Informační společnost v listopadu 2021

10.12.2021
Euroskop

Instituce se dohodly o aktu o správě dat, Komise investuje 2 mld. € do podpory digitální transformace, Rada dosáhla dohody o nařízeních MiCA a DORA, Rada se dohodla na posílení hospodářské soutěže v digitální oblasti, Rada se dohodla na postoji k DSA

  • Využití dat má být důvěryhodnější, dohodly se Rada s EP
  • EU chystá financovní v programu Digitální Evropa
  • Rada přijala svůj postoj k návrhům týkajících se digitálních financí
  • Rada se shodla na nové regulaci digitálního trhu
  • Co je nelegální offline, má být nelegální i online, potvrdila Rada

Instituce se dohodly o aktu o správě dat

  • Komise plánuje investovat 2 mld. € z programu Digitální Evropa na financování digitální transformace.
  • Komise přijala 3 pracovní programy v rámci programu Digitální Evropa, v nichž si stanovuje, na které konkrétní cíle a tematické oblasti by měly být vynaloženy prostředky v hodnotě 1,98 mld. €.
  • Instituce dosáhly předběžné dohody o nových právních předpisech na podporu dostupnosti dat a vytvoření důvěryhodného prostředí, které má usnadnit jejich využití pro výzkum a vytváření nových inovativních služeb a produktů.
  • Akt o správě dat by měl zajistit mechanismy, které by usnadnily opakované použití určitých kategorií chráněných dat veřejného sektoru, zvýšit důvěru ve služby zprostředkování dat a podpořit datový altruismus v celé EU.
  • Akt o správě dat vychází ze strategie EU posílit ekonomiku založenou na datech.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on European data governance (Data Governance Act) (COM(2020)767)

  • Rada a EP 30. 11. 2021 dosáhly předběžné dohody o nových právních předpisech na podporu dostupnosti dat a vytvoření důvěryhodného prostředí, které má usnadnit jejich využití pro výzkum a vytváření nových inovativních služeb a produktů.

Pozadí

Akt o správě dat by měl zajistit mechanismy, které by usnadnily opakované použití určitých kategorií chráněných dat veřejného sektoru, měl by zvýšit důvěru ve služby zprostředkování dat a podpořit datový altruismus v celé EU. Je součástí evropské strategie pro data, jejímž cílem je posílit ekonomiku založenou na datech, zvýšit bohatství a životní úroveň a poskytnout EU konkurenční výhodu ve prospěch jejích občanů a podniků (více v příspěvku „Komise představuje strategie zaměřenou na data a umělou inteligenci”, Informační společnost v únoru 2020). Akt o správě dat navržený v listopadu 2020 by měl základ pro nový evropský způsob správy údajů v souladu s pravidly EU, jako jsou ochrana osobních údajů (GDPR), ochrana spotřebitele a pravidla hospodářské soutěže. Díky tomuto nařízení by měl být v EU napříč odvětvími a členskými státy k dispozici k výměně více dat. Akt by měl zajistit sdílení dat a rozvoj společných evropských datových prostorů, jako je výroba, kulturní dědictví a zdraví, jak bylo oznámeno v evropské strategii pro data. Návrh aktu o správě dat, který byl předložen v listopadu 2020, je 1. legislativní iniciativou, která byla přijata v rámci evropské strategie pro data.

Klíčové a sporné body

Projednávané nařízení zahrnuje:

  • opatření ke zvýšení důvěry ve sdílení dat, jelikož právě nedostatek důvěry představuje v současné době hlavní překážku a vede k vysokým nákladům;

  • nová pravidla EU týkající se neutrality, která mají umožnit novým zprostředkovatelům dat fungovat jako důvěryhodní organizátoři sdílení dat;

  • opatření, jež mají usnadnit opakované použití určitých dat v držení veřejného sektoru. Např. opakované použití údajů o zdravotním stavu za jasně stanovených podmínek by mohlo uspíšit výzkum léčby vzácných nebo chronických onemocnění;

  • nástroje, které dají občanům EU kontrolu nad využitím dat, která vytvářejí. Díky nim by bylo pro podniky a jednotlivce snazší a bezpečnější zpřístupnit za jasně daných podmínek svá data.

Rámec aktu o správě dat se věnuje problematice v následujících oblastech:

  • Rozsáhlejší opakované použití chráněných dat veřejného sektoru

Akt o správě dat by měl vytvořit mechanismus, který by umožnil bezpečné opakované použití určitých kategorií dat veřejného sektoru, na něž se vztahují práva jiných osob. To zahrnuje například obchodní tajemství, osobní údaje a data chráněná právy duševního vlastnictví. Subjekty veřejného sektoru umožňující tento druh opakovaného použití by měly muset mít z technického hlediska řádné vybavení, aby bylo zajištěno, že je plně zachováno soukromí a důvěrnost. V tomto ohledu by se měl akt o správě dat doplňovat směrnici č. 1024/2019 o otevřených datech z roku 2019, která se na tyto druhy dat nevztahuje (více v příspěvku „Rada přijala směrnici týkající se zvyšení dostupnosti dat financovaných z veřejných prostředků”, Informační společnost v červnu 2019). Komise by měla zřídit jednotné evropské přístupové místo s elektronickým rejstříkem dat veřejného sektoru, v němž bude možné vyhledávat (více v příspěvku „Komise podpoří evropské kapitálové trhy”, Informační společnost v září 2020). Tento rejstřík bude k dispozici prostřednictvím vnitrostátních jednotných informačních míst.

  • Nový obchodní model pro zprostředkování dat

Akt o správě dat by měl vytvořit rámec na podporu nového obchodního modelu – služeb zprostředkování dat – ty by měly vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém mohou společnosti nebo fyzické osoby sdílet data. Pro společnosti mohou mít tyto služby podobu digitálních platforem, což by podpořilo dobrovolné sdílení dat mezi společnostmi nebo usnadnilo plnění povinností týkajících se sdílení dat stanovených právními předpisy. Využitím těchto služeb by měly společnosti moci sdílet svá data, aniž by se musely obávat zneužití nebo ztráty konkurenční výhody. V případě osobních údajů by měly tyto služby a jejich poskytovatelé pomáhat fyzickým osobám uplatňovat jejich práva podle obecného nařízení (č. 679/2016) o ochraně osobních údajů (GDPR). To by lidem mělo pomoci získat plnou kontrolu nad jejich údaji a umožní jim sdílet je se společností, které důvěřují. Toho může být dosaženo například pomocí nových nástrojů pro správu osobních údajů, jako jsou prostory pro osobní údaje nebo datové peněženky, což jsou aplikace, které na základě souhlasu držitele dat tato data sdílejí s jinými subjekty. Poskytovatelé služeb zprostředkování dat by měly muset být zapsáni v rejstříku, aby jejich zákazníci věděli, že jim mohou důvěřovat. Poskytovatelé služeb by neměly být oprávněni použít sdílená data pro jiné účely. Z těchto dat by neměly moci těžit, například jejich dalším prodejem. Za provedené transakce však mohou účtovat poplatky.

  • Datový altruismus pro veřejné blaho

Akt o správě dat by měl rovněž usnadňovat fyzickým osobám i společnostem dobrovolné zpřístupňování dat pro veřejné blaho, jako např. pro projekty lékařského výzkumu. Subjekty, které se snaží shromažďovat data pro cíle obecného zájmu, mohou požádat o zapsání do vnitrostátního rejstříku uznaných organizací pro datový altruismus. Registrované organizace by měly být uznávány v celé EU. Tím by se vytvořila nezbytná důvěra v datový altruismus a povzbudila by fyzické osoby a společnosti k darování dat těmto organizacím, aby je bylo možné využít v širším společenském zájmu. Pokud chce být organizace uznána jako organizace pro datový altruismus podle aktu o správě dat, bude muset dodržovat konkrétní soubor pravidel.

  • Jednoduchá identifikace poskytovatelů služeb

Dobrovolná certifikace ve formě loga by měla usnadnit identifikaci poskytovatelů služeb zprostředkování dat a organizací pro datový altruismus, kteří dané předpisy dodržují.

  • Evropský sbor pro datové inovace

Měla by být vytvořena nová struktura, Evropský sbor pro datové inovace, která bude mimo jiné radit a pomáhat Komisi při zvyšování interoperability služeb zprostředkování dat a vydávání pokynů pro usnadnění rozvoje datových prostor.

  • Mezinárodní přístup k neosobním údajům a jejich předávání

Akt o správě dat by měl vytvářet záruky pro data veřejného sektoru, služby zprostředkování dat a organizace pro datový altruismus proti nezákonnému mezinárodnímu předávání neosobních údajů nebo vládnímu přístupu k těmto údajům. Pokud jde o osobní údaje, EU již má podobné záruky podle obecného nařízení o GDPR. Komise může prostřednictvím sekundárních právních předpisů zejména přijmout rozhodnutí o odpovídající ochraně, v nichž prohlásí, že konkrétní země mimo EU poskytují vhodné záruky pro používání neosobních údajů předávaných z EU. Lze mít za to, že takové záruky existují, pokud má dotyčná země zavedena rovnocenná opatření, jež zajišťují úroveň ochrany podobnou úrovni poskytované právními předpisy EU nebo členského státu. Komise může rovněž přijmout vzorová smluvní ustanovení na podporu veřejnoprávních subjektů a dalších uživatelů v případě předávání dat do třetích zemí.

Předpokládaný další vývoj

Politickou dohodu musí nyní EP a Rada ještě formálně schválit. Komise také brzy plánuje navrhnout 2. legislativní iniciativu, akt o datech, který by měl maximalizovat hodnotu dat pro hospodářství a společnost. Kromě těchto 2 vzájemně se doplňujících iniciativ bude Komise dále rozvíjet a financovat evropské datové prostory pro sdílení dat v klíčových strategických odvětvích a oblastech veřejného zájmu, jako je zdravotnictví, zemědělství a výroba. Nová pravidla by měla začít platit 15 měsíců po vstupu nařízení v platnost.

Odkazy

Krátce…

Komise investuje 2 mld. € do podpory digitální transformace

  • Komise plánuje investovat 2 mld. € z programu Digitální Evropa na financování digitální transformace.
  • Komise přijala 3 pracovní programy v rámci programu Digitální Evropa, v nichž si stanovuje, na které konkrétní cíle a tematické oblasti by měly být vynaloženy prostředky v hodnotě 1,98 mld. €.

Komise 10. 11. 2021 přijala 3 pracovní programy v rámci programu Digitální Evropa, v nichž si stanovuje, na které cíle a konkrétní tematické oblasti by měly být vynaloženy prostředky v celkové hodnotě 1,98 mld. €. Tento 1. soubor pracovních programů zahrnuje strategické investice, které by se měly zásadní měrou podílet na uskutečnění cílů Komise při realizaci evropské digitální dekády (více v příspěvku „Komise představila cíle digitální transformace do roku 2030”, Informační společnost v březnu 2020). Cílem programu Digitální Evropa je posílit technologickou suverenitu Evropy a uvést na trh digitální řešení, ze kterých by měli mít prospěch občané, orgány veřejné správy a podniky. S plánovaným rozpočtem v celkové výši 7,5 mld. € na 7 let má urychlit hospodářské oživení a měl by formovat digitální transformaci evropské společnosti a jejího hospodářství, což by mělo přinést prospěch především MSP. Program Digitální Evropa by měl být realizován prostřednictvím víceletých pracovních programů. Měl by doplnit investice v rámci ostatních programů EU, jako jsou Horizont Evropa, EU4Health, InvestEU a CEF, jakož i investice v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (více v příspěvku „EP a Rada se neformálně dohodly na programu Digitální Evropa”, Informační společnost v prosinci 2020 a v příspěvku „Rada schválila program Digitální Evropa”, Informační společnost v březnu 2021). Hlavní pracovní program v hodnotě 1,38 mld. € se má zaměřit na investice do oblasti umělé inteligence, cloudových a datových prostor, kvantové komunikační infrastruktury, pokročilých digitálních dovedností a širokého využívání digitálních technologií, a to do konce 2022. Vedle hlavního pracovního programu zveřejnila Komise 2 specifické pracovní programy: 1. se zaměřuje na financování v oblasti kybernetické bezpečnosti s rozpočtem ve výši 269 mil. € do konce 2022 a 2. na zřízení a provoz sítě evropských center pro digitální inovace s rozpočtem ve výši 329 mil. € do konce 2023. Pracovní program pro kybernetickou bezpečnost by měl přinést investice do pokročilého vybavení, nástrojů a budování datových infrastruktur v této oblasti. Měl by financovat rozvoj a co nejlepší využívání znalostí a dovedností týkajících se kybernetické bezpečnosti, podporovat sdílení osvědčených postupů a zajistí široké zavádění nejmodernějších řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti v celé evropské ekonomice. Aby program Digitální Evropa naplnil své cíle, měl vytvořit síť evropských center pro digitální inovace, která budou podle potřeby nabízet přístup k testování technologií a podporovat digitální transformaci soukromých a veřejných organizací v celé EU, včetně státní správy na celostátní, regionální nebo místní úrovni. Evropská centra pro digitální inovace mají být důležitým nástrojem politik EU, zejména průmyslové politiky a politiky pro MSP a startupy, na podporu podniků a veřejného sektoru v rámci dvojí ekologické a digitální transformace. 1. výzvy k podávání návrhů v rámci programu Digitální Evropa by měly být zveřejněny do konce listopadu 2021 a další pak v 2022. Uvedené pracovní programy by měly být realizovány především prostřednictvím grantů a zadávání veřejných zakázek.

Rada dosáhla dohody o nařízeních MiCA a DORA

  • Rada dosáhla mandátu týkající se balíku pro oblast digitálních financí.
  • Konkrétní postoj, který Rada přijala, souvisel se 2 nařízeními – nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) a nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA)

Rada 24. 11. 2021 přijala postoj ke 2 návrhům, které jsou součástí balíku pro oblast digitálních financí, a sice nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) a nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA). Účelem nařízení MiCA je vytvořit regulační rámec pro trh s kryptoaktivy, který by podporoval inovace a využívá potenciál kryptoaktiv způsobem, který zachovává finanční stabilitu a chrání investory. Cílem nařízení DORA je vytvořit regulační rámec pro digitální provozní odolnost, v němž by všechny podniky zajistily, že jsou schopny přestát všechny druhy narušení a hrozeb souvisejících s ICT, a předcházet tak kybernetickým hrozbám a tyto hrozby zmírňovat. Komise předložila balík pro oblast digitálních financí v září 2020 (více v příspěvku „Komise představila předpisy v oblasti digitálních financí”, Informační společnost v září 2020). Tento balík obsahuje strategii v oblasti digitálních financí, návrhy o trzích s kryptoaktivy (MiCA) a o digitální provozní odolnosti (DORA), jakož i návrh týkající se technologie sdíleného registru (DLT). Měl by zaplňovat mezeru ve stávajících právních předpisech EU zajištěním toho, že stávající právní rámec by neměl představovat překážky pro využívání nových digitálních finančních nástrojů, a zároveň aby tyto nové technologie a produkty spadaly do oblasti působnosti finanční regulace a opatření k řízení operačních rizik podniků působících v EU. Tato dohoda představuje mandát Rady k jednáním s EP.

Rada se dohodla na posílení hospodářské soutěže v digitální oblasti

  • Rada se dohodla na postoji k návrhu aktu o digitálních trzích.
  • Cílem tohoto návrhu je vytvořit v digitálním odvětví rovné podmínky s jasnými právy a povinnostmi pro velké online platformy. Rada se tímto snaží regulovat velké technologické společnosti.

Rada se 25. 11. 2021 dohodla na postoji k návrhu aktu o digitálních trzích. Cílem návrhu je zajistit, aby byl digitální sektor konkurenceschopný a spravedlivý, a podpořit tímto způsobem inovace, kvalitní digitální produkty a služby, spravedlivé ceny i vysokou kvalitu a široký výběr v digitálním odvětví. Online platformy nabízející hlavní služby typu internetových vyhledávačů, služeb sociálních sítí a zprostředkovatelských služeb hrají ve společenském i ekonomickém životě stále důležitější úlohu. Několik velkých online platforem však působí jako tzv. držitelé digitální brány (gatekeepers) mezi podniky a spotřebiteli, což vzhledem k jejich tržní síle a kontrole nad digitálními ekosystémy vytváří překážky v ekonomice. To má negativní dopad na spravedlivou hospodářskou soutěž. Cílem tohoto návrhu je vytvořit v digitálním odvětví rovné podmínky s jasnými právy a povinnostmi pro velké online platformy. Návrh aktu o digitálních trzích je zaměřen na držitele digitální brány, kteří mají pod kontrolou tzv. hlavní služby platforem, což jsou platformy, kde se zjištěné problémy projevují nejvýrazněji. Mezi hlavní služby platforem patří online zprostředkovatelské služby (tj. tržiště nebo obchody s aplikacemi), internetové vyhledávače, služby sociálních sítí, služby cloud computingu, reklamní služby ad. Hlavní změny oproti návrhu Komise jsou tyto: (1) Rada zkrátila lhůty a změnila kritéria pro označení za držitele digitální brány, (2) text obsahuje přílohu, která definuje „aktivní koncové uživatele“ a „aktivní podnikatelské uživatele“, (3) došlo k ujasnění struktury a rozsahu povinností, (4) byla navržena nová povinnost, která posiluje právo koncových uživatelů se z hlavních služeb platformy odhlásit, (5) byla upravena ustanovení týkající se dialogu o regulaci s cílem zajistit, aby byla pravomoc volného uvážení ze strany Komise zapojit se do tohoto dialogu využívána vhodným způsobem; (6) aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu, bylo potvrzeno, že jediným orgánem pro prosazování tohoto nařízení je Komise. Členské státy však mohou zmocnit vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž k tomu, aby zahajovaly šetření možných porušení povinností a výsledná zjištění předávaly Komisi. Balík týkající se digitálních služeb předložila Komise v prosinci 2020 s cílem řešit objevující se problémy typu šíření padělaného zboží, verbálních projevů nenávisti, kybernetických hrozeb, dezinformací, omezování hospodářské soutěže a bránění v přístupu na digitální trhy. Balík obsahuje legislativní návrh aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích (více v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020). Nyní se otevírá prostor pro další jednání s EP, která jsou plánována na rok 2022.

Rada se dohodla na postoji k DSA

  • Rada dohodla na postoji k návrhu aktu o digitálních službách (DSA), při čemž zdůrazňuje, že to, co je nezákonné mimo internet by mělo být nelegální i online.
  • Rada se ve svém postoji zaměřuje na ochranu nezletilých osob, zavádění přísnějších pravidel pro velké online platformy a kontrolu dodržování pravidel DSA i u větších online platforem a velkých internetových vyhledávačů.

Rada se 25. 11. 2021 dohodla na postoji k návrhu aktu o digitálních službách (DSA) (více v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020). Hlavním cílem navrhovaného aktu o digitálních službách je chránit uživatele před nezákonnými výrobky, obsahem nebo službami, jakož i jejich základní práva na internetu. Akt by měl rovněž modernizovat část směrnice č. 31/2000 o elektronickém obchodu. Smyslem pravidel stanovených v aktu o digitálních službách je rozšířit a vyjasnit společný soubor povinností vztahujících se na online podniky poskytující služby v EU odkudkoli na světě. Návrh se řídí zásadou, že to, co je nezákonné mimo internet, by mělo být nezákonné i online. Vymezuje povinnosti a odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, jako jsou sociální média a internetová tržiště. Pravidla navržená v aktu jsou koncipována asymetricky, což znamená, že větší zprostředkovatelské služby s významným společenským dopadem by podléhaly přísnějším pravidlům. Jakmile bude akt přijat, měl by poskytnout moderní správní rámec, který obstojí i v budoucnu, a stanoví povinnosti náležité péče pro online zprostředkovatelské služby. V návrhu Komise byly provedeny Radou tyto hlavní změny: (1) znění by mělo vyjasňovat a vylepšovat ustanovení týkající se oblasti působnosti aktu o digitálních službách; (2) Rada výslovně zahrnuje internetové vyhledávače; (3) Rada požaduje stanovit zvýšenou ochranu nezletilých osob na internetu; (4) doplňuje povinnosti pro internetová tržiště a vyhledávače, jakož i přísnější pravidla pro velmi velké online platformy; (5) rozšiřuje povinnost oznamovat podezření na závažné trestné činy na všechny hostingové služby, nikoli pouze na online platformy; (6) aby bylo možné sledovat dodržování povinností, jež z aktu o digitálních službách vyplývají, zahrnuje Rada podrobnější ustanovení o funkci kontroly dodržování předpisů („compliance“), kterou musí velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače zavést; (7) podle Rady by akt měl umožňovat vnitrostátním orgánům vydávat příkazy ohledně nezákonného obsahu online přímo poskytovatelům služeb a ukládat poskytovatelům služeb povinnost informovat vnitrostátní orgány o svých opatřeních (povinnost zpětné vazby); a (8) pokud jde o účinné vymáhání, Rada zachovává zásadu země původu a zároveň svěřuje výlučné pravomoci k prosazování práva Komisi, což jí má umožnit řešit systémové porušování předpisů ze strany velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů. Za účelem řešení nových digitálních výzev, jako je šíření padělaného zboží, nenávistné verbální projevy, kybernetické hrozby, dezinformace, omezená hospodářská soutěž a uzavírání digitálních trhů, předložila Komise v prosinci 2020 balík pro oblast digitálních služeb. Jedná se o legislativní návrh týkající se aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích (více v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020). Jednání s EP budou v rámci legislativního procesu pokračovat v roce 2022.

Budoucnost české infrastruktury

Do sektoru dopravy každoročně z Evropské unie proudí velké obnosy peněz. Jen na současné období je tato částka pro Českou republiky stanovena na 100 miliard Kč. Naše země se pyšní

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Jak je na tom česká krajina? Jaké výzvy před námi stojí v oblasti její ochrany? A jaké konkrétní projekty se realizují proto, abychom byli schopni čelit změně klimatu? Přečtěte si reportáž z předposlední debaty k #CZPRES organizované Eurocentrem Olomouc ⤵️ https://euroskop.cz/2022/05/15/debata-v-ramci-priprav-na-ceske-predsednictvi-ochrana-lesu-vod-a-tradicni-ceske-krajiny/1

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.