Analýza: Podpora rozvoje umělé inteligence v EU

07.08.2019
Magda Komínková, psáno pro Euroskop

  • Umělá inteligence je v současnosti jedním z nejaktuálnějších témat v rámci jednotného digitálního trhu EU a je každodenní součástí našich životů. Předpokládá se, že její důležitost v následujících letech bude ještě narůstat.
  • Z hospodářského hlediska nabízí mnoho příležitostí, zároveň však přináší řadu obav a výzev, které se zavaděním nových technologii úzce souvisí. Umělá inteligence v posledních letech prochází velmi turbulentním vývojem, který překonává očekávání odborné veřejnosti i společnosti.
  • Změny probíhají na trhu práce, v systému vzdělávání či struktury průmyslu. V oblasti budování a podpory umělé inteligence se kromě jednotlivých států aktivně zapojuje také Evropská unie (EU), která se snaží nejen podporovat vývoj v dané oblasti, ale mimo jiné se soustředí také na etické otázky.

Umělá inteligence – co to je?

Umělá inteligence (Artificial intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se vytvářením systémů nebo strojů, které napodobují lidskou inteligenci k plnění úkolů. AI se může sama iterativně vylepšovat/měnit na základě shromážděných informací. Může se projevovat v různých podobách, například v oblasti logistiky, robotiky, zpracování přirozeného jazyka, či zpracování velkých objemů dat. Cílem umělé inteligence není nahradit lidi, jejím primárním účelem je významně zvýšit schopnosti a užitečnost člověka.

Umělá inteligence může být prospěšná v široké škále odvětví, například ve zdravotnictví, při optimalizaci spotřeby energie, ke zvýšení bezpečnosti vozidel, v zemědělství, v boji proti změně klimatu a k řízení finančních rizik. Může také pomoci odhalovat podvody a kybernetické bezpečnostní hrozby a účinněji bojovat proti trestné činnosti.

Příklady využití umělé inteligence
  • Chatovací roboti využívají umělou inteligenci k rychlejšímu pochopení problémů zákazníků a poskytování efektivnějších odpovědí.
  • Inteligentní asistenti využívají umělou inteligenci k analýze důležitých informací z velkých datových souborů s volným textem, aby zlepšili plánování.
  • Moduly doporučení mohou poskytovat automatizovaná doporučení televizních pořadů na základě zájmů diváků.
  • Umělá inteligence umožňuje ucelenější pochopení velkého množství dostupných dat.
  • Optimalizace cen na základě chování a preferencí zákazníků.
  • Použití rozpoznávání obrazu při analýze rentgenových snímků za účelem zjištění příznaků rakoviny.

Zdroj: Oracle – Oracle Artificial Intelligence

Aktuální trendy umělé inteligence, automatizace, robotizace a s nimi související například elektromobilita, datová ekonomika, 5G sítě, jsou významné pro další hospodářský růst, rozvoj průmyslu, služeb i celé ekonomiky. Přínos nových technologií je kromě pokroku a růstu spojen i s obavami a problémy.

Jsou obavy z umělé inteligence namístě?

Rozvoj umělé inteligence s sebou nese i řadu praktických otázek např. – kdo by měl být za „roboty“ zodpovědný, kdo je má řídit a korigovat? S pojmem umělé inteligence je spojena také obava z toho, že se stroje vymknou kontrole. Obavy vyvolávají také změny, které umělá inteligence přináší/může přinášet. Zaměstnanci se bojí, že rozvojem AI a s ní spojené automatizace ztratí práci, spotřebitelé se mohou obávat chyb, které může AI způsobit a nejasnosti zodpovědnosti za případné omyly.

Malé podniky zase často neumí AI efektivně využívat. Míra praktického využívání umělé inteligence je v českých firmách ve srovnání s dalšími zeměmi podprůměrná. Za rok ji v Česku využije 16 % firem, zatímco evropský průměr je 40 %. Naopak do tří let plánují umělou inteligenci používat v USA takřka všechny tamní firmy.

Většina občanů EU sice vnímá moderní technologie pozitivně, např. inovace v dopravě nebo ve zdravotnictví, mnoho z nich zde ovšem nachází také velká rizika. Lidé se například obávají přílišné závislosti na ní. Umělá inteligence umí také například vytvářet falešné osoby a otisky prstů. To může představovat velká rizika a hrozby pro finanční trh.

