Petr Pospíšil, Euroskop, 8.7.2021
REPORTÁŽ – Unijní instituce v čele s Evropským parlamentem jsou v poslední době vystaveny zahraničním vlivovým operacím majícím za cíl ovlivnit působení evropských orgánů a institucí. O toto ovlivnění usilují různorodí autoritářští aktéři. Jakým způsobem by se Evropský parlament měl podobným snahám bránit? O tom diskutovali hosté online debaty, pořádané think-tankem Prague Security Studies Institute (PSSI).
V debatě vystoupili analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, projektový asistent PSSI Šimon Pinkas a šéfredaktorka portálu Euractiv.cz Aneta Zachová. Debatu moderoval Jonáš Syrovátka z pořadatelské instituce PSSI. Debata se konala v rámci projektu Authoritarian Shadows in the European Union realizovaného ve spolupráci s maďarským think-tankem Political Capital.
Definice vlivových operací není jednotná
Šimon Pinkas v úvodu debaty podotkl, že neexistuje jednotná, všeobecně uznávaná definice pojmu vlivové operace. Význam sousloví je nejčastěji chápán, jako operace utajeného charakteru, jejichž prostřednictvím určitý politický celek usiluje o ovlivnění jednání celku jiného. Vlivové operace mohou podnikat státní i nestátní aktéři.
Dnes se pod vlivovými operacemi často rozumí dezinformační aktivity na sociálních sítích, tím se však možná podoba vlivových operací zdaleka nevyčerpává – mohou mít i jinou, ekonomickou, diplomatickou či politickou formu. Pinkas rovněž označil za nesprávné považování vlivových operací za nový fenomén: již sovětské tajné složky prováděly tzv. aktivní operace.
A jakými způsoby může být potenciálním terčem vlivových operací Evropský parlament? „Může se projevovat snahu diskreditovat, vydírat, uplácet, manipulovat či jinak ovlivňovat členy Evropského parlamentu,“ uvedl Pinkas, podle něhož autoritářští aktéři usilují o ovlivnění jednání jednotlivců či skupin v rámci Evropského parlamentu.
Europarlament je odolnější než národní parlamenty
Aneta Zachová je ohledně obranyschopnosti Evropského parlamentu vůči pokusům o ovlivnění optimistická: „Evropský parlament je jako instituce mnohem odolnější oproti národním parlamentům.“ Příčina podle ní spočívá mimo jiné v tom, že vnitřní struktura a skladba Evropského parlamentu činí případné ovlivnění zvnějšku hůře proveditelným.
Jedním z potenciálně slabých míst, které v ovlivnění podle Zachové mohou vyústit, jsou volby do Evropského parlamentu. V těch dosud posledních, v roce 2019, například kandidovaly strany francouzské političky Marine Le Penové či nizozemského politika Geerta Wilderse. Oba nacionalistické subjekty jsou podle Zachové provázány na ruské financování.
Druhý rizikový moment Zachová spatřuje v přeskupování sil v europarlamentu. K podobné situaci dochází kupříkladu nyní, kdy maďarská strana Fidesz opustila řady Evropské lidové strany – formace, jejímž členem byla doposud. Italský politik Matteo Salvini, známý svým pozitivním vztahem k Rusku a Číně, v probíhajícím turbulentním období projevuje ambici na vytvoření nové pravicové síly uvnitř Parlamentu.
Autoritářské síly by mohly ovlivňovat podobu rezolucí EP
Jaké je podle šéfredaktorky portálu Euractiv nebezpečí v případě, získají-li autoritářské síly přílišný vliv uvnitř Evropského parlamentu? Podle Zachové by například mohly blokovat přijetí rezolucí odsuzujících praktiky autoritářských režimů. Novinářka ovšem publikum uklidnila – Evropský parlament podle ní není primárním cílem autoritářských sil, už kvůli tomu, že nedisponuje vlastní pravomocí zákonodárné iniciativy (ta je výlučně v rukou Komise). Pro potenciální autoritářské aktéry je mnohem snazší ovlivnit ministra některé členské země v Radě EU, než celou instituci v podobě Evropského parlamentu.
Pavel Havlíček souhlasil se svojí předřečníci. V europarlamentu je podle něj politický mainstream velmi silný a extrémy jsou naopak marginalizovány. Na této skutečnosti nic nezměnily ani volby v roce 2019, které spíše posílily středový proud. Přesto se pokusy o ovlivnění Evropskému parlamentu nevyhýbají.
Aktuální případ: Účast europoslanců na monitorovacích misích
Jako aktuální příklad Havlíček zmínil kauzu týkající se monitorovacích misí na území třetích zemí. Někteří europoslanci z řad krajních politických uskupení v poslední době vycestovali na monitorovací mise do oblastí, jako jsou východ Ukrajiny, Venezuela či Kazachstán. Jejich účast, která tamní kontroverzní režimy legitimizovala, přitom nebyla nikým schválena.
Evropský parlament je podle Havlíčka jakožto instituce spolurozhodující o přijímání evropských legislativních norem cílem aktivit lobbistů a zájmových skupin. V souvislosti s tím se jako užitečný nástroj projevuje tzv. registr transparence evidující všechny lobbisty a zájmové skupiny, kteří s Evropským parlamentem přicházejí do styku.
Parlament podporuje unijní iniciativy proti hybridním hrozbám
V oblasti zahraniční politiky, která se týká i reakce na zahraniční vlivové operace, má Evropský parlament i Evropská unie jako taková znesnadněnou úlohu. Zákonodárné normy v této oblasti vyžadují jednomyslnost v Radě EU. Samotný Evropský parlament může vydávat pouze nezávazné rezoluce. Mimoto však europarlament dlouhodobě podporuje například unijní strukturu StratCom East, zaměřující se na monitoring ruských dezinformačních aktivit. Kromě StratCom East v posledních letech rovněž vznikly obdobné struktury zaměřující se na dezinformační prostředí v oblasti západního Balkánu a Blízkého Východu.
Krokem dopředu je podle Havlíčka též uvedení do provozu hybridního centra v Helsinkách či posilování unijních kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež se projevilo například rozšířením mandátu agentury ENISA a její transformací v agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost. Evropský parlament podle analytika dlouhodobě prosazuje financování i institucionálně-personální vybavení těchto institucí.
Pinkas během debaty divákům stručně nastínil hlavní závěry z dvou rozhovorů, které Prague Security Studies Institute realizoval s českými europoslanci Alexandrem Vondrou a Markétou Gregorovou. Byť se oba rekrutují z různých částí politického spektra, na mnoho věcí podle Pinkase zaujímali podobné stanovisko. Unie by vůči zahraničním vlivovým operacím podle Vondry měla posílit svá slabá místa, s čímž se ztotožnila i Gregorová, která rovněž volá po posilování svého rámce ze strany EU.
Frakce ID je příliš malá na to, aby měla větší vliv
Vhled do dění na extrémech politického spektra prezentovala Zachová, podle níž se na pravé straně formují noví lídři. Stávající krajně pravicová frakce ID (Identita a demokracie) je podle Zachové příliš malá na to, aby dokázala prosadit své preference do rezolucí Evropského parlamentu či jinak měnit jejich podobu. Europarlament je ve svých rezolucích směrem k autoritářským režimům poměrně kritický a expertka minimálně do konce probíhajícího mandátu žádnou výraznou změnu neočekává.
Zachová je skeptická i ke snahám Mattea Salviniho o vytvoření nového pravicového subjektu v europarlamentu. „Je vnímán spíše jako herec, který provolává antievropská hesla, ale jeho kolegové z jiných zemí to příliš neakceptují,“ řekla Zachová, podle které si členové frakce ID zatím spíše zvykají na chod Evropského parlamentu. Zachová naopak předpokládá, že zesílí frakce konzervativců, které je potřeba věnovat pozornost, neboť se v jejích řadách mohou nacházet jednotlivci náchylnější k ovlivnění. Obecně však stále platí, že frakce Evropského parlamentu jsou velice komplexní, což činí nalézání jednotných pozic (včetně těch, které by potenciálně mohly reflektovat vnější ovlivnění) obtížnějším.
Díky pravidlům EP mohou krajní politici získat cenné informace
V demokratičnosti fungování Evropského parlamentu ovšem podle Havlíčka tkví i možné riziko. Jednotlivé parlamentní frakce (včetně těch, které lze označit za extrémní) disponují například právem být proporčně reprezentovány v různých orgánech zřizovaných Parlamentem. Thierry Mariani, europoslanec z francouzské Národní fronty, se tak například stal členem dočasného výboru EP pro sledování zahraničního vlivu (tzv. výbor INGE). Disponuje tedy přístupem k citlivým informacím, jež mohou být cenné pro autoritářské režimy.
A jaké další orgány Evropského parlamentu podle Havlíčka sehrávají důležitou roli při ochraně Unie před zahraničním vlivem? Expert vyjmenoval zahraniční výbor (AFET), podvýbor pro obranu (SEDE) či výbor DROIT, zabývající se lidskoprávními záležitostmi.
Ačkoli Evropský parlament i jiné unijní instituce mají ve svém arzenálu pestrou sadu nástrojů, mechanismů a iniciativ analyzujících možné nebezpečí plynoucí ze zahraničního vlivu, není na místě podlehnout uspokojení a tuto hrozbu podceňovat. Je třeba zkvalitňovat schopnosti a navyšovat kapacity tam, kde je to potřeba, jak ostatně doložil Pavel Havlíček připomenutím nedávného výroku vysokého představitele Josepa Borrella o tom, že unijní instituce nemají dostatečnou kapacitu na monitoring čínských dezinformací.
Videozáznam online debaty můžete zhlédnout zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
