Životní prostředí v listopadu 2021

10.12.2021
Euroskop

Komise navrhuje další opatření týkající se lesů, přepravy odpadů a půdy v rámci Zelené dohody pro Evropu, EU se zúčastnila zasedání COP26 a přijala nové závazky, Rada zhodnotila lesní strategii EU

  • Komise pokračuje v opatřeních na podporu Zelené dohody pro Evropu, tentokrát v oblasti lesů, půdy a přepravy odpadů
  • Komise přijala nové finanční závazky na COP26
  • Členské státy očekávají větší příspěvek lesů na plnění cílů Zelené dohody pro Evropu

Komise navrhuje další opatření týkající se lesů, přepravy odpadů a půdy v rámci Zelené dohody pro Evropu

  • Komise předložila 3 iniciativy v oblasti ochrany lesů a půdy a přepravy odpadů.
  • Komise chce mimo jiné omezit vývoz odpadů z EU, které mají negativní dopad na životní prostředí.
  • Na trhu EU by již neměly figurovat komodity a výrobky, které způsobují odlesňování.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the REgions EU Soil Strategy for 2030 Reaping the benefits of healthy soils for people, food, nature and climate (COM(2021)699)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the making available on the Union market as well as export from the Union of certain commodities and products associated with deforestation and forest degradation and repealing Regulation (EU) No 995/2010 (COM(2021)706)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on shipments of waste and amending Regulations (EU) No 1257/2013 and (EU) No 2020/1056 (COM(2021)709)

  • Komise 17. 11. 2021 předložila 3 iniciativy, které mají přispět k naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Jedná se o nový legislativní návrh na omezení odlesňování v EU, změnu pravidel pro usnadnění přepravy odpadů uvnitř EU a novou Půdní strategii EU do roku 2030.

Pozadí

V letech 1990–2020 přišel svět o 420 mil. hektarů lesů. Hlavní příčinou odlesňování a znehodnocování lesů je rozšiřování plochy zemědělské půdy, které souvisí s konkrétními komoditami a také s některými z nich odvozenými produkty. EU jakožto významná ekonomika a spotřebitel těchto komodit spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů je za tento problém částečně odpovědná. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) odhaduje, že 23 % celkových antropogenních emisí skleníkových plynů (2007–2016) pochází ze zemědělství, lesnictví a jiného využívání půdy. Přibližně 11 % celkových emisí způsobuje lesnictví a jiné využití půdy, zejména odlesňování, zatímco zbývajících 12 % představují přímé emise ze zemědělské výroby, např. chovu hospodářských zvířat a používání hnojiv. Proběhlá otevřená veřejná konzultace k tomuto tématu s 1,2 mil. odpověďmi byla druhou nejpopulárnější v historii EU. Návrh je součástí širšího plánu opatření pro boj proti odlesňování a znehodnocování lesů, který byl poprvé představen ve sdělení Komise z roku 2019 o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů.

Obchodování s odpady, což je podle Komise jedna z nejzávažnějších forem trestné činnosti proti životnímu prostředí, neboť ilegální přeprava odpadů potenciálně představuje až 30 % přepravy odpadů v hodnotě 9,5 mld. € ročně. V současnosti je platné nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Od jeho přijetí výrazně vzrostl vývoz odpadů z EU do třetích zemí, zejména do těch, které nejsou členy OECD. Absence podrobných ustanovení, která by zajistila udržitelné nakládání s odpady v cílových zemích, vedla k nedostatečnému prosazování předpisů a problémům v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví v těchto zemích. V roce 2020 vyvezla EU přibližně 33 mil. tun odpadu do zemí mimo EU a dovezla ho přibližně 16 mil. tun. Navíc se každoročně přepraví bezmála 70 mil. tun odpadu mezi zeměmi EU. Správní postupy však dle Komise omezují oběh odpadů mezi členskými státy EU, což pak zpomaluje přechod na oběhové hospodářství na úrovni EU. Návrh vychází kromě Zelené dohody o Evropě rovněž z nového akčního plánu pro oběhové hospodářství, akčního plánu pro nulové znečištění a nové strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025.

Zdravá půda je základem pro 95 % potravin, které jsou konzumovány, podílí se více než 25 % na biologické rozmanitosti na světě a je největším suchozemským zásobníkem uhlíku na planetě. 70 % půdy v EU však není v dobrém stavu. Každoročně je v EU v důsledku eroze odplavena přibližně 1 mld. tun půdy, což způsobuje odhadovanou ztrátu zemědělské produkce v EU ve výši 1,25 mld. € ročně. Půdy trpí také úbytkem organické hmoty, znečištěním, úbytkem biologické rozmanitosti, zasolováním a stavebním zakrýváním v důsledku neudržitelného a nadměrného využívání půdy, neudržitelného hospodaření s ní a v důsledku emisí znečišťujících látek. Nová půdní strategie se vztahuje k Zelené dohodě pro Evropu a strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, ve které byla nová Půdní strategie oznámena jakožto jeden z cílů udržitelného rozvoje, ke kterému se EU zavázala (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019, v příspěvku „Komise zintenzivňuje opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, Životní prostředí v červenci 2019, v příspěvku „Rada přijala závěry na ochranu lesů”, Životní prostředí v prosinci 2019, v příspěvku „Rada usiluje o ochranu biologické rozmanitosti, Životní prostředí v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala závěry o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030”, Životní prostředí v říjnu 2020).

Klíčové a sporné body

V otázce odlesňování Komise předkládá návrh nařízení, které má omezit odlesňování a znehodnocování lesů způsobené EU. Má stanovit závazná pravidla náležité péče pro podniky, které chtějí komodity způsobující odlesňování kvůli rozšiřování plochy zemědělské plochy uvádět na trh EU, a jeho cílem je zajistit, aby na trhu EU byly povoleny pouze produkty, jejichž výroba nevede k odlesňování a které vyhovují právním předpisům. Jde nejen o primární komodity, jako je sója, hovězí maso, palmový olej, dřevo, kakao a kávu, ale i určité sekundární produkty, jako je useň, čokoláda a nábytek. Komise na základě svého systému referenčního srovnávání chce posoudit země a míru rizika, že v nich dochází k odlesňování a znehodnocování lesů, jejichž příčinou jsou komodity, na něž se nařízení má vztahovat. Hospodářské subjekty budou muset shromažďovat zeměpisné souřadnice pozemků, na nichž byly komodity, které uvádějí na trh, vyprodukovány. Míra kontroly ze strany EU se bude lišit v závislosti na úrovni rizika mě nebo regionu produkce. Podle nových pravidel budou muset hospodářské subjekty, které uvádějí příslušné komodity nebo produkty na trh EU poprvé, postupovat s náležitou péčí, aby byly schopny zajistit, že tyto komodity a produkty: (1) nebyly vyprodukovány na půdě odlesněné nebo znehodnocené po 31. 12. 2020 a (2) byly vyprodukovány v souladu s právními předpisy země produkce. Pokud některý z těchto 2 požadavků nesplní, bude jim zakázáno uvádět dané produkty na trh EU. domácí i dovážené komodity budou posuzovány podle stejných standardů. EU si od toho slibuje snížení emisí skleníkových plynů a ztráty biologické rozmanitosti.

V rámci přepravy odpadů navrhuje Komise přísnější pravidla pro vývoz odpadů, účinnější systém pro oběh odpadů jakožto zdroje a nová opatření proti obchodování s odpady. Má být omezen vývoz odpadů do zemí mimo OECD pouze na případ, kdy třetí země budou ochotny určité odpady přijímat a dokáží s nimi nakládat udržitelným způsobem. Všechny podniky v EU, které vyvážejí odpad mimo EU, by měly zajistit, aby se v zařízeních, která tento odpad přijímají, prováděl nezávislý audit prokazující, že se s daným odpadem nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí. Komise chce rovněž monitorovat úroveň vývozu odpadů z EU do zemí OECD. Komise vývoz tohoto odpadu pozastaví, pokud není zaručeno, že je takové nakládání s odpady udržitelné. Komise chce rovněž zjednodušit opětovný vstup přepravovaného odpadu do oběhového hospodářství, aniž by se snížila nezbytná úroveň kontroly. Komise chce přijmout zvláštní závazná kritéria pro rozlišování mezi odpadem a použitým zbožím v případě konkrétních komodit, které jsou předmětem zvláštního zájmu, jako jsou ojetá vozidla a baterie. Cílem Komise je také usnadnit a digitalizovat přepravu odpadů, zejména určených k využití, napříč EU. V rámci přísnějších opatření proti obchodu s odpady má být zřízena skupina EU pro prosazování pravidel pro přepravu odpadů, která má orgánu OLAF umožnit, aby podporoval vyšetřování případů obchodu s odpady, která členské státy vedou na nadnárodní úrovni, a stanoví také přísnější pravidla pro správní sankce.

Nová půdní strategie má za cíl řešit dvojí krizi v oblasti klimatu a biodiverzity. Strategie stanovuje rámec s konkrétními opatřeními na ochranu, obnovu a udržitelné využívání půdy a navrhuje soubor dobrovolných a právně závazných opatření. Cílem této strategie je zvýšit obsah uhlíku v zemědělské půdě, bojovat proti desertifikaci, obnovit degradovanou půdu a zajistit, aby do roku 2050 byly všechny půdní ekosystémy ve zdravém stavu. Chce dosáhnout toho, aby se u půdy aplikovala stejná úroveň ochrany, jaká v EU existuje u vody, mořského prostředí a ovzduší. Do roku 2023 chce Komise po posouzení dopadů a konzultacích předložit návrh právního předpisu o zdraví půdy. Podle Komise je nutné zajistit, aby nebylo zabráno více půdy, než je kompenzováno jinde, tedy že jde o „nulový zábor půdy v čistém vyjádření“.

Předpokládaný další vývoj

Rada a EP se budou zabývat předloženými návrhy v řádném legislativním procesu.

Odkazy

Krátce…

EU se zúčastnila zasedání COP26 a přijala nové závazky

  • EU podpořila závěry COP26.

  • Vedle toho přijala závazek podpořit např. omezení úniků metanu nebo ochranu lesů.

Komise 13. 11. 2021 podpořila konsensus 190 všech zúčastněných zemí na zasedání Konference OSN o změně klimatu 2021 (COP26). Tzv. Glasgow Climate Pact zahrnuje mj. dojednání technických ustanovení Pařížské dohody a potvrzení cílů Pařížské dohody. Pakt zahrnuje výzvu k revizi svých cílů do konce roku 2022 tak, aby došlo k naplnění cíle omezení nárůstu globální teploty o 1,5 °C a splnění cíle do roku 2030. Zahrnuje i výzvy na útlum těžby uhlí a větší podporu pro spravedlivou tranzici. Rozvinuté země by měly zdvojnásobit prostředky pro dosažení cíle 100 mld. dolarů ročně určených na adaptaci v letech 2020–2025. Vedle toho EU přijala další závazky v rámci dílčích iniciativ během konference. EU se zapojila do následujících globálních partnerství: (1) tzv. Global Methan Pledge – závazek snížit úniky metanu do roku 2030 o 30 % oproti roku 2020. Součástí dohody je více než 100 zemí s téměř 1/2 světových emisí metanu; (2) Partnerství s USA (Breakthrough Energy Catalyst) a EIB v otázce investic do klíčových technologií ochrany klimatu ve výši až 1 mld. dolarů z veřejných i soukromých zdrojů; (3) Příspěvek 1 mld. € na ochranu světových lesů během 5 let a (4) Mezinárodní partnerství spravedlivé tranzice s JAR – spolu s USA, Francií, Německem a VB na podporu dekarbonizace v JAR. 9. 11. 2021 se Komise rozhodla vyčlenit z rozpočtu EU dodatečných 100 mil. € do Adaptačního fondu.

Rada zhodnotila lesní strategii EU

  • Lesnictví má přispět k naplňování Zelené dohody o Evropě.

  • EU by měla klást důraz na udržitelnost výrobků a výzkum a inovace.

Rada 15. 11. 2021 zveřejnila závěry k lesní strategii EU, kterou představila Komise v červenci 2021 (více v příspěvku „Komise zveřejnila strategii týkající ochrany a obnovy lesů”, Životní prostředí v červenci 2021). Podle členských států je zapotřebí zvýšit příspěvek lesů k Zelené dohodě pro Evropu a k celosvětovým cílům. Zdůraznili úlohu lesů pro lidské zdraví, dobré životní podmínky zvířat a zdravé životní prostředí v rámci přístupu „jedno zdraví“ a význam spolupráce a konstruktivního dialogu mezi zúčastněnými stranami. Podle Rady lesnictví může hrát klíčovou úlohu při přechodu EU na klimaticky neutrální a konkurenceschopnou oběhovou ekonomiku. Podpořili nový důraz kladený na podporu udržitelně vyráběných výrobků ze dřeva a návrh na vytvoření partnerství pro výzkum a inovace v oblasti lesnictví. Na druhou stranu je podle Rady nutné respektovat a zachovávat rozmanitost lesů a postupů obhospodařování lesů v různých členských státech. Rada také zpochybnila přidanou hodnotu vypracování vnitrostátních strategických plánů pro oblast lesnictví a navrhla zahrnout do strategie rovněž globální rozměr odlesňování.

EU± // Evropská digitální agenda

Digitální ekonomika je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí lidské činnosti. Pandemie covidu-19 z tohoto hlediska hrála zásadní roli a je vysoce pravděpodobné, že přechod do virtuálního světa bude nadále

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

👉 Již v sobotu se od 17:30 v prostorách Fakulty sociálních studií v Brně uskuteční akce s názvem Česko tváří Evropy: veřejná diskuse k předsednictví České republiky v Radě EU. Pozvání do diskuse přijali:
➡ Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu
➡ Markéta Pitrová, docentka na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na FSS MU
➡ Jan Jakovljevič, Oddělení pro komunikaci předsednictví ČR v Radě EU

Těšíme se na vás spolu s Kancelář Evropského parlamentu, Europe Direct Brno, Eurocentrum Brno a Evropské příležitosti pro mladé!
... Zobrazit víceZobrazit méně

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.