17.10.2019
Euroskop, Úřad vlády, čtk
Po skončení části summitu věnované brexitové dohodě, měli nejvyšší představitelé EU na programu jednání o situaci na severu Sýrie, kam minulý týden podniklo ofenzivu Turecko. Věnovali se také otázce budoucího rozšiřování EU.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ani během dlouhého nočního jednání neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Novinářům to řekl finský premiér Antti Rinne, podle něhož budou sporné téma řešit i na ranním pokračování rozhovorů.
Český premiér Andrej Babiš vyjádřil nad tím, že přístupová jednání se dvěma balkánskými zeměmi EU nezahájila, zklamání. Na podpoře zahájení přístupových rozhovorů s dvěma balkánskými státy se shodli premiéři Visegrádské skupiny (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko), kteří poslali ostatním členským zemím EU společný dopis argumentující pro zahájení rozhovorů.
Před zahájením jednání Evropské rady se sešli premiéři zemí Visegrádské čtyřky, aby prodiskutovali své priority. Zdroj: Úřad vlády
Lídři EU odložili debatu o rozšíření Unie o balkánské země |
Naproti tomu debata o postizích vůči Turecku byla krátká a političtí vůdci stvrdili závěry přijaté již unijními ministry zahraničí začátkem týdne. Summit v přijatých závěrech podpořil “zastavení vydávání licencí pro prodej zbraní Turecku”. Členské země zároveň opět odsoudily tureckou ofenzivu a vyzvaly Ankaru k jejímu ukončení.
Český premiér Babiš po jednání kritizoval, že EU postižený region “vyklidila” a na dění v něm nemá vliv. “Evropa není u toho,” řekl. Dění v Turecku a Sýrii se Česka podle něj přitom přímo týká. Zmínil například, že se v souvislosti s konfliktem hovoří o možné nové uprchlické vlně. Za “absolutně nepřijatelnou” označil pak Babiš vraždu kurdské političky Hevrin Chalafové. “Otázka je, kdo za to může, proč k tomu došlo a jestli Evropa dělá maximum pro to, abychom tomu zabránili,” dodal.
Evropská rada rovněž potvrdila dřívější závěry Rady ze dne 14. října o protiprávních vrtných činnostech Turecka v kyperské výlučné ekonomické zóně a vyjádřila odhodlání situaci nadále věnovat pozornost.
Příprava na zahájení jednání premiérů a prezidentů zemí EU. Zdroj: Úřad vlády
Závěry Evropské rady k zahraničněpolitickým otázkám |
Turecko zahájilo invazi do severní Sýrie ve středu 9. října s odůvodněním, že chce vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Krok následoval po neúspěšných jednáních mezi Washingtonem a Ankarou o vytvoření bezpečnostní zóny při tureckých hranicích, která měla vyřešit turecké bezpečnostní obavy a zároveň ochránit syrské Kurdy před tureckou invazí.
Podle OSN uprchlo na severovýchodě Sýrie ze svých domovů již nejméně 160.000 civilistů. Kurdská správa severní Sýrie udává, že od minulého týdne v bojích zemřelo 218 civilistů včetně 18 dětí. Všechna dosavadní prohlášení vyjadřují odmítnutí či znepokojení nad jednostrannou tureckou ofenzívou a vyzývají Turecko k jejímu zastavení. Upozorňují přitom, že intervence může vést k posílení Islámského státu, způsobit negativní humanitární důsledky a celkové ohrozit stabilitu regionu.
‘
Jednání nejvyšších představitelů na summitu Evropské rady. Zdroj: Úřad vlády
Tureckou invazi do Sýrie odsoudila jako porušení mezinárodního práva i Poslanecká sněmovna ČR. 14. října Česko pozastavilo vývozní licence na vojenský materiál do Turecka, ministr zahraničí Tomáš Petříček pak tureckému velvyslanci v Praze zopakoval, že prioritou EU je diplomatické řešení situace v Sýrii a vyzval k zastavení vojenské akce.
Ve čtvrtek oznámil v Ankaře americký viceprezident Mike Pence po jednáních s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, že Turecko a Spojené státy se dohodly na pětidenním klidu zbraní v severní Sýrii. Cílem je, aby se z určeného pásma od syrsko-turecké hranice mohli stáhnout bojovníci kurdských milic.
Autor: Euroskop
