Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2021

Rada se dohodla na mandátu k jednání o rámci EU pro přiměřené minimální mzdy, Rada se dohodla na společném postoji k řešení rozdílů v odměňování žen a mužů, Komise předkládá akční plán na podporu sociální ekonomiky a vytváření pracovních míst

Rada se zabývala minimálními mzdy v EU, členské státy podpořily význam kolektivního vyjednáváníRozdíly v odměňování žen a mužů budou více sledovány, souhlasí RadaKomise chce více podpořit potenciál sociálního podnikání v EU

Krátce…

Rada se dohodla na mandátu k jednání o rámci EU pro přiměřené minimální mzdy

Rada se dohodla na postoji k návrhu unijního právního rámce pro přiměřené minimální mzdy v EU, který předložila Komise.Členské státy se zákonnou minimální mzdou by měly zavést procesní rámec pro stanovení a aktualizaci těchto minimálních mezd podle souboru stabilních a jasných kritérií, a to s cílem podpořit přiměřenost zákonných minimálních mezd, a dosáhnout tak důstojných pracovních a životních podmínek.

Rada se 6. 12. 2021 dohodla na postoji k návrhu unijního právního rámce pro přiměřené minimální mzdy v EU, který předložila Komise. Spravedlivé mzdy, které zajišťují důstojnou životní úroveň, jsou jednou ze zásad evropského pilíře sociálních práv. Za účelem zlepšení pracovních a životních podmínek tento návrh má stanovit právní rámec na podporu přiměřené výše zákonných minimálních mezd a kolektivního vyjednávání o stanovování mezd a na zlepšení účinného přístupu k ochraně minimální mzdy pro pracovníky, kteří mají nárok na minimální mzdu. V EU existují mezi členskými státy velké rozdíly, pokud jde o míru, v jaké se na pracovníky vztahují kolektivní smlouvy, a o výši minimálních mezd. Jedná se rovněž o důsledek velmi odlišných modelů trhu práce v členských státech. Tento návrh právního rámce tyto rozdíly respektuje, současně by však měl stanovit procesní rámec na podporu lepší a účinnější ochrany minimální mzdy ve všech členských státech. Země, v nichž je kolektivní vyjednávání velmi rozšířeno, mají obvykle menší podíl pracovníků s nízkými mzdami a vyšší minimální mzdy než země, v nichž kolektivní vyjednávání tolik rozšířeno není. Z tohoto důvodu se ministři shodli na tom, že by země měly podporovat posilování schopnosti sociálních partnerů zapojit se do kolektivního vyjednávání. Je-li rozsah kolektivního vyjednávání nižší než 70 %, měly by rovněž vypracovat akční plán na podporu kolektivního vyjednávání. Členské státy se zákonnou minimální mzdou by měly zavést procesní rámec pro stanovení a aktualizaci těchto minimálních mezd podle souboru stabilních a jasných kritérií, a to s cílem podpořit přiměřenost zákonných minimálních mezd, a dosáhnout tak důstojných pracovních a životních podmínek. Zákonné minimální mzdy budou pravidelně a včas aktualizovány. Jejich výše může být navíc upravena automatickými valorizačními mechanismy. Ministři se rovněž dohodli na řadě opatření, která by zlepšila účinný přístup k ochraně minimální mzdy pro pracovníky, kteří mají nárok na minimální mzdu. Jedná se například o vhodné kontroly a inspekce, snadno přístupné informace o ochraně minimální mzdy, připomenutí stávajících pravidel pro zadávání veřejných zakázek, právo na nápravu a sankce pro zaměstnavatele, kteří nedodržují předpisy. Dohodnuté znění rovněž předpokládá, že by členské státy měly rozsah a přiměřenost minimálních mezd sledovat. Kromě toho se od nich bude požadovat, aby každé 2 roky podávaly Komisi zprávu o míře kolektivního vyjednávání, výši zákonných minimálních mezd a podílu pracovníků, na které se vztahují. Členské státy by s výhradně kolektivními smlouvami měly podat zprávu o nejnižších mzdových sazbách stanovených v kolektivních smlouvách a o mzdách osob, na něž se kolektivní smlouvy nevztahují. Komise by měla provádět analýzu těchto údajů a podávat zprávy Radě a EP. Návrh Komise byl oběma spolunormotvůrcům předložen v říjnu 2020 (více v příspěvku „Komise navrhla minimální mzdy pro pracovníky ve všech členských státech”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020). Rada i EP by se nyní měly shodnout na konečném znění.

