Sociálně slabší Slováci mají horší přístup ke vzdělání i k práci

10.03.2020
Euroskop, čtk

Slovenský vzdělávací systém nedokáže dostatečně začleňovat děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a dopad sociálního a ekonomického zázemí na výsledky žáků je výrazně vyšší než ve vyspělých zemích. Vyplývá to z analýzy, jejíž výsledky dnes zveřejnilo slovenské ministerstvo financí. Tento stav se podle ní projevuje i na trhu práce. Sociálně slabí na Slovensku se ve srovnání s celou populací také dožívají kratšího věku.

Dvakrát větší podíl dětí ze sociálně slabších rodin oproti vrstevníkům na Slovensku absolvuje jen povinnou školní docházku a ještě horších výsledků dosahují děti z početné romské menšiny. Nedostatečné vzdělání pak má dopad na jejich šance uplatnit se na trhu práce.

„Ze zemí EU je na Slovensku s náskokem nejvyšší míra nezaměstnanosti lidí s nízkým vzděláním, až 29 procent,“ uvedli analytici. Dodali, že ve zbylých třech zemích visegrádské čtyřky (V4), do které kromě Slovenska patří také Česko, Maďarsko a Polsko, je to jen deset procent.

Zaměstnanost osamělých rodičů, zvláště matek s malými dětmi, na Slovensku omezuje nedostatečná dostupnost mateřských škol a jeslí, v níž Slovensko rovněž zaostává za sousedy z V4.

Slováci ze sociálně slabších skupin obyvatelstva se podle analýzy ve srovnání s průměrem celé populace dožívají o sedm let méně a kojenecká úmrtnost je u nich dvojnásobně vyšší.

V roce 2018 chudoba nebo sociální vyloučení ohrožovala šestinu slovenské populace. Tento ukazatel, který se počítá pro každou zemi samostatně na základě srovnání příjmů, byl pod průměrem zbylých tří zemí V4.

Analytici navrhli sérii opatření včetně zlepšení vzdělávání na úrovni mateřských a základních škol, dále změny v oblasti zdravotnictví či sociální oblasti. Jejich hodnotu vyčíslili na téměř 263 milionů eur (6,7 miliardy korun) a financování navrhli úsporami v jiných oblastech a využitím evropských fondů.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek