Jaké události v roce 2021 nejvíce hýbaly Evropou?


Petr Pospíšil, Euroskop, Euronews, 4.1.2021

Rok 2021, který právě uplynul, byl v Evropě i ve světě plný událostí. Některé z nich v minulém roce vypukly, jiné byly takříkajíc zděděny z let předchozích a v roce 2021 napsaly svoje významné další kapitoly. Některé se předpokládaly, jiné nastaly zcela neočekávaně. Portál Euronews vybral osm hlavních příběhů, které dominovaly novinovým článkům v minulém roce.

První významnou událostí byl obtížný začátek očkovací kampaně. Ten podle Euronews vyvolal kontroverze a byl lehce rozpačitý. V prvním čtvrtletí roku 2021 se očkování v Evropě rozjíždělo pomalu a na konci března bylo v zemích EU proočkováno pouze pět procent populace na rozdíl od devatenácti procent ve Spojených státech. Situaci zkomplikoval spor mezi Komisí a farmaceutickou společností AstraZeneca ohledně smluv na dodávky vakcín. Ve zbylé části roku ovšem tempo očkování v Evropě mimořádně zesílilo a Evropa nakonec Spojené státy předstihla – po polovině prosince 2021 mělo na území Unie dokončené očkování 68,5 procent populace, zatímco ve Spojených státech pouze 60,9 procent.

Za druhý nejdůležitější příběh portál Euronews považuje snahy napříč Evropou přimět lidi k očkování. Jako první s nimi začala Itálie, která již v březnu loňského roku zavedla povinné očkování pro pracovníky ve zdravotnictví. V červenci se s obdobnými opatřeními přidala Francie a Řecko. Ve většině unijních zemí se využívání různorodých služeb v čele s restauracemi podmínilo tzv. covid certifikátem, dosvědčujícím o tom, že jeho držitel je naočkován, prodělal nemoc případně absolvoval s negativním výsledkem test na přítomnost viru SARS-CoV-2. (O tom, jak covid certifikáty fungují, jsme informovali na Euroskopu zde.) Diskuze o zavedení povinného očkování stále pokračují napříč Evropou, od února 2022 jej jako první země zavede Rakousko a hlasovat o tomto kontroverzním kroku bude rovněž německý Bundestag.

Angela Merkelová byla německou kancléřkou 16 let

V Německu ještě zůstaneme. U našich západních sousedů dopsal svoji poslední kapitolu jeden dlouhý příběh – šestnáctiletá éra Angely Merkelové v roli spolkové kancléřky. V průběhu svého funkčního období zažila Merkelová čtyři různé americké a francouzské prezidenty, pět britských ministerských předsedů a dokonce hned osm italských šéfů vlády. Nástupcem legendární političky se stal 8. prosince uplynulého roku sociální demokrat Olaf Scholz, jenž během období, po které Merkelová byla kancléřkou, zastával pozici ministra financí.

Dalším významný příběh, který započal již v polovině roku 2016 a důležité pokračování napsal v roce 2021, je brexit. Od ledna uplynulého roku totiž nastaly účinky smlouvy, která upravila obchodní i další aspekty vztahu Velké Británie s Evropskou unií po vystoupení Spojeného království z Unie. Počínaje prvním lednem tedy Londýn ztratil přístup na unijní vnitřní trh. Během roku 2021 ovšem vyvstaly na povrch některé problémy spojené s „pobrexitovým“ vztahem. Problematickým se jeví zejména severoirský protokol, díky němuž Severní Irsko i nadále podléhá unijním pravidlům vnitřního trhu, aby se předešlo vzniku „tvrdé hranice“ na Irském poloostrově. Pomyslná hranice ovšem v důsledku toho prochází Irským mořem, což znesnadňuje obchod mezi Severním Irskem a zbylými částmi Spojeného království.

Polsko ve středu pozornosti: Spor s Komisí i migrace z Běloruska

Za další podstatnou epizodu, jež se v minulém roce odehrála, portál Euronews označuje déletrvající spor mezi Polskem a Evropskou komisí ohledně respektu k unijním hodnotám v čele s vládou práva (rule of law). Spor se během roku 2021 prohloubil zejména poté, co Evropská unie rozhodla o tom, že čerpání evropských finančních prostředků bude podmíněno tím, že členské země respektují principy právního státu týkající se například nezávislosti justice či svobody médií. V říjnu spor dále eskaloval, když polský ústavní soud vydal usnesení zpochybňující v judikatuře Evropského soudního dvora půlstoletí zakotvený princip přednosti unijního práva před právem vnitrostátním.

Polska se týká i další ze stěžejních událostí minulých dvanácti měsíců v podobě uměle vyvolané migrační krize na polsko-běloruských hranicích. Krize se vyhrotila zejména v listopadu, kdy se o průnik do Evropské unie pokoušely stovky migrantů zejména z Iráku, které do Běloruska transportoval prezident Lukašenko a zneužil je tím jako jakousi hybridní zbraň ve snaze oplatit Unii ekonomické sankce, které evropský blok na Minsk uvalil po skandálním únosu mezinárodního civilního letadla s běloruskými opozičními novináři na příkaz minského režimu.

Zahraniční napětí: Ztráta Afghánistánu a nárůst napětí na Ukrajině

Novinovým titulkům v sekcích zahraničního zpravodajství dlouhou dobu poprávu dominovaly zprávy o tom, jak hnutí Tálibán velice rychle ovládlo Afghánistán poté, co se v létě 2021 stáhly poslední vojenské jednotky ze země, kde po dvě dekády probíhala nejdelší mise v historii NATO, zahájená v roce 2021 v reakci na teroristické útoky z 11. září téhož roku. Nepřívětivý vývoj po stažení aliančních vojsk vedl k zesílení hlasů uvnitř Evropské unie volajících po tom, že Evropa musí posílit svoje vlastní obranné kapacity a schopnosti a nespoléhat do takové míry na Spojené státy americké, doposud poskytující převážnou většinu vojenských kapacit Severoatlantické aliance.

Poslední důležitou událost, ke které podle portálu Euronews v roce 2021 došlo, představuje mezinárodní napětí vyvolané ruskými vojenskými jednotkami shromažďujícími se u ukrajinských hranic. Čelní političtí představitelé zemí euroatlantického prostoru ruské protějšky opakovaně vyzývali k tomu, aby Moskva specifikovala svoje záměry, a předeslali, že pokud by Kreml podnikl vojenskou agresi vůči Ukrajině, ze strany Západu budou následovat velice citelná protiopatření. Spor je stále nedořešen a napětí přetrvává.

Celý článek portálu Euronews si můžete přečíst v originále zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Akce Předsedáme Evropě, tentokrát v Karlových Varech

Další stanicí série akcí Předsedáme Evropě byly Karlovy Vary. Smetanovy sady na celý den ožily oslavami právě probíhajícího předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Díky příznivému počasí a kulturnímu programu…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🎉🎉 V rámci českého předsednictví v Radě EU pořádáme další akci ze série Předsedáme Evropě, tentokrát v Plzni.

Budeme se na vás těšit 24. září od 10 do 19 hodin na náměstí Republiky.

Odkaz na akci naleznete zde ➡️ https://fb.me/e/20cWW6i8S

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.