Energie v prosinci 2021

Komise chce podpořit tranzici z fosilního zemního plynu na vodík, Instituce se shodly na podobě revize TEN-E

Komise navrhuje podpořit přechod na vodík a snížení emisí metanuPodpora rizikového financování pro začínající a menší podniky se má posílit

Komise chce podpořit tranzici z fosilního zemního plynu na vodík

Komise che ukončit státní podporu nejvíce znečišťujícím palivům.Naopak podpora v environmentální oblasti může dosáhnout až 100 %.

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on common rules for the internal markets in renewable and natural gases and in hydrogen (COM(2021)803)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the internal markets for renewable and natural gases and for hydrogen (recast) (COM(2021)804)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on methane emissions reduction in the energy sector and amending Regulation (EU) 2019/942 (COM(2021)805)

  • Komise 15. 12. 2021 předložila balík návrhů zaměřených na dekarbonizaci trhu se zemním plynem, podporu využívání vodíku a snížení emisí metanu.

Pozadí

Tato iniciativa Komise navazuje na legislativní balík Fit for 55 z července 2021 (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021) a současně představenou revizi směrnice o energetické náročnosti budov. 

Otázkou vodíku i metanu se Komise již zabývala a zpracovala příslušné strategie (více v příspěvku „Komise předložila plán nového energetického systému”, Životní prostředí v červenci 2020 a v příspěvku „V rámci Zelené dohody pro Evropu přijala Komise strategii pro metan”, Životní prostředí v říjnu 2020). 

Komise se snaží využít potenciálu obnovitelných a nízkoemisních plynů pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Obnovitelné plyny jsou plyny vyráběné z biomasy (včetně biometanu) a vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů. Nízkouhlíkové plyny jsou plyny, které produkují během celého svého životního cyklu minimálně o 70 % méně emisí skleníkových plynů než zemní plyn, tedy plyn fosilního původu. V rámci iniciativy Fit for 55 Komise plánuje, aby zemní fosilní plyny byly postupně nahrazeny bioplynem a biometanem, obnovitelným a nízkouhlíkovým vodíkem a syntetickými palivy (e-plynem). Plynná paliva (z toho 95 % zemní plyn) se v současnosti podílí 25 % na celkové spotřebě energie v EU. Alternativní plynná paliva mají podle Komise hrát doplňkovou úlohu v energetické tranzici pro případy, kdy nelze uplatnit elektrifikaci jakožto primární nástroj pro dekarbonizaci. Významnou překážkou vstupu obnovitelných a nízkouhlíkových plynů do systému jsou vstupní náklady.

Metan se podílí po oxidu uhličitém nejvíce na dopadu na změnu klimatu. Na současném oteplování se podílí zhruba ⅓. Na emise metanu se dnes vztahují cíle v nařízení o sdílení úsilí (návrh jeho revize je součástí balíku Fit for 55). Strategie EU pro metan se zaměřuje vedle energetiky také na oblast zemědělství a odpadů.

Klíčové a sporné body

1. iniciativa se týká usnadnění využívání obnovitelných a nízkouhlíkových plynů včetně vodíku a biometanu. Cílem je vytvořit trh s vodíkem, vytvořit prostor pro investice a umožnit rozvoj specializované infrastruktury. Pravidla mají být stanovena ve 2 fázích – do roku 2030 a později – ve vztahu k vodíkové infrastruktuře, oddělení výroby a přepravy vodíku a stanovování sazeb. Nově vytvořená Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH) má podpořit vybudování specializované vodíkové infrastruktury a umožnit přeshraniční koordinaci, výstavbu propojovacích sítí a rozpracování konkrétních technických pravidel. Podle Komise lze stávající plynárenskou rozvodnou síť částečně transformovat na přepravu vodíku z oblastí s dostupnými OZE, což má představovat výrazné úspory nákladů ve srovnání s tím, kdyby se budovala infrastruktura nová. Zavedení obnovitelných a nízkouhlíkových plynů do stávající plynové sítě má pomoci 75 % odpočet vstupních nákladů, zrušení sazeb za přeshraniční propojení, snížení sazeb v místech vstřikování do rozvodné sítě či vytvoření systému certifikace nízkouhlíkových plynů (v návaznosti na certifikaci obnovitelných plynů v rámci balíku Fit for 55). Komise navrhuje zajistit, aby měla na velkoobchodní trhy přístup i menší zařízení, jež jsou k distribuční soustavě připojena. Komise rovněž navrhuje neprodlužovat dlouhodobé smlouvy na dodávky fosilního zemního plynu vyrobeného bez omezování emisí déle než do roku 2049. Komise si slibuje od domácí výroby obnovitelných zdrojů i snížení závislosti na dovozu fosilního zemního plynu. Návrh předpokládá, že národní plány rozvoje sítě by měly vycházet ze společného scénáře pro elektřinu, plyn a vodík, a zavádí dodatečné vnitrostátní plánování sítě pro vodík a 10letý plán rozvoje sítě pro celou EU. 

Komise chce posílit postavení spotřebitelů a zajistit jim možnost vybrat si namísto fosilních paliv obnovitelné a nízkouhlíkové plyny.

V souvislosti s růstem cen energií Komise navrhuje zvýšit odolnost plynárenské soustavy a rozšířit stávající ustanovení o zabezpečení dodávek energie (více v příspěvku „EU řeší narůstající ceny energií”, Energie v říjnu 2021) formou automatické přeshraniční solidarity. Komise se zaměřuje rovněž na kybernetická energetická rizika a strategičtější přístup ke skladování plynu včetně možnosti zadávat veřejné zakázky na strategické zásoby společně.

Komise předkládá historicky 1. legislativní návrh týkající se snižování emisí metanu v energetice. Navrhované nařízení stanovuje: (1) standard měření, vykazování a ověřování emisí metanu v odvětví energetiky a (2) snížení emisí díky povinnému zjišťování a opravování netěsností a zákazu odvětrávání a flérování. Komise požaduje, aby producenti a dodavatelé ropy, zemního plynu a uhlí měřili a ověřovali a podávali o tom zprávy. Navrhuje pravidla týkající se zjišťování úniků metanu a jejich nápravy a omezení odvětrávání a spalování. Návrh rovněž vyžaduje, aby členské státy vypracovaly plány snížení emisí z opuštěných uhelných dolů a nevyužívaných ropných a plynových vrtů. Komise považuje regulaci za nákladově efektivní, protože lze zachycený metan prodávat na trhu. U dovozců energie do EU chce Komise v zájmu zjištění míry úsilí jednotlivých zemí a společností snižovat emise metanu zavést 2 nástroje: tzv. databázi transparentnosti, v níž budou údaje oznámené dovozci a hospodářskými subjekty EU zpřístupněny veřejnosti, a globální monitorovací nástroj, který bude ukazovat místa s nejvyššími emisemi metanu v rámci EU i mimo ni. 

Předpokládaný další vývoj

EP a Rada budou projednávat legislativní návrhy Komise.

Odkazy

Krátce…

Instituce se shodly na podobě revize TEN-E

Změna revize klade silnější důraz na udržitelnost projektů.Konverze ze zemního plynu na vodík má být umožněna pouze po omezenou dobu.

Zástupci Rady a EP 22. 12. 2021 dosáhli politické dohody o podobě revize nařízení o transevropských energetických sítích (TEN-E). Ta má přispět k plnění cílů EU, zejména Zelené dohody pro Evropu, a to nastavením parametrů pro projekty spadající do TEN-E a jejich financování z nástroje CEF. Vedle environmentálních cílů si EU klade za cíl zajištění bezpečnosti dodávek a konkurenceschopnost trhu s energiemi. EU již nebude financovat žádné nové projekty na zemní plyn a ropu. Nařízení má zavést povinná kritéria udržitelnosti pro všechny projekty. Rovněž je stanoveno přechodné období pro konverzi ze zemního plynu na vodík. Aktiva určená specificky pro vodík konvertovaná z aktiv pro zemní plyn má být možné během přechodného období do 31. 12. 2029 použít pro přepravu nebo skladování předem definované směsi vodíku se zemním plynem nebo biometanem. Způsobilost pro finanční pomoc EU na tyto projekty má skončit 31. 12. 2027. Byla schválena výjimka pro Kypr a Maltu, které dosud nejsou napojeny na transevropskou plynárenskou síť, která má umožnit na každý členský stát jedno napojení, které je ve fázi rozvoje nebo plánování, kterému byl udělen status projektu společného zájmu a které je nezbytné pro zabezpečení trvalého propojení Kypru a Malty s transevropskou plynárenskou sítí. Do oblasti působnosti nařízení mají být zahrnuty určité typy elektrolyzérů pro výrobu vodíku, které představují kapacitu nejméně 50 MW poskytovanou jediným elektrolyzérem nebo sadou elektrolyzérů, jež jsou součástí jediného a koordinovaného projektu a přispívají k udržitelnosti (elektrolyzéry nebudou způsobilé pro financování). Rovněž má dojít k zjednodušení procesu vydávání povolení a oprávnění (více v příspěvku „Rada se dohodla na nových pravidlech pro přeshraniční energetickou infrastrukturu”, Energie v červnu 2021 a v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla pro přeshraniční energetickou infrastrukturu”, Energie v prosinci 2020).

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

V EU dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Více zde ➡️ https://euroskop.cz/2022/08/11/v-evropske-unii-zacal-v-plnem-rozsahu-platit-zakaz-dovozu-ruskeho-uhli/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.