03.01.2020
Euroskop, ČTK
Moskva a Kyjev podepsaly v pondělí dohodu o tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. V platnost podle plynárenské společnosti Gazprom dohoda vstupila 30. prosince 2019 a platit bude pět let. Platnost současné desetileté tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vypršela na konci roku. Podpis dohody potvrdil na sociálních sítích také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj Ukrajina dostane během následujících pěti let nejméně sedm miliard dolarů (159 miliard Kč).
Už 20. prosince Moskva a Kyjev podepsaly protokol o pokračování tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Zároveň se dohodly, že urovnají nároky, které vůči sobě vznesly v souvislosti se spory kolem plynu. V pátek Gazprom zaplatil Ukrajině 2,9 miliardy dolarů (66 miliard Kč). Kyjev se zavázal, že na oplátku stáhne veškeré žaloby, o nichž soudy zatím nerozhodly.
Na základě ujednání by měla Ukrajina podle Gazpromu v příštím roce přepravit do Evropy 65 miliard metrů krychlových ruského plynu, zatímco teď je to 90 miliard ročně. V letech 2021 až 2024 klesne roční tranzit na 40 miliard metrů krychlových ročně. Pětiletý kontrakt obsahuje i klauzuli o možném prodloužení na dalších deset let.
Ukrajina je klíčovou cestou pro přepravu zemního plynu z Ruska k evropským zákazníkům. Dlouholeté spory jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky. Pro Kyjev je tranzit ruského plynu důležitý, protože z něj finančně profituje. Ukrajina, ale i další země, například Polsko či Spojené státy, se proto staví proti zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Ten spojí Rusko a Německo po dně Baltského moře, a vyhne se tak tradičním tranzitním zemím, především právě Ukrajině.
Autor: Euroskop
Spolu s Eurocentrum České Budějov vás zveme na besedu s Janou Hybáškovou, která proběhne v pondělí 23. května v rámci Budějovického Majálesu. Jana Hybášková má za sebou velké množství zkušeností ze zahraniční politiky. Mezi státy, ve kterých působila na pozici velvyslankyně, nalezneme např.: Slovinsko, Katar, Kuvajt, Irák a Namibii. Její vyprávění je obohaceno i o zkušenosti z Evropského parlamentu, kde získala pozici předsedkyně Delegace pro vztahy s Izraelem. V letech 2011 – 2015 působila jako velvyslankyně EU v Iráku – byla první Češkou na takto vysoké diplomatické pozici EU. ... Zobrazit víceZobrazit méně
This content isn't available right now
When this happens, it's usually because the owner only shared it with a small group of people, changed who can see it or it's been deleted.