PESCO II, č. 7: Projekty v pozemní, námořní a vzdušné doméně


Petr Pospíšil, Euroskop, 11.3.2019

V pořadí již v sedmém díle seriálu o nových projektech stálé strukturované spolupráce PESCO si pod drobnohledem představíme ty projekty v pozemní, námořní a vdzušné doméně, které dosud nedostaly prostor.

Dříve jsme vám na Euroskopu přinesli profily nových projektů, jichž se účastí Česká republika. Mezi těmi nechybí ani jeden projekt z pozemní domény (Integrované bezpilotní pozemní systémy) a dva projekty ze vzdušné domény (Dálkově řízené bezpilotní letecké prostředky a Systém obrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům).

V tomto textu prostor dostanou zbývající projekty, které lze dle rozdělení do operačních domén země-moře-vzduch klasifikovat. Konkrétně se jedná o tyto projekty: Nová generace vojenských raketových systémů, Balíček schopností pro zásahy pod vodou a Vývoj útočného vrtulníku TIGER Mark III.

Nová generace vojenských raketových systémů (BLOS)

Projekt nové generace vojenských raketových systémů je koordinován z pozice vedoucí země Francií a dále se jej účastní Belgie a Kypr.

Jak již název napovídá, ambicí navrhovatelů projektu je zkvalitnit obranné schopnosti v pozemní doméně prostřednictvím vytvoření nové generace raketových systémů středního doletu. Z anglického autentického názvu projektu – „EU Beyond Line of Sight (BLOS) Land Battlefield Missile Systems“ je patrné, že nově vyvíjené raketové systémy by měly být schopny zasáhnout cíl za linií dohledu („beyond line of sight„).

Výsledek vývoje raketových systémů však nebude homogenní, nýbrž se má jednat o pestrou paletu různých zbrojních systémů, jež lze souhrnně označit jako „raketové systémy nové generace“. Výsledkem vývoje tak mají být jak rakety typu „země-země“, tak rovněž i typu „země-vzduch“.

Půjde o „chytré“ raketové systémy, jež v sobě budou mít integrované zařízení, jež jim umožní autonomně identifikovat cíl. Trojice uživatelských zemí se navíc otevřeně hlásí k již zmíněnému mechanismu BLOS (viz výše), který by se podle nich měl stát novou dílčí doktrínou, aplikovanou v operacích.

Balíček schopností pro zásahy pod vodou (Divepack)

Ze zemského povrchu se přesuneme do námořní oblasti. V ní ke třem projektům z prvního cyklu v rámci druhé vlny projektů PESCO přibyl jeden nový přírůstek, konkrétně projekt „Balíček schopností pro zásahy pod vodou“ (anglicky „Deployable Modular Underwater Intervention Capability Package„, zkráceně „Divepack“).

Projekt je veden pod patronací Bulharska, účastnické země spolu s ním tvoří i Francie a Řecko.

Co si Sofie, Paříž a Atény společně předsevzaly? V rámci projektu má být vyvinut „speciální, interoperabilní, modulární set“, schopný nasazení v různorodém spektru podvodních obranných zásahů a operací.

Jednotka Divepack v sobě integruje rozsáhlé množství nástrojů potřebných při potápěčské činnosti a při realizaci podmořských operací obecně. Umožní například přenos bezpilotních podvodních prostředků.

Komplexní balíček „Divepack“ má být zároveň schopný všestranného a variabilního operativního nasazení, balíček bude přizpůsobitelný konkrétním podmínkám a požadavkům dané operace a kvalifikovaný vojenský personál jej bude schopen rychle a efektivně nasadit v souladu s principem „plug-and-play„.

Vývoj útočného vrtulníku TIGER Mark III

Projekt Vývoje útočného vrtulníku TIGER Mark III (European Attack Helicopters TIGER Mark III) doplňuje trojici nových projektů v oblasti vzdušné domény, z nichž dva jsme si již představili v rámci projektů s českou účastí.

Projekt je veden Francií a v roli účastnických zemí ji doplňují Německo a Španělsko.

Cílem projektu je zkvalitnit parametry evropských útočných vrtulníků vylepšením jejich detektčních, bojových i komunikačních schopností. Výsledkem úspěšné realizace projektu tak bude moderní, inovativní a z hlediska možné délky používání odolnější evropský útočný vrtulník.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek