Vnitřní trh v listopadu 2019

Komise 5. 11. 2019 zveřejnila doporučení, která vypracovali experti v rámci strategického fóra pro významné projekty společného evropského zájmu s cílem posílit konkurenceschopnost a vedoucí postavení EU v 6 strategických a do budoucna orientovaných průmyslových odvětvích: propojená, čistá a autonomní vozidla, vodíkové technologie a systémy, inteligentní zdravotnictví, průmyslový internet věcí, nízkouhlíkový průmysl a kybernetická bezpečnost. Mezi významné projekty společného evropského zájmu patří inovativní výzkumné projekty, které často zahrnují značná rizika a vyžadují společné a dobře koordinované úsilí a nadnárodní investice ze strany veřejných orgánů a podniků z několika členských států. Kromě doporučení pro jednotlivé hodnotové řetězce představuje zpráva i průřezová podpůrná opatření: (1) společné využívání veřejných a soukromých zdrojů na unijní, vnitrostátní i regionální úrovni. EU by měla tyto společné investice koordinovat a zaměřit se na první průmyslové využití a uvádění nových technologií na trh; (2) prohloubení a integrace jednotného trhu na základě právních předpisů a nových norem; (3) zmapování a rozvoj dovedností potřebných v rámci hodnotových řetězců; (4) zvýšení dynamiky inovačních systémů v Evropě se zaměřením na silné stránky jednotlivých regionů a partnerství veřejného a soukromého sektoru; (5) stanovení procesu řízení s cílem sledovat technologické a průmyslové změny, identifikovat vznikající strategické hodnotové řetězce a vyhodnocovat pokrok, jehož se v rámci těchto hodnotových řetězců dosahuje. Zpráva je součástí snahy Junckerovy Komise o posílení evropské průmyslové základny a čerpat z ní má také současná Komise při své práci na nové dlouhodobé strategii pro průmyslovou budoucnost EU. Jak bylo v roce 2017 avizováno v obnovené strategii průmyslové politiky EU, Komise v březnu 2018 založila strategické fórum pro významné projekty společného evropského zájmu. Toto fórum má rozvíjet svou aktivitou novou vizi udržitelnější, inkluzivnější a konkurenceschopnější transformace evropského průmyslu do roku 2030, kterou představila skupina expertů v rámci kulatého stolu zástupců průmyslu na vysoké úrovni v červnu 2019. Z doporučení strategického fóra má Komise rovněž vycházet při úvahách o nové průmyslové politice, k jejímuž předložení vyzvala Evropský rada ve svých závěrech z března 2019. V rámci státní podpory určené pro tyto projekty schválila Komise v prosinci 2018 veřejné investice ve výši 1,75 mld. €, což by mělo uvolnit dalších 6 mld. € soukromých investic do výzkumu a inovací v oblasti mikroelektroniky.

