EK chce Polsku a pobaltským zemím uvolnit pravidla k řešení migrace

02.12.2021
Euroskop, ČTK

Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, který ve středu představila exekutiva Evropské unie, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace. Komise se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.

Země sousedící s Běloruskem na svých hranicích kvůli migrantům začaly budovat ploty a obrátily se na EU se žádostí o pomoc. Zatímco společné financování bariér unie odmítla, komise se chystá vyjít vstříc požadavkům na uvolnění azylových procedur.

„Abychom ochránili naše hranice a ochránili lidi, poskytujeme členským státům flexibilitu a podporu, aby se vyrovnaly s touto krizovou situací bez porušování lidských práv,“ zdůvodnila návrh komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.

Podle dočasných pravidel schválených včera kolegiem komisařů by měly úřady v detenčních centrech u hranic až čtyři týdny na prověření migrantů a registraci jejich žádostí o azyl, zatímco v současnosti je to nejvýše deset dní. Celková doba, po kterou budou moci země držet žadatele během vyřizování žádosti v hraničních centrech, bude až 16 týdnů. V dříve navržených celounijních pravidlech přitom komise počítala s 12 týdny.

Mimořádná úprava, která počítá rovněž s usnadněním deportací migrantů, by měla platit půl roku. Unijní činitelé na ni podle zdrojů bruselského webu Politico neměly zdaleka jednotný názor a někteří se obávali, aby nebyla v rozporu s mezinárodními azylovými právy. Podle zastánců by však měla přesvědčit zmíněné státy, aby se ujaly alespoň nejzranitelnějších migrantů, kteří živoří na hranicích v mrazivém počasí.

EU viní autoritářský režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka, že svážel k vnější hranici bloku lidi z blízkovýchodních a dalších zemí v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.

Situace na hranicích se v poslední době mírně uklidnila poté, co EU přesvědčila některé blízkovýchodní země ke spolupráci. Irák tak již zařídil repatriaci téměř dvou tisícovek svých obyvatel, další země zase neumožňují lidem cestovat do Běloruska. Sám Lukašenko nařídil přemístit velkou část migrantů od hranic a v úterý podle ruské agentury RIA Novosti slíbil, že se pokusí krizi vyřešit do konce roku.

Kritici včerejšího návrhu komise se obávají, že může nejen porušit práva migrantů, ale zároveň dát dalším státům EU možnost požadovat stejné výjimky. Země jako Itálie, Řecko či Španělsko přitom čelí výrazně většímu náporu migrantů než východoevropské státy.

„Absolutně ne,“ reagoval ve středu na tyto výtky místopředseda EK Margaritis Schinas. Opatření je podle něj zcela v souladu s mezinárodním právem a týká se jen současného „hybridního útoku“ z Lukašenkovy strany.

Komise zároveň znovu nabídla Polsku asistenci unijní pohraniční agentury Frontex, jejíž pracovníci by mohli pomoci s registrací migrantů. Varšava však dlouhodobě odmítá vpustit k hranicím jakékoli unijní úředníky a opakuje, že migranty přes hranice nepustí.

Autor: Euroskop

Přehled debat a konferencí na probíhající týden

Přinášíme vám pravidelný přehled debat, diskuzí a konferencí zaměřujících se na aktuální důležitá politická témata na národní, evropské i mezinárodní úrovni. V nabídce tentokrát převažují akce o energetice a Zelené dohodě

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.