Defence Fund). Spojené království zase patří mezi světové lídry co do rozsahu i kvality ozbrojených sil avýznamnou měrou přispívá společným silám v NATO. Možnost zpřístupnit projekty PESCO neunijním zemím byla zavedena zejména v reakci na brexit – aby se i po něm Británie mohla podílet na zajišťování evropské bezpečnosti.

Lze konstatovat, že v uspořádání mezi EU na straně jedné a zeměmi v jejím sousedství na straně druhé se odráží bezpečnostní problémy, které daná země vykazuje. Země západního Balkánu mají s EU uzavřeny dohody o přidružení zahrnující ustanovení o řešení konfliktů. V Gruzii zase působí zvláštní zástupce Evropské unie pro Jižní Kavkaz. Přístup Unie k různým zemím ve svém sousedství je tak značně individuální. Fakhurdinovová proto navrhuje, že po vzoru zvláštního zástupce EU působícího v gruzínských autonomních oblastech Abcházie a Jižní Osetie by Unie mohla zřídit stejný post pro oblast Krymu a/nebo Donbasu.

Civilní poradní mise EUAM se soustředí na civilní aspekty

Studie oceňuje působení civilní mise EUAM na Ukrajině. Tato poradní mise (EU Advisory Mission to Ukraine) přispěla k reformování ukrajinského sektoru civilní bezpečnosti. Autorka studie volá po rozšíření spolupráce i na oblast „tvrdé bezpečnosti“, aby mise EUAM neměla čistě civilní mandát, ale byla posílena i o vojenské aspekty. Možná je v této oblasti i koordinace s dalšíma dvěma zeměmi Východního partnerství, s Gruzií a Moldavskem. Rumunský ministr zahraničí již v tomto směru navrhl stálý koordinační mechanismus umožňující koordinaci mezi EU a třemi vyjmenovanými zeměmi Východního partnerství pro oblast řešení konfliktů.

Summit Batumi
Prezidenti Maia Sanduová (Moldavsko), Salome Zourabišviliová (Gruzie) a Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) při podpisu společné deklarace tří zemí Východního partnerství v červenci 2021 v gruzínském Batumi. V pozadí stálý předseda Evropské rady Charles Michel. Zdroj: Rada EU

Pozornost se ve studii zaměřuje i na celkový rámec unijního angažmá v oblasti Černého moře, která je v posledních několika dekádách lemována celou řadou dlouhotrvajících konfliktů ohrožujících bezpečnost a stabilitu regionu. Pakliže by Unie nejmenovala zvláštního zástupce pro oblasti Krymu či Donbasu, mohla by podle Fakhurdinovové zřídil obdobný post zvláštního vyslance pro řešení dlouhodobých konfliktů v černomořské oblasti s širší geografickou působností.

Kyjev by mohl spolupracovat s Pobaltím či Lublinským trojúhelníkem

Studie mezi potenciálními cestami jak zintenzivnit spolupráci mezi EU a Ukrajinou v obraně a bezpečnosti rovněž uvádí spolupráci nikoli s EU jako s celkem, ale s konkrétními členskými zeměmi či regionálními uskupeními. Určitou inspiraci zde může opět poskytnout příklad Norska, které je společně se Švédskem a Finskem zapojeno do severské regionální bezpečnostní organizace NORDEFCO. V případě Ukrajiny se podle autorky nabízí spolupráce s pobaltskými zeměmi či se státy tzv. Lublinského trojúhelníku, zahrnujícího Polsko, Litvu a Ukrajinu.

Postup by jistě pomohla zefektivnit větší koordinace mezi třemi více proevropskými zeměmi Východního partnerství. Ostatně i na společném summitu v prosinci 2021 jejich lídři uvedli, že by přivítali uzavření strategického dokumentu pro bezpečnost zemí Východního partnerství (tzv. Eastern Partnership Security Compact).

Vojenský Erasmus: Mladí důstojníci získávají zkušenosti z Evropy

Vzhledem k proměně bezpečnostního prostředí a nárůstu výskytu hybridních hrozeb, projevujících se například v oblasti kybernetické bezpečnosti, studie zmiňuje i potřebu spolupráce mezi specializovanými unijními orgány a příslušnými ukrajinskými institucemi. Konkrétně je řeč o Evropském středisku excelence pro čelení hybridním hrozbám, sídlícím v Helsinkách, či o unijní agentuře pro kybernetickou bezpečnost ENISA. Rozvoji kompetencí vojáků z třetích zemí by rovněž mohlo pomoci jejich přizvání do programu EMILYO, přezdívaného „vojenský Erasmus“. Tento program zahrnuje výměnné stáže mladých vojenských důstojníků, kteří sbírají cenné zkušenosti díky dočasné službě ve vojenských strukturách jiných členských zemí EU.

Summit EU-Ukrajina
Summit EU-Ukrajina, který proběhl 12. října 2021. Zleva předseda Evropské rady Charles Michel, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdroj: čtk

Prostor pro intenzivnější spolupráci rovněž skýtá oblast obranného vývoje a technologií. Ukrajina může nabídnout svoje know-how například v oblasti velkých nákladních vojenských letounů, letadel pro přepravu vojenských jednotek či satelitních systémů. Oboustranně výhodná by podle studie mohla být spolupráce mezi Ukrajinou a zeměmi střední a východní Evropy směřující ke zkvalitnění zastaralých zbrojních systémů. Přínos může nabídnout i větší sblížení pravidel kontroly exportu zbraní mezi zeměmi EU a Východního partnerství.

Vojenské orgány EU jako cesta ke kontaktům a větší spolupráci

V neposlední řadě se nesmí opomíjet vojenský a politický dialog v podobě pravidelné komunikace a setkávání civilních i vojenských představitelů EU na straně jedné a Ukrajiny na straně druhé. V současné době se každý rok přijímá akční plán spolupráce mezi ukrajinskými ozbrojenými silami a Generálním sekretariátem Rady. Autorka uvádí, že dialog by pomohla posílit pravidelnější účast ukrajinských představitelů na schůzích Vojenského výboru EU (EU Military Committee), Vojenského štábu EU (EU Military Staff) a parlamentních Podvýboru pro bezpečnost a obranu.

Ukrajina by se rovněž po vzoru zemí západního Balkánu mohla zapojit do tvorby Strategického kompasu EU, jenž bude představen v březnu letošního roku a který položí základ pro strategický rámec evropského obrany včetně interakce Evropské unie se třetími zeměmi.

Celý policy paper si můžete přečíst zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Přehled evropských vesmírných aktivit za listopad 2022

Přinášíme vám přehled nejzajímavějších událostí z oblasti evropského vesmírného výzkumu za měsíc listopad. Výzkum vesmíru a vývoj nových kosmických technologií nabývá v současné době stále většího významu. Evropská unie proto…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🇨🇳🇪🇺 Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navštívil Peking a setkal se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Čína bude pokračovat ve strategické komunikaci a spolupráci s Evropskou unií, uvedl po jednání čínský prezident. Více si přečtěte zde ➡️ https://euroskop.cz/2022/12/01/sef-evropske-rady-michel-se-v-pekingu-setkal-s-cinskym-prezidentem/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.