Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2021

Instituce se shodly další digitalizaci justičních systémů v EU, EU podnikla další právní kroky v souvislosti s Běloruskem, Komise představila kodex policejní spolupráce, Komise navrhuje rozšířit seznam trestných činů EU, Komise představila nová pravidla pro Schengen, Rada se dohodla na mandátu k jednání o transparentnosti převodů kryptoaktiv, Rada aktualizovala Jordánsko a Namibii ze seznamu zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení, Rada přijala nařízení o agentuře EU pro azyl, Rada zhodnotila, že Chorvatsko by mělo být připraveno na přijetí schengenského acquis, EU uložila omezující opatření vůči ruské Wagnerově skupině, Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku za porušení práva EU

Digitalizace justice má zlepšit účinnost a přístup ke spravedlnosti i vzhledem k pandemii COVID-19 a budoucím krizímKomise přijala další opatření v souvislosti se situací v Bělorusku týkající se otázky azylu a navracení, sankcí a finanční pomociNavržený kodex policejní spolupráce má usnadnit přeshraniční vyšetřování, výměnu informací, operace ad.Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti se mají dostat na seznam unijních trestních činůNová pravidla v rámci Schengenu mají pomoci členským státům rychleji reagovat na nové výzvyKomise chce rozšířit v zájmu bezpečnosti povinnosti o poskytování informací na některá kryptoaktivaDo Jordánska a Namibie bez cestovních omezení, Komise opět aktualizovala pravidla seznamu zemí s ohledem na pandemiiDosavadní Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) se má přeměnit v plnohodnotnou agenturu a posílit pravomociPodle Rady je možné zrušit kontroly na chorvatských vnitřních hranicích v rámci výjimky v SchengenuEU přijala sankce proti ruské soukromé vojenské skupiněKomise zahájila formálně proces řízení o nesplnění povinnosti kvůli porušování práva EU s ohledem na působení polského ústavního soudu

Instituce se shodly další digitalizaci justičních systémů v EU

Komise zahájila několik iniciativ, jejichž cílem je digitalizovat justiční systémy v EU a učinit je přístupnějšími a účelnějšími.Digitalizace justičních systému se konkrétně týká 3 oblastí: přeshraniční justiční spolupráce, digitální výměny informací v případech terorismu a rozvoj platformy pro spolupráci společných vyšetřovacích týmů.Následně Rada i EP dosáhly předběžné dohody o návrhu umožňující digitalizaci přeshraniční komunikace v justiční oblasti a usnadnit občanům a podnikům lepší přístup ke spravedlnosti.Systém e-CODEX, o němž se Rada a EP dohodovali, by umožnil efektivnější propojení mezi vnitrostátními systémy.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o počítačovém systému pro komunikaci v přeshraničních občanských a trestních řízeních (systém e-CODEX) a o změně nařízení (EU) 2018/1726 (COM(2020)712

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing a collaboration platform to support the functioning of Joint Investigation Teams and amending Regulation (EU) 2018/1726 (COM(2021)756)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2018/1727 of the European Parliament and the Council and Council Decision 2005/671/JHA, as regards the digital information exchange in terrorism cases (COM(2021)757)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the digitalisation of judicial cooperation and access to justice in cross-border civil, commercial and criminal matters, and amending certain acts in the field of judicial cooperation (COM(2021)759)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Council Decision 2005/671/JHA, as regards its alignment with Union rules on the protection of personal data (COM(2021)767)

  • Komise 1. 12. 2021 přijala několik iniciativ, jejichž cílem je digitalizovat justiční systémy v EU a učinit je přístupnějšími a účelnějšími. Také Rada a EP 8. 12. 2021 dosáhly předběžné dohody o návrhu nařízení o systému e-CODEX

Pozadí

Na současném vnitřním trhu EU probíhá řada právních sporů mezi občany a podniky přes hranice. Aby byl boj proti přeshraniční trestné činnosti účinnější, je rovněž vyžadována spolupráce různých členských států a justičních systémů. Vyšetřovací orgány a soudy různých členských států by měly při vyšetřování a stíhání trestných činů spolupracovat a vzájemně se podporovat a bezpečně a rychle si vyměňovat informace a důkazy. Systém e-CODEX sestává z balíku softwarových složek, které by umožnily propojení mezi vnitrostátními systémy. Umožnily by uživatelům (příslušným justičním orgánům, právníkům a občanům) rychle a bezpečně zasílat a přijímat dokumenty, právní formuláře, důkazy nebo jiné informace v elektronické podobě. Tímto způsobem e-CODEX umožňuje vytvoření interoperabilních a bezpečných decentralizovaných komunikačních sítí mezi vnitrostátními informačními systémy, které podporují přeshraniční spolupráci v občanských a trestních věcech. Systém e-CODEX již např. podporuje digitální systém výměny elektronických důkazů a výměnu informací v souvislosti s evropskými vyšetřovacími příkazy a vzájemnou právní pomocí v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech (více v příspěvku „EU chce modernizovat justici”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020 a v příspěvku „Rada schválila svůj mandát k digitalizaci soudnictví”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021).

Klíčové a sporné body

Digitalizace soudnictví si klade za cíl usnadnit přístup ke spravedlnosti, zlepšit celkovou účinnost a zajistit odolnost soudních systémů v době krize, jako je pandemie COVID-19. Systém e-CODEX (komunikace v oblasti e-justice prostřednictvím výměny informací on-line) je klíčovým technologickým a digitálním faktorem pro modernizaci přeshraniční komunikace v oblasti soudnictví. Systém e-CODEX by umožnil interoperabilitu mezi informačními systémy využívanými justičními orgány. Zajišťuje propojení různých vnitrostátních systémů e-justice za účelem výměny údajů týkajících se jednotlivých případů v občanských a trestních věcech.

Iniciativy, které Komise přijala, se týkají těchto oblastí: 

  • Digitalizace přeshraniční justiční spolupráce

Návrh nařízení č. 758/2021 týkající se digitalizace přeshraniční justiční spolupráce v EU a přístupu ke spravedlnosti v občanských, obchodních a trestních věcech by se měly zabývat 2 hlavními problémy: neefektivností přeshraniční justiční spolupráce a překážkami v přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech. Proto by mělo navrhované nařízení: (1) umožnit stranám komunikovat s příslušnými orgány elektronicky nebo zahájit soudní řízení proti straně z jiného členského státu, (2) umožnit využívat videokonference při ústních jednáních v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech, což by vedlo ke zrychlení řízení a k omezení cest, a (3) zajistit možnost digitálního předávání žádostí, dokumentů a údajů mezi vnitrostátními orgány a soudy. Výsledkem změny komunikace, která v současné době probíhá stále výhradně v papírové podobě, na elektronický kanál by byl nejen pozitivní dopad na životní prostředí, ale také úspora času a přibližně 25 mil. € ročně v celé EU za náklady na poštovné a papír.

  • Digitální výměna informací v případech terorismu

Návrh směrnice č. 767/2021 a návrh nařízení č. 757/2021 se týkají účinného boje proti terorismu a dalším formám závažné přeshraniční trestné činnosti. Členské státy v současné době zasílají Eurojustu informace o soudních případech souvisejících s terorismem prostřednictvím různých, často nezabezpečených kanálů, např.prostřednictvím e-mailů nebo nosičů CD-ROM. Kromě toho má Eurojust zastaralý informační systém, který není schopen informace řádně ověřovat. Konkrétně by mělo cílem navrhované nařízení: (1) digitalizovat komunikaci mezi Eurojustem a orgány členských států a zajistit bezpečné komunikační kanály, (2) umožnit Eurojustu účinně identifikovat vazby mezi předchozími a probíhajícími případy přeshraničního terorismu a jinými formami závažné přeshraniční trestné činnosti, a (3) na základě identifikace těchto vazeb by měly členské státy moci koordinovat svá opatření týkající se vyšetřování a reakci justičních orgánů.

  • Rozvoj platformy pro spolupráci společných vyšetřovacích týmů

Jedná se o návrh nařízení č. 756/2021, kterým by se zřídila platforma pro spolupráci společných vyšetřovacích týmů (SVT). Tyto týmy jsou zřizovány za účelem vyšetřování konkrétních trestných činů 2 nebo více státy. Ačkoli se tyto týmy osvědčily, praxe ukazuje, že se potýkají s řadou technických obtíží. Výměny jsou v současné době příliš pomalé a těžkopádné. Specializovaná platforma IT by společným vyšetřovacím týmům umožnila snadněji sdílet informace a důkazy a bezpečněji komunikovat mezi sebou, aby mohly společně řídit operace.

Další předpokládaný vývoj

Dříve než se přistoupí k formálnímu postupu přijetí, podléhá předběžná dohoda schválení Radou a EP.

Odkazy

EU podnikla další právní kroky v souvislosti s Běloruskem

Komise navrhuje dočasná právní a praktická opatření k řešení mimořádné situace na vnější hranici EU s Běloruskem.Taktéž EU přijala 5. balík sankcí v souvislosti s pokračujícím porušováním lidských práv a zneužíváním migrantů k politickým účelům.Konkrétně Rada rozhodla o uložení omezujících opatření vůči dalším 17 osobám a 11 subjektům vzhledem k situaci v Bělorusku.Dodatečně EU zvýšila finanční pomoc o 30 mil. € na podporu lidí z Běloruska.

Návrh Rozhodnutí Rady o dočasných mimořádných opatřeních ve prospěch Lotyšska, Litvy a Polska (KOM(2021)752)

  • Komise 1. 12. 2021 předložila soubor dočasných opatření v oblasti azylu a navracení s cílem pomoci Lotyšsku, Litvě a Polsku řešit mimořádnou situaci na vnější hranici EU s Běloruskem. Dále EU 2. 12. 2021 přijala 5. balík sankcí v souvislosti s pokračujícím porušováním lidských práv a zneužíváním migrantů k politickým účelům v souvislosti s děním v Bělorusku. Dodatečně Komise 15. 12. 2021 přijala kroky ke zvýšení finanční pomoci o 30 mld. € na podporu lidí z Běloruska.

Pozadí

Mimořádná situace na vnějších hranicích EU a Běloruska

Lukašenkův režim a jeho příznivci zahájili v létě 2021 hybridní útok na EU postihující zejména Litvu, Polsko a Lotyšsko, které čelí nové zákeřné hrozbě v podobě zneužívání zoufalé situace lidí jako politického nástroje. V říjnu 2021 vyzvala Evropská rada Komisi, aby navrhla veškeré nezbytné změny právního rámce EU v reakci na státem podporovanou instrumentalizaci osob na vnější hranici EU s Běloruskem (více v příspěvku „Rada vydala závěry v oblasti migrace ze summitu konaného 21.–22. 10. 2021”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021 a v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s vnitřní situaci v Bělorusku a se situací na vnější hranici EU a Běloruska”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021). Ustanovení čl. 78 odst. 3 SFEU umožňuje přijetí dočasných opatření v mimořádných migračních situacích na vnějších hranicích EU. Zmíněný návrh je posledním z řady koordinovaných opatření EU, která zahrnují: cílená opatření proti dopravcům, kteří napomáhají převaděčství migrantů nebo se na něm podílejí, diplomatickou a vnější činnost, posílení humanitární pomoci a podporu správy hranic a řízení migrace (více v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s vnitřní situaci v Bělorusku a se situací na vnější hranici EU a Běloruska“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021). Tento návrh je v souladu s komplexním přístupem stanoveným v novém paktu o migraci a azylu (více v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Doplňuje Schengenský hraniční kodex a nadcházející reformu schengenského systému, v jejímž kontextu Komise hodlá navrhnout stálý rámec pro řešení možných situací instrumentalizace, s nimiž se může EU v budoucnu ještě setkat (více v příspěvku „Komise navrhla změny v Schengenu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). Financování by mělo být zahrnuto do rozpočtu stávajících nástrojů financování EU na období 2014–2020 a 2021–2027 v oblasti migrace, azylu a správy hranic. Bude-li to výjimečně nutné a pokud se situace dále zhorší, mohly by být použity mechanismy flexibility v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

5. balík sankcí proti Bělorusku

Od října 2020 EU postupně rozšiřuje svá omezující opatření s ohledem na situaci v Bělorusku (více v příspěvku „Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020, v příspěvku „Rada se věnovala situaci v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021a v příspěvku „Komise navrhuje částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu pro úředníky spojené s běloruským režimem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). Na zasedání konaném 21.–22. října 2021 přijala Evropská rada závěry, ve kterých prohlásila, že nebude akceptovat žádné pokusy třetích zemí o zneužití migrantů k politickým účelům, odsoudila veškeré hybridní útoky na hranicích EU a potvrdila, že bude odpovídajícím způsobem reagovat (více v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s vnitřní situaci v Bělorusku a se situací na vnější hranici EU a Běloruska“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021). V listopadu 2021 Rada změnila určovací kritéria tak, aby umožňovala uplatňování cílených omezujících opatření vůči jednotlivcům a subjektům, které organizují činnosti Lukašenkova režimu usnadňující nedovolené překračování vnějších hranic EU nebo se na takových činnostech podílejí (více v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s vnitřní situaci v Bělorusku a se situací na vnější hranici EU a Běloruska”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2021).

Finanční podpora

Po zfalšování prezidentských voleb v Bělorusku v srpnu 2020 a po bezprecedentní vlně represí vůči občanské společnosti ze strany Lukašenkova režimu EU pevně podporuje pravicové a demokratické aspirace běloruského lidu (více v příspěvku „EU nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). V souladu se závěry Rady z října 2020 EU opakovaně vyzývala k demokratickému řešení krize prostřednictvím inkluzivního vnitrostátního dialogu s širší společností (více v příspěvku „Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020). V této souvislosti EU přezkoumala své vztahy s Běloruskem (více v příspěvku „Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020 a v příspěvku „Rada se věnovala situaci v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). Více než ½ 2stranné pomoci EU byla pozastavena nebo přesměrována na podporu běloruského lidu a občanské společnosti. Komise je rovněž připravena zahájit komplexní plán ekonomické podpory demokratického Běloruska ve výši 3 mld. € v souladu se svým závazkem podporovat mírovou demokratickou transformaci v zemi. Pokud by k takovému přechodu došlo, je EU připravena použít řadu nástrojů v souladu s politikou VP, aby takový přechod k demokracii doprovázely.

Klíčové a sporné body 

Mimořádná situace na vnějších hranicích EU a Běloruska

Diskutovaná opatření by Litvě, Lotyšsku a Polsku umožnila zavést rychlé a řádné postupy pro řešení dané situace při plném dodržování základních práv a mezinárodních závazků, včetně zásady nenavracení. Návrh navazuje na výzvu Evropské rady, aby Komise navrhla veškeré nezbytné změny právního rámce EU a konkrétní opatření podpořená odpovídající finanční podporou s cílem zajistit okamžitou a přiměřenou reakci v souladu s právem EU a mezinárodními závazky, včetně dodržování základních práv. 

Opatření obsažená v tomto návrhu jsou mimořádné a výjimečné povahy. Měly by platit po dobu 6 měsíců, pokud nebudou prodloužena nebo zrušena, a budou se vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří nelegálně vstoupili do EU z Běloruska a nacházejí se v blízkosti hranic, nebo na ty, kteří se dostaví na hraniční přechody. Návrh zahrnuje tyto hlavní prvky: 

  •  Nouzový postup pro řízení migrace a azylu na vnějších hranicích:
    • Dotčené 3 členské státy by měly mít možnost prodloužit lhůtu pro registraci žádostí o azyl na 4 týdny namísto současných 3–10 dnů. Členské státy mohou rovněž na hranicích uplatnit azylové řízení pro vyřizování všech žádostí o azyl, včetně odvolání, nejpozději do 16 týdnů – s výjimkou případů, kdy nelze poskytnout přiměřenou podporu žadatelům se zvláštními zdravotními obtížemi. Přednost by měly mít opodstatněné žádosti a žádosti rodin a dětí;
    • Materiální podmínky přijetí: Členské státy by se při vymezení podmínek přijímání měly soustředit na pokrytí základních potřeb a to při plném respektování lidské důstojnosti. Je důležité, aby členské státy zajistily úzkou spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a příslušnými partnerskými organizacemi s cílem podpořit jednotlivce v této mimořádné situaci;
    • Řízení o navrácení: Dotčené členské státy budou moci uplatňovat zjednodušené a rychlejší vnitrostátní postupy, včetně navracení osob, jejichž žádosti o mezinárodní ochranu byly v této souvislosti zamítnuty. Veškeré postupy prováděné v souladu s tímto návrhem musí respektovat základní práva a zvláštní záruky stanovené právními předpisy EU, včetně nejlepšího zájmu dítěte, naléhavé zdravotní péče a potřeb zranitelných osob, používání donucovacích opatření a vazebních podmínek.
  • Praktická podpora a spolupráce:
    • Podpora ze strany agentur EU: Agentury EU jsou připraveny členským státům na požádání pomoci. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) může být nápomocen při registraci a zpracování žádostí, zajišťovat prověřování zranitelných osob a podporovat správu, plánování a zřizování odpovídajících přijímacích zařízení. K dispozici je také podpora agentury Frontex pro činnosti v oblasti ochrany hranic, včetně prověřování a návratových operací, a dále podpora Europolu spočívající v poskytování zpravodajských informací v zájmu boje proti převaděčství.
    • Pokračující spolupráce: Komise, členské státy a agentury EU by měly pokračovat ve spolupráci, včetně povinnosti členských států nadále oznamovat příslušné údaje a statistiky prostřednictvím sítě EU pro připravenost a řešení krizí v souvislosti s migrací.

Komise by měla situaci pravidelně přezkoumávat a může Radě navrhnout prodloužení nebo zrušení těchto prozatímních opatření.

5. balík sankcí proti Bělorusku

Rada konkrétně rozhodla o uložení omezujících opatření vůči dalším 17 osobám a 11 subjektům vzhledem k situaci v Bělorusku. Rozhodnutí je zaměřeno na významné představitele soudní moci, včetně Nejvyššího soudu a Výboru pro státní kontrolu, jakož i orgány propagandy podílející se na pokračujících represích vůči občanské společnosti, demokratické opozici, nezávislým sdělovacím prostředkům a novinářům. Rozhodnutí se rovněž zaměřuje na vysoce postavené politické představitele Lukašenkova režimu, jakož i na společnosti (například Belavia Airlines), cestovní kanceláře a hotely, které pomáhají podněcovat a organizovat nedovolené překračování hranic přes Bělorusko do EU, a podílejí se tak na zneužívání migrace k politickým účelům. Omezující opatření EU vůči Bělorusku by se nyní měly vztahovat na celkem 183 osob a 26 subjektů. Na osoby a subjekty zařazené na seznam se vztahuje zmrazení majetku a občané a společnosti z EU jim nesmějí zpřístupňovat finanční prostředky. Na fyzické osoby by se navíc měl vztahovat zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na území EU a v průjezdu přes něj. EU je připravena podpořit pokojný přechod k demokracii prostřednictvím řady nástrojů včetně komplexního plánu hospodářské podpory pro demokratické Bělorusko. Dále EU rovněž plánuje přijmout další opatření, včetně opatření vůči dalším hospodářským subjektům, pokud se situace v Bělorusku nezlepší.

Finanční podpora

Cílem zvýšené pomoci je posílit odolnost a schopnost běloruského lidu postiženého politickou krizí podporovat demokratické změny v Bělorusku se zaměřením na klíčové prioritní oblasti, mimo jiné:

  • Nezávislá média, rozšíření podpory EU na systematicky potlačovaná nezávislá média v Bělorusku prostřednictvím technické pomoci a školení a vytvoření koordinační struktury dárců;
  • Mezilidské kontakty, zejména mezi mládeží, akademickými pracovníky a odborníky, poskytující příležitosti pro mezinárodní mobilitu studentům, akademickým pracovníkům a odborníkům a pokračující podpora Evropské humanitní univerzity;
  • Podnikatelé a MSP v exilu, podpora společností v exilu, mimo jiné prostřednictvím poradenských služeb;
  • Kulturní a umělecké iniciativy, podpora grantů na kulturní a umělecké iniciativy a na rozvoj dovedností uměleckých profesionálů, a to jak v Bělorusku, tak běloruskými umělci v zahraničí.

Celkově by tak celková pomoc, kterou EU poskytuje běloruskému lidu od srpna 2020, dosáhla téměř 65 mil. €. Bezprostředně po podvodných volbách bylo mobilizováno 3,7 mil. € na nouzovou podporu obětem útlaku a nezávislých médií. EU e dále vyčlenila 24 mil. € na zachování prostoru pro občanskou společnost, 6 mil. € na usnadnění přístupu MSP k financování a další 1 mil. € na podporu nezávislých médií a občanské společnosti.

Další předpokládaný vývoj

Opatření jsou založená na čl. 78 odst. 3 SFEU a měla by vstoupit v platnost po jejich přijetí Radou. K tomu dochází hlasováním kvalifikovanou většinou. Po schválení Radou by vzhledem k naléhavosti situace toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost 1. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Odkazy

Komise představila kodex policejní spolupráce

Kodex policejní spolupráce by měl pomoci zlepšit přeshraniční operace, poskytnout jasné kanály a časové rámce pro výměnu informací a posílit úlohu Europolu.Kodex zahrnuje doporučení o operativní policejní spolupráci a nová pravidla pro sdílení informací.Díky účinnějšímu nacházení souvislostí mezi trestnými činy v EU, jež revidovaná pravidla nabízí, by se odstranily informační mezery, posílila by se prevence, vyšetřování a odhalování trestných činů v EU a pro všechny v EU by se zvýšila bezpečnost.Rovněž Komise podává zprávu o celkovém pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci strategie bezpečnostní unie EU.

Proposal for a Council Recommendation on operational police cooperation (COM(2021)780)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on information exchange between law enforcement authorities of Member States, repealing Council Framework Decision 2006/960/JHA (COM(2021)782)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on automated data exchange for police cooperation (“Prüm II”), amending Council Decisions 2008/615/JHA and 2008/616/JHA and Regulations (EU) 2018/1726, 2019/817 and 2019/818 of the European Parliament and of the Council (COM(2021)784)

  • Komise 8. 12. 2021 představila návrh kodexu policejní spolupráce EU, který má posílit spolupráci donucovacích orgánů mezi členskými státy a poskytnout policistům v EU modernější nástroje pro výměnu informací. 

Pozadí

V prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích se nesmí stávat, že pachatelé trestné činnosti uniknou spravedlnosti jednoduše tím, že se přesunou z 1 členského státu do 2. Podle posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU z roku 2021, vypracovaného Europolem, je téměř 70 % zločineckých sítí aktivních ve více než 3 členských státech. Policisté musí být schopni účinně a systematicky spolupracovat v celé EU. Ve strategii bezpečnostní unie EU z července 2020 oznámila Komise návrhy na posílení policejní spolupráce, jejichž cílem je zajistit, aby při prosazování práva v celé EU mohla policie lépe spolupracovat podle moderního souboru pravidel (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020). Jak bylo zdůrazněno ve strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti z dubna 2021, má v boji proti všem formám závažné a organizované trestné činnosti zásadní význam důsledná policejní spolupráce a bezproblémová výměna informací (více v příspěvku „Byla představena nová strategie pro lepší využívání digitálních nástrojů na vyšetřování”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021). Předložený návrh kodexu policejní spolupráce by měl naplnit závazek přijatý ve strategii. Snazší policejní spolupráce by pomohla posílit prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů v EU. Je rovněž zásadní, aby se zajistilo řádné fungování schengenského prostoru, jak je zdůrazněno ve strategii pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru z června 2021 (více v příspěvku „Komise navrhla změny v Schengenu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). Účinná policejní spolupráce je efektivním způsobem, jak řešit bezpečnostní hrozby v schengenském prostoru, a napomohla by zachování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

Klíčové a sporné body

Značnou část pachatelů trestné činnosti hranice mezi státy nezastaví, a proto musí být policisté v EU schopni rychle a účinně spolupracovat. Kodex policejní spolupráce, jenž zahrnuje doporučení o operativní policejní spolupráci a nová pravidla pro sdílení informací, by měl pomoci zlepšit přeshraniční operace, poskytnout jasné kanály a časové rámce pro výměnu informací a posílit úlohu Europolu. Revidovaná pravidla pro automatizovanou výměnu určitých kategorií údajů by navíc pomohly mnohem účinněji nacházet souvislosti mezi trestnými činy v celé EU. Díky tomu by se odstranily informační mezery, posílila by se prevence, vyšetřování a odhalování trestných činů v EU a pro všechny v EU by se zvýšila bezpečnost. 

Mezi navrhovaná opatření patří:

  • Doporučení o operativní policejní spolupráci, jež by vytvořila společné normy pro spolupráci mezi policisty, kteří se účastní společných hlídek a působí na území jiného členského státu. Je zde zmíněn i společný seznam trestných činů, jejichž pachatelé mohou být pronásledováni přes hranice, a bezpečné nástroje pro zasílání zpráv pro policisty, kteří potřebují komunikovat se svými protějšky při provádění operací v jiných zemích EU. Za policejní operace a vyšetřování trestných činů jsou sice i nadále odpovědné členské státy, avšak tyto společné normy by usnadnily policistům práci v jiných zemích EU. Doporučení by rovněž podpořilo společnou kulturu policejní práce v EU prostřednictvím společné odborné přípravy, včetně jazykových kurzů nebo výměnných programů.
  • Nová pravidla pro výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států: Policisté v 1 členském státě by měli mít rovnocenný přístup k informacím, jako mají jejich kolegové v jiném členském státě, a za stejných podmínek. Členské státy by měly zřídit jednotné kontaktní místo pro výměnu informací s ostatními zeměmi EU, které by fungovalo 24 hodin denně 7 dní v týdnu a mělo by mít odpovídající personální obsazení. Požadované informace by měly být zpřístupněny v rozmezí od 8 hodin (v naléhavých případech) až do maximálně 7 dnů. Výchozím komunikačním kanálem by se měla stát aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA), kterou spravuje Europol.
  • Revidovaná pravidla pro automatizovanou výměnu údajů pro policejní spolupráci v rámci prümského mechanismu v zájmu lepší, snazší a rychlejší výměny údajů a pomoci identifikovat pachatele. Jednalo by se mimo jiné o přidávání zobrazení obličeje podezřelých a odsouzených pachatelů trestných činů a policejních záznamů k automatizované výměně údajů a zavedení centrálního úložiště, k němuž se mohou připojit vnitrostátní databáze. Nahradilo by se tak množství propojení mezi jednotlivými vnitrostátními databázemi. Europol by byl rovněž moci účinněji podporovat členské státy tím, že by kontroloval údaje ze zemí mimo EU pomocí databází členských států. Pomohl by tak identifikovat pachatele trestné činnosti známé ve třetích zemích.

Komise rovněž podala zprávu o pokroku, jehož bylo za posledních 6 měsíců dosaženo v rámci strategie bezpečnostní unie EU při budování bezpečnostního prostředí, které obstojí i v budoucnosti

Další předpokládaný vývoj

Nyní je na EP a Radě, aby navrhovanou směrnici č.782/2021 o výměně informací a nařízení č. 784/2021 o automatizované výměně údajů posoudily a přijaly. O návrhu doporučení Rady č. 780/2021 o operativní policejní spolupráci by měla nyní jednat Rada a po konzultaci s EP může přistoupit k jeho přijetí. Doporučení by pak všem členským státům sloužilo k aktualizaci jejich stávajících vnitrostátních a 2stranných ujednání.

Odkazy

Komise navrhuje rozšířit seznam trestných činů EU

Komise navrhuje rozšířit seznam trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti.Komise tímto naplňuje slib předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové ze SOTEU 2020.Podle externích studií se počet nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti znepokojivě zvyšuje.V současné době však žádný unijní právní základ pro kriminalizaci nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti neexistuje.

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council: A more inclusive and protective Europe: extending the list of EU crimes to hate speech and hate crime (COM(2021)777)

Pozadí

Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti zaznamenaly v celé EU prudký nárůst a stal se z nich obzvláště závažný a znepokojivý jev v internetovém prostředí i mimo něj. K řešení tohoto celoevropského problému je podle Komise třeba přijmout společná opatření na úrovni EU, v současné době však žádný unijní právní základ pro kriminalizaci nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti neexistuje. Stávající seznam trestných činů EU uvedený ve SFEU je podle ní třeba rozšířit, aby byla zajištěna minimální společná pravidla pro vymezení zmíněných trestných činů a souvisejících sankcí ve všech členských státech EU. 

Zveřejněná externí studie dokládá rozsah nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti a jejich znepokojivý nárůst. Během pandemie se například zvýšila míra nenávisti vůči Romům, Židům, muslimům a osobám asijského původu nebo osobám, u nichž se tento původ předpokládá. Projevuje se to mimo jiné rasistickými útoky a bitím, násilnou šikanou, hrozbami a rasisticky motivovanými incidenty. Z různých pramenů vyplývá, že 52 % mladých žen a dívek zažilo násilí na internetu, včetně hrozeb a sexuálního obtěžování. Zdravotně postiženým osobám zase hrozí vyšší riziko než jiným lidem, že se stanou obětí násilného trestného činu, včetně trestného činu z nenávisti, a budou čelit obtěžování. Trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy jsou v rozporu se základními evropskými hodnotami stanovenými v čl. 2 SEU. Podle čl. 83 odst. 1 SFEU mohou EP a Rada stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem. Jedná se například o terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí. Na základě vývoje trestné činnosti může Rada přijmout rozhodnutí určující další podobné oblasti. Komise může následně – jako 2. krok – navrhnout pevný rámec pro řešení nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti na úrovni EU. Unijní rámec pro důraznou společnou reakci na rasistické a xenofobní nenávistné projevy a trestné činy z nenávisti již existuje: jedná se o rámcové rozhodnutí Rady č.913/2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. Cílem rámcového rozhodnutí je zajistit, aby závažné projevy rasismu a xenofobie byly v celé EU trestány účinnými, přiměřenými a odrazujícími trestními sankcemi. Vyžaduje se v něm, aby členské státy kriminalizovaly nenávistné verbální projevy, tj. veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu. 

Předložená iniciativa je součástí širšího souboru opatření, která EU podniká proti nezákonným nenávistným verbálním projevům, násilným extremistickým ideologiím a terorismu na internetu. Jedná se například o unijní kodex chování proti nezákonným nenávistným projevům online (více v příspěvku „Komise posiluje pravomoci internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu na internetu“, Informační společnost v září 2017, v příspěvku „Komise reaguje na stupňující se nezákonný online obsah“, Informační společnost v březnu 2018, v příspěvku „Komise podnikla kroky k odstranění teroristického obsahu z internetu”, Informační společnost v září 2018, v příspěvku „Kodex chování efektivně odstraňuje nezákonný obsah, hodnotí Komise“, Informační společnost v lednu 2020 a v příspěvku “EU bojuje proti nenávistným projevům online”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020), navrhovaný akt o digitálních službách (více v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020), nařízení č. 640/2018 o prevenci šíření teroristického obsahu online a internetové fórum EU. Tato iniciativa by pomohla při realizaci Akčního plánu EU proti rasismu na období 2020–2025Strategie pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života v EU (více v příspěvku „Komise představuje 1. strategii v boji proti antisemitismu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021) a Strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (více v příspěvku „Komise představila strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025”, Zaměstnanost a sociální v březnu 2020).

Klíčové a sporné body

Ve zveřejněné iniciativě se vysvětlují důvody pro rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti s ohledem na kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 SFEU:

  • Přeshraniční rozměr nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti: Nenávistné projevy na internetu se šíří rychle a přístupné jsou všem. Ideologie, na nichž nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti stojí, se mohou rozvíjet v mezinárodním prostředí a rychle sdílet na internetu. Trestné činy z nenávisti mohou páchat sítě, jejichž členi pocházejí z různých zemí.
  • Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jako oblast trestné činnosti: Komise shledala, že nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti tvoří samostatnou oblast trestných činů, neboť mají vlastní zvláštní rys, tj. nenávist vůči osobám nebo skupinám osob, které mají stejné chráněné charakteristiky (nebo u nichž se předpokládá, že tyto charakteristiky mají).
  • Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jako oblast mimořádně závažné trestné činnosti: Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jsou mimořádně závažné trestné činy, neboť ohrožují společné hodnoty EU a základní práva zakotvená v čl. 2 a 6 SEU a v Listině základních práv EU. Mají škodlivý účinek na jednotlivce, komunity i společnost jako celek.
  • Vývoj trestné činnosti: V důsledku různých hospodářských, sociálních a technologických změn a vývoje se tyto 2 jevy objevují stále častěji. Jedním z faktorů, které k jejich nárůstu přispěly, je i pandemie COVID-19.
  • K rozšíření seznamu trestných činů EU není alternativa: Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jsou v členských státech EU kriminalizovány různou měrou. Pouze rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti umožní účinný a komplexní trestněprávní přístup k těmto jevům na úrovni EU spolu s důslednou ochranou obětí těchto činů.

Další předpokládaný vývoj

Po obdržení souhlasu EP musí Rada jednomyslně přijmout rozhodnutí, v němž určí, že nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti se považují za další oblast trestných činů podle kritérií stanovených v čl. 83 odst. 1 SFEU. Následně může Komise navrhnout přijetí právních předpisů, které stanoví minimální pravidla pro definice nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti a související sankce. EP a Rada by následně směrnice přijaly řádným legislativním postupem.

Odkazy

Komise představila nová pravidla pro Schengen

Komise představila nová pravidla pro zvýšení odolnosti prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.Členským státům mají cílené změny umožnit lépe reagovat na objevující se výzvy při správě jak společných vnějších hranic EU, tak i vnitřních hranic v rámci schengenského prostoru.Cílem aktualizace je zajistit, aby znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích představovalo zcela krajní opatření.Nová pravidla mají rovněž zavést společné nástroje pro účinnější správu vnějších hranic v případě krize v oblasti veřejného zdraví, přičemž vycházejí ze zkušeností získaných v souvislosti s pandemií COVID-19.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council addressing situations of instrumentalisation in the field of migration and asylum (COM(2021)890)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2016/399 on a Union Code on the rules governing the movement of persons across borders (COM(2021)891)

  • Komise 14. 12. 2021 navrhuje aktualizaci pravidel pro posílení správy schengenského prostoru.

Pozadí

Schengenský prostor je domovem pro více než 420 mil. lidí ve 26 zemích. Odstranění kontrol na vnitřních hranicích mezi státy Schengenu je nedílnou součástí evropského způsobu života: téměř 1,7 mil. lidí žije v jednom státě Schengenu a pracuje v jiném. Lidé si budují své životy na základě svobod, které nabízí schengenský prostor, přičemž každý den mezi státy Schengenu cestuje na 3,5 mil. osob. V zájmu posílení odolnosti schengenského prostoru vůči vážným hrozbám a přizpůsobení schengenských pravidel měnícím se výzvám oznámila Komise ve svém novém paktu o migraci a azylu předloženém v září 2020 (více v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020 a v příspěvku „Komise podává zprávu o Novém paktu o migraci a azylu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2021), jakož i ve strategii pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru z června 2021 (více v příspěvku „Komise navrhla změny v Schengenu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021), že navrhne revizi Schengenského hraničního kodexu. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém SOTEU v září 2021 rovněž oznámila nová opatření, která mají řešit využívání migrantů jako politického nástroje a zajišťovat jednotu při správě vnějších hranic EU (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021).

Předložené návrhy mají navazovat na úsilí o zdokonalení celkového fungování a správy Schengenu v rámci strategie směrem k silnějšímu a odolnějšímu schengenskému prostoru. V zájmu podnícení politického dialogu ohledně společných výzev svolává Komise pravidelně schengenská fóra, na nichž se setkávají poslanci EP a ministři vnitra. Na podporu těchto diskuzí by měla Komise každý rok předkládat zprávu o stavu Schengenu, v níž bude shrnuta situace, pokud jde o neprovádění kontrol na vnitřních hranicích, výsledky schengenských hodnocení a stav realizace u doporučení. Toto má rovněž pomáhat členským státům při hledání řešení problémů v této oblasti. Navrhovaná revize schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu, která je v současné době projednávána v EP a Radě, by pomohla posílit společnou důvěru v provádění schengenských pravidel. 8. 12. 2021 Komise rovněž navrhla kodex policejní spolupráce EU s cílem posílit spolupráci v oblasti prosazování práva mezi členskými státy. Tato spolupráce by měla představovat účinný způsob řešení bezpečnostních hrozeb v schengenském prostoru, který může přispět k zachování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. 

Klíčové a sporné body

Členským státům mají cílené změny umožnit lépe reagovat na objevující se výzvy při správě jak společných vnějších hranic EU, tak i vnitřních hranic v rámci schengenského prostoru. Cílem aktualizace je zajistit, aby znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích představovalo zcela krajní opatření. Nová pravidla rovněž mají zavést společné nástroje pro účinnější správu vnějších hranic v případě krize v oblasti veřejného zdraví, přičemž vycházejí ze zkušeností získaných v souvislosti s pandemií COVID-19. Problematika využívání migrantů jako politického nástroje se aktualizací schengenských pravidel rovněž řeší, avšak zároveň je i řešena souběžným návrhem opatření, která mohou v takové situaci členské státy přijmout v oblasti azylu a navracení.

Cílem návrhu na změnu Schengenského hraničního kodexu je využít zkušenosti z pandemie COVID-19 a zajistit zavedení silných koordinačních mechanismů pro řešení zdravotních hrozeb. Aktualizovaná pravidla by Radě umožnila rychle přijmout závazná pravidla stanovující dočasná cestovní omezení na vnějších hranicích v případě ohrožení veřejného zdraví. Měly by být stanoveny výjimky, a to nejen pro osoby podnikající nezbytně nutné cesty, ale i pro občany Unie a osoby pobývající v ní. Tím se má zajistit jednotné uplatňování cestovních omezení v souladu se zkušenostmi načerpanými z pandemie COVID-19.

Pravidla by měla rovněž zahrnovat nový schengenský ochranný mechanismus, který má zajistit společnou reakci na vnitřních hranicích při hrozbách, které postihují většinu členských států, jako jsou hrozby v oblasti veřejného zdraví nebo jiné hrozby v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Díky tomuto mechanismu, který by doplňoval stávající mechanismus pro řešení nedostatků na vnějších hranicích, by znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích ve většině členských států mohla Rada v případě sdílené hrozby povolit svým rozhodnutím. Takové rozhodnutí by mělo rovněž určit opatření ke zmírnění negativních dopadů kontrol (více v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020,v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v květnu 2020, v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020 a v příspěvku „Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2021).

Cílem návrhu je podpořit využívání alternativních opatření namísto kontrol na vnitřních hranicích. Proto opatření zahrnují:

  • Strukturovanější postup pro jakékoli znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích doplněný o více záruk: Členský stát, který se rozhodne znovu zavést kontroly, by měl posoudit vhodnost jejich znovuzavedení a jejich pravděpodobný dopad na volný pohyb osob. Podle nových pravidel by měl navíc posoudit dopad na příhraniční regiony. Navíc členský stát, který zvažuje prodloužení kontrol v reakci na předvídatelné hrozby, by měl nejprve posoudit, zda by tyto kontroly nemohly být nahrazeny vhodnými alternativními opatřeními, například cílenými policejními kontrolami či posílenou policejní spoluprací. V případech prodloužení kontrol na dobu delší než 6 měsíců by mělo být provedeno posouzení rizik. Pokud jsou kontroly na vnitřních hranicích prováděny po dobu 18 měsíců, měla by Komise vydat stanovisko k jejich přiměřenosti a nezbytnosti. Ve všech případech by provádění dočasných kontrol na hranicích nemělo překročit celkovou dobu 2 let, pokud se nejedná o velmi specifické okolnosti. To má pomoci zajistit, aby kontroly na vnitřních hranicích zůstaly krajním opatřením a trvaly pouze tak dlouho, jak je to nezbytně nutné.
  • Podpora využívání alternativních opatření: V souladu s novým kodexem policejní spolupráce EU navrženým Komisí 8. 12. 2021 podporují nová schengenská pravidla využívání účinných alternativ ke kontrolám na vnitřních hranicích ve formě posílených a operativnějších policejních kontrol v příhraničních regionech. Nová pravidla rovněž vyjasňují, že operativní policejní kontroly nejsou ekvivalentem kontrol na hranicích.
  • Omezení dopadu kontrol na vnitřních hranicích na pohraniční regiony: Členské státy, které znovu zavedou kontroly, by měly přijmout opatření k omezení negativních dopadů na příhraniční regiony a vnitřní trh. To může zahrnovat usnadnění překračování hranic pro přeshraniční pracovníky a vytvoření zelených pruhů, které zaručí hladký tranzit základního zboží.
  • Řešení neoprávněného pohybu v rámci schengenského prostoru: S cílem řešit konstantní počet nepovolených přesunů by zavedla nová pravidla nový postup pro řešení nepovolených pohybů během společných policejních operací. To by umožnilo členským státům revidovat stávající 2stranné dohody o zpětném přebírání osob, případně uzavřít mezi sebou nové 2stranné dohody o zpětném přebírání osob. Doplnila by se tím opatření navržená v rámci nového paktu o migraci a azylu, zejména závazný rámec solidarity, a je tudíž třeba k těmto všem opatřením přihlížet komplexně.

Kromě toho Komise navrhuje další opatření v rámci pravidel EU v oblasti azylu a navracení s cílem vyjasnit, jak mohou členské státy v takových situacích reagovat, a to při plném dodržení základních práv. Zahrnuje to možnost prodloužit lhůtu pro registraci žádostí o azyl až na 4 týdny a posuzovat všechny žádosti o azyl na hranicích, s výjimkou žádostí od osob se zdravotními problémy. Účinný přístup k azylovému řízení by měl být i nadále zaručen a členské státy by měly rovněž umožňovat přístup humanitárním organizacím poskytujícím pomoc. Členské státy by měly mít rovněž možnost zavést mimořádný postup pro řízení návratů. Agentury EU (Agentura EU pro azyl, Frontex, Europol) by navíc měly dotčenému členskému státu na požádání poskytovat přednostní operativní podporu.

Další předpokládaný vývoj

Nyní je na EP a Radě, aby oba návrhy posoudily a přijaly.

Odkazy

Krátce…

Rada se dohodla na mandátu k jednání o transparentnosti převodů kryptoaktiv

Rada se dohodla na mandátu k jednání s EP o návrhu na aktualizaci stávajících pravidel o informacích doprovázejících převody finančních prostředků.Cílem této aktualizace by mělo být rozšířit oblast působnosti pravidel na některá kryptoaktiva. 

Rada se 1. 12. 2021 dohodla na mandátu k jednání s EP o návrhu na aktualizaci stávajících pravidel o informacích doprovázejících převody finančních prostředků. Cílem této aktualizace by mělo být rozšířit oblast působnosti pravidel na některá kryptoaktiva. Konkrétně si návrh klade za cíl zavést pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povinnost shromažďovat a zpřístupňovat úplné informace o odesílateli a příjemci převodů virtuálních aktiv nebo kryptoaktiv, s nimiž pracují. To v současné době dělají poskytovatelé platebních služeb pro bezhotovostní převody. Účelem je zajistit sledovatelnost převodů kryptoaktiv, aby bylo možné lépe identifikovat případné podezřelé transakce a v případě potřeby je blokovat. Změny zavedené Radou v jejím postoji by měly zefektivnit a vyjasnit návrh Komise, zejména zavedením požadavků na převody kryptoaktiv mezi poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a peněženkami bez hostingu. Prostřednictvím návrhu se rovněž vyžaduje, aby se s převodem kryptoaktiv pohyboval celý soubor informací o původci, a to bez ohledu na výši transakce. Vzhledem k potřebě zajistit sledovatelnost převodů kryptoaktiv si Rada ve svém postoji klade za cíl synchronizovat uplatňování návrhu nařízení č. 422/2021 o převodu peněžních prostředků nařízení č. 593/2020 o trzích s kryptoaktivy (MiCA (více v příspěvku „Rada dosáhla dohody o nařízeních MiCA a DORA”, Informační společnost v listopadu 2020). Tento návrh je součástí balíku legislativních návrhů nařízení č. 420/2021 na posílení pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který Komise předložila v červenci 2021. Balík rovněž obsahuje návrh nařízení č. 421/2021 na zřízení nového orgánu EU pro boj proti praní peněz (více v příspěvku „Komise pokračuje v boji proti financování terorismu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021).

Rada aktualizovala Jordánsko a Namibii ze seznamu zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení

Rada upravila seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení.Rada ze seznamu odstranila Jordánsko a Namibii.Členské státy se taktéž dohodly reagovat na novou variantu Omicron aktivováním záchranné brzdy a zavedením dočasných cestovních omezení cesto do EU z Botswany, Svazijska, Lesotha, Mosambiku, Namibie, JAR a Zimbabwe.

Rada 2. 12. 2021 upravila seznam zemí, ze kterého odstranila Jordánsko a Namibii. Rada tak učinila aktualizaci seznamu zemí, zvláštních administrativních oblastí a dalších územních a samosprávných jednotek, pro něž by měla být cestovní omezení zrušena, v návaznosti na přezkum v rámci doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné (více v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020, v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v květnu 2020, v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020, v příspěvku „Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU”, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v únoru 2021 a v příspěvku „Komise navrhuje zmírnit omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v květnu 2021). Cesty do EU, jež nejsou nezbytně nutné, podléhají dočasnému cestovnímu omezení. Tím není dotčena možnost členských států zrušit dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, pro plně očkované cestující. Jak je stanoveno v doporučení Rady z června 2020, měl by být tento seznam i nadále každé 2 týdny přezkoumáván a případně aktualizován (více v příspěvku „Rada chce postupně povolit cestování v rámci třetích zemí”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020). Na základě kritérií a podmínek stanovených v doporučení by členské státy měly od 2. 12. 2021 postupně rušit cestovní omezení na vnějších hranicích pro rezidenty těchto třetích zemí: Argentina, Austrálie, Bahrajn, Kanada, Chile, Kolumbie, Indonésie, Kuvajt, Nový Zéland, Peru, Katar, Rwanda, Saúdská Arábie, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty, Uruguay a Čína (pokud bude potvrzena vzájemnost). Členské státy se taktéž 26. 11. 2021 dohodly koordinovat reakci EU na vznik nové varianty COVID-19 označené jako Omicron, Rozhodly se, že aktivují mechanismus záchranné brzdy a že zavedou dočasná omezení všech cest směřujících do EU z Botswany, Svazijska, Lesotha, Mosambiku, Namibie, JAR a Zimbabwe. Uvedené doporučení Rady není právně závazným nástrojem. Za provádění jeho obsahu zůstávají odpovědné orgány členských států. Při zachování plné transparentnosti mohou pouze postupně zrušit cestovní omezení vůči zemím uvedeným na seznamu. Členský stát by neměl rozhodnout o zrušení cestovních omezení pro třetí země, které nejsou uvedeny na seznamu, předtím, než o tom bylo rozhodnuto koordinovaným způsobem.

Rada přijala nařízení o agentuře EU pro azyl

Rada přijala nařízení, kterým se zřizuje agentura EU pro azyl. Cílem tohoto nařízení je zlepšit uplatňování azylové politiky v EU přeměnou stávajícího Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) v plnohodnotnou agenturu.

Rada 8. 12. 2021 přijala nařízení  č. 131/2016, kterým se zřizuje agentura EU pro azyl. Cílem tohoto nařízení je zlepšit uplatňování azylové politiky v EU přeměnou stávajícího Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) v plnohodnotnou agenturu. Tato agentura by měla být odpovědná za zlepšení fungování společného evropského azylového systému, přičemž by měla poskytovat intenzivnější operativní a technickou pomoc členským státům a přispívat ke sbližování postupů při posuzování žádostí o udělení mezinárodní ochrany (více v příspěvku „Komise plánuje další reformu v oblasti migrace a hranic”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018 a v příspěvku „Rada a EP se dohodly na nařízení o Agentuře EU pro azyl”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). Nařízení o agentuře EU pro azyl posiluje stávající mandát úřadu EASO a usnadňuje vysílání odborníků do členských států, které požádaly o operativní podporu. Díky tomuto novému právnímu předpisu by měla agentura více podporovat spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi, což by přispělo také k solidaritě mezi členskými státy a celkovému vnějšímu rozměru EU. Tento návrh by měl zohledňovat probíhající jednání o novém paktu o migraci a azylu a odkládá zavedení monitorovacího mechanismu na pozdější fázi (více v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Jako součást návrhů v rámci paktu o migraci a azylu ze září 2020 si Komise ponechala svůj návrh nařízení o agentuře EU pro azyl z roku 2016 a jednání o tomto návrhu byla znovu zahájena (více v příspěvku „Komise představila reformu azylového systému”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2016, v příspěvku „Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2016, v příspěvku „Komise plánuje další reformu v oblasti migrace a hranic”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018 a v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Předsednictví Rady a EP dosáhly předběžné dohody v červnu 2021 (více v příspěvku „Rada a EP se dohodly na nařízení o Agentuře EU pro azyl”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). EP nařízení formálně přijal v listopadu 2021.

Rada zhodnotila, že Chorvatsko by mělo být připraveno na přijetí schengenského acquis

Rada dospěla k závěru, že Chorvatsko splnilo nezbytné podmínky pro plné uplatňování schengenského acquis.Od svého přistoupení k EU uplatňuje Chorvatsko ustanovení schengenského acquis s výjimkou ustanovení o zrušení kontrol na vnitřních hranicích.Schválením závěrů není dotčeno přijetí rozhodnutí Rady o plném uplatňování schengenského acquis.

Rada 9. 12. 2021 zveřejnila závěry, ve kterých uvádí, že Chorvatsko splnilo nezbytné podmínky pro uplatňování všech částí schengenského acquis. Ověření, zda Chorvatsko splnilo podmínky nezbytné pro uplatňování všech částí schengenského acquis, je nezbytným předpokladem pro to, aby Rada mohla přijmout navazující rozhodnutí umožňující zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Od svého přistoupení k EU uplatňuje Chorvatsko ustanovení schengenského acquis s výjimkou ustanovení o zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Podle aktu o přistoupení Chorvatska k EU může ke zrušení těchto kontrol dojít pouze na základě rozhodnutí Rady přijatého za tímto účelem poté, co bylo podle příslušných postupů schengenského hodnocení ověřeno, že Chorvatsko splňuje podmínky. Schengenské hodnocení Chorvatska proběhlo v letech 2016–2020. V říjnu 2019 dospěla Komise k závěru, že Chorvatsko přijalo opatření potřebná k zajištění nezbytných podmínek pro plné uplatňování schengenského acquis (více v příspěvku „Chorvatsko se může připojit k schengenskému prostoru”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2019). Poslední akční plán pro hodnocené oblasti uzavřela v únoru 2021. Zveřejněné závěry mají vést k tomu, aby Rada formálně stanovila, že Chorvatsko nezbytné podmínky splnilo. Schválením těchto závěrů není dotčeno přijetí rozhodnutí Rady o plném uplatňování schengenského acquis.

EU uložila omezující opatření vůči ruské Wagnerově skupině

Rada přijala soubor omezujících opatření vůči Wagnerově skupině, která pochází z Ruska a je neregistrovaným soukromým vojenským subjektem. Opatření se zaměřují na Wagnerovu skupinu samotnou a dále na 8 osob a 3 subjekty, jež jsou s ní spojeny.

Rada 13. 12. 2021 přijala soubor omezujících opatření vůči Wagnerově skupině, která pochází z Ruska a je neregistrovaným soukromým vojenským subjektem. Opatření se zaměřují na Wagnerovu skupinu samotnou a dále na 8 osob a 3 subjekty, jež jsou s ní spojeny. Wagnerova skupina najímá, vycvičuje a vysílá soukromé vojenské síly do oblastí konfliktu po celém světě za účelem podněcování násilí, plundrování přírodních zdrojů a zastrašování civilního obyvatelstva v rozporu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv. Osoby zařazené na seznam EU se podílejí na závažném porušování lidských práv, včetně mučení a mimosoudních, hromadných nebo svévolných poprav a zabíjení, nebo jsou zapojeny do destabilizačních činností v některých ze zemí, v nichž působí, včetně Libye, Sýrie, Ukrajiny (Donbasu) a Středoafrické republiky. Skupina šíří svůj nepřátelský vliv i jinde, zejména v oblasti Sahelu. Z těchto důvodů představuje tato skupina hrozbu pro obyvatele zemí, v nichž působí, v širším regionu i pro EU. Přijaté rozhodnutí má za cíl omezit podvratné činnosti Wagnerovy skupiny. EU chce hájit své zájmy a hodnoty ve svém sousedství i mimo něj a přijmout konkrétní opatření proti těm, kteří ohrožují mezinárodní mír a bezpečnost a porušují mezinárodní právo. Omezující opatření, která byla uložena, byla dohodnuta v rámci 4 různých sankčních režimů: globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv a sankčních režimů souvisejících se situací v Libyi a Sýrii a dále v souvislosti s činnostmi narušujícími územní celistvost Ukrajiny. Na osoby a subjekty uvedené na seznamu by se nyní měly vztahovat zmrazení majetku v EU. Pro osoby zařazené na seznam by měl navíc platit zákaz cestování do EU. Osoby a subjekty v EU by měly kromě toho mít zákaz osobám a subjektům uvedeným na seznamu přímo či nepřímo zpřístupňovat finanční prostředky. 

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku za porušení práva EU

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku za porušení práva EU kvůli vážným obavám ohledně polského ústavního tribunálu a jeho nedávné judikatury. Ústavní tribunál ve svých rozhodnutích z 14. 7. 2021 a 7. 10. 2021 považoval ustanovení Smluv EU za neslučitelná s polskou ústavou a výslovně zpochybnil přednost práva EU. Polsko má nyní 2 měsíce na to, aby odpovědělo na výzvu.

Komise se 22. 12. 2021 rozhodla zahájit proti Polsku řízení o nesplnění povinnosti kvůli vážným obavám ohledně polského ústavního tribunálu a jeho nedávné judikatury. Ústavní tribunál ve svých rozhodnutích z 14. 7. 2021 a 7. 10. 2021 považoval ustanovení Smluv EU za neslučitelná s polskou ústavou a výslovně zpochybnil přednost práva EU. Polsko má 2 měsíce na to, aby odpovědělo na výzvu. Komise se domnívá, že tato rozhodnutí ÚS jsou v rozporu s obecnými zásadami autonomie, přednosti, účinnosti a jednotného uplatňování práva EU a závaznosti rozhodnutí SD EU. Ústavní tribunál ve svém rozhodnutí z července 2021 zejména popřel závaznost jakýchkoliv příkazů SD o předběžných opatřeních vydaných podle čl. 279 SFEU s cílem zaručit účinný soudní přezkum nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem. Ústavní tribunál ve svém nálezu z října 2021 nerespektoval své povinnosti vyplývající z práva EU tím, že považoval za protiústavní – a tedy bez účinku v polském právním řádu – výklad SD k čl. 19 odst. 1 SEU, podle něhož může vnitrostátní soud požádat přezkoumat zákonnost postupu jmenování soudce a vyjádřit se k jakékoliv nesrovnalosti v procesu jmenování a ověřit, zda tento soudce nebo soud, u kterého soudce rozhoduje, splňuje požadavky čl. 19 odst. 1 SEU (více v příspěvku „Komise potvrzuje přednost práva EU”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021). Kromě toho se Komise domnívá, že tato rozhodnutí jsou v rozporu s čl. 19 odst. 1 SEU, který zaručuje právo na účinnou soudní ochranu, protože jej vykládají příliš restriktivně. Zbavuje tak jednotlivce před polskými soudy veškerých záruk stanovených v tomto ustanovení. Konečně má Komise vážné pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti ÚS a domnívá se, že již nesplňuje požadavky soudu dříve zřízeného zákonem, jak vyžaduje čl. 19 odst. 1 SEU (více v příspěvku „Problém Komise s Polskem pokračuje“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2018, v příspěvku „Polsko je díky Komisi před soudem“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018, v příspěvku „SD EU rozhodl o zrušení kontroverzního polského zákona“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018, v příspěvku „Komise předložila SDEU případ Polska za účelem ochrany soudců před politickou kontrolou“, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v říjnu 2019, v příspěvku „Polsko porušuje právo EU, rozhodl soud”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v listopadu 2019, v příspěvku „Komise zahájila řízení pro porušení práva v Polsku” Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v dubnu 2020 a v příspěvku „Komise požádala SD EU o finanční pokutu proti Polsku za přetrvávající narušování nezávislosti soudní moci”, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v září 2021). Jak rovněž zdůraznila Komise ve svém odůvodněném návrhu podle čl. 7 odst. 1 SEU z roku 2017 a jak rozhodl ESLP ve svém rozsudku z května 2021, proces jmenování 3 soudců do Ústavního tribunálu v prosinci 2015 došlo k porušení základních pravidel tvořících nedílnou součást ustavení a fungování systému ústavní kontroly v Polsku. Závažnost tohoto porušení vyvolává důvodné pochybnosti, pokud jde o nezávislost a nestrannost dotčených soudců (více v příspěvku „EU chce chránit polské soudce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2019, v příspěvku „Komise předložila SDEU případ Polska za účelem ochrany soudců před politickou kontrolou”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2019, v příspěvku „Polsko porušuje právo EU, rozhodl soud”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2019 a v příspěvku „Komise přijala další krok proti Polsku v řízení o nesplnění povinnosti”, Spravedlnosti, svoboda a bezpečnost v lednu 2021). Ukazují to i další nesrovnalosti a nedostatky jako volba předsedy a místopředsedy ÚS, která vyvolala vážné obavy o nestrannost soudců ÚS při řešení jednotlivých případů. Zatímco Ústavní tribunál má rozhodovat o otázkách týkajících se uplatňování nebo výkladu práva EU, Komise se domnívá, že již nemůže zajistit účinnou soudní ochranu nezávislým a nestranným soudem dříve zřízeným zákonem, jak vyžaduje čl.19, odst. 1 SEU v oblastech, na které se vztahuje právo EU. Právní stát je jednou ze základních hodnot EU. Je zakotvena v čl. 2 SEU. Je také zásadní pro fungování EU při spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Je důležité, aby státy byly schopny zajistit, že vnitrostátní soudci, kteří jsou zároveň „soudci EU“, mohou plnit své roli při uplatňování práva EU a mohou řádně spolupracovat se SDEU. V prosinci 2017 Komise poprvé zahájila řízení podle čl. 7 odst. 1 SEU proti Polsku (více v příspěvku  „Právní stát v Polsku je dle Komise ohrožen”, Institucionální záležitosti v prosinci 2017). V dubnu 2019 zahájila Komise řízení o porušení povinnosti z důvodu, že nový disciplinární režim pro soudce podkopává soudní nezávislost polských soudců a nezajišťuje nezbytné záruky na ochranu soudců před politickou kontrolou, jak požaduje SD EU (více v příspěvku „Komise zahájila diskusi o posílení právního státu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019). V červenci 2021 SD ve svém rozsudku ve věci C-791/19 rozhodl, že disciplinární režim pro soudce v Polsku není slučitelný s právem EU (více v příspěvku „Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku a Polsku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021). Soud vyhověl všem žalobám předloženým Komisí. V říjnu 2021 uložil SD Polsku denní penále ve výši 1 mil. €, dokud nebude plně dodrženo nařízení o předběžných opatřeních z července 2021 (více v příspěvku „Komise potvrzuje přednost práva EU”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021). 

Budoucnost české infrastruktury

Do sektoru dopravy každoročně z Evropské unie proudí velké obnosy peněz. Jen na současné období je tato částka pro Českou republiky stanovena na 100 miliard Kč. Naše země se pyšní

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Jak je na tom česká krajina? Jaké výzvy před námi stojí v oblasti její ochrany? A jaké konkrétní projekty se realizují proto, abychom byli schopni čelit změně klimatu? Přečtěte si reportáž z předposlední debaty k #CZPRES organizované Eurocentrem Olomouc ⤵️ https://euroskop.cz/2022/05/15/debata-v-ramci-priprav-na-ceske-predsednictvi-ochrana-lesu-vod-a-tradicni-ceske-krajiny/1

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.