06.05.2021
Euroskop, čtk
Česká republika a dalších 13 zemí, včetně Německa či Francie, navrhují vznik společné vojenské síly rychlé reakce EU, která by zasahovala při vznikajících mezinárodních krizích. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného unijního činitele. Podobné návrhy na vytvoření společné unijní síly před zhruba 20 lety vyzněly naprázdno.
Ministři obrany zemí bloku se podle Reuters budou myšlenkou zabývat ve čtvrtek na pravidelném setkání, jemuž bude předsedat šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Ten členské země unie kritizuje za neochotu intervenovat v zahraničí, zejména v hroutících se státech, jako je Libye. Českou republiku bude na čtvrtečním jednání zastupovat ministr obrany Lubomír Metnar.
Návrh podle Reuters předpokládá vznik brigády o 5000 vojácích. Její součástí by mohly být i lodě a letouny. Brigáda by měla pomáhat zahraničním demokratickým vládám, které budou potřebovat naléhavou pomoc. Projekt podporují kromě Česka také Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Belgie, Kypr, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Nizozemsko a Lucembursko.
Debata o společné evropské ozbrojené síle začala již před 20 lety
O vytvoření společné evropské ozbrojené síly se poprvé diskutovalo už v roce 1999. V roce 2007 EU vytvořila systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto bojové skupiny ale nikdy nebyly nasazeny. Nyní by mohly vytvořit základ pro takzvanou First Entry Force (Síla prvního nástupu), která má být součástí snah EU o posílení obranných kapacit.
Od tohoto roku má EU společný rozpočet na rozvoj výzbroje, připravuje vojenskou doktrínu pro rok 2022 a loni poprvé podrobně popsala své slabiny ve vojenské oblasti.
Podle Borrella se Unie musí naučit jazyk síly
„Borrell vždy říkal, že EU se musí naučit jazyk síly,“ řekl zdroj, na který se odvolává Reuters. Agentura připomíná, že EU se sice může pochlubit hospodářskou „měkkou“ silou a uplatňuje svůj vliv prostřednictvím obchodu a pomoci, ale její vojenská přítomnost ve světě je omezená.
Ve vojenské oblasti se EU tradičně spoléhá na NATO v čele s USA, ale poslední američtí prezidenti, a zejména Donald Trump, po unii požadovali, aby učinila více pro svou vlastní bezpečnost, hlavně na svých hranicích. Myšlenka posílení společné evropské obrany nabyla na naléhavosti také po odchodu Británie z EU. Britské vlády přitom na nápady posilování společné obrany nebo dokonce vytvoření společné unijní armády nahlížely se skepsí a nevolí.
Autor: Euroskop
