EU a odhod z Afghánistánu

07.09.2021
Evropská Rada

Dne 2. září vydal předseda Evropské Rady Charles Michel nové číslo svého zpravodaj, tentokrát předkládá své úvahy ohledně ponaučení, jež je třeba vyvodit ze současné krize v Afghánistánu.

Podle Michela pád Afghánistánu do rukou Tálibánu vede k tragické situaci, přičemž vyvrcholením byl útok z minulého týdne, při němž zemřelo nejméně 170 osob. Mnoho lidí se podivuje, k čemu vůbec byla dvacetiletá mezinárodní přítomnost v zemi, a klade si otázky ohledně nesouladu mezi zapojením Evropy do mezinárodního úsilí v Afghánistánu a jejím omezeným vlivem na strategická rozhodnutí a na průběh událostí, které vedly k tomu, co se děje v posledních několika dnech.

Jaká by měla být role Evropy? Má se EU spokojit s její rolí hospodářské a demokratické velmoci ale již pověstným trpaslíkem na poli bezpečnostní politiky? A co ochrana vlastních obyvatel? Michel vzdal hold ve svém vyjádření místnímu personálu a pracovníkům EU, kteří v Afghánistánu neúnavně pracovali až do poslední minuty, a všem diplomatům po celém světě. Situace v Afghánistánu podle Michela nutí EU provést vlastní analýzy a učinit vlastní volby v souladu s geostrategickými názory a zájmy.

Krátká historie konfliktu

V roce 2001 se členové NATO s cílem pomoci USA po útocích al-Káidy na území USA poprvé a jedinkrát v historii organizace rozhodli uplatnit článek 5 Severoatlantické smlouvy. V článku 5 se stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu členu NATO je považován za útok proti všem. Cílem mezinárodní vojenské operace zahájené NATO v Afghánistánu bylo vymýtit teroristickou hrozbu představovanou organizací al-Káida, kterou ukrýval režim Tálibánu. Postupně se cíl rozrostl o iniciativu budování státu. Evropské země, které zvolily plnou solidaritu se svým americkým spojencem, převzaly velkou část vojenského, civilního, finančního nebo humanitárního úsilí věnovaného Afghánistánu a afghánským občanům. Afghánistán se navíc stal prvním příjemcem rozvojové pomoci EU.

Události posledních 20 dnů jsou podle Michela tragickým odkazem tohoto dvojího cíle. Stav, který jsme se trpělivě snažili vybudovat, se ukázal být domečkem z karet. O uzavření politické dohody s Tálibánem a následných zásadách, způsobu a načasování stažení vojenských sil rozhodly USA. Jde o svrchovaná rozhodnutí, která jsou s ohledem na zájmy USA jistě legitimní. Tato rozhodnutí a rychlé obsazení Kábulu Tálibánem vedla ke vzniku této náhlé a chaotické situace. Tato nová situace má však pro Spojené státy a pro Evropu velmi odlišné důsledky. EU proto musí rychle učinit rozhodnutí spojená s jejími strategickými zájmy.

Budoucí vztah k novému režimu

Odchodem vojáků skončil i vojenské zapojení partnerů NATO. Neznamená to však konec angažovanosti EU a jejich členských států v oblasti bezpečnosti a základních práv afghánských žen a mužů. Vyvstává řada operativních i geopolitických otázek. Zaprvé se jedná o otázku bezpečného civilního letiště v Kábulu. Tím bude umožněn zásadně důležitý přístup humanitární pomoci a osob, které ji organizují
a poskytují, tedy agentur OSN, nevládních organizací a diplomatů. K řízení letiště bude Tálibán potřebovat zahraniční pomoc. Některé země již své služby nabídly. Evropa chce i nadále poskytovat humanitární pomoc afghánským občanům, a proto se musí na úsilí o dosažení tohoto cíle podílet.

Další klíčovou otázkou je budoucí vztah EU a novému režimu v Afghánistánu. Na virtuálním zasedání vedoucích představitelů skupiny G7 bylo jednomyslně schváleny základní podmínky: dodržování lidských práv, zejména práv žen, dívek a menšin, vytvoření inkluzivní vlády, která bude odrážet afghánskou rozmanitost, a dodržování mezinárodních závazků ze strany Afghánistánu, zejména pokud jde o boj proti terorismu a obchodu s drogami.

Jsou-li tyto podmínky zdůrazňovány, je zřejmé, že existují pochybnosti o tom, zda je Tálibán ochoten je přijmout. Skutečnou otázkou bohužel není, zda tyto podmínky splní okamžitě, plně a udržitelně, ale spíše to, do jaké míry bude možné je k tomu motivovat a s jakým výsledkem. Nový režim je odříznut od peněžních rezerv afghánského státu a bude si chtít v co největší možné míře zachovat vnější hospodářské vztahy. Humanitární pomoc, zejména z Evropy, bude mít zásadní význam pro vnitřní stabilitu. Zásadně důležitými cíli jsou pro nový režim v Kábulu uznání mezinárodního společenství a spolupráce s ním.

EU potřebuje rovněž spolupracovat se zeměmi sousedícími s Afghánistánem a dalšími zeměmi v regionu. Ne všechny z nich musí sdílet stejné demokratické normy jako Evropa. Mají však na tyto otázky skutečný vliv, a proto je s nimi nutná spolupráce.

Michel oceňuje nepolevující úsilí vysokého představitele pro zahraniční věci Josepa Borrella. Právě v úzké spolupráci s ním uskutečnil kolo telefonických rozhovorů s vedoucími představiteli Pákistánu, Kataru, Turecka a středoasijských sousedních zemí Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, jakož i Indie.

Autor: David Březina

Přehled debat a konferencí na probíhající týden

Přinášíme vám pravidelný přehled debat, diskuzí a konferencí zaměřujících se na aktuální důležitá politická témata na národní, evropské i mezinárodní úrovni. V nabídce tentokrát převažují akce o energetice a Zelené dohodě

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.