Rada chválila jednodušší restrukturalizace pro společnosti

Rada 18. 11. 2019 přijala směrnici, jež společnostem z EU usnadňuje přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení. Podle údajů zpřístupněných Komisí působí v EU zhruba 24 mil. společností a přibližně 80 % z nich jsou společnosti kapitálové. Přibližně 98–99 % těchto kapitálových společností tvoří malé a střední podniky. Ty mají nejvíce profitovat ze značných úspor, které tato směrnice přinese. Komise v dubnu 2018 navrhla nová pravidla v oblasti práva obchodních společností, aby společnostem usnadnila fúze, rozdělování nebo pohyb v rámci jednotného trhu. Nová pravidla by rovněž měla zajistit řádnou ochranu práv zaměstnanců a zabrání zneužívání daňového systému (více v příspěvku „Nová pravidla Komise mají firmám v EU zjednodušit pohyb po jednotném trhu“, Vnitřní trh v dubnu 2018). Nová pravidla mají zavádět postupy pro přeshraniční přemístění sídla a rozdělení společností a stanoví další pravidla pro přeshraniční fúze kapitálových společností usazených v některém z členských států EU. Nabízejí rovněž další zjednodušení, která se použijí na všechny 3 uvedené operace. To zahrnuje možnost urychlení postupu tím, že se upustí od zpráv pro společníky a zaměstnance v případě, že s tím akcionáři souhlasí, nebo pokud společnost nebo kterákoli z jejích dceřiných společností nemají žádné zaměstnance. Směrnice má stanovit postupy za účelem ověření zákonnosti přeshraničních operací s ohledem na příslušné vnitrostátní právní předpisy a zavádí povinný kontrolní postup zaměřený proti zneužití. Tento postup by měl umožnit vnitrostátním orgánům zablokovat přeshraniční operaci, pokud je prováděna za účelem zneužití či podvodu, tj. pokud má vést k vyhýbání se vnitrostátním či unijním právním předpisům či k jejich obcházení, nebo za účelem trestné činnosti. Dohodnuté znění stanoví podobná pravidla týkající se práv účasti zaměstnanců v případě přeshraničních přemístění sídla, fúzí a rozdělení. Zajišťuje rovněž, aby zaměstnanci byli odpovídajícím způsobem informováni a konzultováni ohledně očekávaného dopadu dané operace. Práva menšinových akcionářů a akcionářů, kteří nemají hlasovací práva, mají být více chráněna. Současně jsou pro věřitele dotčené společnosti stanovena jasnější a spolehlivější ochranná opatření. Směrnice rovněž podporuje využívání digitálních nástrojů ve všech fázích přeshraniční operace. Příslušné formality, jako je vydání osvědčení předcházející operaci, bude možné splnit on-line. Všechny relevantní informace se mají vyměňovat prostřednictvím stávajících, digitálně propojených obchodních rejstříků. Tato směrnice je jedním ze 2 návrhů, které Komise předložila v dubnu 2018 za účelem modernizace práva obchodních společností EU. Druhý z nich, směrnice č. 1151/2019, kterou se mění směrnice č. 1132/2017, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností, byl přijat v červnu 2019 (více v příspěvku „Založení společnosti má být snadnější a levnější“, Informační společnost v červnu 2019). Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Členské státy mají mít 36 měsíců na to, aby přijaly nezbytná opatření k jejímu provedení.

Komise přijala stanoviska k návrhům rozpočtových plánů zemí eurozóny

Komise 20. 11. 2019 představila svá stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2020, podnikla kroky v rámci Paktu o stabilitě a růstu a přijala 4. zprávu o posíleném dohledu nad Řeckem. Dle hodnocení od července 2019 a poprvé od roku 2002 není na žádný členský stát eurozóny uplatňován postup při nadměrném schodku. Očekává se, že poměr dluhu k HDP v eurozóně bude stejně jako v posledních letech dále klesat, z přibližně 86 % v roce 2019 na zhruba 85 % v roce 2020, a to i přes oslabování evropské a světové ekonomiky. V návaznosti na nedávnou hospodářskou prognózu z podzimu 2019 a po konzultacích s členskými státy přijala Komise stanoviska k návrhům rozpočtových plánů všech zemí eurozóny. Komise zjistila, že žádný návrh rozpočtového plánu na rok 2020 nevykazuje obzvláště závažné porušení požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Návrhy rozpočtových plánů Německa, Irska, Řecka, Kypru, Litvy, Lucemburska, Malty, Nizozemska a Rakouska na rok 2020 jsou s Paktem o stabilitě a růstu v souladu. Návrhy rozpočtových plánů Estonska a Lotyšska na rok 2020 jsou s Paktem o stabilitě a růstu v zásadě v souladu. Pokud jde o Belgii, Španělsko, Francii, Itálii, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko, představují návrhy rozpočtových plánů na rok 2020 riziko nedodržení Paktu o stabilitě a růstu. U Belgie, Španělska, Francie a Itálie se rovněž předpokládá nedodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu. Celkově se odhaduje, že se počet členských států, jež dosahují svých střednědobých rozpočtových cílů či je překračují, zvýší v letech 2019 a 2020 z 6 na 9. Komise předpokládá, že celkový strukturální schodek v eurozóně vzroste v roce 2020 o 0,2 % potenciálního HDP (na –1,1 %), což ukazuje na víceméně neutrální orientaci fiskální politiky. Důvodem tohoto nárůstu strukturálního salda je především předpokládaná expanzivní fiskální politika v členských státech s fiskálním prostorem, zejména v Nizozemsku a v menší míře v Německu (0,6 %, resp. 0,4 % potenciálního HDP), a předpokládané zvýšení strukturálního schodku Itálie (0,3 % potenciálního HDP). Celkově jsou fiskální politiky v celé eurozóně i nadále nedostatečně diferencované. Členské státy s fiskálním prostorem provádějí expanzivní fiskální politiky a měly by být připraveny tohoto fiskálního prostoru i nadále využívat. Důvodem ke znepokojení naopak zůstává nedostatečná konsolidace v zemích s problémy v oblasti udržitelnosti. Komise v rámci Paktu o stabilitě a růstu podnikla kroky, pokud jde o Maďarsko a Rumunsko. Vydala 2 doporučení v rámci postupu při významné odchylce, což je nástroj, který má v případě významné odchylky od požadavků preventivní složky paktu poskytnout varování. Cílem postupu je rovněž pomoci členským státům, aby se vrátily k fiskální pozici, jež by panovala v případě, že by k odchylce nedošlo. V případě Maďarska Komise zjistila, že v reakci na doporučení Rady z června 2019 nebyla přijata žádná účinná opatření. Pokud jde o Rumunsko, Komise zde zjistila, že v reakci na doporučení Rady z června 2019 nebyla přijata také žádná účinná opatření. Komise rovněž přijala 4. zprávu o Řecku v rámci posíleného dohledu, který byl aktivován po ukončení podpůrného programu Evropského mechanismu stability v srpnu 2018. Zpráva dospěla k závěru, že Řecko připravilo na rok 2020 rozpočet, který splňuje dohodnutý cíl primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP způsobem, který podporuje růst.

Komise spustila nový online portál týkající se surovin

Komise 20. 11. 2019 zahájila provoz nového online portálu Due Diligence Ready!, který má za cíl podnikům radit, jak kontrolovat, odkud pocházejí kovy a nerostné suroviny, které se používají v jejich dodavatelských řetězcích (tzv. postupy náležité péče). Nový portál by jim měl pomoci zajistit, aby suroviny, které zpracovávají, byly získávány v souladu s dodržováním lidských práv. Měla by se zvýšit transparentnost a odpovědnost v rámci jejich hodnotových řetězců. Z hlediska hospodářství EU poskytují nerostné suroviny velký potenciál, zejména ve strategických oblastech podnikání, jako je produkce baterií, vysoce výkonné výpočetní techniky nebo mikroelektroniky. Jejich těžba v oblastech postižených konfliktem nebo ve vysoce rizikových oblastech však může přispívat k pokračování násilných střetů a k porušování lidských práv. EU ve snaze tento problém řešit schválila v květnu 2017 nařízení č. 821/2017 o zodpovědném získávání nerostných surovin (tzv. nařízení o konfliktních minerálech). Tato nová pravidla mají zajistit, aby byly nerostné suroviny zpracovávané evropskými podniky získávány zodpovědně. Nařízení rovněž podporuje rozvoj místních komunit a podniků. Pravidla se mají od 1. 1 2021 vztahovat až na 95 % dovozu těchto surovin. Komise má společně s členskými státy do té doby připravit podmínky pro vytvoření struktur nezbytných pro zavedení těchto pravidel v celé EU. Cílem Due Diligence Ready! je: (1) zlepšit schopnost podniků provádět náležitou péči při získávání nerostů: Portál dává podnikům k dispozici informace a školicí materiál o tom, jak v provádění náležité péče postupovat. Nástroj se zaměřuje zejména na malé a střední podniky, ale čerpat z něj by měly všechny společnosti, v jejichž dodavatelském řetězci se kovy a nerosty používají; (2) Usnadnit dodržování nařízení o konfliktních minerálech: na portálu se podniky mohou dozvědět, jak kovy a nerosty zodpovědně získávat, zejména cín, tantal, wolfram a zlato. Tyto kovy se používají při výrobě spotřebního zboží, např. mobilních telefonů, automobilů a šperků; (3) Reagovat na rostoucí tržní poptávku po nerostných surovinách získávaných zodpovědným způsobem: zvýšením transparentnosti hodnotového řetězce pomůže portál Due Dilligence Ready! podnikům reagovat na rostoucí povědomí o udržitelných produktech a službách a na vzrůstající poptávku po nich a přispět tak k pozitivnímu vývoji v odvětví nerostů a kovů.

Rada vydala závěry týkající se boje proti korupci ve sportu

Rada 21. 11. 2019 přijala závěry o boji proti korupci ve sportu. Hlavním cílem závěrů je navrhnout, jak mohou EU a její členské státy a sportovní hnutí přispět k dosažení integrity a spravedlnosti ve sportu. Přestože korupce ve sportu není novým jevem, neexistuje celkový přístup EU k protikorupčním opatřením ve sportu. Korupce je ve SFEU uznána jako jedna z „oblastí mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem“. Významné korupční kauzy v posledních letech ukázaly, jak může korupce poškozovat dobré jméno sportu, pokud jde o integritu a fair play. V posledních 20 letech vyšla najevo řada případů korupce v důsledku výrazných změn v odvětví sportu, zejména v souvislosti s rostoucí komercializací a mediálním pokrytím sportu, jež mají za následek zvýšení příjmů a finančních toků. Korupci usnadňuje absence pravidel nebo nedostatečné uplatňování existujících pravidel týkajících se střetu zájmů či tzv. efekt otáčivých dveří mezi veřejnou správou a soukromým sektorem. Úspěšná reakce na tento mnohovrstevný problém v oblasti sportu vyžaduje dlouhodobou strategii, jež by měla zahrnovat stanovení společného přístupu EU k boji proti korupci ve sportu. Rada vyzvala členské státy, aby ve spolupráci se sportovními organizacemi vypracovaly či přezkoumaly národní akční plány či nástroje pro předcházení korupci ve sportu a boj proti ní s cílem prosazovat politiku nulové tolerance korupce ve sportu.

Coreper souhlasil s novým mechanismem mimosoudního vymáhání

Coreper 27. 11. 2019 schválil postoj Rady k návrhu společného rámce a minimálních požadavků pro mimosoudní mechanismus zpětného získání hodnoty úvěrů zajištěných kolaterálem v případě selhání dlužníka. Navrhovaná směrnice doplňuje pravidla týkající se restrukturalizace podniků a druhé šance, která přijala Rada červnu 2019 (více v příspěvku „Nová pravidla týkající se platební neschopnosti podniků schválena“, Vnitřní trh v červnu 2019, v příspěvku „Komise poprvé předložila soubor evropských pravidel pro platební neschopnost podniků“, Vnitřní trh v listopadu 2016 a v příspěvku „Rada schválila svůj postoj týkající se platební neschopnosti podniků“, Vnitřní trh v říjnu 2018). Účinné mimosoudní vymáhání může pomoci zabránit hromadění úvěrů se selháním, protože bankám poskytuje právní nástroje k rychlejšímu zpětnému získání kolaterálu. Objem úvěrů se selháním je v EU na své nejnižší úrovni od finanční krize, a to díky příznivější hospodářské situaci a řadě opatření, která byla přijata za účelem jejich vymýcení z rozvah bank. V některých členských státech jsou však čísla stále vysoká a EU chce zajistit, aby se „špatné“ úvěry v budoucnu nehromadily. Proto je podle Rady důležité poskytnout bankám právní nástroje, aby mohly získat zpět hodnotu nesplácených úvěrů rychle a bez nutnosti soudního vymáhání, přičemž je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany dlužníků. Navrhovaný nový mechanismus zrychleného mimosoudního vymáhání kolaterálu by musel být dohodnut úvěrovou institucí a dlužníkem předem, obvykle již při poskytnutí úvěru. Tento mechanismus by byl použitelný pouze pro podnikatelské úvěry. Spotřebitelské úvěry by byly vyloučeny, a stejně tak úvěry jištěné nemovitostí, jenž je hlavním bydlištěm dlužníka. Pokud byl tento nový mechanismus dohodnut mezi stranami a pokud by dlužník nesplácel úvěr, byl by kolaterál oceněn a buď prodán (soukromým prodejem nebo veřejnou dražbou), nebo vyvlastněn (převodem vlastnického práva na věřitele). Výnosy by až do výše dlužné částky byly následně převedeny věřiteli. Cílem navrhovaných pravidel je různými způsoby vyvážit zájmy věřitele a dlužníka, např.: věřitel musí dlužníkovi dát určitý čas, aby provedl splatné platby a zabránil vymáhání; dlužník má právo obrátit se na soud, aby napadl vymáhání nebo právo věřitele na vymáhání kolaterálu; věřitel získává výnosy pouze v rozsahu nezbytném k pokrytí nesplacených částek úvěru. Přebytky výnosů jsou vypláceny dlužníkovi nebo jiným věřitelům; členské státy mohou rozhodnout, že úvěr se bude považovat za plně vypořádaný, i když výnosy z kolaterálu nedosáhnou nesplacené částky půjčky. Jednání s EP budou moci začít, jakmile se EP dohodne na svém postoji.