10.01.2020
Euroskop
Nový návrh má chránit obchodní zájmy EU i v případě blokování WTO, Rada přijala přezkum rámce dohledu nad finančními institucemi, Rada přijala postoj k návrhu o ozdravných postupech a řešení krizí clearingových institucí, Rada přijala závěry o strategických prioritách v oblasti boje proti praní peněz, Coreper potvrdil dohodu týkající se taxonomie, Zástupci Rady a EP dosáhly předběžné dohody o pravidlech pro platformy skupinového financování
|
Nový návrh má chránit obchodní zájmy EU i v případě blokování WTO
|
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 654/2014 o výkonu práv Unie za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu (KOM(2019)623)
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě Přezkum oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 654/2014 ze dne 15. května 2014 (KOM(2019)639)
- Komise 12. 12. 2019 představila návrh, který má EU umožnit chránit obchodní zájmy navzdory ochromení vícestranného systému řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Komise také zřídila post vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, aby se ještě více posílil důraz na dodržování a vymáhání obchodních dohod EU.
Pozadí
Předložený návrh se týká změny nařízení EP č. 654/2014 z května 2014 o výkonu práv EU za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu a o změně nařízení Rady č. 3286/94, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace. Cílem změny je ochrana zájmů EU na základě mezinárodních obchodních dohod v situacích, kdy třetí země přijímají protiprávní opatření a současně blokují proces řešení sporů. Nařízení původně nebylo navrženo k řešení takových situací, ale současný vývoj, konkrétně blokování řešení sporů v rámci Dohody o zřízení WTO, vyžaduje, aby EU jednala co nejdříve, a chránila tak své zájmy.
Návrh na změnu stávajícího nařízení o prosazování pravidel přichází v reakci na blokádu operací Odvolacího orgánu WTO. Stávající nařízení, které tvoří v rámci práva EU základ pro přijetí protiopatření v oblasti obchodu, vyžaduje, aby byl spor nejprve veden prostřednictvím postupů WTO, včetně fáze odvolání, než může zareagovat EU. Absence fungujícího Odvolacího orgánu WTO umožňuje členům WTO vyhnout se povinnostem i závaznému rozhodnutí tím, že se proti zprávě skupiny odborníků jednoduše odvolají.
EU byla v popředí reformy WTO a snaží se zajistit, aby se členové WTO mohli v budoucnu opět spolehnout na dobře fungující odvolací orgán. Toto úsilí má pokračovat. EU se také jako dočasné opatření snažila dohodnout předběžná opatření pro odvolání s ostatními členy WTO. Tato prozatímní ujednání byla dosud dohodnuta se 2 partnery – Kanadou a Norskem – zatímco probíhají diskuse s ostatními partnery.
Klíčové a sporné body
Návrh Komise by měl umožnit reagovat i v případě, že WTO nevydá na stupni odvolacího řízení konečné rozhodnutí kvůli tomu, že jiný člen WTO postup řešení sporu blokuje tím, že se účelově odvolává. Tento nový mechanismus se má použít na ustanovení o řešení sporů obsažená v regionálních či dvoustranných obchodních dohodách, jichž je EU smluvní stranou. EU musí být schopna reagovat v případě, že obchodní partneři budou bránit účinnému řešení sporů, např. blokováním rozhodnutí o složení skupin odborníků.
Návrh je v souladu s prioritou EU účinně prosazovat práva vyplývající z mezinárodních obchodních dohod. V politických směrech Komise bylo stanoveno, že: „musíme zaručit, že dokážeme prosazovat naše práva, a to i použitím sankcí, pokud ostatní blokují řešení obchodního konfliktu“. Navrhovaná změna rozšiřuje oblast působnosti nařízení o prosazování pravidel tak, aby bylo možné přijímat opatření v situacích, kdy jsou řízení o řešení sporů zablokována.
V souladu s politickými směry předsedkyně Ursuly von der Leyenové Komise chce dále posilovat nástroje EU s důrazem na dodržování a vymáhání obchodních dohod EU, a proto zřídila post vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, který má být obsazen začátkem roku 2020. Zajištění dodržování závazků dohodnutých s ostatními obchodními partnery je jednou z hlavních priorit Komise von der Leyenové. EU se proto stále více zaměřuje na vymáhání závazků svých partnerů v mnohostranných, regionálních a dvoustranných obchodních dohodách. Při tom bude mít ku pomoci soubor nástrojů.
Předpokládaný další vývoj
Začátkem roku 2020 má být jmenován hlavní úředník pro prosazování obchodu, aby se EU více zaměřila na dodržování a prosazování obchodních dohod EU. Předložený návrh má být nyní potvrzen ze strany EP a Rady v rámci běžného legislativního procesu. Vzhledem k naléhavosti, aby EU mohla používat vhodné nástroje pro prosazování obchodu, věří Komise, že tento proces bude možné dokončit do poloviny roku 2020.
Odkazy
- Komise posiluje nástroje k zajištění evropských zájmů v oblasti mezinárodního obchodu
- Commission proposes new tools to enforce Europe’s rights in international trade
- WTO reform: EU proposes way forward on the functioning of the Appellate Body
Krátce…
Rada přijala přezkum rámce dohledu nad finančními institucemi
|
Rada 2. 12. 2019 přijala přezkum fungování evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS) – nařízení, kterým se mění nařízení o evropských orgánech dohledu; nařízení, kterým se mění nařízení o ESRB; směrnice, kterou se mění směrnice MiFID / Solventnost II (více v příspěvku „Posun v CMU potvrdil i EP“, Vnitřní trh v dubnu 2019). Tento soubor předpisů byl formálně podepsán ve Štrasburku 18. 12. 2019. V březnu 2019 se EP a členské státy dohodly na základních prvcích reformy evropského dohledu v oblastech finančních trhů EU. ESFS byl zřízen v roce 2011 a je složen z Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), která dohlíží na finanční systém jako celek a koordinuje politiky EU s cílem zajistit finanční stabilitu a ze 3 evropských orgánů dohledu – Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) – a orgánů dohledu jednotlivých členských států. Tyto orgány vykonávají dohled a vydávají regulační pokyny pro jednotlivá odvětví a ve vztahu k jednotlivým institucím. Přijatými akty dochází k revizi úkolů, pravomocí, správy a řízen i financování evropských orgánů dohledu a ESRB, aby se tyto orgány přizpůsobily měnícímu se prostředí, v němž vykonávají svou činnost. Reforma zahrnuje ustanovení, jež posilují úlohu EBA s ohledem na rizika, která pro finanční sektor představuje praní peněz. Klíčovou úlohou těchto orgánů je zajistit, aby byly finanční trhy v celé EU dobře regulované, silné a stabilní. Evropské orgány dohledu mají za cíl přispívat k rozvoji a systematickému uplatňování jednotného souboru pravidel, řeší přeshraniční problémy, a tím podporují sbližování regulace i dohledu.
Rada přijala postoj k návrhu o ozdravných postupech a řešení krizí clearingových institucí
|
Rada 4. 12. 2019 schválila svůj postoj k návrhu, jenž upravuje, jak se mají clearingové instituce a jejich příslušné orgány připravit na případné finanční potíže a jak je mají řešit (více v příspěvku „Rada přijala nová pravidla pro clearingové instituce“, Vnitřní trh v říjnu 2019). Jednání s EP by mělo být zahájeno co nejdříve. Clearingové instituce jsou součástí architektury finančních trhů. Jsou koncipovány tak, aby posilovaly bezpečnost finančního systému, nicméně i u nich může dojít k selhání. Stanovení celounijních pravidel pro jejich ozdravné postupy a řešení krizí má přispět k omezení rizika plynoucího z propojenosti a rizika šíření daných problémů a zároveň podpořit méně riskantní chování clearingových institucí a dalších účastníků trhu. Navržená pravidla mají za cíl poskytnout vnitrostátním orgánům nástroje vhodné k řešení krizí a zvládání situací, v nichž dojde k selhání ústřední protistrany. Vycházejí ze stejných zásad jako rámec pro ozdravné postupy a řešení krizí, který se vztahuje na banky. Hlavním cílem této reformy je zachovat zásadní funkce clearingových institucí, udržet finanční stabilitu a zabránit tomu, aby náklady spojené s restrukturalizací a řešením krizí clearingových institucí v selhání nesli daňoví poplatníci. Postoj Rady vymezuje třífázový přístup: (1) V první fázi rámec spočívá na prevenci a přípravě. Ústřední protistrany a orgány příslušné k řešení krize mají povinnost vypracovat ozdravné plány a plány řešení krize, v nichž uvedou, jak budou řešit jakékoli finanční problémy, které by přesáhly existující zdroje ústřední protistrany. Pokud během tvorby plánů orgány příslušné k řešení krize zjistí, že existují překážky, které by mohly řešení krize bránit, mohou vyžadovat, aby daná ústřední protistrana přijala vhodná opatření. (2) Orgány dohledu mají možnost zasáhnout v počáteční fázi, tedy předtím, než se problémy stanou kritickými a finanční situace se zhorší nevratným způsobem. Mohou např. požadovat, aby ústřední protistrana provedla konkrétní opatření ze svého ozdravného plánu nebo aby upravila svou strategii podnikání nebo právní či provozní strukturu. (3) V poslední fázi pak mohou vnitrostátní orgány v nepravděpodobném případě, že dojde k celkovému selhání ústřední protistrany, uplatnit nástroje k řešení krize. K nim patří odepsání nástrojů vlastnického práva, výzva k peněžnímu příspěvku adresovaná členům clearingového systému, prodej ústřední protistrany nebo jejích částí či vytvoření překlenovací ústřední protistrany. Přestože v některých omezených případech může být mimořádná veřejná podpora v krajním případě poskytnuta, smyslem opatření k řešení krize je minimalizovat rozsah, v jakém náklady spojené se selháním ústřední protistrany ponesou daňoví poplatníci, a současně zajistit, aby odpovídající část ztrát nesli akcionáři. Rada navrhuje, aby se nový rámec začal uplatňovat 2 roky po vstupu nařízení v platnost, aby byl dostatek času na přijetí všech prováděcích opatření a aby účastníci trhu stihli učinit kroky nezbytné k dosažení souladu s novými pravidly. EP přijal k tomuto návrhu postoj v 1. čtení v březnu 2019. Jednání trialogu mohou začít, jakmile to bude možné.
Rada přijala závěry o strategických prioritách v oblasti boje proti praní peněz
|
Rada 5. 12. 2019 přijala závěry o strategických prioritách v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. EU se problematikou praní špinavých peněz zabývá dlouhodobě – návrh směrnice na posílení pravidla EU pro boj proti praní peněz a účinnému boji proti terorismu Komise navrhla v červenci 2016 (více v příspěvku „Komise představila přísnější pravidla pro transparentnost, aby odřízla teroristy od financování a zintenzivnila boj proti praní peněz“, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v červenci 2016). Čtvrtá (č. 849/2015) a pátá (č. 843/2018) směrnice o boji proti praní peněz platné od června 2017, resp. od července 2018 (více v příspěvku „Konec praní špinavých peněz, potvrdila Rada“, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v červnu 2018), které mají být do vnitrostátního práva provedeny do ledna 2020, posílily právní rámec EU, včetně předpisů o spolupráci mezi orgány příslušnými pro boj proti praní peněz a orgány obezřetnostního dohledu (více v příspěvku „Komise hodnotila svůj boj proti praní špinavých peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2019). Přijaté závěry jsou reakcí na strategickou agendu EU na období 2019–2024, v níž Evropská rada vyzývá k „posílení boje proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, ke zlepšení spolupráce a sdílení informací a k dalšímu rozvoji společných nástrojů“. Závěry poukazují na nedávná zlepšení regulačního rámce pro boj proti praní peněz. Provádění páté revize směrnice o boji proti praní peněz, nové kapitálové požadavky na banky (CRD5) přijaté v květnu 2019 a přezkum fungování evropských orgánů dohledu přijatý v prosinci 2019 mají společně přinést zpřísnění pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (více v příspěvku „Coreper potvrdil dohodu ohledně opatření ke snížení rizik v bankovním sektoru EU“, Institucionální záležitosti v únoru 2019 a v příspěvku „Komise hodnotila svůj boj proti praní špinavých peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2019). V této souvislosti Rada vyzývá k urychlenému provedení všech právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz ve vnitrostátním právu a k posílení jejich účinného provádění. Závěry rovněž vycházejí ze sdělení Komise a 4 zpráv Komise zveřejněných v červenci 2019, které poskytují přehled aktuálních problémů a odhalují řadu nedostatků, pokud jde o banky, orgány příslušné pro boj proti praní peněz, orgány obezřetnostního dohledu a spolupráci v rámci EU, a dospěly k závěru, že v oblasti pravidel týkajících se boje proti praní peněz a dohledu nad nimi existuje roztříštěnost. Rada proto vyzvala Komisi, aby prozkoumala případná další opatření ke zlepšení stávajících pravidel v oblasti boje proti praní peněz, a to zejména pokud jde o: způsoby zajištění spolehlivější a účinnější spolupráce mezi příslušnými orgány a subjekty zapojenými do boje proti praní peněz a financování terorismu, mimo jiné i řešením překážek bránících výměně informací mezi těmito orgány a subjekty; otázku, zda by některé aspekty mohly být lépe řešeny prostřednictvím nařízení a možnosti, výhody a nevýhody přenesení určitých odpovědností a pravomocí v oblasti dohledu na orgán EU.
Coreper potvrdil dohodu týkající se taxonomie
|
Coreper 18. 12. 2019 potvrdil politickou dohodu, jíž bylo dosaženo mezi předsednictvím a EP ohledně unijního klasifikačního systému tzv. taxonomie, jež má podnikům a investorům poskytnout společná pravidla pro určení toho, které hospodářské činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné. Coreper v září 2019 schválil postoj Rady k návrhu nařízení na vytvoření klasifikačního systému (více v příspěvku „EU chce stanovit, co je environmentálně udržitelné“, Životní prostředí v září 2019). Taxonomie má investorům umožnit přeorientovat své investice k udržitelnějším technologiím. Taxonomie by měla pomoci naplnit cíl, aby se do roku 2050 EU stala neutrální z hlediska klimatu a aby dosáhla cílů Pařížské dohody pro rok 2030. Jedním z těchto cílů je i snížení emisí skleníkových plynů o 40 %, přičemž Komise odhaduje, že k jeho dosažení bude EU muset vyplnit investiční mezeru ve výši přibližně 180 mld. € ročně. Dohoda by měla pomoci přesměrovat finanční prostředky k investicím do odvětví šetrných k životnímu prostředí. V současné době neexistuje na úrovni EU nebo na celosvětové úrovni žádný společný klasifikační systém, který by určil, co se environmentálně udržitelnou hospodářskou činností rozumí. Navrhované nařízení se má zabývat 2 problémy: snížit roztříštěnost vyplývající z tržních iniciativ a vnitrostátní praxe; omezit environmentální dezinformování (tzv. „greenwashing“), tj. praxi, kdy jsou na trh uváděny finanční produkty označované jako ekologické nebo „udržitelné“, které ve skutečnosti nesplňují základní environmentální standardy. Budoucí rámec má být založen na 6 environmentálních cílech EU: (1) zmírňování změny klimatu; (2) přizpůsobování se změně klimatu; (3) udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů; (4) přechod k oběhovému hospodářství; (4) prevence a omezování znečištění a (5) ochrana a obnova biologické rozmanitosti a (6) ekosystémů. Aby bylo možné hospodářské činnosti označit za environmentálně udržitelné, mají splňovat tyto požadavky: přispívat ve značné míře alespoň k 1 ze 6 výše uvedených environmentálních cílů; žádný z těchto environmentálních cílů vážně nepoškozovat; být prováděny v souladu s minimálními sociální zárukami; splňovat konkrétní „technická screeningová kritéria“. Investice do uhlí nemají být považovány za environmentálně udržitelné. Výše uvedená dohoda zůstává věrná konceptu zachování neutrálního postoje ve vztahu k různým formám energie, pokud dosahují nízkých hodnot emisí skleníkových plynů. Dohodnutá taxonomie má zahrnovat 2 podkategorie „podpůrných“ a „přechodných“ činností. U každého finančního produktu mají být zveřejněny informace o tom, jak velký podíl představují investice do těchto podpůrných a přechodných činností. Komisi má být nápomocna skupina technických odborníků – tzv. platforma pro udržitelné finance, jejímž úkolem bude poskytovat poradenství ohledně vypracovávání a revize technických screeningových kritérií, ale také přezkoumávat jejich použitelnost. Platforma má poskytovat Komisi poradenství také ohledně potřeby zabývat se jinými cíli a analyzovat jejich dopad z hlediska potenciálních nákladů a přínosů v souvislosti s jejich uplatňováním. Kromě toho má expertní skupina odborníků z členských států poskytovat Komisi poradenství ohledně přiměřenosti technických screeningových kritérií a přístupu, který Komise k těmto kritériím zaujímá. Taxonomie pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně by měla být zavedena do konce roku 2020 tak, aby bylo do konce roku 2021 zajištěno její uplatňování v plném rozsahu. Pro ostatní 4 cíle by měla být taxonomie zavedena do konce roku 2021, tak aby mohla být uplatňována do konce roku 2022. Nová pravidla musí ještě přijmout Rada a EP.
Zástupci Rady a EP dosáhly předběžné dohody o pravidlech pro platformy skupinového financování
|
Předsednictví Rady a EP 19. 12. 2019 dosáhly politické dohody o novém rámci, který má platformám skupinového financování usnadňovat poskytování jejich služeb v celé EU. Tato iniciativa je součástí CMU, jejímž cílem je usnadnit přístup k novým zdrojům financování (více v příspěvku „Akční plán Komise má podpořit konkurenceschopnost a inovace na finančním trhu“, Vnitřní trh v březnu 2018). Nová pravidla mají odstranit překážky bránící tomu, aby tyto platformy fungovaly přeshraničně, a to harmonizací minimálních požadavků pro působení na jejich domácím trhu a v jiných zemích EU. Rovněž mají zvýšit právní jistotu prostřednictvím společných pravidel ochrany investorů. CMU je iniciativou EU, jejímž cílem je prohloubit a dále integrovat kapitálové trhy členských států EU. Je to klíčový prostředek, jak diverzifikovat zdroje financování podniků, a měl by poskytnout vhodné nové investiční příležitosti pro širší část občanů, včetně retailových investorů, při zohlednění prostředí s nízkými úrokovými sazbami a potřeb stárnoucího obyvatelstva. Skupinové financování je nově vznikající alternativní forma financování, která typicky pomocí internetu propojí ty, kteří mohou poskytnout, půjčit nebo investovat peníze, přímo s těmi, kteří potřebují financování pro konkrétní projekt. Pro začínající podniky a jiné MSP jsou bankovní úvěry často drahé nebo těžko dostupné z důvodu chybějící úvěrové historie nebo nedostatečného hmotného zajištění. Skupinové financování může být užitečným náhradním zdrojem financování, zejména v raných fázích podnikání. Nová pravidla dohodnutá předsednictvím Rady a EP mají zahrnovat kampaně skupinového financování ve výši až 5 mil. € za období 12 měsíců. Větší operace má upravovat směrnice o trzích finančních nástrojů č. 65/2014 (MiFID) a nařízení o prospektu č. 1129/2017. Skupinové financování založené na darech a odměnách do oblasti působnosti návrhu nespadá. Dohodnutá pravidla mají poskytovat vysokou úroveň ochrany investorů a zároveň zohledňují náklady na dodržování předpisů, jež vznikají poskytovatelům. Znění obsahuje zvláštní požadavky na neprofesionální investory. Zároveň mají být pravidla pro unijní podniky skupinového financování uzpůsobená v závislosti na tom, zda financování poskytují ve formě úvěru nebo investice (prostřednictvím akcií a dluhopisů vydaných společností, která získává prostředky). Rámec vymezuje společná pravidla v oblasti povolování a dohledu pro vnitrostátní příslušné orgány. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) má mít posílenou úlohu při usnadňování koordinace a spolupráce prostřednictvím závazného mechanismu pro urovnávání sporů mediací a vypracovávání technických norem. Rada se CMU zabývala i na začátku prosince 2019, kdy 5. 12. 2019 vydala závěry týkající se prohlubování unie kapitálových trhů. EU podle Rady již téměř dokončila svůj původní akční plán z roku 2015. Byly přijaty téměř všechny legislativní reformy, které byly stanoveny, a podle ní přispěly k posílení finanční kapacity i finanční stability EU. Regulační a jiné překážky však stále brání hladkému pohybu kapitálu a přístupu k finančním produktům a službám ve finančním sektoru. Rada se proto domnívá, že je nezbytné pokračovat v projektu CMU a dále jej prohlubovat. V závěrech bylo v souvislosti s prohlubováním CMU stanoveno 5 hlavních cílů: lepší přístup podniků v EU, zejména malých a středních podniků, k financování; odstranění strukturálních a právních překážek bránících zvýšení přeshraničních kapitálových toků; hledání stimulů a odstraňování překážek, aby mohli informovaní retailoví střadatelé investovat; podpora transformace na udržitelnou ekonomiku; využití technologického pokroku a digitalizace s posílení globální konkurenceschopnosti.