EU uvalila sankce na Rusy za kyberútok na Spolkový sněm

23.10.2020
Euroskop, čtk

Evropská unie uvalila nové sankce na Rusko. Týkají se kromě jiných osob šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Igora Kosťukova, neboť podle úředního věstníku EU je spoluodpovědný za rozsáhlý hackerský útok na německý Spolkový sněm v roce 2015. Rusko v květnu obvinění odmítlo a uvedlo, že EU pro taková tvrzení nemá důkazy.

Unijní sankce míří také na Dmitrije Badina, který je viněn z provedení hackerského útoku, a také na takzvané Centrum 85, což je útvar GRU údajně pověřený útokem.

Při útoku se do rukou hackerů dostala mimo jiné elektronická korespondence německé kancléřky Angely Merkelové. Ta už v květnu Moskvu kritizovala za porušování mezinárodního práva a evropských hodnot a řekla, že Ruskem se bude zabývat nynější německé předsednictví EU.

K sankcím se připojila i Velká Británie

K sankcím, které zahrnují zmrazení majetku a zákaz vstupu, se připojila také Británie. „Spojené království stojí po boku Německa a svých evropských partnerů ve snaze přimět Rusko ke skládání účtů za kybernetické útoky, jejichž cílem je oslabení západních demokracií,“ uvedl v dnešním prohlášení britský ministr zahraničí Dominic Raab.

Německá prokuratura začátkem května vydala zatykač na 29letého Badina, kterého německá média označila za hackera ve státních službách a „kybernetického vojáka“ ruského prezidenta Vladimira Putina.

Dosud největší kyberútok proti Bundestagu se stal na jaře 2015

Dosud největší kybernetický útok proti Spolkovému sněmu se uskutečnil v dubnu a květnu 2015. Špionážním softwarem byly napadeny počítače mnoha poslanců včetně počítače poslanecké kanceláře Merkelové.

EU už v červenci uvalila sankce na několik hackerů z Číny a Ruska a také na dvě firmy z Číny a KLDR a jedno ruské pracoviště tajných služeb. Důvodem byly mimo jiné útoky prostřednictvím vyděračských programů WannaCry a NotPetya.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek