Reportáž z konference EHSV o plánech zelené, digitální a sociální obnovy

04.11.2021
Světlana Máčalová, Úřad vlády

Ve čtvrtek 22. října se konala společná konference zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) na téma Zelená, digitální a sociální obnova – Jak plány obnovy podporují prosperující ekonomiku pro lidi a planetu?

Cílem akce bylo prostřednictvím konkrétních příkladů prezentovat a diskutovat o zapojení občanské společnosti do provádění plánů obnovy. Konference se pokusila analyzovat příležitosti a výzvy k posunu směrem k tzv. „ekonomice blahobytu“ (wellbeing economy). Panelová diskuze byla zaměřena na energetiku, automobilovým průmysl a digitalizaci.

Zástupci Evropského hospodářského a sociálního výboru v minulosti aktivně sledovali jednání o novém víceletém finančním rámci na období let 2021 – 2027 a o nástroji nové generace EU. Výbor považuje za zásadní monitorovat a získávat průběžné potvrzení o tom, že následné financování obnovy bude udržitelné a inkluzivní. Musí podle něj být zřetelný posun směrem k cílům udržitelného rozvoje a k prosazování cílů souvisejících s „kvalitnějším způsobem života“, spíše než návrat k „obvyklému fungování“.

Na konferenci se diskutoval zejména nový nástroj pro sledování či monitoring plánů obnovy. Hovořilo se o definování a nastavení monitoringu s celkem 124 indikátory pro měření odolnosti, ve 4 rozměrech.

Pokračuje závislost na fosilních palivech

Zajímavé a aktuální byly informace k tématu energetické krize v Evropě, kdy stále hrozí nebezpečí spoléhání se na fosilní paliva podléhající kolísání cen. Dále účastníci konference poukázali na nutnost vnímat skutečnost, že mnoho regionů je stále silně závislých na plynu, přičemž obnovitelné zdroje energie zatím nejsou schopny pokrýt energetické potřeby. Před Evropou stojí i cenová krize jako „předběžné varování“ před rizikem „příliš pomalého přechodu na obnovitelné zdroje“.

Nový nástroj tzv. Just Transition Mechanism /Mechanismus spravedlivého přechodu/ je příkladem podpory sociálně spravedlivého přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství poskytováním cílené podpory nejvíce postiženým oblastem (např. regionům závislým na uhlí). V regionech je důležitá vzájemná spolupráce, je nutné reagovat na nárůst nezaměstnanosti, a mít na mysli, aby nová pracovní místa byla nejen dostatečná (množství), ale také aby byla především kvalitní.

Účastníci konference upozornili, že je nezbytné pomoci lidem, kteří přijdou o své zaměstnání v důsledku nových situací, je třeba umožnit jejich rekvalifikaci. Solidární mezi sebou by měly být všechny takto postižené regiony.

budova Evropská komise
Budova Evropské komise Berlaymont v létě 2021 s výzdobou odkazující na klimatické cíle a Next Generation Europe. Zdroj: Evropská komise

Realizace projektů v Česku

To vše je a bude řešeno v kontextu „Zelené dohody/Green Deal“. K dispozici jsou dostatečné balíčky finanční prostředků (NGEU/RRF), je zde možnost financování všech nových cílů, ať už v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

V panelech vystoupili také čeští zástupci, např. Ondřej Ferdus (Svaz průmyslu) a Tomáš Pavelka (ČMKOS), kteří popsali některé problematické oblasti v ČR, například nedostatek administrativních pracovníků na realizaci všech takto „pojmenovaných cílů“. Dále upozornili na skutečnost, že vláda musí mít jasnou motivaci k urychlení všech záměrů v kontextu nyní připravovaných evropských cílů a pravidel.

Všechny nové aktivity musí podle českých řečníků mít nějakou další přidanou hodnotu, velice důležitá bude hlavně samotná implementace těchto nástrojů a realizace nových projektů. Některá opatření mohou být financována (v rámci cílů vyplývajících z Národního plánu obnovy v ČR) též z prostředků státního rozpočtu.

V ČR vzniká tzv. digitální platforma, která bude fungovat jako interaktivní „one stop shop“ (projekt Ministerstva průmyslu a obchodu), jehož smyslem je, aby každý, kdo bude mít zájem, mohl získat potřebné informace a vzdělávat se v kontextu aktuálních dat a pravidel. Neméně důležitou oblastí, které je stále nutné věnovat velkou pozornost, je oblast vysokorychlostního internetu, kde ČR zatím plně nevyužila příležitost, a nevyčerpala veškerou dostupnou alokaci prostředků z fondů.


Hlas organizované občanské společnosti v Evropě

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je poradní orgán, který poskytuje zástupcům evropských sociálně-profesních zájmových skupin formální platformu pro vyjádření názorů na otázky týkající se EU. Jeho stanoviska jsou určena Radě, Evropské komisi a Evropskému parlamentu. Má tak důležitou roli v rozhodovacím procesu Unie.

Řádnými členy jsou zaměstnavatelé, odboráři a zástupci sociálních, profesních, ekonomických a kulturních organizací.

EHSV vydává ročně 160 až 190 stanovisek a informačních zpráv. 70 % se týká doporučení Rady, Evropské komise a Evropského parlamentu. 21 % tvoří stanoviska z vlastní iniciativy a informační zprávy, a cca 9 % jsou tzv. průzkumná stanoviska, která si obvykle předsednická země EU sama vyžádá.

Organizuje několik každoročních akcí se zaměřením na občanskou společnost a účast občanů, jako je Cena občanské společnosti, Dny občanské společnosti, Plenární zasedání mládeže Your Europe a Den evropské občanské iniciativy.

EHSV má 329 členů, kteří přichází z hospodářských a sociálních zájmových skupin v Evropě. Členové jsou nominováni národními vládami a jmenováni Radou Evropské unie na obnovitelné pětileté funkční období. Poslední obnovení bylo v říjnu 2020 na funkční období 2020–2025.

Členské státy jsou reprezentovány zástupci patřícími do jedné ze tří skupin:

Zaměstnavatelé (skupina I) /Employers (Group I)

Pracující (skupina II) / Workers (Group II)

Další zástupci a členové Evropy (Skupina III) / Diversity Europe (Group III)

Autor: Světlana Máčalová, Úřad vlády

Sdílet tento příspěvek