Během návštěvy Erdogana na Severním Kypru se opět zostřilo napětí s Řeckem

21.07.2021
Euroskop, ČTK

Řecké ministerstvo zahraničí a vláda Kyperské republiky v řecké části ostrova v úterý označily za porušení mezinárodního práva oznámení tureckokyperské vlády, že otevře část Varoši, předměstí Famagusty, veřejnosti, a umožní tak kyperským Řekům návrat do jejich nemovitostí po podání žádosti místním úřadů. Tím by navrátivší se kyperští Řekové museli uznat legitimitu tureckokyperské správy nad městem, které bylo do turecké invaze na Kypr v roce 1974 obývané kyperskými Řeky a které je považováno za symbol rozdělení Kypru.

„Turecko musí okamžitě zastavit své provokace a nezákonné chování a dodržovat mezinárodní právo,“ uvedlo včera řecké ministerstvo zahraničí. Dodalo, že Atény budou spolupracovat s řeckokyperskou vládou na „spravedlivém“ řešení rozděleného ostrova na základě federálního principu. Erdogan ale při návštěvě Kypru nyní zopakoval, že řešením jsou pouze dva rovnocenné státy uznané mezinárodním společenstvím.

Za nepřijatelné včera prohlášení Severokyperské republiky označila i Evropská unie. Šéf její diplomacie Josep Borrell vyzval k ukončení jednostranných kroků, které nejsou v souladu s mezinárodním právem a mohou zvýšit napětí na rozděleném ostrově. EU také odmítá dvoustátní řešení na Kypru a podporuje vznik jednoho státu, jak předpokládá rezoluce OSN a jak chtějí Řecko a Kyperská republika.

Ersin Tatar, prezident Severokyperské turecké republiky, kterou uznává jen Ankara, v úterý oznámil, že 3,5 procenta Varoši se otevře civilistům a kyperští Řekové se budou moci vrátit. Budou muset ale podat žádost speciální komisi a pokud o návrat nepožádají, mají nárok na odškodnění za danou nemovitost. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis to označil za porušení rezoluce OSN. Anastasiadis je hlavou mezinárodně uznávané Kyperské republiky, která leží v jižní části ostrova a která je od roku 2004 členem EU.

Výročí turecké invaze v roce 1974

Právě v úterý bylo výročí turecké invaze v roce 1974 a při té příležitosti Severní Kypr v pondělí a v úterý navštívil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Po invazi museli kyperští Řekové Varošu opustit, ale legálně jim tam podle OSN stále patří pozemky či byty. Rezoluce OSN z roku 1984 zakázala osídlení Varoši kýmkoli jiným než jejími původními obyvateli a vyzvala k předání města pod správu OSN.

Varoša byla před rozdělením Kypru vyhledávanou přímořskou destinací turistů i filmových celebrit, včetně Brigitte Bardotové, Sophie Lorenové či Elizabeth Taylorové. Už roky je ale označována za „město duchů“, víc než stovka tamních hotelů je zchátralá a jejich vchody jsou zarostlé trávou. Ještě nedávno tam směly volně vstoupit jen turecká armáda a bezpečnostní složky severního Kypru, až loni v říjnu otevřely místní úřady veřejnosti místní pláže.

Také řecký premiér Kyriakos Mitsotakis včera vyzval k řešení problému rozděleného ostrova Kypr na základě federace. Zároveň kritizoval Ankaru za vměšování do záležitosti Severního Kypru. „Je na čase, aby Turecko opustilo nesmyslnou politiku výhrůžek proti Kypru a tureckokyperskému obyvatelstvu,“ napsal Mitsotakis na facebooku. Ankara se na Severní Kypru nyní více angažuje, některá média dokonce psala, že se snažila ovlivnit tamní loňské prezidentské volby. Ty v říjnu vyhrál proankarský politik Ersin Tatar, který těsně porazil tehdejšího prezidenta Mustafu Akinciho. Ten měl spory s Erdoganem a snažil o rovnoprávné postavení ve vztahu s Ankarou, v otázce rozděleného Kypru Akinci zastával model federace.

Turecko vyslalo na Kypr armádu v červenci 1974 v reakci na puč kyperských Řeků, podporovaných vojenskou juntou v Aténách.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek