24.05.2019
Eliška Drnovská, Úřad vlády
Čína získává stále větší prostor na všech úrovních EU. V posledních měsících byla tématem zasedání Rady ministrů zahraničních věci v březnu 2019 a strategická debata k Číně byla vedena dokonce na úrovni březnové Evropské rady. Komplexním příspěvkem do této diskuze je Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě: EU – Čína – strategický výhled. Dokument nemá být i přes svůj název novou strategií EU, ale má spíše vytyčit nový, asertivnější přístup EU vůči tomuto klíčovému asijskému partnerovi.
Proměna přístupu EU v kontextu změny globálního postavení Číny
EU a Čínu spojuje od roku 2003 strategické partnerství, věcně vyjádřené v dokumentu „EU – China 2020: Strategic Agenda for Cooperation“. EU představuje pro Čínu největšího obchodního partnera, Čína pro EU potom druhého největšího partnera po Spojených státech amerických.
Na úrovni EU nicméně stále silněji převládá přesvědčení, že je nutné reagovat na změnu rovnováhy, kterou Čína představuje na ose příležitostí a výzev. Čína totiž v poslední dekádě prošla zásadním vývojem – není již pouze rychle rostoucí asijskou ekonomikou, ale ve světle ekonomické moci a narůstajícího politického vlivu usiluje o pozici globální velmoci.
Tato situace vede EU k přesvědčení, že Čína musí spolu se zvýšením důležitosti své role v mezinárodním systému přijmout také odpovídající závazky. Čínu také nelze již dále považovat za rozvojovou zemí (i když se tak sama nezřídka označuje), naopak jako klíčový globální aktér musí přijmout zodpovědnost pokud jde o dodržování pravidel multilateralismu, mezinárodního řádu a otevřenosti tamního politického a obchodního systému. Rovněž v oblasti deklarovaných reforem by čínské autority měly převést tyto ambice do praxe.
Předseda Komise Jean-Claude Juncker, čínský premiér Li Kche-čchiang a předseda Evropské rady Donald Tusk seznamují novináře s výsledky summitu EU-Čína. Zdroj: Rada EU
10 opatření pro budoucnost vztahů EU a Číny
Ve světle výše uvedeného považuje EU za žádoucí, aby nový přístup vůči Číně byl více flexibilní, pragmatický a reciproční, přičemž umožní využití diferenciovaných nástrojů pro jednotlivé politiky a současně obranu zájmu a hodnot EU. Sdělení proto navrhuje 10 konkrétních opatření směřujících do oblasti globální správy, ekonomických vztahů a posílení vnitřních politik EU.
Opatření v oblasti globální správy definují (1) posílení spolupráce EU a Číny za účelem společného naplňování závazků tří pilířů OSN a (2) cílů Pařížské dohody (dosažení vrcholu emisí ze strany Číny do roku 2030). (3) K prohloubení vzájemné spolupráce by mělo dojít také v oblasti míru a bezpečnosti, s odkazem na úspěšnou spolupráci při vyjednávání a implementaci cílů JCPOA a (4) ve sféře konektivity, kde by Čína měla následovat stejné principy transparentnosti a rovných podmínek, které EU navrhla ve své vlastní strategii euroasijské konektivity (EU Strategy on Connecting Europe and Asia).
V případě ekonomických vztahů je cílem EU dosažení (5) více reciproční relace v oblasti bilaterální obchodní agendy. Odkazováno je přitom nejen na reformní úsilí v rámci Světové obchodní organizace, v rámci něhož jsou nová pravidla nezbytná pro oblast průmyslových subvencí nebo nucených technologických transferů, kde čínské netržní praktiky nejvíce pokřivují volný obchod. Dlouhodobým cílem EU je také dokončení dvou stěžejních bilaterálních dohod (komplexní investiční dohody a dohody o ochraně zeměpisných označení původu) a také dohod v oblasti civilního letectví. V případě veřejných zakázek plánuje EU (6) do konce roku 2019 přijmout nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, od nějž si slibuje zejména otevírání čínského trhu s veřejnými zakázkami, kde čelí uchazeči z EU značným restrikcím.
Pokud jde o posílení vnitřních politik EU a průmyslové báze, EK do poloviny roku 2019 (7) rozpracuje vodítka pro účast zahraničních zájemců na trhu EU s veřejnými zakázkami a (8) do konce roku 2019 zhodnotí možnosti, jak legislativně předejít deformačním účinkům zahraničního státního vlastnictví a financování na vnitřním trhu. V zájmu ochrany před potenciálními bezpečnostními dopady na kritickou infrastrukturu (9) vydá EK doporučení stanovující společný přístup EU k bezpečnosti sítí 5G a (10) jednotlivé členské státy zajistí účinné, rychlé a úplné provádění nařízení o prověřování přímých zahraničních investic.
Reciprocita vzájemných vztahů
Zvýšený zájem o Čínu na poli evropských institucí se přitom neodráží pouze ve zmíněném strategickém dokumentu. V návaznosti na letošní summit EU – Čína, který je vrcholným setkáním obou stran, vydal Generální sekretariát Rady ve spolupráci s dalšími orgány follow-up note, která má sloužit jako cestovní mapa pro naplňování závazků summitu, přičemž předpokládá pravidelnou aktualizaci a odečet na úrovni Výboru stálých zástupců s finálním vyústěním na příštím summitu EU – Čína.
Oba dokumenty, jejichž obsah se do jisté míry překrývá, tak představují hmatatelnou snahu EU vyvíjet tlak na Čínu ve věci naplňování jejích závazků. Výstupy summitů totiž bývají z čínské strany tradičně ambiciózní co do dosažených závazků, nikoli však z pohledu jejich reálného plnění.
EU nyní disponuje strategickým výhledem, který by jí měl umožnit posílit spolupráci s Čínou ve všech oblastech. Kromě zvýšeného úsilí na poli vzájemných sektorových dialogů (spolupráce zahrnuje více než 60 různých tematických dialogů) předpokládá také posílení bilaterálního rámce zejména v oblasti obchodu a investic a v neposlední řadě také přijetí nových nástrojů.
Některé z nich, jako rámec pro přezkum přímých zahraničních investic plynoucích do EU, již vstoupil v platnost, jiné budou teprve vyžadovat intenzivní diskuzi napříč institucemi. Týká se to zejména nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, kde lze očekávat debatu o samotném významu a důsledcích reciprocity pro evropsko-čínské vztahy.
Autor: Eliška Drnovská, Úřad vlády
