Tereza Chlebounová, Euroskop, 1. 4. 2019
Co nám přineslo 15 let členství v Evropské unii? V jakých oblastech se nám daří a kde máme ještě co zlepšovat? Těmto a dalším otázkám se věnoval odborný seminář s názvem „15 let spolu – co nám přinesl vstup do EU?“, který se uskutečnil ve čtvrtek 28. března v Evropském domě v Praze.
Stanislav Volčík z Úřadu vlády ČR shrnul v úvodní prezentaci přínosy českého členství v EU a představil některá zajímavá data. Mezi jednoznačné výhody podle něj patří možnost bezcelního cestování po Evropě. Český pas je přitom z hlediska cestování 8. nejvýhodnějším na světě – bez překážek a dalších povinností se s ním dostaneme zhruba do 150 zemí. Zhruba 82 % turistických zájezdů, které Češi podniknou, míří do zemí Evropské unie.
Češi nepatří podle Volčíka k příliš mobilním národům, i tak ale z možnosti volného pohybu těží. Největší množství se jich usadilo v Německu (32,9 %) a Británii (31,51 %). Za důležitý kámen EU Volčík označil program Erasmus, který funguje od roku 1987. Díky němu vyjelo v období 1998-2018 do zahraničí 313 600 studentů, stážistů, dobrovolníků, učitelů, pracovníků s mládeží nebo zaměstnanců.
Volčík také zdůraznil, že EU není „o nás bez nás“. V evropských institucích jsme zastoupeni na všech úrovních, například v Evropské komisi máme kromě své komisařky Věry Jourové dalších 526 českých zaměstnanců, v Radě Evropské unie působí kromě 14 českých ministrů také státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková a dalších 87 zaměstnanců, v Evropském parlamentu pracuje kromě 20 europoslanců a místopředsedy parlamentu Pavla Teličky dalších 209 Čechů. Češi nás zastupují při každodenních jednáních i v méně známých evropských institucích, jako je například Stálé zastoupení ČR při EU.
Členství v Evropské unii nám přineslo prosperitu, pracovní příležitosti, svobodu volně cestovat, studovat a pracovat v jakékoli členské zemi Unie. Zdroj: ČTK
Díky EU jsme o třetinu bohatší
Evropská unie České republice přinesla prosperitu. Pokud bychom se nestali členem EU, byli bychom dnes podle Volčíka zhruba o třetinu chudší. EU je jednou z největších světových ekonomik, díky níž se nám otevírá přístup na obrovské světové trhy za podmínek, které by se samotné ČR coby malému státu nejspíš nepodařilo dojednat. České výrobky jako je pivo, sklo nebo mikroskopy si vydobyly na zahraničních trzích své místo. Zhruba 84 % celkového českého exportu vývozu nicméně směřuje na vnitřní trh EU.
Z EU jsme v letech 2004-2018 získali o 741 miliard korun víc, než jsme odvedli do společného rozpočtu. Podle Volčíka se jedná o částku, která by nám pokryla celých 15 let provozu Ministerstva vnitra včetně všech policistů a hasičů. Pokud by se rozpočítala na obyvatele ČR, na každého by vyšlo víc než 70 tisíc Kč. Peníze z evropských fondů směřují celkem rovnoměrně do všech českých regionů, nejmenší podíl dostává Praha (9 %).
Z ČR plyne velká část zisků do zahraničí
Jaroslav Havelka z Vysoké školy ekonomické v Praze se zaměřil na otázku konvergence států EU. Česká republika byla už v době svého vstupu do EU relativně rozvinutým státem, a proto roste pomaleji než například pobaltské státy, Polsko či Slovensko. Česká republika je na 4. místě v žebříčku států, odkud odtéká nejvíc zisků do zahraničí. Podle Havelky to ale není vinou EU – Česko si vyjednalo výjimku z evropské legislativy a láká zahraniční investice prostřednictvím investičních pobídek. Lepší by však podle jeho názoru bylo, aby více zboží a služeb vyráběly české podniky a zisky tak zůstaly v ČR.
Havelka také uvedl, že příliš neroste cena českého exportu, lépe si vede sektor služeb. Česká republika by se proto podle něj měla více specializovat na služby, případně produkty s vysokou přidanou hodnotou a nezůstat pouhou „montovnou“.
ČR usiluje o odstranění překážek na vnitřním trhu
Jan Poruba z Ministerstva průmyslu se věnoval problematice vnitřního trhu, který zahrnuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Připomněl, že míra integrace se v jednotlivých oblastech liší. Přestože byl jednotný trh oficiálně dokončen v roce 1993, jedná se o kontinuální proces – trh neustále reaguje na vnější i vnitřní podněty, jako je globalizace, finanční krize nebo třeba demografie či nálada voličů.
Česká republika nepřetržitě usiluje o odstranění zbývajících bariér na evropském trhu již od svého vstupu, a to nezávisle na politické orientaci vlády. Spolu s Irskem, Dánskem, Estonskem, Nizozemskem, Finskem a Švédskem je ČR součástí užšího jádra EU, které prosazuje uvolnění obchodu a v jehož čele původně stála Británie. Pokud by se podařilo bariéry odstranit, HDP Evropské unie by se podle Poruby zvýšil o 253 miliard ročně.
Volnému pohybu brání protekcionismus
Hlavní překážky vidí Poruba v oblasti volného pohybu osob a služeb. Některé evropské státy se obávají levné pracovní síly z východu a sahají k protekcionistickým opatřením. Stanovují například minimální mzdy pro řidiče nákladní dopravy, zavádějí nepřiměřené administrativní požadavky, případně přísné penalizace, nebo se snaží zahraniční pracovníky odradit tím, že jim neposkytují dostatek informací.
Tuto situaci by měla řešit takzvaná jednotná digitální brána – všechny členské státy budou mít povinnost zřídit portál, prostřednictvím nějž se zájemci dostanou ke všem důležitým informacím o práci a podnikání v jiném státě EU.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop