Ve světě funguje přes 440 jaderných reaktorů, nejvíce je jich v Evropě

06.01.2022
Euroskop, ČTK

Vybrané údaje o jaderném energetice ve světě (diskusi stále vyvolává nedávný návrh Evropské komise (EK), který za určitých podmínek zařazuje jádro a zemní plyn mezi takzvané zelené investice):

– Plán Evropské komise, která chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic, rozpoutal v Evropě bouřlivou debatu. Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešeno dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších států se skupině zemí preferujících jadernou energetiku v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila.

– Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly země jižního a východního křídla unie, a zejména Německo, které jako největší země sedmadvacítky plánuje do konce letošního roku skoncovat s výrobou elektřiny z jádra. Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky proti plánům EK zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. Plán také odmítlo Španělsko.

– Materiál Evropské unie naopak kladně hodnotí čeští politici, ačkoliv šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš dal najevo, že by plán v nynější podobě mohl transformaci české energetiky zkomplikovat. Očekává se, že návrh podpoří také Francie, která jádro dlouhodobě podporuje a která v první polovině letošního roku předsedá Evropské radě.

– Podle údajů Světového jaderného sdružení (WNA) bylo k loňskému říjnu ve světě 445 provozuschopných jaderných reaktorů ve 32 zemích s celkovým výkonem 2553 terawatthodin (TWh), jež dodávají přes deset procent světové produkce elektřiny. Nejvíce jaderných reaktorů je podle WNA i dalších zdrojů v USA (93), za nimi je pak Francie (56), Čína (55), Rusko (36) a Japonsko (33). Ze světadílů vede Evropa (177 reaktorů), následují Severní Amerika (112) a východní Asie (112).

– Největší podíl jádra na výrobě elektřiny má Francie (asi 75 procent), následují Slovensko a Maďarsko (obě země více než 50 procent). V České republice podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na jaderné elektrárny loni připadalo 37 procent vyrobené elektřiny.

– Ve výstavbě je v současnosti 50 jaderných bloků, nejvíce v Asii, hlavně v Číně. Nedávno zahájil ve Finsku provoz jaderný reaktor Olkiluoto 3. Byl to první nový reaktor ve Finsku po 40 letech a první spuštěný reaktor v Evropě po 15 letech – v roce 2007 byl uveden do provozu jeden z bloků jaderné elektrárny Černavoda v Rumunsku.

– Litevský prezident Gitanas Nauséda v úterý uvedl, že s ohledem na návrh EU by Litva mohla v budoucnu zvážit výstavbu malých jaderných reaktorů. Litva do roku 2009 provozovala v Ignalině jadernou elektrárnu ze sovětské éry, kterou však musela na žádost EU zavřít. Z následných plánů na výstavbu nové elektrárny u města Visaginas nakonec sešlo. Sousední pobaltská republika Estonsko už několik let usiluje o výstavbu jedné nebo více malých jaderných elektráren s reaktorem o výkonu do 300 megawattů.

– Velký rozvoj zaznamenávala jaderná energetika do konce 70. let, pak začal počet nových projektů atomových elektráren klesat. Svou váhu měly také obavy z jaderné havárie, podobné těm, ke kterým došlo například v březnu 1979 v elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii v USA a především 26. dubna 1986 v ukrajinském Černobylu. Zatím poslední velká havárie jaderné elektrárny se stala 11. března 2011 v japonské Fukušimě, kterou zasáhlo zemětřesení a následná vlna tsunami.

– Evropská unie přistoupila v reakci na havárii ve Fukušimě na zátěžové testy evropských jaderných elektráren. Testy zkoumaly, jak jsou elektrárny připraveny vypořádat se s extrémními případy, jako jsou ničivá zemětřesení či záplavy. Výsledky zveřejněné v říjnu 2012 ukázaly, že úroveň bezpečnosti je obecně vysoká.

– Některé země po havárii ve Fukušimě přistoupily k postupnému utlumení provozu svých jaderných elektráren. Německo k poslednímu dni loňského roku ukončilo provoz jaderných elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Tři další zbývající jaderné elektrárny země odstaví do konce letošního roku, čímž Německo definitivně zastaví výrobu energie z jádra. V nadcházejících letech chce přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie. Po odklonu od jádra chce Německo skončit s produkcí energie spalováním uhlí. Nová vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030. Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by měla být země klimaticky neutrální.

– K odpojování svých reaktorů bez určení termínu přistoupilo také Švýcarsko, kde byla první jaderná elektrárna odpojena v roce 2019. Rozhodnutí zavřít elektrárnu, která pokrývala zhruba pět procent spotřeby energie, padlo v roce 2013. Důvodem nebyla politika, ale výše investic. Švýcarsku zbývají tři jaderné elektrárny: Gösgen, Leibstadt a Beznau. Poslední jmenovaná má dva reaktory a jejich definitivní odstavení zatím není na programu.

– Své plány přehodnotila například Belgie, kde měly elektrárny původně ukončit provoz v roce 2015. Belgie však v roce 2018 jejich provoz prodloužila až do roku 2025. Také Nizozemsko se chystá postavit dva nové bloky jaderné elektrárny. Nastupující vláda chce také udržet jedinou stávající jadernou elektrárnu v zemi v provozu déle, než se plánovalo.

– Francouzská vláda se původně zavázala snížit do roku 2025 podíl jádra na produkci elektřiny ve Francii ze 75 na 50 procent. Nynější energetická krize v Evropě však postoj francouzské vlády změnila a prezident Emmanuel Macron v listopadu oznámil, že Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou.

– V roce 2023 by měla zahájit provoz britská elektrárna Hinkley, jejíž výstavba se zřejmě opozdí. Životnost bude 60 let a celkové náklady na výstavbu se odhadují na 24,5 miliardy liber (zhruba 726 miliard Kč). Na celkové výrobě elektřiny v Británii bude mít podíl kolem sedmi procent. Jaderná energie je důležitou součástí britské vládní průmyslové strategie a součástí plánů vlády na uhlíkově neutrální ekonomiku. V současnosti tam francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power staví jadernou elektrárnu Hinkley Point C a také připravuje výstavbu nového bloku Sizewell.

Autor: Euroskop

Přehled debat a konferencí na probíhající týden

Přinášíme vám pravidelný přehled debat, diskuzí a konferencí zaměřujících se na aktuální důležitá politická témata na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Programové menu tento týden zahrnuje akce o životním prostředí, výzkumu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Jak je na tom česká krajina? Jaké výzvy před námi stojí v oblasti její ochrany? A jaké konkrétní projekty se realizují proto, abychom byli schopni čelit změně klimatu? Přečtěte si reportáž z předposlední debaty k #CZPRES organizované Eurocentrem Olomouc ⤵️ https://euroskop.cz/2022/05/15/debata-v-ramci-priprav-na-ceske-predsednictvi-ochrana-lesu-vod-a-tradicni-ceske-krajiny/1

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.