Čas bilancovat: Co přinesla evropská politika v uplynulém roce?


Petr Pospíšil, Euroskop, 24.11.2021

Institucionální rok 2020-2021 nabídl mnoho významných a často neočekávaných milníků. Patří mezi ně koronavirová pandemie i evropská reakce na její ekonomické aspekty. Jak lze tento rok hodnotit z pohledu Evropské unie i České republiky? O tom diskutovali hosté online debaty, uspořádané v listopadu Institutem pro evropskou politiku Europeum.

Hodnotit přišli Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR, dále Lenka Fojtíková, prorektorka pro vnější vztahy Vysoké školy PRIGO, a Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku Europeum. Debatu moderovala Zuzana Stuchlíková z téže instituce.

Fojtíková uznala, že šlo u turbulentní rok, během kterého Evropská unie i její členské státy byly konfrontovány s novou, dosud bezprecedentní situací, se kterou jsme doposud neměly zkušenost – s pandemií koronaviru. Koronavirová krize ovšem podle ní zároveň otevřela dveře k intenzivnější spolupráci v oblastech, v nichž dříve potřeba spolupráce nebyla tak naléhavá (například obrana či zdravotnictví).

EU využívá krize jako příležitosti k rozšíření kompetencí

„Říká se, že Evropská unie využije každou krizi k tomu, aby získala nové kompetence,“ navázal na svoji předřečnici Černý a doplnil, že to nepokládá za a priori špatnou věc. Každá krize podle něj obnaží slabiny systému. Pozitivní podle Černého je, že jsme si v Unii během probíhající krize uvědomili vzájemnou závislost členských zemí. Naopak jako určité negativum lze podle něj vnímat fakt, že pandemie oslabila fyzické setkávání představitelů členských zemí.

Z hlediska frekvence mítinků Evropské rady lze ovšem pozorovat zřetelný nárůst. Během pandemie se nejvyšší představitelé výkonné moci evropské sedmadvacítky potkávali, byť formou videokonferencí, přibližně jednou za měsíc, což je výrazně více než předtím. Evropská rada tak na sebe de facto převzala úlohu některých sektorových formací Rady.

Komise během pandemie plnila důležitou koordinační roli

Koronavirus a společný postup proti němu představoval jeden z ústředních bodů debaty. „Ve zdravotnictví získala Evropská komise větší prostor pro koordinaci aktivit v oblastech, kde státy samy o sobě si mohou pomoci jen stěží,“ zhodnotila Fojtíková. Došla řeč i na vnější, mimoevropskou dimenzi koronavirové situace. „Covid je globální problém vyžadující globální řešení,“ uvedla Fojtíková, podle níž je potřeba zajistit očkování i chudších zemí světa.

Černý ovšem upozornil na to, že léčiva a vakcíny patří mezi celosvětově nejregulovanější obchodní artikly, což snahy o vývoz vakcín komplikuje. Efektivnější než bilaterální iniciativy tak podle něj je alokovat finanční prostředky na pomoc rozvojovým zemím s očkováním prostřednictvím celosvětových iniciativ, jako je COVAX.

Agentura EUSPA v Praze je mimořádný úspěch

Fojtíková mezi významné počiny uplynulého roku řadí transformaci a rozšíření agentury GSA, sídlící v Praze, v Agenturu EU pro kosmický výzkum (EUSPA). Jedná se podle ní o významný úspěch české diplomacie. S tím se bezvýhradně ztotožnil i Černý, který upozornil na to, že EUSPA není žádná symbolická agentura.

Při bilancování nebylo možné opomenout ekonomické otázky. Fojtíková spatřuje významný moment ve skutečnosti, že Unie má v plánu i skrze fond na obnovu a oživení evropské ekonomiky prosazovat dlouhodobé priority v podobě digitalizace a ekologické transformace.

Vývoj v ekologické oblasti byl extrémně dynamický

Vít Havelka připomněl, že v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu bylo během uplynulého roku možné pozorovat mimořádně dynamický vývoj. Došlo ke stanovení závazků ohledně klimatické neutrality, omezení emisí či k přijetí balíčku „Fit for 55″. Nyní bude podle Havelky potřeba na národní úrovni stanovit, jakým způsobem zajistíme dosažení evropských ekologických cílů.

Ekologické ambice a plány EU jsou v Česku často terčem kritiky, avšak Havelka zdůraznil, že například současné vysoké ceny energií nejsou důsledkem evropské klimatické politiky. K tomu, aby ovšem evropské cíle byly naplněny, bude zapotřebí, aby je vzaly za své i země mimo Evropu, jak podotkla Fojtíková. Podle té se již nyní Unii osvědčilo využívat k prosazování environmentálních priorit i za hranicemi EU obchodní politiku.

Videozáznam online debaty je k dispozici ke zhlédnutí zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek