Vnější obchodní vztahy v únoru 2019

08.03.2019
Euroskop

Obchodní dohoda mezi EU a Japonskem vstoupila v platnost, Komise zavedla konečná ochranná cla na dovoz výrobků z oceli, EU spustila řízení pro dočasné pozastavení obchodních preferencí vůči Kambodži, EP schválil obchodní dohodu a dohodu o investicích mezi EU a Singapurem, EP podpořil vytvoření pravidel pro prověřování přímých zahraničních investic

  • Vstupem v platnost obchodní dohody mezi EU a Japonskem vznikla největší zóna volného obchodu na světě

  • Rozhodnutí Komise zavést konečná ochranná opatření na dovoz ocelových výrobků je jedním z důsledků zavedení cel na dovoz ocelových výrobků ze strany USA

  • Kambodžské orgány musí podnítit kroky k nápravě situace v oblasti dodržování lidských práv, jinak zemi budou odejmuty celní preference, rozhodla Komise

  • Obchodní dohoda a dohoda o investicích mezi EU a Singapurem má představovat základní kámen budoucí dohody o meziregionálním obchodu a investicích mezi EU a celým regionem ASEAN

  • EU je o krok blíže k přijetí celoevropského rámce pro prověřování přímých zahraničních investic

Obchodní dohoda mezi EU a Japonskem vstoupila v platnost

  • Dohoda by měla spotřebitelům poskytnout větší výběr a nižší ceny, evropským podnikům prospěch ze zrušených cel a jednodušších celních režimů a malým firmám na obou stranách by měla umožnit rozšířit jejich podnikání na nový trh.

  • Předpokládá se, že roční objem obchodu mezi EU a Japonskem by se po úplném provedení dohody mohl zvýšit o téměř 36 mld. €.

  • Potvrzuje také jejich společné závazky k udržitelnému rozvoji a zahrnuje i konkrétní závazek týkající se Pařížské dohody o klimatu.

Proposal for a Council Decision on the conclusion of the Economic Partnership Agreement between the European Union and Japan (COM(2018)19)

Pozadí

Jednání o dohodě o hospodářském partnerství byla zahájena v roce 2013. Dohoda byla podepsána na summitu mezi EU a Japonskem v červenci 2018. Závěrečná jednání byla dokončena v prosinci 2018 (více v příspěvku „EU a Japonsko dokončily jednání na dohodě o hospodářském partnerství“, Vnější obchodní vztahy v prosinci 2018).

Dohoda odstraňuje převážnou většinu cel v hodnotě 1 mld. €, jež platí společnosti v EU vyvážející do Japonska, a řadu dlouhodobých necelních překážek. Dohoda rozšiřuje exportní příležitosti EU nejen v odvětví zemědělství, ale i v řadě dalších odvětví. Nadto dohoda potvrzuje společné závazky EU a Japonska k udržitelnému rozvoji a poprvé zahrnuje i konkrétní závazek týkající se Pařížské dohody o klimatu.

Klíčové a sporné body

  • Dohoda ruší clo u řady druhů sýrů a vývozu vína, umožňuje zvýšit vývoz hovězího masa do Japonska, a pokud jde o vepřové maso, bude zrušeno clo na zpracované maso a čerstvé maso se bude dovážet téměř bez cla. To má zajistit v Japonsku ochranu více než 200 evropských zemědělských produktů, jimž bylo uděleno zeměpisné označení, a rovněž zajistit ochranu vybraných japonských zeměpisných označení v EU.
  • Dohoda otevírá také trhy se službami, zejména finanční služby, elektronický obchod, telekomunikace a dopravu.
  • Rovněž zaručí společnostem z EU přístup k rozsáhlým trhům veřejných zakázek a odstraní překážky na vnitrostátní úrovni při získávání veřejných zakázek v odvětví železniční dopravy.
  • Řeší specifické požadavky EU, např. v automobilovém průmyslu, kde bude před zrušením cel platit nejvýše 7leté přechodné období.
  • Obsažena je rovněž komplexní kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji, která upravuje konkrétní prvky zjednodušení pro malé a střední podniky, stanovuje normy v oblasti pracovního práva, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a spotřebitelů, posiluje aktivity obou stran na podporu udržitelného rozvoje a změny klimatu a plně zaručuje veřejné služby.

EU a Japonsko se rovněž dohodly na vzájemném uznávání svých systémů ochrany údajů (více v příspěvku („Začalo platit rozhodnutí o odpovídající ochraně mezi EU a Japonskem“, Informační společnost v lednu 2019). Společně s dohodou o hospodářském partnerství začíná prozatímně platit i značná část dohody o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem, která byla rovněž podepsána na summitu mezi EU a Japonskem v červenci 2018. Jedná se vůbec o první dvoustrannou rámcovou dohodou, jež podporuje hlubší politickou spolupráci a společné akce v otázkách společného zájmu např. regionální a globální problémy. Dohoda vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy.

Předpokládaný další vývoj

První schůzka výboru EU-Japonsko se uskuteční v dubnu 2019, jejímž úkolem bude vyhodnotit první měsíce provádění dohody. Obě strany rovněž usilují o dosažení dohody v rámci jednání o normách a řešení sporů v oblasti ochrany investic. Schůzka hlavních vyjednavačů je naplánována na březen 2019.

Odkazy

Krátce…

Komise zavedla konečná ochranná cla na dovoz výrobků z oceli

  • Z šetření vyplývá, že v návaznosti na zavedení amerických cel se zvýšil dovoz do EU.

  • Zavedením konečných ochranných opatření chce Komise chránit evropské výrobce.

  • Na veškeré dovozy převyšující stanovené kvóty budou daněny dodatečných clem ve výši 25 %.

Komise 1. 2. 2019 vydala nařízení o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli, které nahradilo prozatímní opatření zavedená od července 2018 (více v příspěvku „Komise schválila vyrovnávací cla na některé zboží dovážené z USA“, Vnější obchodní vztahy v červnu 2018). Komise vydala dané nařízení v návaznosti na šetření zahájené v březnu 2018 jakožto reakce na rozhodnutí USA uvalit cla na evropské výrobky z oceli. Výsledky šetření ukázaly prudký nárůst dovozu výrobků z oceli do EU, což je vzhledem k přetrvávající nadměrné kapacitě na celosvětovém trhu s ocelí a výskytu velkého množství případů nekalých obchodních praktik některých obchodních partnerů ohrožující pro výrobce oceli v EU. Navíc z šetření vyplývá, že omezení na trhu USA způsobená cly na ocel způsobují odklon obchodních toků do EU. Konečná ochranná opatření v podobě celních kvót se týkají 26 kategorií výrobků z oceli, při jejichž překročení se použije clo ve výši 25 %. Celní kvóty budou postupně zvyšovány. Za účelem minimalizovat negativní dopady na obchod a zachovat tradiční obchodní režimy, pokud jde o množství a původ, je v nařízení např. stanoveno, že hlavní dodavatelské země budou těžit z individuálních kvót na základě jejich vlastního historického dovozu. Platnost těchto opatření by měla být nanejvýš 3 roky. Paralelně Komise projednává s USA i o dalších obchodních záležitostech (více v příspěvku „Komise vydala zprávu o pokroku dosaženém v rámci obchodních jednání s USA“, Vnější obchodní vztahy v lednu 2019).

EU spustila řízení pro dočasné pozastavení obchodních preferencí vůči Kambodži

  • Důvodem jsou důkazy o závažném a systematickém porušování základních lidských a pracovních práv v Kambodži.

  • Skutečné zrušení celních preferencí představuje až poslední možnost v rámci celého řízení.

  • Největší položky (97 %) v rámci celkového vývozu do EU tvořily v roce 2018 textil, obuv, potravinářské a zeleninové výrobky (rýže) a jízdní kola.

Komise 11. 2. 2019 zahájila postup, který by mohl vést k dočasnému zastavení preferenčního přístupu Kambodži na evropský trh v rámci obchodního režimu „Vše kromě zbraní“. Tento režim umožňuje nejméně rozvinutým zemím světa uplatňovat nižší nebo nulové clo na vývoz do EU. Dle dostupných údajů přitom bylo z celkového vývozu 4,9 mld. z Kambodže do EU 99 % (4,8 mld. €) způsobilých pro vývoz v režimu „Vše kromě zbraní“. Důvodem je dle Komise zhoršující se stav demokracie a porušování lidských práv, zejména práva na politickou účast a na svobodu shromažďování, projevu a sdružování. Rada již v únoru 2018 projevila vážné znepokojení o vývoji v zemi. Po období posílené spolupráce, včetně zjišťovací mise v Kambodži v červenci 2018 a následných dvoustranných jednání na nejvyšší úrovni, však Komise dospěla k závěru, že kambodžská vláda dosud neprojevila přesvědčivou aktivitu na nápravu situace. V tuto chvíli EU zahájila 6měsíční období intenzivního monitorování a hodnocení, po kterém bude následovat 3měsíční lhůta na vypracování zprávy o hlavních zjištěních a po uplynutí 12 měsíců Komise rozhodne o případném zrušení celních preferencí, včetně rozsahu a doby jejich odnětí.

EP schválil obchodní dohodu a dohodu o investicích mezi EU a Singapurem

  • Komise hodnotí obchodní dohodu jako oboustranně výhodnou, která vytvoří nové příležitosti pro výrobce, pracovníky, zemědělce a spotřebitele na obou stranách.

  • Dle údajů sídlí v Singapuru více než 10 000 společností z EU, které využívají tuto zemi jako základnu pro obchodování s celým tichomořským regionem.

  • V rámci obchodní dohody budou odstraněna všechna cla a netarifní překážky na dovoz evropského zboží.

EP 13. 2. 2019 schválil obchodní dohodu a dohodu o investicích mezi EU a Singapurem, což představuje důležitý krok na cestě ke vstupu dohod v platnost. Rada tyto 2 dohody přijala v říjnu 2018, obě strany dohody následně podepsaly (více v příspěvku „Rada přijala obchodní a investiční dohodu mezi EU a Singapurem“, Vnější obchodní vztahy v říjnu 2018). Jedná se o první dvoustrannou obchodní dohodu mezi EU a zemí jihovýchodní Asie. Mezi zeměmi ASEAN navíc Singapur představuje pro EU nejvýznamnějšího obchodního partnera, kdy celkový dvoustranný obchod se zbožím dosahuje hodnoty více než 53 mld. € a v případě obchodu službami je to 51 mld. €. Singapur je také největším příjemcem evropských investic směřujících do Asie, jelikož jen v roce 2017 dosáhl jejich objem 344 mld. €. Kromě toho, že dle dohody budou odstraněna všechna zbývající cla uvalená na výrobky z EU, dojde v klíčových odvětvích k odstranění i necelních překážek obchodu, zejména uznání unijních norem a zkoušek bezpečnosti v oblastech jako elektronika, textilní výrobky nebo automobilové části a součásti. Obchodní dohoda rovněž obsahuje kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji, včetně společných akcí v boji proti změně klimatu. Dohoda o ochraně investic se Singapurem má zlepšit investiční klima a poskytnout větší jistotu investorům. Obě dohody navíc zachovávají práva EU i Singapuru regulovat a naplňovat cíle veřejné politiky, jako je ochrana veřejného zdraví, bezpečnost nebo životního prostředí. EP současně schválil i dohodu o partnerství a spolupráci, kterou zástupci EU a Singapuru podepsali během summitu ASEM v říjnu 2018 (více v příspěvku „Summit EU a Asie: obchodní dohoda s Vietnamem či konektivita mezi kontinenty“, Vnější obchodní vztahy v říjnu 2018). Tato dohoda staví na společných závazcích prosazovat multilateralismus a posilovat spolupráci v četných oblastech, jakými jsou např. udržitelný rozvoj, bezpečnost, informační společnost, vzdělávání a kultura, vědecko-technická spolupráce a spolupráce na poli globálních výzev. Aby mohla obchodní dohoda vstoupit v platnost, Singapur musí dokončit své vlastní schvalovací postupy a obě strany dokončit závěrečné formality. Dohodu o ochraně investic musí před jejím vstupem v platnost ještě ratifikovat všechny členské státy dle vnitrostátních postupů.

EP podpořil vytvoření pravidel pro prověřování přímých zahraničních investic

  • Dle OECD má EU jeden z nejotevřenějších investičních režimů na světě

  • V roce 2017 činily přímé zahraniční investice v EU ze třetích zemí 6 295 mld. €.

  • Celoevropský rámec má členským státům a Komisi poskytnout prostor pro společné řešení případných rizik určitých investic pro bezpečnost a veřejný pořádek.

EP 15. 2. 2019 podpořil návrh zabývající se vytvořením celounijního rámce pro prověřování přímých zahraničních investic. Komise navrhla rámec k prověřování přímých zahraničních investic v rámci projevu o stavu Unie v září 2017. Předsednictví Rady dosáhlo předběžné dohody se zástupci EP v listopadu 2018 (více v příspěvku „Předsednictví dosáhlo politické dohody ohledně prověřování investic ze třetích zemí“, Vnější obchodní vztahy v listopadu 2018). V současnosti existuje vnitrostátní prověřovací mechanismus ve 14 členských státech. Společný rámec stanovuje mechanismus spolupráce mezi členskými státy a Komisí, v rámci kterého si budou moci vyměňovat informace o určitých investicích a upozorňovat se v případě, že vzbuzují obavy. Navrhované nařízení má rovněž umožnit Komisi vydávat poradní stanoviska, pokud se bude domnívat, že investice by mohla mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v několika členských státech, nebo ohrozit projekt nebo program v zájmu celé EU. Poslední slovo o povolení dané investiční operace mají však nadále dotyčné členské státy. Navrhované nařízení nyní musí schválit Rada. Poté budou mít členské státy a Komise 18 měsíců na to, aby zavedly nezbytná opatření pro spuštění nového mechanismu.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.