Informační společnost v březnu 2021

10.04.2021
Euroskop

Komise představila cíle digitální transformace do roku 2030, Rada schválila program Digitální Evropa, Země EU se zavázaly k podpoře klíčových digitálních iniciativ, Rada podporuje opatření usnadňující okamžité platby, Rada přijala závěry týkající se strategie EU v oblasti kybernetické bezpečnosti

  • Komise chce zintenzivnit digitální transformaci

  • Pogram digitální Evropa byl schválen členskými státy

  • Rada podpořila digitální iniciativy

  • Okamžité platby mají být dostupnější

  • Členské státy se zabývaly kybernetickou bezpečností

Komise představila cíle digitální transformace do roku 2030

  • Sdělení se věnuje 4 základním oblastem, které jsou rozpracovány do konkrétních cílů, kterých by mělo být do roku 2030 dosaženo.

  • Více než 90 % evropských MSP by mělo dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity ve srovnání s 61 % v roce 2019.

  • Nejméně 80 % všech dospělých občanů by mělo ovládat základní digitální dovednosti.

  • Všechny domácnosti v EU by měly mít gigabitové připojení.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social committee and the Committee of the Regions empty 2030 Digital Compass: the European way for the Digital Decade (COM(2021)118)

  • Komise 9. 3. 2021 představila sdělení obsahující vizi, cíle a způsoby úspěšného dosažení digitální transformace Evropy do roku 2030.

Pozadí

Digitální technologie mají zásadní význam pro zachování hospodářského a společenského života během krize způsobené koronavirem. Právě ony budou klíčovým diferenciačním faktorem pro úspěšný přechod k udržitelnému hospodářství a společnosti v období po pandemii. Evropský přístup k digitální transformaci je rovněž klíčovým faktorem pro celosvětový vliv EU.

V projevu o stavu Unie v roce 2020 vyzvala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, aby EU důrazněji prokázala své vedoucí postavení v digitální oblasti, a to prostřednictvím společné vize pro rok 2030, která bude založena na jasných cílech a zásadách, jako jsou univerzální konektivita a dodržování práva na soukromí a svobodu projevu. Evropská rada ve svých závěrech z října 2020 vyzvala Komisi, aby předložila komplexní Digitální kompas, který určí ambice EU do roku 2030.

Úroveň financování EU dostupná v rámci Nástroje pro oživení a odolnost má umožnit bezprecedentní rozsah a intenzitu spolupráce mezi členskými státy, která je k dosažení úspěšné digitální transformace nezbytná. Pro každý národní plán v rámci tohoto nástroje byl stanoven cíl 20 % výdajů na digitální oblast, který doplňuje digitální složku v evropském rozpočtu na období 2021–2027.

Představené sdělení navazuje na výzvu předsedkyně Komise, aby se příští léta v Evropě stala „digitální dekádou“, reaguje na výzvu Evropské rady k vytvoření „Digitálního kompasu“ a vychází z digitální strategie Komise z února 2020. Sdělení navrhuje dohodnout se na souboru digitálních zásad, urychleně zahájit důležité projekty zahrnující více zemí a připravit legislativní návrh, který by stanovil pevný správní rámec. Také je třeba sledovat dosažený pokrok, a to pomocí Digitálního kompasu.

Klíčové a sporné body

Komise předložila sdělení „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“. V něm vytyčuje: (1) vizi na období do roku 2030 pro úspěšnou digitální transformaci založenou na lepším postavení občanů a vedoucí pozici na poli technologií, která posílí odolnost a prosperitu společnosti; (2) konkrétní cíle soustředěné do 4 zásadních oblastí, ze kterých vyplývají ambice EU na období do roku 2030, jimiž jsou: obyvatelstvo vybavené digitálními dovednostmi a odborníci vysoce kvalifikovaní v oblasti digitálních dovedností, bezpečné a výkonné digitální infrastruktury, digitální transformace podniků a digitalizace veřejných služeb; (3) rámec vymezující digitální zásady, které posilují postavení občanů v digitálním světě; a (4) základní prvky Digitálního kompasu, který má zajistit, aby EU těchto cílů dosáhla. Kompas by měl navrhnout strukturu řízení, rámec pro urychlení a snazší zahájení projektů zahrnujících více zemí zaměřených na řešení nedostatků v kritických kapacitách EU a mnohostranné fórum pro spolupráci s širší veřejností; a (5) opatření k šíření evropského pojetí digitální transformace na celosvětové úrovni.

Sdělení se věnuje 4 základním oblastem, které jsou rozpracovány do konkrétních cílů, kterých by mělo být do roku 2030 dosaženo:

(1) obyvatelstvo vybavené digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií:

  • nejméně 80 % všech dospělých občanů by mělo ovládat základní digitální dovednosti,
  • v porovnání s rokem 2019, kdy bylo v EU v oblasti IKT zaměstnáno 7,8 mil. osob, by mělo dojít k nárůstu na 20 mil. odborníků, přičemž počet žen zastoupených v této skupině odborníků se bude přibližovat počtu mužů.

(2) bezpečné a výkonné udržitelné digitální infrastruktury:

  • všechny domácnosti v EU by měly mít gigabitové připojení (v porovnání s 59 % domácností v roce 2020) a všechny zalidněné oblasti by měly být pokryty sítěmi 5G (oproti 14 % v roce 2021),
  • hodnota výroby špičkových a udržitelných polovodičů v EU, včetně procesorů, by měla představovat nejméně 20 % světové produkce, což je zdvojnásobení objemu (oproti 10 % v roce 2020),
  • v EU by mělo být zavedeno a distribuováno 10 tis. klimaticky neutrálních vysoce bezpečných okrajových uzlů (umožňujících zpracování dat na okraji sítě) tak, aby byl zaručen přístup k údajům s nízkou latencí,
  • EU by měla mít svůj 1. špičkový kvantový zrychlený počítač.

(3) digitální transformace podniků:

  • 3 ze 4 společností by měly využívat služby cloud computingu, data velkého objemu a umělou inteligenci,
  • více než 90 % evropských MSP by mělo dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity ve srovnání s 61 % v roce 2019,
  • v EU by mělo být přibližně 250 „jednorožců“, tedy začínajících podniků, jejichž hodnota činí více než 1 mld. €, což ve srovnání s rokem 2021 představuje 100% nárůst.

(4) digitalizace veřejných služeb:

  • veškeré klíčové veřejné služby by měly být dostupné on-line,
  • všichni občané by měly mít přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům,
  • 80 % občanů by mělo používat digitální identifikační číslo.

Předpokládaný další vývoj

Pokud bude sdělení přijato, bude následovat strukturovaná konzultace o dílčích cílech a kompasu a otevřená konzultace o digitálních zásadách. Komise by měla konzultace využít, aby do konce roku 2021 spolu s ostatními orgány dosáhla pokroku, pokud jde o prohlášení o digitálních zásadách, a navrhne program digitální politiky, kterým ve 3. čtvrtletí 2021 navrhne Digitální kompas. V neposlední řadě má Komise v úmyslu provádět každoroční průzkum Eurobarometr zaměřený konkrétně na sledování toho, jak jsou v očích Evropanů dodržovány jejich práva, hodnoty a ambice on-line.

Odkazy

Krátce…

Rada schválila program Digitální Evropa

  • Program Digitální Evropa je součástí intenzivního úsilí EU o co nejlepší využití digitalizace ve prospěch společností a ekonomik EU.

  • Program má pomoci vybudovat výkonné a bezpečné digitální služby pro občany a podniky.

Rada 16. 3. 2021 schválila nový program EU Digitální Evropa, který podpoří digitální transformaci tím, že poskytne finanční prostředky na zavádění špičkových technologií v klíčových oblastech, jako je umělá inteligence, superpočítače a kybernetická bezpečnost (více v příspěvku „EP a Rada se neformálně dohodly na programu Digitální Evropa”, Informační společnost v prosinci 2020). S rozpočtem ve výši 7 588 mil. € má během období 2021–2027 probíhat se zpětnou platností od ledna 2021. Následovat má přijetí EP. Program Digitální Evropa bude poskytovat finanční prostředky pro projekty v těchto 5 oblastech, přičemž každá oblast má svůj orientační rozpočet: (1) vysoce výkonná výpočetní technika: 2 226 mil. €; (2) umělá inteligence: 2 061 mil. €; (3) kybernetická bezpečnost a důvěra: 1 649 mil. €; (4) pokročilé digitální dovednosti: 577 mil. €; a (5) zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita: 1 072 mil. €. Program Digitální Evropa se má doplňovat s řadou dalších programů na podporu digitální transformace, jako je například program Horizont Evropa, který se zaměřuje na výzkum a technologický rozvoj, či digitální aspekty Nástroje pro propojení Evropy. Kromě toho podle nového nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí vnitrostátní plány pro oživení a odolnost vyčlenit nejméně 20 % výdajů na digitální transformaci.

Země EU se zavázaly k podpoře klíčových digitálních iniciativ

  • Členské státy přijaly konkrétní závazky ve 3 klíčových oblastech: konektivita, začínající podniky a čisté digitální technologie.

  • K podpisům došlo v rámci Digitálního dne, který se konal počtvrté.

Členské státy 19. 3. 2021 podepsaly 3 prohlášení týkající se zavádění čistých digitálních technologií. Tyto konkrétní závazky mají pomoci urychlit ekologickou a digitální transformaci EU a přispět k vizi a cílům evropské digitální transformace. Konkrétně 27 zemí podepsalo prohlášení s názvem „Evropské datové brány jako klíčový prvek digitální dekády EU“, v němž se zavázaly posílit konektivitu mezi Evropou a jejími partnery v Africe, Asii, evropském sousedství a Latinské Americe. Důraz bude kladen na pozemní a podmořské kabely, satelity a síťová spojení pro intenzivnější a bezpečnou výměnu údajů. EU již má přísné normy ochrany údajů a vysoce kvalitní vnitřní konektivitu. Zlepšením svých globálních sítí konektivity se může stát globálním datovým centrem. Dále 25 evropských zemí podepsalo prohlášení s názvem „EU Startup Nations Standard“ (norma EU pro začínající podniky), jehož cílem je zajistit, aby všechny evropské začínající a rychle se rozvíjející podniky mohly využít osvědčené postupy úspěšných ekosystémů začínajících podniků. Za tímto účelem Komise společně s členskými státy a zúčastněnými stranami z průmyslu určila řadu osvědčených postupů, které přispívají k vytvoření prostředí příznivého pro růst. Patří mezi ně vyřizování žádostí o víza pro talenty ze třetích zemí, daňové zacházení s akciovými opcemi a navyšování a diverzifikace soukromého kapitálu. Cílem je, aby se tyto postupy staly obecným pravidlem, které má zásadní význam pro přechod EU na udržitelnou, digitální a odolnou ekonomiku. V neposlední řadě 26 evropských zemí podepsalo prohlášení s názvem Ekologická a digitální transformace EU s cílem urychlit využívání ekologických digitálních technologií ve prospěch životního prostředí. Členské státy budou spolupracovat na urychlení zavádění a vývoje pokročilých digitálních technologií, jako jsou technologie 5G a 6G, optická vlákna, vysoce výkonná výpočetní technika a internet věcí, které jsou zásadní pro dosažení klimatické neutrality a podporu ekologické a digitální transformace v prioritních odvětvích jako je energetika, doprava, výroba, zemědělství, potravinářství a stavebnictví. Mezi další oblasti činnosti patří podpora zeleného cloudu, umělé inteligence a technologií blockchain, jakož i udržitelného hardwaru a zelených veřejných zakázek, i podpora začínajících podniků a MSP působících v oblasti ekologických technologií.

Rada podporuje opatření usnadňující okamžité platby

  • Členské státy EU chtějí spotřebitelům usnadnit placení v obchodech.

  • EU chce zajistit, aby transakce uskutečňované v rámci elektronického obchodu byly v celé EU dostupné, pohodlné a bezpečné.

Rada 22. 3. 2021 přijala závěry, jež reagují na strategii EU pro malé platby, kterou v září 2020 představila Komise (více v příspěvku „Komise představila předpisy v oblasti digitálních financí”, Informační společnost v září 2020). V souvislosti s rychlými inovacemi a digitalizací hospodářství závěry vítají komplexní strategii, kterou Komise stanovila pro další rozvoj trhu malých plateb v EU. Rada plně podporuje celkové cíle této strategie, jako např. zajištění konkurenceschopného a inovativního trhu malých plateb v EU, zavádění okamžitých plateb a vytvoření podmínek pro vývoj celounijních platebních řešení s cílem snížit závislost EU na hlavních globálních aktérech v této oblasti. Rada zdůrazňuje řadu výzev, které by se při dalším rozvoji a regulaci tohoto trhu měly zohlednit, jako je např. finanční začlenění, zabezpečení a ochrana spotřebitele, ochrana údajů a aspekty související s bojem proti praní peněz. V závěrech jsou uvedeny podrobné priority Rady v rámci 4 pilířů pro strategická opatření, které nastínila Komise: (1) řešení otázek souvisejících s posilováním digitálních a okamžitých platebních řešení; (2) otázky inovací a konkurenceschopnosti; (3) zajištění přístupu k systémům malých plateb a dalším podpůrným infrastrukturám a jejich interoperability; a (4) zlepšení plateb se zeměmi mimo EU. Rada udělila Komisi politický mandát k prosazování iniciativ ve všech těchto oblastech a k případnému předložení legislativních návrhů po řádném posouzení dopadů. To zahrnuje komplexní přezkum směrnice č. 2366/2015 o platebních službách s cílem zohlednit vývoj na trhu a problémy, jež provázely její provádění.

Rada přijala závěry týkající se strategie EU v oblasti kybernetické bezpečnosti

  • Kybernetická bezpečnost je základem pro budování odolné, zelené a digitální Evropy.

  • Je třeba zajistit, aby donucovací a justiční orgány vykonávaly své pravomoci, a to online i offline.

Rada 22. 3. 2021 přijala závěry týkající se strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu. Tuto strategii představili v prosinci 2020 Komise a vysoký představitel pro zahraniční věci (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020, v příspěvku „V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti“, Informační společnost v červnu 2019, v příspěvku „Rada a EP se dohodly na pravidlech pro bezpečnější online prostředí v EU”, Informační společnost v prosinci 2020 a v příspěvku „EU chce zlepšit kybernetickou bezpečnost”, Informační společnost v prosinec 2020). Je v ní nastíněn rámec pro činnost EU na ochranu občanů a podniků EU před kybernetickými hrozbami, podporu bezpečných informačních systémů a ochranu globálního, otevřeného, svobodného a bezpečného kyberprostoru. V závěrech se uvádí, že kybernetická bezpečnost je základem pro budování odolné, zelené a digitální Evropy a že hlavním cílem je dosažení strategické autonomie při současném zachování otevřené ekonomiky. To zahrnuje posílení schopnosti činit autonomní rozhodnutí týkající se kybernetické bezpečnosti v zájmu upevnění vedoucího postavení EU v digitální oblasti i jejích strategických kapacit. Rada ve svých závěrech poukázala na řadu opatření pro nadcházející období včetně: plánů na vytvoření celounijní sítě bezpečnostních operačních středisek s cílem sledovat a na základě signálů předvídat útoky na sítě; stanovení definice společné kybernetické jednotky, čímž by se zajistilo jasné zaměření unijního rámce pro řešení kybernetických bezpečnostních krizí; odhodlání využít soubor opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G a urychleně dokončit jeho zavedení a nadále usilovat o zajištění bezpečnosti sítí 5G a rozvoj budoucích generací sítí; nutnosti usilovat společně o rychlejší přijímání klíčových standardů zabezpečení internetu, neboť napomáhají zvýšit celkovou úroveň bezpečnosti a otevřenosti globálního internetu a zároveň zvyšují konkurenceschopnost průmyslu EU; nezbytné podpory rozvoje silného šifrování jako prostředku k ochraně základních práv a digitální bezpečnosti, přičemž současně je třeba zajistit, aby donucovací a justiční orgány vykonávaly své pravomoci, a to online i offline; zvýšení efektivnosti a účinnosti souboru nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována předcházení kybernetickým útokům se systémovými účinky, které by mohly mít dopad na dodavatelské řetězce, kritickou infrastrukturu a základní služby, demokratické instituce a procesy a narušit naši hospodářskou bezpečnost, ale i obraně před takovými útoky; návrhu na možné zřízení pracovní skupiny pro kybernetické zpravodajské informace s cílem posílit specializovanou kapacitu Zpravodajského a informačního centra EU (EU INTCEN) v této oblasti; významu posílení spolupráce s mezinárodními organizacemi a partnerskými zeměmi, aby se pokročilo ve společném chápání problematiky kybernetických hrozeb; návrhu na vypracování agendy EU pro budování vnějších kybernetických kapacit s cílem posílit kybernetickou odolnost a kybernetické kapacity na celosvětové úrovni. S cílem zajistit vypracování, provádění a sledování návrhů předložených v rámci strategie kybernetické bezpečnosti Rada vybízí Komisi a vysokého představitele, aby vypracovali podrobný prováděcí plán. Rada má sledovat pokrok, jehož se při provádění těchto závěrů prostřednictvím akčního plánu dosáhlo, přičemž tento plán bude pravidelně přezkoumáván a aktualizován.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Úřad vlády se letos poprvé zapojil do Světového dne štědrosti a dobrých skutků Giving Tuesday Česko. Uspořádal zaměstnaneckou sbírku oblečení pro Oděvní banka a její výtěžek předala vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková zástupcům Klub svobodných matek.

Sbírka ve Strakově akademii probíhala celý týden od pondělí 21. listopadu do pondělí 28. listopadu a zaměstnanci Úřadu vlády věnovali zhruba 500 kg oblečení, které už sami či v rámci rodiny neunosí, ale pomůže někomu dalšímu.

💬„Zejména v poslední dny bylo na sbírkovém místě hodně rušno, protože lidé donášeli oblečení na poslední chvíli. Jsem moc ráda, že naše výzva pomoci ošacením Klubu svobodných matek vyvolala tak pozitivní reakci a že se do sbírky zapojilo hodně zaměstnanců Úřadu vlády i s jejich rodinami,“ uvedla vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.

Celkem třiatřicet pytlů oblečení, nejvíce dámského a dětského, si ve Strakově akademii na Giving Tuesday převzala projektová manažerka Klubu svobodných matek Andrea Kaňáková. Sesbírané množství pomůže zhruba stovce neúplných rodin.
... Zobrazit víceZobrazit méně

Úřad vlády uspořádal sbírku pro Oděvní banku u příležitosti @GivingTuesdayCZ.
„Jsem moc ráda, že naše výzva pomoci ošacením Klubu svobodných matek vyvolala tak pozitivní reakci a že se do sbírky zapojilo hodně zaměstnanců i s rodinami,“ uvedla @J_Havelkova.https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/urad-vlady-usporadal-zamestnaneckou-sbirku-obleceni-pro-odevni-banku-u-prilezitosti-giving-tuesday-201264/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.