Rada se dohodla na společném postoji k řešení rozdílů v odměňování žen a mužů

Rada se dohodla na postoji k návrhu zákona o transparentnosti odměnování, který by pomohl řešit stávající platovou diskriminaci na pracovišti a přispěl by k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů.Členské státy jsou povinny zajistit, aby pro pracovníky, kteří se cítí poškozeni nedodržováním zásady stejné odměny za práci, byly k dispozici soudní procedury.

Rada se 6. 12. 2021 dohodla na postoji k návrhu zákona o transparentnosti odměňování, který by pomohl řešit stávající platovou diskriminaci na pracovišti a přispěl by k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů. Cílem navrhované směrnice je posílit postavení pracovníků, aby mohli prosazovat své právo na stejnou odměnu mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím souboru závazných opatření týkajících se transparentnosti odměňování. Návrh směrnice předložila Komise v březnu 2021 (více v příspěvku „EU požaduje stejné odměny za stejnou práci”, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2021). Rozdíly v odměňování žen a mužů v EU se pohybují kolem 14 %, což znamená, že ženy vydělávají za hod. v průměru o 14 % méně než muži. Tento rozdíl v odměňování souvisí s řadou nerovností. Ženy jsou nadměrně zastoupeny v relativně málo placených odvětvích, jako je péče a vzdělávání, a tzv. skleněný strop vede k jejich nedostatečnému zastoupení na nejvyšších pozicích. V některých případech vydělávají ženy za stejnou nebo rovnocennou práci méně než muži. Proto se členské státy shodly na tom, že zaměstnavatelé by měly zaměstnancům zpřístupnit popis objektivních a genderově neutrálních kritérií použitých k vymezení jejich odměny a kariérního postupu. V souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí by měly pracovníci a jejich zástupci právo požadovat a obdržet informace o své individuální úrovni odměňování a průměrné úrovni odměňování pracovníků vykonávajících stejnou nebo rovnocennou práci, rozdělených podle pohlaví. Zaměstnavatelé rovněž musí v oznámení o volném pracovním místě nebo před uzavřením pracovní smlouvy uvést počáteční výši mzdy, která by měla budoucím zaměstnancům vyplácena, nebo její rozpětí. Zaměstnavatelé s nejméně 250 zaměstnanci budou muset každoročně poskytovat informace, jako jsou rozdíly v odměňování žen a mužů v jejich organizaci. Zaměstnavatelé budou muset tyto informace sdílet s příslušným vnitrostátním orgánem a mohou je rovněž zveřejnit. Tyto informace budou muset rovněž poskytnout svým pracovníkům a jejich zástupcům. V případech, kdy z těchto zpráv o odměňování vyplyne, že rozdíl v průměrné úrovni odměňování žen a mužů činí nejméně 5 % a zaměstnavatel jej neodůvodnil objektivními a genderově neutrálními kritérii, měly by zaměstnavatelé s nejméně 250 pracovníky provést ve spolupráci se zástupci svých zaměstnanců společné posouzení odměňování. Členské státy jsou povinny zajistit, aby pro pracovníky, kteří se cítí poškozeni nedodržováním zásady stejné odměny za práci, byly k dispozici soudní procedury. Jsou rovněž povinny stanovit pravidla pro sankce, které mohou zahrnovat pokuty, pokud společnosti poruší jakákoli práva a povinnosti související se zásadou stejné odměny. V návaznosti na dohodu mezi členskými státy může Rada zahájit jednání s EP, jakmile přijme svůj vlastní postoj k návrhu, s cílem dohodnout se na konečném znění.

Komise předkládá akční plán na podporu sociální ekonomiky a vytváření pracovních míst

Komise představila akční plán, který má evropské sociální ekonomice pomoci prosperovat, a to díky využití jejího potenciálu v oblasti hospodářství a tvorby pracovních míst a jejího přispění ke spravedlivému a inkluzivnímu oživení a k ekologické a digitální transformaci.Díky větší podpoře sociální ekonomiky mohou organizace sociální ekonomiky zvětšit svůj sociální dopad v celé EU.Přijatý akční plán pro sociální ekonomiku by měl usnadňovat rozvoj a růst těchto organizací. 

Komise 9. 12. 2021 představila akční plán, který má evropské sociální ekonomice pomoci prosperovat, a to díky využití jejího potenciálu v oblasti hospodářství a tvorby pracovních míst a jejího přispění ke spravedlivému a inkluzivnímu oživení a k ekologické a digitální transformaci. Akční plán vychází z Iniciativy Komise pro sociální podnikání z roku 2011 a je výsledkem rozsáhlých konzultací s občany a zúčastněnými stranami. Organizace sociální ekonomiky jsou subjekty, které se v první řadě zaměřují na sociální a environmentální účely a většinu svého zisku by měly reinvestovat zpět do organizace. V EU existuje 2,8 mil. subjektů sociální ekonomiky, které zaměstnávají 13,6 mil. lidí. Zahrnují širokou škálu odvětví od pečovatelských služeb až po recyklaci a mají celou řadu forem – od družstev po sociální podniky. Větší podporou sociální ekonomiky nevznikají pouze pracovní místa, ale díky této podpoře mohou organizace rovněž zvětšit svůj sociální dopad v celé EU. Přijatý akční plán pro sociální ekonomiku by měl usnadňovat rozvoj a růst těchto organizací. Komise navrhuje přijmout opatření ve 3 oblastech: (1) vytvořit podmínky umožňující prosperitu sociální ekonomiky: v roce 2023 by měla Komise navrhnout doporučení Rady o vytvoření rámcových podmínek pro sociální ekonomiku. Taktéž plánuje zveřejnit pokyny pro členské státy týkající se daňových rámců pro organizace sociální ekonomiky a usnadnit tím přístup k pokynům týkajícím se státní podpory. Cílem akčního plánu je rovněž zlepšit osvědčené postupy v oblasti sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek a podpořit zacílení sociální ekonomiky za hranicemi EU; (2) poskytnout příležitosti k zakládání organizací sociální ekonomiky a k rozšiřování jejich činností: subjekty sociální ekonomiky by měly při zakládání a rozšiřování své činnosti, jakož i při rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace svých pracovníků využívat podporu rozvoje podnikání. V období 2021–2027 je cílem Komise navýšit tuto podporu nad rámec odhadovaných 2,5 mld. €, které byly na sociální ekonomiku vyčleněny v předchozím období (2014–2020). Kromě jiných opatření chce Komise v roce 2023 spustit novou bránu EU pro sociální ekonomiku, díky které by subjekty sociální ekonomiky mohly všechny potřebné informace o financování, politikách, odborné přípravě a iniciativách EU nalézt na jednom místě. V roce 2022 by měla zavést nové finanční produkty v rámci Programu InvestEU a zlepšit přístup k financování. V roce 2022 Komise plánuje rovněž zřídit Evropské centrum kompetencí pro sociální inovace; a (3) zajistit uznání sociální ekonomiky a jejího potenciálu: cílem akčního plánu je sociální ekonomiku více zviditelnit a zlepšit uznání její práce a potenciálu. Komise proto plánuje provést komunikační činnosti s důrazem na úlohu a specifika sociální ekonomiky. Vedle toho plánuje Komise záhajit studii za účelem shromáždění kvalitativních a kvantitativních údajů. Komise by měla rovněž pořádat školení pro úředníky veřejné správy na různá témata, která mají význam pro sociální ekonomiku nebo podporovat sociální ekonomiku na regionální a místní úrovni prosazováním přeshraničních výměn. Prostřednictvím přijatého akčního plánu Komise rovněž zahajuje postup transformace, jehož cílem je pomoci ve spolupráci s veřejnými orgány a zúčastněnými stranami při ekologické a digitální transformaci sociální ekonomiky. Komise by se měla snažit shromáždit názory veřejnosti na postup transformace prostřednictvím průzkumu EU, který bude otevřen do konce února 2022.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🎉🎉 V rámci českého předsednictví v Radě EU pořádáme další akci ze série Předsedáme Evropě, tentokrát v Plzni.

Budeme se na vás těšit 24. září od 10 do 19 hodin na náměstí Republiky.

Odkaz na akci naleznete zde ➡️ https://fb.me/e/20cWW6i8S

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.