On-line útoky na počítačové a internetové uživatele jsou dnes větším problémem než útoky fyzické. Takzvané generativní sporné sítě (GAN) zase dokážou vytvářet falešné osoby a účty. AI se dokázala v tomto systému vycvičit, stejně jako člověk, pomocí zkušeností a chyb. Generátor případně pozná, kde udělal chybu, poučí se z ní a následně ji opraví. Obavy jsou tedy pochopitelné. Je otázkou, jak se k problémům státy a společnosti postaví a jak se bude situace vyvíjet.

Uměla inteligence a pracovní trh

Umělá inteligence a její rozmach významně ovlivňuje pracovní trh. Ten se bude muset s nástupem AI vyrovnat. Pracovní místa 40 % Čechů by do patnácti let mohla zaniknout právě v důsledku rozšiřování AI. Práci na jejich dnešních pozicích budou moci zvládat stroje, automaty a roboti. Vyplývá to z globální studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers. Český pracovní trh byl mezi 29 zkoumanými zeměmi hodnocen jako čtvrtý nejohroženější. Automatizace se může logicky nejvíce dotknout lidí s nejnižším vzděláním. Pravděpodobnost, že přijdou kvůli novým technologiím o práci, je navíc u žen vyšší než u mužů. Častěji totiž vykonávají činnosti, kde pravděpodobnost budoucí automatizace přesahuje 90 %.

Nástup Průmyslu 4.0 by se měl citelně dotknout také České republiky. Analýza OECD Employment Outlook 2017 představuje předpověď, která řadí ČR k nejvíce ohroženým pracovním trhům EU, pokud jde o vliv automatizace. Nejen ČR bude nucena se na změny připravit a vypořádat se s nimi. V jiném případě nastane s největší pravděpodobností hospodářský útlum, protože jiné země budou více konkurenceschopné.


Umělá inteligence v EU

Umělá inteligence je již součástí každodenního života a postupně se stala jednou z nejstrategičtějších technologií 21. století. Nejen proto chce EU stát v čele tohoto vývoje. V současné době je asi čtvrtina veškeré průmyslové a servisní robotiky produkována evropskými podniky. Pokud chce EU ve vývoji umělé inteligence uspět, musí svoji činnost koordinovat se všemi členskými státy.

EU má dlouhodobě zájem stát se jedním z hlavních hráčů v oblasti AI, zároveň chce ale nastavit pravidla tak, aby AI nebyla případnou hrozbou. Z toho důvodu byla vydána řada dokumentů usilujících jednak o rozvoj a podporu umělé inteligence a jednak o nastavení pravidel, dle kterých by AI měla fungovat. EU chce investovat do klíčových iniciativ v oblasti umělé inteligence, k nimž patří vývoj účinnějších elektronických komponentů a systémů pro umělou inteligenci (např. speciálních čipů pro řízení těchto technologií), vysoce výkonných počítačů špičkové úrovně a dále inovativních projektů v oblasti kvantových technologií a mapování lidského mozku.

Umělá inteligence je jednou ze současných výzev s velkým dopadem do budoucna, na kterou je třeba reagovat. Celoevropská diskuze na téma umělé inteligence byla zahájena v dubnu 2018 na konferenci Digitální den 2018, kde došlo k podpisu Deklarace k umělé inteligenci. Členské státy se v ní zavázaly spolupracovat na digitálním rozvoji EU.

1) Strategie pro rozvoj umělé inteligence

Komise v dubnu 2018 představila sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ obsahující soubor opatření, která mají zajistit, aby umělá inteligence v EU sloužila občanům a posilovala konkurenceschopnost evropské ekonomiky v této oblasti.Komise navrhla třístupňový přístup: 1) navýšit veřejné a soukromé investice; 2) připravit se na sociálně-ekonomické změny, které s sebou umělá inteligence přinese; 3) zajistit odpovídající etický a právní rámec.

Tato iniciativa navázala na požadavek evropských vedoucích představitelů zformulovat evropský přístup k problematice umělé inteligence. Důležitým východiskem těchto snah bylo prohlášení o spolupráci, které 10. dubna 2018 podepsalo 24 členských států a Norsko. Spolupráce se má soustředit zejména na maximalizaci dopadu investic na evropské i vnitrostátní úrovni, podporu přeshraniční spolupráce v rámci EU, sdílení osvědčených postupů a společné stanovení dalšího postupu, který zajistí konkurenceschopnost EU ve světě.

EU (veřejný i soukromý sektor) by do konce roku 2020 měla v oblasti umělé inteligence zvýšit investice do výzkumu a inovací o minimálně 20 miliard eur. Komise proto navýšila investice do umělé inteligence v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 v období 2018–2020, a to na 1,5 miliardy eur. Tato investice by měla přinést další 2,5 miliardy eur ze stávajících partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to např. na technologie dat velkého objemu a robotiku. Kromě toho se mobilizují prostředky z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), které podnikům a start-upům mohou poskytovat dodatečnou podporu při investování do umělé inteligence. Do roku 2020 se mají v rámci EFSI celkem zmobilizovat investice přesahující 500 milionů eur.

Strategie zdůrazňuje, že rozvojem AI a následným zaváděním nových technologií budou zanikat stávající pracovní místa, a naopak by měla vznikat nová pracovní místa. Komise chce proto členské státy motivovat k modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby byly členské státy připraveny na změny pracovního trhu. V rámci strategie Komise zmínila také potřebu etického kodexu. Ve sdělení navrhla Komise také vytvoření koordinovaného akčního plánu k umělé inteligenci, na jehož tvorbě se podílely členské státy EU a jeho finální podoba byla zveřejněna v prosinci 2018.

2) Koordinovaný plán

Plán na rozvoj umělé inteligence – „Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence“ – byl Komisí předložen na konci roku 2018. Jedná se o evropskou zastřešující strategii pro AI, která vznikala ve spolupráci s členskými státy a stanovuje strategické cíle a priority EU v oblasti umělé inteligence. Koordinovaný plán zároveň potvrdila Rada EU, a to svými závěry ze dne 11. února 2019, čímž formálně potvrdila evropský přístup k řešení a koordinaci umělé inteligence. Koordinovaný plán byl doprovázen Sdělením ke Koordinovanému plánu pro umělou inteligenci, které podrobněji popisuje další kroky EU v oblasti umělé inteligence.

Plán se zaměřuje na investice, podporu vědy a výzkumu a testování AI aplikací, talent a digitální dovednosti, etickou a regulatorní stránku nebo na využití AI ve veřejném sektoru. S tím souvisí vybudování sítě center excelence pro odborný výzkum a vývoj nových technologií nebo sítě center pro digitální inovace, které mají primárně zprostředkovávat nové technologie malým a středním podnikům.

Plán počítá se společnými opatřeními, která by prohloubila spolupráci mezi členskými státy, Norskem, Švýcarskem a Komisí ve čtyřech klíčových oblastech: 1) navýšení investic, 2) zpřístupnění většího množství dat, 3) podpora talentů a 4) prohloubení důvěry. Koordinace v této otázce je důležitá proto, aby se EU mohla stát lídrem ve vývoji a zavádění špičkové, etické a bezpečné umělé inteligence. Koordinace s členskými státy má pokračovat a plán by měl být každý rok přezkoumán a případně aktualizován. Pomoci by tomu měla nová služba Komise AI Watch, která by měla monitorovat vývoj umělé inteligence v EU.

1. Maximalizovat investice díky partnerstvím

Dle EU je úroveň investic do AI v rámci Unii ve srovnání s ostatními částmi světa, jako jsou USA a Čína, nízká. V souladu se strategií z dubna 2018 počítá společný plán s lepší koordinací investic. Do konce roku 2020 se tak na výzkum a inovace v oblasti AI má zajisti minimálně 20 miliard eur a v následujícím desetiletí více než 20 miliard eur ročně, a to z veřejných a soukromých investic. Vnitrostátní investice Komise mají doplnit do roku 2020 o 1,5 miliardy eur, což je ve srovnání s obdobím 2014–2017 o 70 % více. Pokud jde o příští dlouhodobý rozpočet EU (2021–2027), navrhla Komise investovat do této oblasti nejméně 7 miliard eur z programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa.

Všechny členské státy by měly mít k dispozici vlastní strategie. Komise chce podporovat začínající podniky, inovátory, technologie blockchain v raném stadiu a také společnosti ve fázi rozvoje, které se zabývají vývojem umělé inteligence. Pomoci by měl nový fond pro rozvoj a uplatnění umělé inteligence.

Z plánu vyplývá cíl vytvořit a propojit evropská střediska excelence zabývající se umělou inteligencí. Měla by se zřídit referenční zařízení na testování např. propojené mobility a prostřednictvím center pro digitální inovace, která by měla mít k dispozici 66 milionů eur na rozvoj robotiky.

2. Vytvořit evropský datový prostor

Komise ve spolupráci s evropskými zeměmi plánuje vytvořit společný evropský datový prostor, aby bylo možné data sdílet přes hranice. Umělá inteligence může pomoci zejména ve zdravotnictví. Komise má proto podporovat rozvoj společné zdravotnické databáze s anonymizovanými snímky, aby se s pomocí AI zlepšila diagnóza a léčba.

3. Rozvíjet talent, dovednosti a celoživotní učení

EU nemá v současné době dostatek odborníků na informační a komunikační technologie a členské státy nemají specializované programy vysokoškolského vzdělávání. Komise proto má společně s členskými státy podporovat rozšíření vysokoškolských programů zaměřených na AI, například prostřednictvím zvláštních stipendií.

4. Vyvíjet etickou a důvěryhodnou umělou inteligenci

Umělá inteligence vyvolává nové etické otázky. Cílem společného plánu bylo proto podpořit vývoj technologii, které budou respektovat základní práva a etická pravidla. S čímž přišla EU v dubnu 2019.

3) Etické otázky umělé inteligence

Komise v dubnu 2019 představila etické pokyny týkající se bezpečné umělé inteligence – „Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka“. Jde o výsledek práce skupiny odborníků na umělou inteligenci, kterou Komise sestavila v polovině roku 2018, aby ověřila vhodnost etických pokynů pro vývoj a využívání umělé inteligence a umožnila jejich uplatňování v praxi. Skupina zveřejnila v prosinci 2018 první návrh etických pokynů, po nichž následovala konzultace se zúčastněnými stranami a jednání se zástupci členských států. Toto úsilí navazuje na koordinovaný plán, podle kterého budou členské státy podporovat vývoj a využívání umělé inteligence v EU.

Za účelem etického vývoje umělé inteligence Komise prosazuje komplexní přístup, v jehož rámci hodlá do třetího čtvrtletí 2019: 1) prostřednictvím programu Horizont 2020 začít vytvářet sítě středisek excelence pro výzkum AI; 2) začít zřizovat sítě center pro digitální inovace zaměřených na umělou inteligenci ve výrobě a na data velkého objemu; 3) společně s členskými státy a zainteresovanými stranami zahájit přípravné rozhovory o vývoji a implementaci modelu sdílení dat.

Etické pokyny Komise mají těchto sedm základních podmínek:

  1. Možnost řízení a dohledu ze strany člověka: Systémy využívající umělou inteligenci by měly pomáhat vytvářet spravedlivou společnost podporou lidského faktoru a dodržováním základní práv, nikoliv lidskou nezávislost zmenšovat, omezovat nebo zavádějícím způsobem směrovat.
  2. Robustnost a bezpečnost: Důvěryhodná umělá inteligence musí být založena na bezpečných, spolehlivých a odolných algoritmech, které bude možné použít i v případě, že se vyskytnou chyby, nebo bude systém nestabilní, a to během všech životních cyklů systému.
  3. Ochrana soukromí a dat: Občané by měli mít plnou kontrolu nad svými údaji a údaje o nich nesmí být použity k jejich újmě ani diskriminaci.
  4. Transparentnost: Systémy umělé inteligence musí být sledovatelné.
  5. Rozmanitost, zákaz diskriminace a rovné zacházení: Systémy umělé inteligence by měly zohledňovat celou škálu lidských schopností, dovedností a požadavků a měly by být přístupné všem.
  6. Společenský a environmentální prospěch: Systémy umělé inteligence by se měly využívat k podpoře pozitivních sociálních změn a ke zvýšení udržitelnosti a ekologické odpovědnosti.
  7. Odpovědnost: Měly by být zavedeny mechanismy, které zajistí odpovědnost za systémy umělé inteligence a za výsledky jejich činnosti.

Etické pokyny by se od léta 2019 měly testovat v praxi (lze se připojit k The European AI Alliance) a Komise by měla sbírat poznatky, které by pak měly být dále integrovány. EU by pak měla hledat konsenzus s dalšími státy (Japonsko, Kanada, Singapur) a téma prosazovat na úrovni G7 či G20.

Součástí rozsáhlého evropského projektu je spuštění i takzvaných center excellence pro výzkum umělé inteligence. V Česku spouští půlmiliardový AI projekt například Výzkumné centrum informatiky ČVUT.


Umělá inteligence a ČR

Česká republika si je vědoma příležitostí a výzev, které AI přináší, a proto se snaží zapojovat do debat na evropské úrovni. ČR se chce stát jedním z hlavních evropských center zaměřených na umělou inteligenci, což koresponduje s deklarovanými ambicemi české vlády. Hlavní řídící roli v oblasti AI má místopředseda vlády pro hospodářství v úzké spolupráci s premiérem. Cílem je propojit jak veřejný, tak i soukromý sektor, tedy zástupce státu, firem i akademické sféry.

Česká republika společně s dalšími zeměmi V4 (Polsko, ČR, Maďarsko, Slovensko) podepsala Poziční dokument k umělé inteligenci v rámci Digitálního dne, který se konal 10. dubna 2018. V dokumentu země V4 reagovaly na rostoucí zájem o oblast AI a význam této technologie jak pro ekonomiku, tak v oblasti socioekonomické, právní a etické. V dokumentu si státy V4 stanovily priority v této oblasti. V textu je zmíněna důležitost vzdělávání a výzkumu, kybernetické bezpečnosti a důvěry v nové systémy, regulatorní stránky a také financování.

Graf: Přínos robotu a umělé inteligence z pohledu Čechů

GRAf

V prosinci 2018 představil Úřad vlády ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR podrobnou Analýzu potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR. Analýza se zaměřila na tři klíčové oblasti AI – technologie a výzkum, socioekonomické dopady a právní a etický rámec.

Národní strategie

Následně v květnu 2019 byla vládou ČR schválena Národní strategie pro umělou inteligenci (NAIS), která je strategickým dokumentem pro oblast AI v ČR. NAIS byla vypracována na základě výzvy Komise v Koordinovaném plánu v oblasti umělé inteligence z prosince 2018 (viz výše). Národní strategie je také součástí naplňování Inovační strategie České republiky 2019–2030 (The Country for the Future) a jejího hlavního cíle učinit z ČR inovačního lídra. Cílem národní strategie je podpora excelentního výzkumu a vývoje v ČR především skrze vybudování evropského centra excelence pro umělou inteligenci, testovacího centra a center pro digitální inovace.

Strategie se zabývá sedmi klíčovými tématy pro oblast umělé inteligence – podpora výzkumu a vývoje, jeho financování, využití AI v průmyslu a službách, propojení s lidskými kapacitami, vzdělávacím systémem a trhem práce, právními a etickými aspekty a oblastí mezinárodní spolupráce. V každé oblasti jsou pak vytyčeny dílčí cíle včetně dlouhodobého přesahu až do roku 2035 a nástroje pro naplňování těchto cílů.

Hlavními stanovenými cíli Národní AI strategie v souladu s vládní koncepcí Digitální Česko a Inovační strategií ČR 2019 – 2030 jsou:

1) ČR se stane jedním z evropských a světových lídrů ve špičkovém výzkumu AI v prioritních oblastech kybernetické bezpečnosti a obrany, pokročilé průmyslové výroby, dat a robotiky a vývoje “human centric AI”.

2) Česká ekonomika se díky propojení s excelentním AI výzkumem posune v hodnotových řetězcích k vyšší produktivitě a přidané hodnotě, a to pomocí transformace stávajících podniků, rozvoje automatizace především malých a středních firem a vzniku nových národních šampionů.

3) Česká společnost bude rovnoměrně těžit ze zvýšení bohatství a výsledků rozvoje AI v ekonomice na principu rovných příležitostí a podpory rozvoje osobní kvalifikace, s důrazem na potlačení negativních jevů, především jakékoliv formy diskriminace.

K dosažení těchto cílů je důležité podpořit koncentraci excelentního výzkumu a vývoje v AI a vybudování Evropského centra excelence, Evropského testovacího centra a Digitálních inovačních hubů. Klíčové je tedy zejména zajištění financování výzkumu, rozvoje start-upů, celého AI systému a především podpora malých a středních podniků v oblasti AI.

Závěr

Umělá inteligence je vysoce aktuálním tématem a ovlivňuje každodenní lidskou činnost. Evropská unie se AI dlouhodobě zabývá v rámci digitálního trhu a usiluje o její podporu a rozvoj. Rozmach využívání AI nicméně přináší i řadu problémů a sporných otázek. Členské státy v čele s EU se budou muset vypořádat s transformací pracovního trhu, s kyberkriminalitou, s falešnými zprávami (fake news) cílenými na určitou část společnosti a s dalšími výzvami.

V následujících letech s rostoucí automatizací a digitalizací průmyslu budou vznikat pracovní místa spojená s novými modely výrobních procesů. Tyto nové profese budou vyžadovat buď vyšší vzdělání, zaškolení, či přeškolení. To by mohl být problém pro průmyslové firmy v řadě členských států, které by měly postupně přecházet na Průmysl 4.0. Pokud se totiž členské státy nezvládnou důkladně připravit, může Unii v této oblasti „ujet vlak“.

Na evropské úrovni lze očekávat další snahy o podporu AI, zejména pak v rámci dlouhodobého rozpočtu (VFR) po roce 2020. Konkrétní finanční podpora ovšem zatím není známa, protože na finální podobě budoucího VFR doposud nebylo dosaženo dohody. EU by měla pokračovat také v podpoře členských států, která by měla vést k častějšímu využívání AI. Na druhou stranu je a bude nutné vypořádat se s etickými otázkami a s problémy, které může aplikace AI přinášet.

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek