Evropské fondy politiky soudržnosti v ČR

26.05.2021
Magda Komínková, psáno pro Euroskop, foto Pixabay

Česká republika bude mít možnost čerpat v programovém období 2021 až 2027 z politiky soudržnosti 488,5 miliard korun. V minulém období mohla ČR čerpat z politiky soudržnosti asi 620 miliard korun.

Na začátku března 2021 vláda ČR schválila rozdělení evropských dotací pro ČR v programovém období 2021 až 2027 mezi operační programy. Operačních programů bylo vládou schváleno devět a budou přerozdělovat peníze z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti (FS), Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) a nově i z Fondu pro spravedlivou územní transformaci (FST).

Finální podoba Dohody o partnerství mezi ČR a EU zatím schválena nebyla. Během roku 2021 budou probíhat příprava a konzultace podoby Dohody o partnerství a jednotlivých operačních programů s Komisí. Finální dohoda se očekává do konce roku 2021.

Výše schválených alokací jednotlivých operačních programů

Operační program

Fond

Alokace v mld. eur

Alokace v mld. Kč

Technologie a aplikace

pro konkurenceschopnost

EFRR

3,1

79,3

Jan Amos Komenský

EFRR a ESF+

2,5

64,1

Zaměstnanost+

ESF+

1,4

36,4

Životní prostředí

EFRR a FS

2,3

61,1

Doprava

EFRR a FS

4,8

125

Integrovaný regionální operační program

EFRR

4,7

122,7

Rybářství

ENRAF

0,03

0,78

Spravedlivá transformace

FST

1,6

42,7

Technická pomoc

0,22

5,72

Zdroj: Dotace EU

U dvou programů výše alokace (včetně částky určené na technickou pomoc) přímo vyplývá ze stanového objemu prostředků ze strany Evropské komise. Jedná se o OP Spravedlivé transformace zaměřený na podporu transformace uhelných regionů (1,6 miliardy eur; 42,7 miliardy korun) a OP Rybářství (0,03 miliardy eur; 0,780 miliardy korun).

Srovnání alokace fondů

alokace fondy

Zdroj: Dotace EU

Konkrétní operační programy jsou v gesci jednotlivých ministerstev, které tyto programy spravují a řídí. Implementaci operačních programů mají na starost řídící orgány:

Kromě národních operačních programů budou i po roce 2020 fungovat programy přeshraniční spolupráce:

Stejně tak i programy nadnárodní a meziregionální spolupráce:

Přestavení operačních programů pro období 2021–2027

OP Doprava

Navazuje na OP Doprava ze současného programového období. Základním výchozím dokumentem pro tvorbu Operačního programu Doprava 2021–27 je Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020. Jako strategický cíl si v této koncepci Česká republika vytyčila „Efektivní dostupnou a k životnímu prostředí šetrnou dopravu“. Pro ČR je prioritou rozvoj páteřní, příměstské a městské dopravní infrastruktury a udržitelné dopravy, což umožní lepší propojení mezi regiony a mezi Českou republikou a ostatními státy EU.

Integrovaný regionální OP

Prioritou programu v programovém období 2021–2027 je vyvážený rozvoj území, zkvalitnění infrastruktury, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. V novém IROP přibydou nová témata podpory. Bude se jednat o podporu udržitelného cestovního ruchu, revitalizace měst a obcí nebo o podporu ochrany veřejného zdraví. Oblasti, které v novém období nebudou podporovány z IROP, jsou sociální podnikání, zateplování bytových domů, dokumenty územního rozvoje a komunitní centra. Většina témat tedy bude pokračovat v dalších letech s určitými změnami, na co bude možné čerpat dotaci.

OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost

Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) je přímým nástupcem končícího Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Prioritami nadále jsou výzkum, vývoj a inovace, malé a střední podniky, energeticko-klimatická politika a digitalizace ekonomiky.

OP Jan Amos Komenský

Operační program Jan Amos Komenský navazuje na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Jeho cílem je podpořit kvalitu a dostupnost vzdělávání na všech úrovních – počínaje předškolním vzděláváním a konče oblastí výzkumu a vývoje. Cílem je poskytnout rovné příležitosti a zajistit spravedlivost ve vzdělávání, modernizaci obsahů a metod vzdělávání. Excelenci a nezbytnou podporu výzkumu a vývoje je třeba podpořit v oblastech, které mají potenciál přispět k dalšímu rozvoji společnosti a ekonomiky a které budou řešit celospolečenské problémy nejen na národní, ale také evropské úrovni.

OP Životní prostředí

Podpora projektů v oblasti životního prostředí bude prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí pokračovat i v období 2021–2027. Program bude financovaný z fondů EU – Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS). Předpokládá se, že velká část aktuálně podporovaných aktivit bude podporována i do budoucna. Nový program má přinést snadnější realizaci projektů, větší důraz na adaptaci na změnu klimatu, podporu environmentálního vzdělávání, prevenci vzniku dalších typů odpadů jako jsou potravinové odpady, textil nebo odpady ze zdravotnictví apod.

Program má být opět zaměřený zejména na veřejný sektor. Nicméně např. v oblasti oběhového hospodářství nebo ochrany ovzduší se očekává i výrazné zapojení soukromého sektoru.

OP Zaměstnanost+

Operační program s názvem Zaměstnanost plus (OPZ+) bude financován z ESF+. Program je nástupcem OP Zaměstnanost. V průběhu 1. čtvrtletí 2021 bude OPZ+ dopracován zejména o údaje o finančních alokacích, kategorizaci intervencí a cílových hodnotách indikátorů. Mezi hlavní prioritní osy programu patří budoucnost práce, sociální začleňování, sociální inovace a materiální pomoc nejchudším osobám

OP Rybářství

Operační program Rybářství je nástrojem čerpání prostředků z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) v programovém období 2021–2027 a přispívá především k plnění cílů Společné rybářské politiky, Zelené dohody pro Evropu a Víceletého národního strategického plánu pro akvakulturu. V ČR je OP Rybářství zaměřen na odvětví sladkovodní akvakultury a jeho hlavním cílem je konkurenceschopná, odolná a udržitelně se rozvíjející akvakultura, což je zároveň hlavní cíl pro oblast akvakultury definovaný v Zelené dohodě a v navazující strategii Evropské komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

OP Technická pomoc

Smyslem OPTP je role podpůrného charakteru. Zaměřuje se na nastavení takového prostředí pro implementaci Dohody o partnerství a tematických operačních programů, které umožní a zjednoduší dosažení stanovených cílů. OPTP má umožnit a usnadnit čerpání a především zajistit efektivní využití finančních prostředků.

OP Spravedlivá transformace

Operační program Spravedlivá transformace je od ostatní operačních programů částečně oddělen a bude implementovat pouze Fond pro spravedlivou územní transformaci (FST), který je částí tzv. Mechanismu pro spravedlivou transformaci (MST). Celý Mechanismus je určený jako podpora uhelným regionům a je možné ho čerpat pouze na základě schválených plánů pro spravedlivou územní transformaci. V rámci období 2021–2027 se jedná o zcela nový program zaměřený na řešení dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech – Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji (tzv. uhelné regiony). Cílem je poskytnout podporu postiženým regionům při cestě směrem ke klimatické neutralitě. Fond pro spravedlivou transformaci podpoří projekty sledující i další cíle – podpora investic, malých a středních podniků, startupů, inovací, moderních technologií, dekontaminace, oběhové hospodářství, ale i „měkké cíle“, jako jsou rekvalifikace, vzdělávání či sociální inkluze. Tento program není náhrada podpory pro uhelné regiony z ostatních operačních programů, ale slouží jako dodatečné peníze. Projekty podpořené z Fondu pro spravedlivou transformaci musí sledovat reálnou změnu, spojenou s transformací.

Program bude přerozdělovat prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), který představuje první pilíř celého Mechanismu pro spravedlivou transformaci (MST). Druhým pilířem je mobilizace investic pro uhelné regiony přes nástroj InvestEU a třetím pilířem je úvěrový nástroj Evropské investiční banky (EIB) pro veřejný sektor. Motivem pro vznik Mechanismu byla potřeba vytvořit stimuly pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Podmínkou čerpání z MST, včetně FST, je vytvoření plánu spravedlivé územní transformace. MMR aktuálně pracuje na tvorbě českého plánu spravedlivé územní transformace v úzké spolupráci s regiony, operačními programy a dalšími partnery.

Fond pro spravedlivou transformaci

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Změny pravidel

V novém programovém období se objevilo několik změn oproti předchozím. EU nicméně pokračovala v nastavených trendech. Proběhly jak obecné změny pro všechny programy (výběr viz níže), tak dílčí změny v jednotlivých operačních programech.

Pravidla spolufinancování projektů

Přechod do nového programového období 2021–2027 pro projekty financované z prostředků EU sebou přináší nová pravidla spolufinancování. Změna souvisí zejména se zvýšením hospodářské výkonnosti České republiky. Dva české regiony se posunuli poprvé do kategorie přechodových regionů – ne díky změně pravidel, ale kvůli vykazované hospodářské výkonnosti těchto regionů

České republice se v rámci jednání podařilo vyjednat ponechání 85% podílu evropského financování v méně rozvinutých regionech, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v období 2015 až 2017 byl nižší než 75 % průměru EU. V této kategorii pořád zůstávají regiony Severozápad, Severovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko. V nové kategorii tzv. nově přechodových regionů, jejichž HDP na obyvatele je sice mezi 75 % až 100 % průměru EU, ale které v minulém období spadaly ještě mezi méně rozvinuté regiony, pak bude podíl EU činit 70 %. Do této kategorii se za ČR dostali regiony Střední Čechy, Jihovýchod a Jihozápad. U rozvinutějších regionů, kde HDP na obyvatele bylo vyšší než 200 % průměru EU, byla maximální míra spolufinancování snížena z 50 % na 40 %. V ČR do této kategorie spadá pouze Praha. V případě Fondu soudržnosti, který se vztahuje na celou ČR, zůstává stejná maximální míra příspěvku EU na 85 % a pro programy v rámci Evropské územní spolupráce 80 %.

Nová pravidla spolufinancování

Zdroj: Ministerstvo financí

Pro příjemce byly stanoveny minimální podíly na financování projektů, tedy příjemci budou platit z celého projektu v případě mateřských, základních a středních škol pouze 5 % – 10 %, v případě veřejných vysokých škol, vědeckých a výzkumných institucí a příjemců vykonávajících veřejně prospěšnou činnost nebo realizujících územní dimenzi 5 %, v případě obcí, krajů a jejich příspěvkových organizací (s výjimkou škol) 15 %. V hlavním městě Praha se účast státního rozpočtu na financování projektů předpokládá pro školy, vědecké a výzkumné instituce a příjemce vykonávající veřejně prospěšnou činnost.

Zatímco v minulém programovém období představoval odhad sumy vynakládané na národní spolufinancování ze státního rozpočtu 59,7 miliard korun, nově by mohlo jít o 66,2 miliard korun. Státní rozpočet by tedy mohl vynaložit o 7,9 miliard korun více.

Zjednodušení: méně pravidel, která jsou navíc stručnější a jasnější

Pro podniky a podnikatele, kteří dostávají podporu z EU, by nové období mělo přinést méně byrokracie s jednoduššími možnostmi žádostí o platby za použití zjednodušeného vykazování nákladů. Komise rovněž navrhuje mírnější kontroly u programů s dobrými výsledky a současně větší spoleh na vnitrostátní systémy a rozšíření zásady „jednoho auditu“, aby se zabránilo duplikaci kontrol.

Pružnější rámec

V rámci určitých mezí bude možné převody zdrojů mezi programy, a to jak mezi jednotlivými kohezními fondy, tak i mezi fondy politiky soudržnosti a např. přímo řízenými programy. Tohle opatření může přispět k lepšímu nastavení synergií a komplementarit napříč evropskými programy. Zvláštní ustanovení obecného nařízení má také usnadnit v případě přírodní katastrofy zmobilizovat finanční prostředky EU ještě tentýž den.

Srovnání předchozích programových období

Od vstupu ČR do EU se financování měnilo v rámci jednotlivých operačních programů. Měnila se také celková alokace finančních prostředků, která primárně záleží na dvou aspektech – na celkovém objemu prostředků, se kterými bude v daném období EU pracovat (objem VFR) a na výkonnosti českého hospodářství v porovnání s ostatními členskými státy EU.

Změny v programových obdobích

Změny v programových obdobích

Zdroj: ESI fondy v kostce

Operační programy 2014–2020

Programy pro programové období 2014–2020 byly vymezeny usnesením vlády ČR v listopadu 2012 a jednalo se o následující národní operační programy:

  • OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu;
  • OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy;
  • OP Zaměstnanost, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí;
  • OP Doprava, řízený Ministerstvem dopravy;
  • OP Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí;
  • Integrovaný regionální OP, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;
  • OP Praha – pól růstu ČR, řízený Magistrátem hlavního města Prahy;
  • OP Technická pomoc, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;
  • OP Rybářství 2014-2020, řízený Ministerstvem zemědělství;
  • Program rozvoje venkova, řízený Ministerstvem zemědělství.

Stav čerpání

Česká republika měla v minulém období k dispozici téměř 24 miliard eur. Komise ke konci září 2020 Česku proplatila 48,8 % dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 304,8 miliardy korun z celkově přidělených 624 miliard korun. Smluvně zajištěno má ČR 570 miliard korun, tedy 91 %. Informace o aktuálním stavu čerpání 2014–2020 jsou k dispozici na Dotace EU – Stav čerpání.

Přímo řízené programy EU

Přímo řízené programy se financují přímo z rozpočtu EU. Spravuje je přímo Evropská komise nebo specializované výkonné agentury. U některých programů jsou gestorem národní agentury. Na rozdíl od kohezních fondů nebo SZP, kde má každý členský stát garantovaný podíl na rozpočtu daného programu či fondu, u přímo řízených programů EU většinou soutěží projekty z různých členských států o evropské financování mezi sebou. Podporu z daného programu získají jen některé projekty.

Pro ČR jsou tyto fondy stále důležitější, protože s rostoucí hospodářskou výkonností budou klesat prostředky z kohezních fondů. Navíc je pravděpodobné, že se podíl přímo řízených programů na rozpočtu EU v příštích letech bude zvyšovat.

V rámci minulého programového období (2014–2020) tvořil podíl přímo řízených programů EU na celkovém rozpočtu EU zhruba 20 %, zatímco v případě ČR reprezentovaly tyto příjmy asi 3 % z celkového objemu prostředků plynoucích z EU. Česká republika čerpá z převážné většiny přímo řízených programů méně, než odpovídá její hospodářské výkonnosti vyjádřené podílem českého HDP na celkovém HDP EU.

V rámci nového období 2021–2027 budou fungovat programy založené na již fungujících programech (Horizont Evropa, LIFE, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus či Kreativní Evropa), které budou doplněny o programy zcela nové (Digitální Evropa, Program pro jednotný trh nebo EU pro zdraví), jež svým zaměřením reagují na aktuální celospolečenské výzvy (ochrana zdraví, výzkum a inovace, široké zavádění moderních technologií atd.).

Z hlediska předpokládané alokace mezi programy dominuje Horizont Evropa, který s pravděpodobnou částkou přesahující 95 miliard eur, má získat historicky nejvíce finančních prostředků. V českých podmínkách nejvyužívanější program Erasmus+ bude i v nadcházejícím období podporovat spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání, v odborné přípravě a v oblasti sportu a mládeže a má mít k dispozici 26,2 miliardy eur doplněných o částku ve výši zhruba 2,2 miliardy eur z vnějších nástrojů EU. Program LIFE má disponovat rozpočtem ve výši 5,4 miliardy eur a usilovat o plnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Nový program Digitální Evropa, který je zaměřený na budování strategických digitálních kapacit EU a usnadnění širokého zavádění digitálních technologií, má mít k dispozici 7,6 miliardy eur. Pro oblast kultury bude opět fungovat program Kreativní Evropa podporující evropská kulturní a kreativní odvětví a audiovizuální díla a měl by mít k dispozici 2,24 miliardy eur.

Všechny investiční nástroje EU mají být sloučeny do nového programu InvestEU, který by měl poskytovat veřejnou záruku z unijního rozpočtu ve výši 26,2 miliardy eur, díky níž mají být mobilizovány investice v hodnotě až 400 miliard eur.

Tematické rozdělení vybraných přímo řízených programů

Oblast působení

Název

Objem prostředků

Výzkum, vývoj a inovace

Horizont Evropa

95 miliard eur

Vzdělávání

Erasmus+

26,2 miliard eur

Digitalizace

Digitální Evropa

7,6 miliardy eur

Vnitřní trh

Program pro jednotný trh

4,2 miliardy eur

Životní prostředí

LIFE

5,4 miliardy eur

Dopravní, energetická a digitální infrastruktura

Nástroj pro propojení Evropy

28,4 miliardy eur

Kultura

Kreativní Evropa

2,24 miliard eur

Justice a vnitro, ochrana práv

Práva a hodnoty; Spravedlnost

1,55 miliard eur; 305 milionů eur

Sociální politika

Evropský sbor solidarity

1, 26 miliardy eur

Zdraví

EU pro zdraví

5 miliard eur

Investice

InvestEU

26,2 miliard eur

Zdroj: Analýza přímo řízených programů EU v programovém období 2021-2027

Závěr

I když ještě stále budou dobíhat projekty ze starého programového období 2014–2020, od začátku roku 2021 začalo oficiálně nové programové období pro roky 2021 až 2027. To přineslo novinky a změny jak na české, tak na evropské úrovni. Stejně jako v minulém období byla základním programovým dokumentem pro využívání fondů EU v ČR Dohoda o partnerství. I když přesné parametry jednotlivých operačních programů zatím nejsou známy, alokace pro jednotlivé OP existuje. První výzvy by se mohly objevit na konci roku 2021, většina ovšem až v průběhu roku 2022.

Období po roce 2020 bude ovlivněno dopady koronavirové pandemie a snahou o plnění cílů Zelené dohody pro Evropu. To je důvodem, proč budou moci členské státy čerpat více prostředků, než se původně předpokládalo, a důvodem, proč by jedna třetina prostředků měla směřovat na klimatickou politiku.

Mezi hlavními novinkami pro období 2021–2027 je vznik nového fondu (Fondu pro spravedlivou transformaci), ze kterého budou moci čerpat pouze vybrané regiony a vznik dalších nových přímo řízených programů. V rámci ČR budou nově existovat tři typy regionů, které budou stanovovat možnosti podpory, v minulých obdobích ČR nedosahovala úrovně přechodových regionů. Podoba reformované Společné zemědělské politiky bude známa až později a měla by začít fungovat od roku 2023, do té doby byla prodloužena pravidla minulého období.

Konkrétní pravidla a oblasti financování budou známé po finální dohodě mezi EU a ČR. Financování v daném období bude ovlivněno také prostředky, které ČR bude moci získat i z dalších zdrojů, např. dle Národního plánu obnovy z RRF, z nastavení Společné zemědělské politiky v ČR, využívání přímo řízených programů EU (Horizont Evropa, program Erasmus+, Nástroj pro propojení Evropy či Kreativní Evropa a další) nebo dalších nástrojů finanční podpory (programy InvestEU nebo Evropské investiční banky).

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality