Výchova, vzdělání a mládež v červnu 2021

09.07.2021
Euroskop

Komise chce z programu Horizont Evropa investovat 14,7 mld. € na klima a digitalizaci, Komise hodnotila inovační výkonnost EU, Komise opět podporuje výzkumné pracovníky a organizace v rámci akce „Marie Curie-Skłodowska“

  • Z Horizontu Evropa budou plynout prostředky i na klima a digitalizaci

  • EU rozdělila státy podle inovační výkonnosti

  • Vyzkumní pracovníci budou opět moci získat podporu

Krátce…

Komise chce z programu Horizont Evropa investovat 14,7 mld. € na klima a digitalizaci

  • Program se věnuje celému cyklu výzkumu a inovací – od výzkumu v laboratořích až po uvádění inovativních produktů na trh.

  • Cílem je propojit výzkumné pracovníky a inovátory z celého světa a rozvinout spolupráci v zájmu řešení problémů.

Komise 16. 6. 2021 přijala hlavní pracovní program programu Horizont Evropa na období 2021–2022 (více v příspěvku „EP a Rada dosáhly dohody týkající se programu Horizont Evropa “, Výchova vzdělání a mládež v prosinci 2020, v příspěvku „Byly vyhlášeny první výzvy v rámci programu Horizont Evropa”, Výchova vzdělání a mládež v únoru 2021 a v příspěvku „Komise představila první strategický plán programu Horizont Evropa”, Výchova vzdělání a mládež v březnu 2021). V něm stanuje, na které cíle a konkrétní tematické oblasti prostředky v celkové hodnotě 14,7 mld. € půjdou. Prostřednictvím těchto investic se má urychlit zelená a digitální transformace EU a přispět se k udržitelnému oživení hospodářství po skončení koronavirové pandemie i ke zvýšení odolnosti EU vůči budoucím krizím. Prostředky mají být věnovány na stipendia, odbornou přípravu a výměnné programy pro evropské vědce, na vytvoření propojenějších a účinnějších evropských inovačních ekosystémů a špičkové výzkumné infrastruktury. Investice rovněž mají podpořit zapojení vědecké obce z EU i ze světa a zároveň posílit Evropský výzkumný prostor. Kolem 5,8 mld. €, má plynout na výzkum a inovace s cílem podpořit cíle Zelené dohody pro Evropu a závazek EU vytvořit z EU do roku 2050 1. klimaticky neutrální kontinent. Finanční prostředky mají pomoci projektům, které rozšiřují vědecké poznatky o změně klimatu a rozvíjejí řešení na snižování emisí skleníkových plynů a přizpůsobení se změně klimatu. Takové projekty mají přispět např. k urychlení udržitelného a spravedlivého přechodu na čistou energii a mobilitu, pomoci s adaptací potravinových systémů, podpořit oběhové hospodářství a biohospodářství, zvýšit přirozené propady uhlíku v rámci ekosystémů a podpořit adaptaci na změnu klimatu. Program má dále zajistit, aby se toto desetiletí stalo evropskou digitální dekádou a aby se položily základy pro vznik nových digitálních podniků v budoucnu. Tím se má zajistit podstatné zvýšení investic do této oblasti. Investice mají zvýšit potenciál digitálních nástrojů a výzkumu a inovací založených na datech v oblasti zdravotní péče, médií, kulturního dědictví a kreativní ekonomiky, energetiky, mobility a produkce potravin, podpoří se modernizace průmyslových modelů a posílí vedoucí postavení evropského průmyslu. Rozvoj základních digitálních technologií v období 2021-2022 má být podpořen částkou ve výši přibližně 4 mld. €. V rámci programu má plynout přibližně 1,9 mld. € ve formě přímých investic na pomoc při nápravě bezprostředních hospodářských a sociálních škod způsobených koronavirovou pandemií. Tyto prostředky pak v souladu s programem Next Generation EU mají přispět k vytvoření postkovidové podoby Evropy, která bude nejen ekologičtější a digitálnější, ale zároveň i odolnější vůči současným a budoucím výzvám. Spadají sem tedy i činnosti, jejich cílem je modernizovat systémy zdravotní péče a přispět ke zvýšení vědeckých kapacit, především v oblasti vývoje očkovacích látek.

Komise hodnotila inovační výkonnost EU

  • Evropský srovnávací přehled inovací poskytuje srovnávací analýzu výsledků v oblasti inovací v zemích EU.

  • 1. evropský srovnávací přehled inovací byl zveřejněn v roce 2001.

  • Všechny členské státy a regiony investují stále více do inovací a rozdíly v inovacích v EU se zmenšují.

Komise 21. 6. 2021 zveřejnila evropský srovnávací přehled inovací 2021, který ukazuje, že inovační výkonnost Evropy se v celé EU nadále zlepšuje. Evropský srovnávací přehled inovací poskytuje srovnávací analýzu výsledků v oblasti inovací v zemích EU, v ostatních evropských zemích a v regionech v sousedství. Posuzuje relativní silné a slabé stránky vnitrostátních systémů inovací a pomáhá zemím určit oblasti, kterými je třeba se zabývat. 1. evropský srovnávací přehled inovací byl zveřejněn v roce 2001. Inovační výkonnost se od roku 2014 zvýšila v průměru o 12,5 %. Probíhá setrvalá konvergence v rámci EU, kdy země s nižší výkonností rostou rychleji než země s vyšší výkonností, a tudíž se mezi nimi odstraňují rozdíly v inovacích. Podle srovnávacího přehledu inovací v regionech 2021 tento trend platí pro inovace napříč regiony EU. Z globálního hlediska má EU lepší výsledky než její konkurenti, jako jsou Čína, Brazílie, Jihoafrická republika, Rusko a Indie, zatímco Jižní Korea, Kanada, Austrálie, USA a Japonsko jsou na tom výkonnostně oproti EU ještě lépe. Letošní evropský srovnávací přehled inovací vychází z revidovaného rámce, který obsahuje nové ukazatele digitalizace a environmentální udržitelnosti. Země EU jsou na základě dosažených výsledků rozčleněny do 4 výkonnostních skupin: vynikající inovátoři (Inovation leaders), silní inovátoři (Strong innovators), mírní inovátoři (Moderate innovators) a začínající inovátoři (Emerging innovators). Švédsko zůstává lídrem EU v oblasti inovací, následuje jej Finsko, Dánsko a Belgie, jejichž inovační výkonnost je výrazně nad průměrem EU. Výkonnostní skupiny jsou obvykle geograficky koncentrované, přičemž vynikající inovátoři a většina silných inovátorů se nachází v severní a západní Evropě a většina mírných a začínajících inovátorů se nachází v jižní a východní Evropě. Od roku 2014 vzrostla inovační výkonnost EU v průměru o 12,5 p.b. Výkonnost se zvýšila nejvíce na Kypru, v Estonsku, Řecku, Itálii a Litvě. Celkem 5 členských států zaznamenalo zlepšení výkonnosti o 25 nebo více p.b. (Estonsko, Itálie, Kypr, Litva a Řecko). 4 členské státy dosáhly zlepšení výkonnosti o 15–25 p.b. (Belgie, Finsko, Chorvatsko a Švédsko). U 8 členských států se výkonnost zlepšila o 10–15 p.b. (Česko, Lotyšsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko a Španělsko). Zbývajících 10 členských států zaznamenalo zlepšení výkonnosti až o 10 p.b.

Komise opět podporuje výzkumné pracovníky a organizace v rámci akce „Marie Curie-Skłodowska“

  • V letech 2014-2020 program podpořil více než 65 tis. výzkumných pracovníků z EU i mimo ni, včetně 25 tis. doktorandů.

  • V roce 2021 poskytnou akce „Marie Curie-Skłodowska“ přibližně 822 mil. € na 5 hlavních akcí.

