Informační společnost v prosinci 2020

10.01.2021
Euroskop

Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru, EU chce zlepšit kybernetickou bezpečnost, Komise zahájila akční plán na podporu oživení a transformace mediálního a audiovizuálního odvětví, EP a Rada se neformálně dohodly na programu Digitální Evropa

  • Komise se připravuje na digitální věk

  • Komise předložila novou Strategii kybernetické bezpečnosti EU

  • Byl pžedložen nový akční plán na podporu oživení a transformace mediálního a audiovizuálního odvětví.

  • Pokračování programu Digitální Evropa

Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

  • Pravidla budou lépe chránit spotřebitele a jejich základní práva na internetu a umožní vznik spravedlivějších a otevřenějších digitálních trhů pro všechny.

  • Návrhy mají zajistit, aby uživatelé měli přístup k širokému výběru bezpečných produktů a služeb on-line.

  • Komise chce docílit toho, aby platilo – co je nezákonné off-line, je stejně tak nezákonné on-line.

  • Soubor pravidel platných na celém jednotném trhu má podpořit inovace, růst a konkurenceschopnost.

Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES (COM(2020)825)

Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích) (COM(2020)842)

Pozadí

Akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích jsou odpovědí na hloubkovou reflexi, kterou v předchozích letech Komise, členské státy EU a mnohé další jurisdikce prováděly, aby pochopily dopady digitalizace – a zejména on-line platforem – na základní práva, hospodářskou soutěž a obecněji na naše společnosti a ekonomiky.

Komise při přípravě tohoto legislativního balíku vedla konzultace se širokou škálou zúčastněných stran. V létě 2020 Komise v souvislosti s aktem o digitálních službách a novým nástrojem pro hospodářskou soutěž, který sloužil jako základ pro návrh aktu o digitálních trzích, konzultovala se zúčastněnými stranami, aby dále podpořila práci na analýze a shromažďování důkazů pro vymezení konkrétních otázek, které mohou vyžadovat zásah na úrovni EU. V otevřených veřejných konzultacích v rámci přípravy dnešního balíčku, které probíhaly od června do září 2020, Komise obdržela přes 3 tis. odpovědí z celého spektra digitální ekonomiky a z celého světa. ¨

Prostředí digitálních služeb se dnes výrazně liší od doby před 20 lety, kdy byla přijata směrnice o elektronickém obchodu. On-line zprostředkovatelé se stali klíčovými hráči na poli digitální transformace. Zejména on-line platformy přinesly významné výhody spotřebitelům, stimulovaly inovace, usnadnily přeshraniční obchodování v Unii i mimo ni a otevřely nové příležitosti řadě evropských podniků a obchodníků. Zároveň však mohou být využívány jako prostředek k šíření nezákonného obsahu nebo prodeji nelegálního zboží či služeb přes internet. Některé z největších subjektů začaly plnit funkci jakoby veřejných prostorů pro sdílení informací a on-line obchodování. Získaly systémový charakter a představují zvláštní riziko pro práva uživatelů, informační toky a účast veřejnosti.

Klíčové a sporné body

Podle aktu o digitálních službách mají všem digitálním službám, které spojují spotřebitele se zbožím, službami nebo digitálním obsahem, uloženy v celé EU závazné povinnosti, včetně nových postupů pro rychlejší odstraňování nezákonného obsahu a komplexní ochrany základních práv uživatelů na internetu. Nový rámec má nastolit novou rovnováhu mezi právy a povinnostmi uživatelů, zprostředkovatelských platforem a veřejných orgánů. Vychází z evropských hodnot, mezi něž patří dodržování lidských práv, svoboda, demokracie, rovnost a právní stát. Návrh doplňuje Evropský akční plán pro demokracii, jehož cílem je zvýšit odolnost demokracií.

