Jak oběhové hospodářství může zlepšit evropské životní prostředí?

19.11.2021
INCIEN

Přečtěte si rozhovor s expertkou Dagmar Milerovou Práškovou z INCIEN nejen na téma Zelené dohody pro Evropu, ale i oběhovém hospodářství a ekologických farmách.

1) O nutnosti transformace EU podle Zelené dohody pro Evropu se mluví již delší dobu, oběhové hospodářství má přitom hrát důležitou roli. Je podle Vás možné do roku 2050 zavést cirkulární bioekonomiku v jednotlivých členských státech EU? Jaké části cirkulární ekonomiky by bylo možné aplikovat do roku 2050?

„Co se týče cirkulární ekonomiky, tak to má více rovin. Rovina shora neboli top-down approach – tam jsou samozřejmě západní státy EU na to mnohem více připravené než třeba my, když vezmeme v potaz diskurz dosluhující politické prezentace. Můžeme dosáhnout nízkouhlíkové ekonomiky díky cirkulární ekonomice, ale bude tam potřeba vůle změnit zaběhlé myšlení. Druhá rovina je zespodu, a to je právě to klíčové, že nemůžeme čekat na to, co přijde jen ze strany politických nařízení, spíše je potřeba, aby každý z nás začal zacházet se zdroji udržitelně. Pak je tato transformace možná. Na začátku musí být samozřejmě vzdělání, zvyšování povědomí o tématu a musíme se snažit každý za sebe. Nyní je k tomu navíc skvělá příležitost, protože máme k dispozici fond na obnovu po COVIDu a bude třeba rekonstruovat celý ekonomický systém. Krize je v tomto případě příležitost.“

2) Vy jste zmínila i vzdělávaní, jak jsou na tom například čeští žáci, jsou vedení k této výchově?

„V Incien jsme dělali projekt na to, v jakém stavu je ekologická výchova. Když vezmeme například environmentální vzdělávání, tak je škoda, že to není zažité. Pokud školy nemají nějakého osvíceného učitele, tak tato témata jdou hodně do pozadí a není považováno za prioritu. A není to také jen o tom, že naučíme děti třídit. Je tam celá škála toho, jak zacházet s přírodou, spotřební návyky a lidská odpovědnost. V tomto ohledu má ČR co dohánět.“

3) Oběhové hospodářství se týká i zemědělství, které tvoří nedílnou část české krajiny. Musí projít zásadní změnou i tato oblast? A jaký dopad to podle Vás může mít na místní produkci?

„Zemědělství musí projít změnou a určitě k tomu i dojde, protože součástí Zelené dohody je tzv. strategie Farm to fork, ve které je řečeno, že ekologické zemědělství bude zabírat 25 % celkové plochy. My v současnosti máme něco okolo jednotek procent ekologického zemědělství, a pokud by to číslo mělo stoupnout na 25 %, tak je to obrovský posun, který se dotkne produkce. Jedná se i o snížení pesticidů, chemických hnojiv, akcent na biodiverzitu apod. V ČR máme například v souvislosti s negativními dopady klimatických změn největší problém se suchem, takže lepší zacházení s ornou půdou a krajinou bude priorita. Co se týče třeba rozlohy polí, tak máme v Česku velké rozlohy, nyní jsou však tendence to ukrajovat a rozdělovat systém monokultur a lánů na menší části a spravovat půdu udržitelněji.“

4) Sucho je bezpochyby vnímáno i českou společností, je třeba stavba přehrad oním správným řešením?

„To právě není. Ta cesta je dobré zacházení s krajinou ze strany měst a obcí nebo zemědělců, udržování mokřadů atd. Je spíše na místě se zamyslet, jak udržet vodu v krajině přirozenější cestou, jak tomu bývalo kdysi.“

5) Česká republika zaznamenala za uplynulý čas (od 1989) posun k ochraně životního prostředí, je tady skrytý potenciál, který vidíte, že by se dal využít? A jak si vede ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy?

Tady se projevuje skepticismus ke všemu zelenému, ale určitě se to zlepšuje. Hodně pozitivní je nyní výsadba stromů, nicméně tady je potřeba také říct, že to není bezhlavé vysazování stromů kdekoli, ale je třeba se nad tím zamyslet. V současné chvíli to na úrovni státu šlo většinou proti zájmům ochrany přírody, když máme nevyřešenou kauzu Bečvy, kůrovcovou kalamitu a odsunul se zákaz skládkování recyklovatelných materiálů, kdy původní termín v roce 2024 byl posunut až na rok 2030. V tomto ohledu můžeme dělat jako stát i společnost mnohem více.“

6) Oběhového hospodářství se týká i oblast lesnictví, jak si v této oblasti vede ČR?

My jsme na toto téma realizovali jeden vědecký projekt, kde jsme rozebírali, jaké máme v dnešním lesnictví bariéry. Problém je například nespolupráce klíčových rezortů na Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí, dále jsou zde legislativní překážky, překážky v nedostatku skladovacích prostor a lidí, kteří pracují v lesích. Zároveň nám došlo dřevo, které jsme levně vyváželi do Číny, a přitom dovážíme recyklované dřevo, například z Belgie. Je tedy potřeba regionalizovat a lokalizovat produkci i výrobu. Je potřeba změnit i skladbu lesů, kdy je třeba se nyní zamýšlet nad tím, jaké stromy sázet, aby nás neproklínali další generace.“

7) Pro mnoho lidí představuje oběhové hospodářství velkou neznámou, většinou se to omezí na ekologické farmy, bio produkty apod. Je tato úvaha správná? Co všechno zahrnuje pojem oběhového hospodářství?

Pokud už někdo tento pojem zná, tak ho chápe často velmi úzce jen se zacházením s odpady, které se pak snažíme recyklovat. Nicméně primární cíl oběhového hospodářství je uzavírání materiálních cyklů, tedy pokud už nějaký materiál máme, tak aby vydržel v tom životním cyklu/oběhu co nejdéle. A dále je třeba produkovat co nejméně odpadů. Když už je máme, tak se je snažme co nejlépe využít. V ČR máme obrovský nevyužitý potenciál, protože v našem komunálním odpadu končí polovina odpadu, který je biologicky rozložitelný a mohl by jít na výrobu hnojiva, nebo energetické zpracování. My ho však většinou skládkujeme a výsledkem je unikání metanu do atmosféry, přitom cílem je snižování produkce skleníkových plynů, a ne naopak. Obrovský potenciál je také v cirkulárním veřejném zadávání a cirkulárních nákupech. K tomu tématu brzy vydáme metodiku.“

8) Češi se naučili třídit odpad, anebo to alespoň vyplývá z výzkumů. Je to dostačující pro transformaci, kterou budeme muset projít v následujících letech?

„Stačit to určitě nebude.. Problémem v Česku je přetrvávající mýtus, že třídění rovná se recyklace. Relativně dobře recyklujeme sklo, ale co se týče plastů, tam je recyklovaná jen třetina žluté popelnice, což není apel k tomu, abychom přestali třídit, ale apel k tomu, abychom začali lépe recyklovat. Dále je to na každém z nás, například když jdeme do obchodu, jestli potřebujeme vždy novou tašku, anebo pet lahve. A v ideálním případě by bylo třeba zavést různé zálohové systémy, jak jsme tomu zvyklí u skleněných lahví.“

9) Češi vnímají zelenou politiku jako snahu ochránit životní prostředí kolem nich, začali například více sbírat dešťovou vodu, využívat kompost na zahradě apod, co ale mohou udělat například lidé v panelových domech? Mají šanci přispět?

„První, co mohou udělat, je mít třeba nějaký malý kompost na balkoně, nebo si jako panelový dům mohou objednat biopopelnici. Je třeba také změnit spotřebitelské chování, kdy přestaneme vyhazovat jídlo, protože až jedna třetina potravin skončí v koši, anebo kupovat ekologicky šetrné a udržitelné výrobky od textilu až po kosmetiku. Můžeme si věci půjčovat a pronajímat, jezdit veřejnou dopravou a omezit využívání automobilů, žít minimalisticky… Těch možností je opravdu hodně.“

Autor: David Březina

11. Newsletter Kompas CZ PRES

Přinášíme vám jedenácté číslo newsletteru „Kompas CZ PRES: Váš měsíční průvodce předsednictvím ČR v Radě EU“, ve kterém Sekce pro evropské záležitosti pravidelně informuje o aktuálním dění v oblasti příprav historicky druhého českého…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

5 km běh přátelství ve dvojici 🏃‍♂️🏃‍♀️ startuje už zítra! Registrace jsou stále otevřené, tak nezmeškejte šanci být součástí této skvělé akce na začátku českého předsednictví EU.

Více: bit.ly/3IippzX

------

5k friendship run in pairs 🏃‍♂️🏃‍♀️ starts tomorrow! Registration is still open, so don't miss your chance to be a part of this amazing event at the beginning of the Czech EU Presidency.

More: bit.ly/3yvXUzo
... Zobrazit víceZobrazit méně

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.