Za půl roku bude ČR předsedat EU, nová vláda chce revidovat přípravy i rozpočet

30.12.2021
Euroskop.cz, ČTK, Pixabay.com

Půl roku zbývá do začátku českého předsednictví v Radě Evropské unie a nová vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) plánuje revizi příprav i vyčleněného rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dali několikrát najevo, že si nejsou dosavadní připraveností Česka jisti, předchozí kabinet podle nich situaci podcenil. S tím nesouhlasí Andrej Babiš (ANO) a další bývalí ministři vlády ANO a ČSSD. Jeho kabinet měl podle Babiše velký zájem na tom, aby Česko při předsednictví v Radě EU obstálo.

Vláda ANO a ČSSD v srpnu navýšila rozpočet předsednictví o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Opoziční politici, ekonomové a další osobnosti v létě kritizovali tehdejší rozpočet předsednictví, ale i malou pozornost, kterou mu podle nich vláda věnovala. Nová vláda i kvůli předsednictví zřídila post ministra pro evropské záležitosti, který zastává předseda senátního evropského výboru a bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek (STAN). Ten nedávno na dotaz ČTK uvedl, že rozpočet kalkuloval s náklady odpovídajícími tehdejší době, problém vidí v poměrně vysokém tempu inflace. Nepochybně se podle ministra projeví také nárůst platů.

Covid-19, změna klimatu, migrace a bezpečnost

Podle materiálu s informacemi o aktuálním stavu příprav předsednictví téměř polovina schváleného rozpočtu půjde na akce a zajištění jejich bezpečnosti. Na personální zabezpečení bude vynaložena zhruba třetina výdajů. Více než desetina částky je určena na jednotnou prezentaci, komunikaci a kulturní akce, sedm procent pak představuje rozpočtovou rezervu 100 milionů korun.

Za priority předsednictví Bek považuje vypořádání se s následky koronavirové krize, politiku související se změnami klimatu a řešení migrace a bezpečnosti. Premiér Fiala uvedl, že jde o obrovskou příležitost poukázat na české priority například v energetické politice. Pokud by předsednictví nebylo rozpočtově dobře zajištěné, je podle něj vláda připravena finance přidat. V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a dosud poslední české předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun.

Od podzimního schválení vládou ANO a ČSSD existují tři potenciální prioritní okruhy předsednictví – vnitřní trh, bezpečnost a zdraví a udržitelnost. Ty podle tehdejšího kabinetu soustřeďují 24 oblastí s vysokou prioritou pro projednávání, které se prolínají do více než 90 legislativních návrhů.

Agendy předsednictví

V listopadu byla schválena zatím poslední verze sektorových agend předsednictví. Česko se bude chtít zasadit o posun v jednáních o rozšíření EU, podporovat diskusi o dodržování zásad právního státu, Rada pro obecné záležitosti se chce věnovat také vztahům EU a Británie či politice soudržnosti. Předsednictví také bude mít na starosti koordinaci pozic v diskusi o kybernetické odolnosti a bezpečnosti. Co se týče zahraniční politiky, bývalý ministr Jakub Kulhánek (ČSSD) hovořil o třech prioritách: posun v rozšíření bloku o země západního Balkánu, posilování transatlantické spolupráce a zaměření se na indopacifický region.

Ve vnitřních věcech se předsednictví má věnovat zlepšování vnitřní bezpečnosti a policejní spolupráce, boji proti terorismu nebo proti radikalizaci a násilnému extremismu. Během předsednictví lze také očekávat projednávání legislativního návrhu pro efektivní boj proti sexuálnímu zneužívání dětí, uvedl úřad vlády. Země EU čeká také debata o budoucí podobě azylové a migrační politiky.

Jednání fyzicky, on-line i hybridně

V období českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině příštího roku bude na Stálém zastoupení České republiky při EU v Bruselu pracovat více než 250 lidí, uvedl dříve bývalý kabinet. V době mimo předsednictví na Stálém zastoupení v Bruselu pracuje až 110 lidí, schváleno je posílení o 69 osob. Tým o 179 lidech příští rok posílí 20 expertů z institucí, jako jsou Evropský parlament nebo Evropská komise, a minimálně 25 stážistů, dalších nejméně 25 expertů bude vysláno resorty.

Na českém území je v plánu 282 akcí. Konat by se měl jeden neformální summit hlav států, 14 neformálních Rad EU, dvě setkání české vlády s Evropskou komisí a Evropským parlamentem, 66 neformálních pracovních skupin nebo 51 konferencí a dalších předsednických jednání. Neformální Rady by se v Praze měly konat od července do října, termín summitu zatím nebyl stanoven. Ze zavedených formátů Rad chybí setkání ministrů kultury, které připraví francouzské předsednictví v předchozím půlroce, nebo ministrů telekomunikací.

Vzhledem ke koronavirové pandemii se též připravuje varianta akcí v hybridním formátu, kdy se část účastníků připojí prostřednictvím videokonference a část bude fyzicky na jednání, i zcela on-line.

Autor: Euroskop.cz

Sdílet tento příspěvek