Akt o digitálních službách konkrétně uloží digitálním službám v celé EU řadu nových harmonizovaných povinností, které mají být odstupňovány podle velikosti a dopadu těchto služeb, jako jsou:

  • pravidla pro odstraňování nelegálního zboží, služeb nebo digitálního obsahu na internetu,

  • opatření na ochranu uživatelů, jejichž digitální obsah byl platformami smazán omylem,

  • nové povinnosti největších platforem přijímat opatření na základě rizik s cílem zabránit zneužívání jejich systémů,

  • široká škála opatření k zajištění transparentnosti, mimo jiné v oblasti reklamy na internetu a algoritmů používaných k doporučování digitálního obsahu uživatelům,

  • nové pravomoci ke kontrole fungování platforem, včetně usnadnění přístupu výzkumných pracovníků k hlavním údajům platforem,

  • nová pravidla týkající se vysledovatelnosti uživatelů–podnikatelů na internetových tržištích, aby bylo možné vystopovat prodejce nelegálního zboží nebo služeb,

  • inovativní proces spolupráce mezi orgány veřejné moci s cílem zajistit účinné prosazování předpisů na celém jednotném trhu.

Komise má za to, že platformy, které využívá více než 10 % obyvatel EU (45 mil. uživatelů), mají systémovou povahu a vztahují se na ně nejen zvláštní povinnosti v oblasti řízení rizik, ale také nová struktura dohledu. Tento nový rámec pro zajištění odpovědnosti má zahrnovat správní radu vnitrostátních koordinátorů digitálních služeb a zvláštní pravomoci Komise při dohledu nad největšími platformami, včetně možnosti ukládat jim přímé sankce.

Akt o digitálních trzích se zabývá negativními důsledky některých způsobů chování platforem, které působí jako „digitální strážci“ přístupu na jednotný trh. Jedná se o platformy, které mají významný dopad na vnitřní trh, pro podnikové uživatele představují důležitou cestu, jak být v kontaktu se zákazníky, a mají nebo pravděpodobně budou mít pevné a trvalé postavení. V důsledku toho mohou mít takovou sílu, že mohou určovat svá vlastní pravidla a omezovat kontakt mezi podniky a spotřebiteli. Někdy mají takové společnosti kontrolu nad celými ekosystémy platforem. Pokud se „strážce“ uchyluje k nekalým obchodním praktikám, může hodnotným a inovativním službám svých podnikových uživatelů zabránit v tom, aby oslovily spotřebitele, nebo je v tom zpomalovat. Mezi příklady těchto praktik patří neférové využívání dat od podniků působících na těchto platformách nebo situace, kdy uživatelé musí využívat konkrétní službu a mají jen omezenou možnost přejít ke konkurenci.

Akt o digitálních trzích vychází z horizontálního nařízení o vztazích mezi platformami a podniky, ze zjištění střediska pro sledování ekonomiky internetových platforem a ze zkušeností Komise s prosazováním práva hospodářské soutěže v oblasti on-line trhů. Stanoví zejména harmonizovaná pravidla, která vymezují a zakazují nekalé postupy „strážců“, a zavádí donucovací mechanismus založený na šetřeních trhu.

Akt o digitálních trzích konkrétně:

  • má být použitelný pouze na hlavní poskytovatele stěžejních služeb platforem, kteří jsou nejnáchylnější k tomu, aby používali nekalé praktiky, jako jsou vyhledávače, sociální sítě nebo on-line zprostředkovatelské služby splňující objektivní legislativní kritéria, podle kterých se určuje status „strážce“,

  • definuje kvantitativní prahové hodnoty pro identifikaci domnělých „strážců“. Komise bude mít rovněž pravomoc určit, že daná společnost má status „strážce“, na základě šetření trhu,

  • zakazuje řadu zjevně nekalých praktik, jako je bránění uživatelům v odinstalování jakéhokoli předinstalovaného softwaru nebo aplikací,

  • vyžaduje, aby „strážci“ proaktivně zaváděli určitá opatření, například cílená opatření umožňující řádné fungování softwaru třetích stran a interoperabilitu s jejich vlastními službami,