Komise 22. 6. 2021 oznámila nové výzvy na podporu odborné přípravy, dovedností a profesního rozvoje výzkumných pracovníků v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“, programu EU pro financování doktorandského vzdělávání a postdoktorandské odborné přípravy v rámci programu Horizont Evropa. Výzvy následují po přijetí pracovního programu Horizont Evropa 2021–2022. Akce „Marie Curie-Skłodowska“ s celkovým rozpočtem 6,6 mld. € na období 2021–2027 podporují výzkumné pracovníky z celého světa, a to ve všech fázích jejich profesní dráhy a ve všech oborech. Mají být rovněž přínosem pro instituce, neboť podporují vynikající doktorandské a postdoktorandské programy, kooperativní výzkum a inovační projekty, zvyšují jejich celosvětovou přitažlivost a viditelnost a posilují spolupráci mimo akademickou obec, a to i s velkými společnostmi a MSP. V roce 2021 poskytnou akce „Marie Curie-Skłodowska“ přibližně 822 mil. € na 5 hlavních akcí pracovního programu: (1) Doktorandské sítě MSCA — provádějí doktorandské programy poskytující odbornou přípravu doktorandům v akademické obci a dalších sektorech, včetně průmyslu a podniků. Výzva pro rok 2021 s rozpočtem 402,95 mil. € je již otevřena bude uzavřena 16. 11. 2021. (2) Postdoktorandská stipendia MSCA – posilují tvůrčí a inovační potenciál výzkumných pracovníků, kteří jsou držiteli titulu Ph. D. a chtějí získat nové dovednosti prostřednictvím pokročilé odborné přípravy a mezinárodní, mezioborové a mezisektorové mobility. Finanční prostředky budou k dispozici výzkumným pracovníkům, kteří jsou připraveni realizovat projekty pokročilého výzkumu a inovací v Evropě i po celém světě, a to i v neakademickém sektoru. Výzva pro rok 2021 s rozpočtem 242 mil. € je již otevřena a bude uzavřena v říjnu 2021. (3) Výměny pracovníků MSCA – rozvíjejí mezinárodní, mezisektorovou a mezioborovou udržitelnou spolupráci ve výzkumu a inovacích prostřednictvím výměn pracovníků. Program má pomoci přeměnit nápady na inovativní výrobky, služby nebo postupy. Výzva pro rok 2021 s rozpočtem 72,5 mil. € má být otevřena 7. 10. 2021 a uzavřena 9. 3. 2022. (4) MSCA COFUND — spolufinancuje nové nebo stávající doktorandské programy a programy postdoktorandských stipendií v členských státech EU nebo v zemích přidružených k programu Horizont Evropa s cílem šířit osvědčené postupy MSCA. To zahrnuje mezinárodní, mezisektorovou a mezioborovou odbornou přípravu ve výzkumu, jakož i mezinárodní a mezisektorovou mobilitu výzkumných pracovníků ve všech fázích jejich profesní dráhy. Výzva pro rok 2021 s rozpočtem 89 mil. € bude otevřena 12. 10. 2021 a uzavřena 10. 2. 2022. (5) MSCA a občané – přibližuje výzkum studentům, rodinám a široké veřejnosti, zejména prostřednictvím Evropské noci vědců. Tato akce zvyšuje informovanost o dopadu práce výzkumných pracovníků na životy občanů, společnost a hospodářství a posiluje veřejné ocenění vědy a výzkumu. Jejím účelem je rovněž zvýšit zájem mladých lidí o výzkumnou a vědeckou profesní dráhu. Výzva k předkládání návrhů pro rok 2022 s rozpočtem 15,5 mil. € v letech 2022 a 2023 a byla otevřena 22. 6. 2021 a bude mít lhůtu do 7. 10. 2021. V rámci programu Horizont Evropa 2021–2027 budou akce MSCA klást větší důraz na mezisektorovou spolupráci, zejména mezi akademickou obcí a podniky, jakož i na účinný dohled a profesní poradenství prostřednictvím nových pokynů MSCA pro dohled. Mají podporovat udržitelné chování, výzkumné činnosti a řízení v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu prostřednictvím Zelené charty MSCA.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality