Výchova, vzdělání a mládež v listopadu 2021

10.12.2021
Euroskop

Rada podpořila 9 institucionalizovaných evropských partnerství, Program Erasmus+ by měl mít k dispozici 3,9 mld. € v roce 2022, Rada vyzdvihuje význam účasti v kosmickém odvětví, Rada přijala závěry o řízení Evropského výzkumného prostoru, Rada přijala doporučení o kombinovaném učení v návaznosti na poučení z pandemie

  • Společné podniky v rámci Horizontu Evropa podpořeny Radou
  • V roce 2022 bude Erasmus+ operovat s rozpočtem téměř 4 mld. €
  • Podle EU je zapojení subjektů do kosmického odvětví napříč EU nerovnoměrné
  • Rada přijala parametry evropského výzkumného prostoru, kterého se mohou členské státy dobrovolně účastnit
  • Rada chce pomoci členským státům s digitální výukou

Krátce…

Rada podpořila 9 institucionalizovaných evropských partnerství

  • Rada přijala nařízení, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa.

  • Nařízení usiluje o účinnější využívání institucionalizovaných evropských partnerství v souvislosti s cíli a výsledky, jichž lze dosáhnout do roku 2030.

  • Zároveň Rada přijala návrh o evropském partnerství v oblasti meteorologie. Jedná se o jediné partnerství z balíku, které je založeno na čl. 185 SFEU (partnerství v rámci veřejného sektoru).

Rada 19. 11. 2021 přijala nařízení, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa. Společné podniky mají doplnit stávající rámec programu Horizont Evropa tím, že přispějí k řešení globálních výzev a priorit vyžadujících kritické množství a dlouhodobou vizi. Program Horizont Evropa má zavádět strategičtější a soudržnější přístup k evropským partnerstvím, jenž je zároveň založený na výsledcích. Stanoví politický a právní rámec pro evropská partnerství s partnery ze soukromého nebo veřejného sektoru. Toto nařízení, jímž se zřizují společné podniky, usiluje o účinnější využívání institucionalizovaných evropských partnerství, zejména zaměřením se na jednoznačné cíle a výsledky, jichž lze dosáhnout do roku 2030, a zajištěním jasného přispění k souvisejícím politickým prioritám EU. Evropská partnerství se mají zabývat složitými přeshraničními výzvami, které lze nejlépe řešit prostřednictvím partnerství se zúčastněnými stranami z příslušných odvětví.. Evropská partnerství by měla sdružovat nejrůznější aktéry, aby pracovali na společné vizi a přeměnili ji v konkrétní plány a koordinované provádění činností. Návrh obsahuje 9 institucionalizovaných evropských partnerství: (1) evropské oběhové biohospodářství, (2) čisté letectví, (3) čistý vodík, (4) evropské železnice, (5) partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP3) v oblasti globálního zdraví, (6) iniciativa pro inovativní zdravotnictví, (7) klíčové digitální technologie, (8) výzkum uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe a (9) inteligentní sítě a služby. V únoru 2021 předložila Komise Radě návrh nařízení Rady, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, založený na čl. 187 SFEU, jenž vyžaduje, aby byl konzultován EP (více v příspěvku „Nová evropská partnerství mají podporovat zelenou a digitální transformaci”, Životní prostředí v únoru 2020). Návrh je součástí balíku návrhů týkajících se institucionalizovaných evropských partnerství spolu s návrhem týkajícím se partnerství pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC), který byl přijat v červenci 2021 (více v příspěvku „Rada se dohodla na vybudování infrastruktury pro superpočítače”, Informační společnost v září 2018), a návrhem evropského partnerství v oblasti metrologie, založeném na čl. 185 SFEU, který byl přijat 18. 11. 2021 (více v příspěvku „Předsednictví Rady dosáhlo politické dohody s EP o Evropském partnerství v oblasti meteorologie”, Institucionální záležitosti v říjnu 2021). V uvedeném balíku týkajícím se partnerství se jedná o jediné partnerství, které je založeno na čl. 185 SFEU, který byl přijat 18. 11. 2021 (více v příspěvku „Předsednictví Rady dosáhlo politické dohody s EP o Evropském partnerství v oblasti meteorologie”, Institucionální záležitosti v říjnu 2021). V uvedeném balíku týkajícím se partnerství se jedná o jediné partnerství, které je založeno na čl. 185 SFEU (partnerství v rámci veřejného sektoru).

Program Erasmus+ by měl mít k dispozici 3,9 mld. € v roce 2022

  • Program Erasmus+ by měl mít k dispozici 3,9 mld. € na mobility a spolupráce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v roce 2022.
  • S nově navýšeným rozpočtem by měl moci program Erasmus+ poskytovat příležitosti pro studium v zahraničí, stáže, učňovskou přípravu a výměny zaměstnanců a projekty přeshraniční spolupráce v různých oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu.
  • Celkově má program Erasmus+ k dispozici 26,2 mld. € pro období 2021–2027.

Komise 24. 11. 2021 zveřejnila výzvy k překládání návrhů v rámci programu Erasmus+ pro rok 2022 po přijetí ročního pracovního programu na rok 2022. Se zvýšeným rozpočtem na příští rok ve výši téměř 3,9 mld. € by měl program Erasmus+ i nadále poskytovat příležitosti pro studium v zahraničí, stáže, učňovskou přípravu a výměny zaměstnanců a projekty přeshraniční spolupráce v různých oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Roční pracovní program kromě obecné výzvy k předkládání návrhů zahrnuje také jiné akce, např. iniciativu „Evropské univerzity“, které budou zahájeny samostatně. Hlavními novinkami, které byly vyhlášené výzvy k předkládání návrhů zahrnuty, jsou: (1) Výhledové projekty: nové rozsáhlé projekty by měly podpořit vysoce kvalitní a inkluzivní digitální vzdělávání a přizpůsobování systémů vzdělávání a odborné přípravy ekologické transformaci. Na tyto projekty bude k dispozici větší rozpočet a budou probíhat minimálně 3 roky. Jejich cílem je zapojit veřejné a soukromé organizace. Celkovým cílem je dosáhnout inovativních výsledků, které budou mít dopad na vzdělávání v celoevropském měřítku; (2) Intenzivnější výměny se třetími zeměmi: díky finančním prostředkům z vnějších nástrojů EU by měly mít třetí země možnost zapojit se do cílených projektů a výměn, zejména v rámci odborného vzdělávání, odborné přípravy a sportu; (3) Inkluzivnější DiscoverEU: Iniciativa DiscoverEU umožňuje 18letým osobám cestovat po EU. Každý rok probíhají 2 přihlašovací kola, během kterých je možnost získat jízdenku zdarma. Od roku 2022 budou vyhlášena zvláštní přihlašovací kola, která budou určená organizacím a díky kterým se iniciativy DiscoverEU bude moci zúčastnit více mladých lidí s omezenými možnostmi. Bude jim poskytnuta cílená podpora a finanční prostředky; (4) Přiblížení EU školám: získávání poznatků o cílech a fungování EU je podle Komise důležitou součástí podpory aktivního občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace. Akce programu Jean Monnet, které podporují výuku o EU, budou rozšířeny na školách pro žáky všech věkových kategorií, a to jak v rámci všeobecného, tak i odborného vzdělávání s různými aktivitami, včetně studijních návštěv; (5) Jednodušší financování projektů spolupráce: program Erasmus+ nabízí příjemcům projektů v rámci partnerství pro spolupráci možnost požádat o paušální částku na realizaci svých projektů. Tato možnost by měla výrazně snižovat administrativní zátěž při podávání žádostí, řízení projektu a podávání zpráv. O financování může za pomoci Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu a vnitrostátních agentur programu Erasmus+ se sídlem ve všech členských státech EU a třetími zemích přidružených k programu požádat jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt působící v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Celkový rozpočet, který je k dispozici na program Erasmus+ na období 2021–2027, činí 26,2 mld. € a je doplněn o částku ve výši zhruba 2,2 mld. € z vnějších nástrojů EU (více v příspěvku „Rozpočet programu Erasmus+ se na příštích 7 let téměř zdvojnásobí”, Výchova, vzdělání a mládež v březnu 2021). Od začátku pandemie COVID-19 přispěl program rovněž ke zvýšení odolnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy.

Rada vyzdvihuje význam účasti v kosmickém odvětví

  • Rada přijala závěry o kosmickém prostoru pro všechny, v nichž zdůrazňuje význam účasti subjektů ze všech členských států v kosmickém odvětví a posílení vazeb mezi kosmickými a nekosmickými odvětvími.
  • Podle Rady jsou kapacity evropského kosmického odvětví rozděleny nerovnoměrně.

Rada 26. 11. 2021 přijala závěry o kosmickém prostoru pro všechny, v nichž zdůrazňuje význam účasti subjektů ze všech členských států v kosmickém odvětví a posílení vazeb mezi kosmickými a nekosmickými odvětvími. Kosmické odvětví je jedním z nejrychleji rostoucích technologických odvětví v EU. Kapacity evropského kosmického odvětví jsou však v současnosti rozděleny nerovnoměrně. Mimoto počet MSP roste rychleji v zemích s rozsáhlou kosmickou průmyslovou základnou než v zemích s omezenou nebo chybějící kosmickou průmyslovou základnou. Vzhledem k tomu by se rozdělení kosmického odvětví mohlo zlepšit tak, aby se dostalo ke všem občanům, institucím a podnikům EU. Rada proto podtrhává význam spravedlivější účasti nejrůznějších subjektů ze všech členských států na kosmických projektech. To pak má umožnit vyvážený růst a zajistit konkurenceschopnost kosmického ekosystému. Rada rovněž vyzdvihuje potřebu do evropského kosmického systému zahrnout začínající podniky, MSP i společnosti se střední tržní kapitalizací, neboť mohou pomoci reagovat na globální výzvy, jako je změna klimatu a bezpečnostní otázky. Nadto by kosmické odvětví mohlo významně přispět k rozvoji technologií nezbytných pro kybernetickou bezpečnost EU. Ministři vyzývají Komisi, Agenturu EU pro Kosmický program (EUSPA) a členské státy, aby posílily vazby mezi kosmickými a nekosmickými odvětvími. Ministři rovněž vyzývají Komisi a agenturu EUSPA, aby zintenzivnily spolupráci s členskými státy a podpořily řešení na podporu rozvoje kosmických ekosystémů v členských státech prostřednictvím stávajících programů, jako jsou CASSINI a Horizont Evropa, a aby posílily součinnost s dalšími programy EU. Závěry navazují na závěry Rady o New Space ve službách lidí z května 2021, v nichž se zdůrazňuje význam New Space pro inovativní, odolné a konkurenceschopné kosmické odvětví EU (více v příspěvku „Rada přijala postoj ke kosmickému programu EU”, Výchova, vzdělání a mládež v dubnu 2021).

Rada přijala závěry o řízení Evropského výzkumného prostoru

  • Rada přijala závěry o řízení Evropského výzkumného prostoru (EVP), čímž byly stanoveny priority a zaveden zjednodušený správní rámec pro EVP, včetně politického programu EVP na období 2022–2024.

  • Taktéž Rada vydala doporučení o Paktu pro výzkum a inovace (R&I).

Rada 26. 11. 2021 přijala závěry o řízení Evropského výzkumného prostoru (EVP), čímž byly stanoveny priority a zaveden zjednodušený správní rámec pro EVP, včetně politického programu EVP na období 2022–2024. Dále Rada vydala doporučení o Paktu pro výzkum a inovace (R&I). V rámci nového Paktu pro výzkum a inovace se členské státy v nadcházejících letech zavazují: (1) k souboru společných zásad a hodnot EU v oblasti výzkumu a inovací, (2) ke sdíleným prioritním oblastem činnosti, (3) k investicím a reformám a (4) ke zjednodušenému procesu koordinace a monitorování politik. V závěrech Rady jsou navrženy konkrétní akce EVP obsažené v politickém programu EVP na období 2022–2024, které budou dobrovolně prováděny členskými státy společně s Komisí a ve spolupráci se zeměmi přidruženými k programu Horizont Evropa, s výzkumnými, akademickými a podnikatelskými organizacemi a případně i s dalšími partnerskými zeměmi. EVP byl založen před 20 lety. Od té doby přispěl k pokroku v oblastech, jako jsou výzkumné infrastruktury, otevřená věda, mezinárodní spolupráce, genderově vyvážené zastoupení v oblasti výzkumu a inovací, společné plánování a mobilita výzkumných pracovníků. V červenci 2021 předložila Komise návrh Paktu pro výzkum a inovace v EU coby jeden z hlavních pilířů nového EVP. V prosinci 2020 přijala Rada závěry o novém EVP, v nichž vyzvala Komisi a členské státy, aby se během roku 2021 dohodly na politickém programu EVP (více v příspěvku „EP a Rada dosáhly dohody týkající se programu Horizont Evropa”, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2020). Členské státy a země přidružené k programu Horizont Evropa budou vyzvány, aby určily akce EVP, jichž se chtějí účastnit. Mohly by rovněž sdílet informace prostřednictvím platformy EVP. Do pol. roku 2022 by Komise měla předložit rámec pro monitorování a hodnocení provádění EVP. Každých 18 měsíců by měla přezkoumat provádění politické agendy. Očekává se rovněž, že Radě předloží zprávu o aktuálním stavu politického programu.

Rada přijala doporučení o kombinovaném učení v návaznosti na poučení z pandemie

  • Rada přijala doporučení o metodách kombinovaného učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání.

  • Doporučení předkládá jak krátkodobá opatření v přímé reakci na krizi, tak opatření dlouhodobé povahy.

  • Členským státům se mimo jiné doporučuje, aby podpořily účastníky vzdělávání s cílem kompenzovat ztrátu znalostí způsobenou částečným uzavřením škol a posílit rozvoj digitálních dovedností a kompetencí účastníků vzdělávání.

Rada 29. 11. 2021 přijala doporučení o metodách kombinovaného učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání. Kombinovaným učením se rozumí proces učení, při němž se uplatňuje více než 1 přístup, kombinující prostředí školy a jiná fyzická prostředí mimo areál školy, jakož i digitální (včetně učení online) a jiné než digitální vzdělávací nástroje. Doporučení předkládá jak krátkodobá opatření v přímé reakci na krizi, tak opatření dlouhodobé povahy. Členským státům se mimo jiné doporučuje, aby podpořily účastníky vzdělávání s cílem kompenzovat ztrátu znalostí způsobenou částečným uzavřením škol a posílit rozvoj digitálních dovedností a kompetencí účastníků vzdělávání (i jejich rodin). V doporučení se rovněž navrhuje, aby členské státy začlenily metody kombinovaného učení do programů vzdělávání učitelů a jejich dalšího profesního rozvoje, investovaly do připojení k vysokorychlostnímu internetu v prostorách školy i v prostředích distančního vzdělávání a plně využívaly finanční prostředky a odbornost EU k reformám a investicím do infrastruktury, nástrojů a pedagogiky. Okolnosti dané pandemií COVID-19 přiměly školy k tomu, aby se přizpůsobily a hledaly alternativy ke standardní prezenční výuce. Přestože pedagogové prokázali při zavádění nových přístupů mimořádné inovativní dovednosti, projevila se i řada problémů, jako je nedostatečná konektivita a digitální infrastruktura. Doporučení by měla vstoupit v platnost dnem přijetí Radou. Komise bude provádění tohoto doporučení podporovat usnadněním vzájemného učení mezi členskými státy, podporou přípravy zdrojů, jako jsou materiály obsahující pokyny (např. k ochraně údajů a bezpečnosti online) a podporou profesního rozvoje a vzdělávacích příležitostí pro učitele, školitele a další pedagogické pracovníky.

V Brně začalo modelové zasedání institucí EU

Celkem padesát středoškolských studentů z Česka a Slovenska se sjelo do Brna, kde je čeká čtyřdenní program skládající se nejenom ze samotné simulace legislativního procesu EU, ale také diskusí s odborníky na…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🏛️ V Brně začalo modelové zasedání institucí EU ➡️ Celkem 50 středoškolských studentů z ČR a Slovenska čeká čtyřdenní program skládající se ze simulace legislativního procesu EU a diskusí s odborníky na různá témata spojena s evropskými záležitostmi 🇪🇺

https://euroskop.cz/2023/01/26/v-brne-zacalo-modelove-zasedani-instituci-eu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.