  • ukládá sankce za nedodržování předpisů, které mohou zahrnovat pokuty až do výše 10 % celosvětového obratu daného „strážce“, aby byla zajištěna účinnost nových pravidel. V případě opakovaných porušení mohou sankce zahrnovat také povinnost přijmout strukturální opatření, a to i případné odprodání určitých částí podniku, pokud nelze dodržování pravidel zajistit jiným, rovnocenně účinným opatřením,

  • umožní Komisi provádět cílená šetření trhů s cílem posoudit, zda je třeba k těmto pravidlům přidat nové postupy a služby „strážců“, aby se zajistilo, že nová pravidla pro „strážce“ budou držet krok s rychlým tempem digitálních trhů.

Předpokládaný další vývoj

EP a členské státy budou návrhy Komise projednávat řádným legislativním postupem. Pokud je přijmou, bude konečné znění přímo použitelné v celé EU.

Odkazy

EU chce zlepšit kybernetickou bezpečnost

  • Kybernetická bezpečnost je ústřední součástí bezpečnostní unie.

  • Kybernetické hrozby se rychle vyvíjejí, jsou stále složitější a přizpůsobivější.

  • Odolný a autonomní evropský štít kybernetické bezpečnosti má umožnit využít znalostí k rychlejší detekci a reakci, omezení potenciálních škod a zvýšení naší odolnosti.

  • Investice do kybernetické bezpečnosti znamenají dle Komise investice do zdravé budoucnosti online prostředí a do strategické autonomie.

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on measures for a high common level of cybersecurity across the Union, repealing Directive (EU) 2016/1148 (COM(2020)823)

The EU’s Cybersecurity Strategy for the Digital Decade

Pozadí

Kybernetická bezpečnost je jednou z hlavních priorit Komise a základním kamenem digitální a propojené Evropy. Nárůst kybernetických útoků během koronavirové krize ukázal, jak důležité je chránit nemocnice, výzkumná střediska a další infrastrukturu.

Propojená zařízení, elektrizační soustava nebo banky, letadla, orgány veřejné správy a nemocnice – ti všichni jsou ohrožení kybernetickými hrozbami.

Rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti se s rostoucí digitalizací a propojeností nadále vyvíjejí. Cílem revizí je aktualizovat pravidla v souladu s logikou Strategie bezpečnostní unie EU, překonat falešnou dichotomii mezi online a offline prostředím a odstranit izolovaný přístup (více v příspěvku „Komise novými návrhy reaguje na čím dál častější kybernetické útoky“, Informační společnost v září 2017 a v příspěvku „V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti”, Informační společnost v červnu 2020).

První právní předpis EU o kybernetické bezpečnosti, směrnice č. 1148/2016

o bezpečnosti sítí a informací, která vstoupila v platnost v roce 2016, pomohl dosáhnout společné vysoké úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v celé EU. V rámci svého cíle připravit Evropu na digitální věk oznámila Komise v únoru 2020 revizi směrnice o bezpečnosti sítí a informací. Akt EU o kybernetické bezpečnosti, který je v platnosti od roku 2019, vybavil EU rámcem certifikace kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů a posílil mandát Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020, v příspěvku „V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti“, Informační společnost v červnu 2019 a v příspěvku „Rada a EP se dohodly na pravidlech pro bezpečnější online prostředí v EU”, Informační společnost v prosinci 2020) .

Pokud jde o kybernetickou bezpečnost sítí 5G, členské státy s podporou Komise a agentury ENISA zavedly prostřednictvím souboru nástrojů EU pro 5G, přijatého v lednu 2020, ucelený a objektivní přístup založený na rizicích. Komisí provedený přezkum jejího doporučení z března 2019 pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G ukázal, že většina členských států v zavádění zmíněného souboru nástrojů pokročila (více v příspěvku „Členské státy vypracovaly vnitrostátní posouzení rizik v otázce bezpečnosti sítí 5G“, Informační společnost v červenci 2019 a v příspěvku „EU upozorňuje na rizika sítí 5G“, Informační společnost v říjnu 2019).

Kybernetická bezpečnost je prioritou, která je rovněž zohledněna v příštím dlouhodobém rozpočtu EU (2021–2027). V rámci programu Digitální Evropa bude EU podporovat výzkum, inovace a infrastrukturu v oblasti kybernetické bezpečnosti, kybernetickou obranu a odvětví kybernetické bezpečnosti EU. Kromě toho jsou v rámci reakce EU na koronavirovou krizi, při níž došlo během platnosti omezujících opatření k nárůstu kybernetických útoků, zajištěny další investice do kybernetické bezpečnosti v rámci Plánu na podporu oživení Evropy.

Klíčové a sporné body

Nová Strategie kybernetické bezpečnosti navrhuje začlenit kybernetickou bezpečnost do každého prvku dodavatelského řetězce a pokračovat v propojování činností a zdrojů EU ve všech 4 oblastech kybernetické bezpečnosti – vnitřní trh, vymáhání práva, diplomacie a obrana. Vychází ze sdělení Formování digitální budoucnosti Evropy a ze Strategie bezpečnostní unie EU a opírá se o řadu legislativních aktů, opatření a iniciativ, které EU přijala s cílem posílit kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti a zajistit, aby byla EU odolnější proti kybernetickým útokům. Nová Strategie kybernetické bezpečnosti rovněž umožňuje EU upevnit vedoucí postavení v oblasti mezinárodních norem a standardů v kyberprostoru a posílit spolupráci s partnery na celém světě s cílem prosazovat globální, otevřený, stabilní a bezpečný kyberprostor zakotvený v zásadách právního státu, lidských právech, základních svobodách a demokratických hodnotách.

Kromě toho Komise předkládá návrhy na zajištění kybernetické i fyzické odolnosti kritických subjektů a sítí: směrnici o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé Unii (revidovaná směrnice o bezpečnosti sítí a informací) a novou směrnici o odolnosti kritických subjektů. Tyto směrnice se vztahují na širokou škálu odvětví a jejich cílem je konzistentním a doplňkovým způsobem řešit současná i budoucí rizika v online i offline prostředí, od kybernetických útoků po trestnou činnost nebo přírodní katastrofy.

V reakci na rostoucí hrozby způsobené digitalizací a propojeností se navrhovaná směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé EU (revidovaná směrnice 1148/2016 o bezpečnosti sítí a informací) má vztahovat na střední a velké subjekty z více odvětví na základě jejich významu pro ekonomiku a společnost. Tato navrhovaná směrnice zpřísňuje bezpečnostní požadavky kladené na podniky, zabývá se bezpečností dodavatelských řetězců a dodavatelských vztahů, zjednodušuje oznamovací povinnosti, zavádí přísnější dozorová opatření pro vnitrostátní orgány, přísnější požadavky na prosazování a usiluje o harmonizaci sankčních režimů v členských státech. Dále má tato směrnice pomoci zvýšit sdílení informací a spolupráci v oblasti řešení kybernetických krizí na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

Navrhovaná směrnice o odolnosti kritických subjektů rozšiřuje působnost i hloubku směrnice č. 114/2008 o evropské kritické infrastruktuře. Nyní je zahrnuto 10 odvětví: energetika, doprava, bankovnictví, infrastruktury finančních trhů, zdravotnictví, pitná voda, odpadní voda, digitální infrastruktura, veřejná správa a vesmír. Podle navrhované směrnice by každý členský stát přijal národní strategii zajištění odolnosti kritických subjektů a prováděl pravidelná posouzení rizik.

Cílem nové Strategie kybernetické bezpečnosti je zajistit globální a otevřený internet a zároveň nastavit mantinely, a to nejen s cílem zajistit bezpečnost, ale také chránit evropské hodnoty a základní práva všech osob. Na základě výsledků dosažených v uplynulých měsících a letech obsahuje konkrétní návrhy regulačních, investičních a věcných iniciativ ve 3 oblastech činnosti EU:

(1) Odolnost, technologická suverenita a vedoucí postavení

V této oblasti Komise navrhuje reformu pravidel bezpečnosti sítí a informačních systémů v rámci směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé EU (revidované směrnice o bezpečnosti sítí a informací) s cílem zvýšit úroveň kybernetické odolnosti kritických veřejných a soukromých sektorů: nemocnice, energetické sítě, železnice, ale také datová centra, orgány veřejné správy, výzkumné laboratoře a výroba nepostradatelných zdravotnických prostředků a léků a další kritická infrastruktura a služby musí být ve stále rychleji se vyvíjejícím a složitějším prostředí hrozeb i nadále plně chráněny.

Komise rovněž navrhuje vytvořit po celé EU síť center pro bezpečnostní operace, která by využívala umělou inteligenci. Další opatření mají zahrnovat specializovanou podporu MSP v rámci center pro digitální inovace.

(2) Budování operační kapacity pro prevenci, odrazování a reakci

Komise připravuje s členskými státy novou společnou jednotku pro kybernetiku s cílem posílit spolupráci mezi institucemi EU a orgány členských států odpovědnými za předcházení kybernetickým útokům. Cílem je předcházet nepřátelským činnostem v kyberprostoru, odrazovat od nich a efektivně na ně reagovat, zejména pokud mají dopad na kritickou infrastrukturu, dodavatelské řetězce, demokratické instituce a procesy.

(3) Rozvoj globálního a otevřeného kyberprostoru prostřednictvím zvýšené spolupráce

EU bude prosazovat mezinárodní normy a standardy, které odrážejí tyto základní hodnoty EU, a to prostřednictvím spolupráce se svými mezinárodními partnery v OSN a na dalších příslušných fórech. EU dále posílí svůj soubor nástrojů pro kybernetickou diplomacii a zvýší úsilí o budování kybernetických kapacit ve třetích zemích vypracováním Agendy EU pro budování vnějších kybernetických kapacit. EU plánuje vytvoří po celém světě síť EU pro kybernetickou diplomacii s cílem propagovat svou vizi kyberprostoru.

Předpokládaný další vývoj

Státy by měly usilovat o to, aby byla realizace těchto opatření dokončena do 2. čtvrtletí 2021, a zajistit, aby identifikovaná rizika byla odpovídajícím a koordinovaným způsobem zmírněna.

Odkazy

Krátce…

Komise zahájila akční plán na podporu oživení a transformace mediálního a audiovizuálního odvětví

  • Dlouhodobé problémy, zejména roztříštěnost trhu, oslabily evropské audiovizuální a mediální odvětví oproti jeho globálním konkurentům.

  • V době, kdy on-line platformy mimo EU získávají velké podíly na trhu, může být ohrožena strategická autonomie mediálního a audiovizuálního odvětví EU.

  • U zpravodajských médií jsou znepokojivé klesající příjmy (příjmy z reklamy klesly o 30 % a 80 %) a dezinformace na internetu.

Komise 3. 12. 2020 přijala akční plán na podporu oživení a transformace mediálního a audiovizuálního odvětví. Tato odvětví, která jsou obzvláště zasažena koronavirovou krizí, mají zásadní význam pro demokracii, kulturní rozmanitost a digitální autonomii Evropy. Akční plán se zaměřuje na 3 oblasti činnosti a 10 konkrétních opatření, a to na pomoc mediálnímu odvětví zotavit se z krize prostřednictvím usnadnění a rozšíření přístupu k financování, transformovat se prostřednictvím stimulace investic s cílem podpořit souběžnou digitální a ekologickou transformaci a zároveň zajistit budoucí odolnost odvětví a posílit postavení evropských občanů a podniků. V rámci facility na podporu oživení a odolnosti každý vnitrostátní plán na podporu oživení a odolnosti vyčlení minimálně 20 % výdajů na digitální oblast. Do tohoto cíle mají být zahrnuta opatření na podporu výroby a distribuce digitálního obsahu, jako např. digitální média. Konkrétně je cílem akčního plánu: (1) Usnadnit přístup k podpoře EU prostřednictvím specializovaného nástroje, který mediálním společnostem umožní nalézt všechny relevantní možnosti financování z prostředků EU. Budou k dispozici pokyny, jak žádat o příslušnou podporu EU v souvislosti s VFR na období 2021–2027, ale také prostřednictvím vnitrostátních plánů na podporu oživení a odolnosti; (2) Podpořit investice do audiovizuálního odvětví prostřednictvím nové iniciativy MEDIA INVEST, jejímž cílem je mobilizovat investice ve výši 400 mil. € během 7letého období; (3) Zahájit iniciativu „NEWS“ s cílem sloučit opatření a podporu pro odvětví zpravodajských médií. Iniciativa zahrnuje pilotní investiční projekt NEWS s nadacemi a dalšími soukromými partnery, přístup k úvěrům, jejichž získání usnadní záruka InvestEU, granty a evropské fórum zpravodajských médií. Zvláštní pozornost bude věnována místním sdělovacím prostředkům; (4) Vytvořit evropské mediální datové prostory pro sdílení dat a inovace; (5) Podporovat evropskou průmyslovou koalici pro virtuální a rozšířenou realitu s cílem pomoci sdělovacím prostředkům EU těžit z těchto imerzních technologií a vytvořit mediální laboratoř VR pro projekty zaměřené na nové způsoby vyprávění příběhů a interakce; (6) Podnítit diskuse a opatření k tomu, aby se průmysl stal do roku 2050 klimaticky neutrálním; (7) Zahájit dialog s odvětvím audiovizuálních médií s cílem zlepšit přístup k audiovizuálnímu obsahu a jeho dostupnost v celé EU, aby se odvětví mohlo rozvíjet a oslovovat nové publikum a aby spotřebitelé mohli využívat širokou škálu obsahu; (8) Podporovat talenty v evropských sdělovacích prostředcích, mimo jiné prosazováním rozmanitosti před kamerou a za ní, jakož i vyhledáváním a podporou začínajících podniků v oblasti sdělovacích prostředků; (9) Posílit postavení občanů, mimo jiné posílením mediální gramotnosti a podporou vytváření nezávislé alternativní agregace zpráv; (10) Posilovat spolupráci mezi regulačními orgány v rámci skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) s cílem zajistit řádné fungování mediálního trhu EU. Tento akční plán pro média a audiovizuální odvětví jde ruku v ruce s Evropským akčním plánem pro demokracii, jehož cílem je posílit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků v celé Evropě se zaměřením na ochranu novinářů. Je rovněž plně v souladu s připravovanými návrhy Komise týkajícími se aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích, jejichž cílem bude modernizace právního rámce platného pro digitální služby v EU.

EP a Rada se neformálně dohodly na programu Digitální Evropa

  • Digitální odvětví má hrát klíčovou roli při hospodářském oživení po skončení pandemie COVID-19.

  • Program Digitální Evropa se může stát zásadním prvkem plánu na podporu oživení.

Rada a EP 14. 12. 2020 dosáhly předběžné dohody ohledně nového programu Digitální Evropa, který podpoří zavádění nejmodernějších technologií, jako jsou umělá inteligence a nejnovější nástroje kybernetické bezpečnosti, s cílem urychlit digitální transformaci evropských společností a ekonomik. Program má být prováděn po dobu trvání VFR na období 2021–2027 s rozpočtem v celkové výši 7, 588 mld. €. Program Digitální Evropa bude poskytovat finanční prostředky pro projekty v těchto 5 klíčových oblastech, přičemž každá oblast má svůj orientační rozpočet: vysoce výkonná výpočetní technika: 2 226 914 tis. €; umělá inteligence: 2 061 956 tis. €; kybernetická bezpečnost a důvěra: 1 649 566 tis. €; pokročilé digitální dovednosti: 577 347 tis. €; zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita: 1 072 217 tis. €. Prostřednictvím sítí evropských center pro digitální inovace mají mít podniky, zejména MSP, a orgány veřejné správy přístup k technologickým odborným poznatkům. Tato centra budou sdružovat na jedné straně průmyslové subjekty, podniky a orgány veřejné správy, jež potřebují nová technologická řešení, a na straně druhé společnosti disponující řešeními připravenými k uvedení na trh. Vzhledem k širokému zeměpisnému pokrytí v celé EU budou centra pro digitální inovace plnit při provádění programu ústřední úlohu. Program má být prováděn prostřednictvím víceletých pracovních programů, které se vztahují na jednu nebo více z 5 oblastí činnosti. To bude zahrnovat spolufinancování ze strany členských států a v případě potřeby ze strany soukromého sektoru. Míra spolufinancování bude stanovena v pracovních programech. Pracovní programy rovněž určí kritéria způsobilosti pro akce v rámci programu Digitální Evropa. Granty v rámci programu mohou pokrývat až 100 % způsobilých nákladů. Program Digitální Evropa se bude doplňovat s řadou dalších programů na podporu digitální transformace, jako je například program Horizont Evropa, který se zaměřuje na výzkum a technologický rozvoj, či digitální aspekty Nástroje pro propojení Evropy. Předběžná dohoda podléhá schválení Radou. Nyní bude předložena Coreperu k potvrzení.

Týden v EU od 21. do 27. listopadu

Úvodník Bek ladí Evropu Evropský semestr Návrh tržního korekčního mechanismu pro zemní plyn Zasedání Rady pro zemědělství Zasedání Rady pro energetiku Zasedání Rady pro obchod Plenární zasedání Schválené rámcové pozice…

Snížení rizika katastrof

Rada dnes schválila závěry požadující proaktivní a předvídavou reakci na krizi . Degradace životního prostředí a změna klimatu, ruská útočná válka proti Ukrajině a pandemie COVID-19, to vše prokázalo propojený a systémový…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Úřad vlády se letos poprvé zapojil do Světového dne štědrosti a dobrých skutků Giving Tuesday Česko. Uspořádal zaměstnaneckou sbírku oblečení pro Oděvní banka a její výtěžek předala vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková zástupcům Klub svobodných matek.

Sbírka ve Strakově akademii probíhala celý týden od pondělí 21. listopadu do pondělí 28. listopadu a zaměstnanci Úřadu vlády věnovali zhruba 500 kg oblečení, které už sami či v rámci rodiny neunosí, ale pomůže někomu dalšímu.

💬„Zejména v poslední dny bylo na sbírkovém místě hodně rušno, protože lidé donášeli oblečení na poslední chvíli. Jsem moc ráda, že naše výzva pomoci ošacením Klubu svobodných matek vyvolala tak pozitivní reakci a že se do sbírky zapojilo hodně zaměstnanců Úřadu vlády i s jejich rodinami,“ uvedla vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.

Celkem třiatřicet pytlů oblečení, nejvíce dámského a dětského, si ve Strakově akademii na Giving Tuesday převzala projektová manažerka Klubu svobodných matek Andrea Kaňáková. Sesbírané množství pomůže zhruba stovce neúplných rodin.
... Zobrazit víceZobrazit méně

Úřad vlády uspořádal sbírku pro Oděvní banku u příležitosti @GivingTuesdayCZ.
„Jsem moc ráda, že naše výzva pomoci ošacením Klubu svobodných matek vyvolala tak pozitivní reakci a že se do sbírky zapojilo hodně zaměstnanců i s rodinami,“ uvedla @J_Havelkova.https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/urad-vlady-usporadal-zamestnaneckou-sbirku-obleceni-pro-odevni-banku-u-prilezitosti-giving-tuesday-201264/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.