Institucionální záležitosti v únoru 2019

08.03.2019
Euroskop

Komise vydala zimní hospodářskou prognózu, Coreper potvrdil dohodu ohledně opatření ke snížení rizik v bankovním sektoru EU, Komise upravila metodu pro výpočet finančních sankcí, EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic, Rada a EP dosáhly předběžné dohody o krytých dluhopisech, Komise předložila zimní balík evropského semestru

  • Komise očekává zpomalení ekonomického růstu v EU

  • Cílem balíku reforem je posílit bankovní sektor a dosáhnout finanční stability, potvrdil Coreper

  • Sankce pro členské státy se mají vypočítávat i na základě počtu MEP

  • EU chce pokračovat v podpoře investic

  • Politická dohoda ohledně rámce EU pro kryté dluhopisy představuje významný krok směrem k vytvoření unie kapitálových trhů

  • Komise v zimním balíku evropského semestru zdůrazňuje potřebu lepší podpory investic, uplatňování odpovědné fiskální politiky a provádění dobře navržených strukturálních reforem

Krátce…

Komise vydala zimní hospodářskou prognózu

  • Členské státy by měly v roce 2019 nadále růst, ovšem pomaleji.

  • V důsledku nejistot panujících v oblasti světového obchodu a domácích faktorů však prognóza hovoří o zpomalení celkového hospodářského růstu.

  • HDP v eurozóně i v EU kleslo z 2,4 % v roce 2017 na 1,9 % v roce 2018.

Komise 7. 2. 2019 zveřejnila svou zimní hospodářskou prognózu. Komise od roku 2018 vydává každoročně 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 průběžné prognózy (zimní a letní). Nedávnou prognózu Komise zveřejnila v listopadu 2018 (více v příspěvku „Podzimní hospodářská prognóza počítá s pokračováním hospodářského růstu, ale pomalejším tempem“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018). Ekonomika ve všech členských státech by měla nadále růst, avšak oproti předchozím rokům by mělo celkové tempo růstu zpomalit (1,5 %). K opětovnému oživení růstu by mělo dle předpokladů dojít v 2. polovině roku 2019 a v roce 2020. HDP EU by mělo vzrůst o 1,5 % v roce 2019 a 1,7 % v roce 2020, HDP eurozóny o 1,3 % a v roce 2019 a dále o 1,6 % v roce 2020. Průměrná inflace v EU by se měla dle prognóz pohybovat ve výši 1,6 % v roce 2019 a 1,8 % v roce 2020 a v případě eurozóny by měla v roce 2019 klesnout na 1,4 % a v roce 2020 pak mírně stoupnout na 1,5 %. Hospodářskou prognózu doprovází vysoká míra nejistoty jednak v důsledku vnějších faktorů, jako je obchodní napětí a zpomalení rozvíjejících se trhů, především trhu čínského, jednak v důsledku brexitu. V souvislosti s vystoupením VB z EU prognóza uvádí, že obchodní vztahy mezi EU-27 a VB by měly zůstat nezměněny. Příští souhrnnou prognózou Komise bude jarní hospodářská prognóza v květnu 2019.

Coreper potvrdil dohodu ohledně opatření ke snížení rizik v bankovním sektoru EU

  • Balík má přinést pevnější rámec pro regulaci a řešení krizí bank.

  • Bankovní sektor má udržovat dostatečný kapitál pro bezpečné poskytování úvěrů spotřebitelům a podnikům.

  • Daňoví poplatníci mají být lépe chráněni před jakýmikoli obtížemi, jimž mohou banky čelit.

Coreper 15. 2. 2019 potvrdil komplexní balík opatření ke snížení rizik v bankovním sektoru. Komise předložila balík reforem v listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise plánuje další posilování bankovního systému EU“, Informační společnost v listopadu 2016). Dohodnutý balík v první řadě posiluje rámec pro řešení krizí bank. Požadavkem je, aby globální systémově významné finanční instituce (SIFI) držely minimální kapitál a byly lépe schopny absorbovat ztráty. Tento požadavek známý jako „celková kapacita absorbovat ztráty“ má být začleněn do stávajícího systému MREL (minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky), který je použitelný na všechny banky a který má posílit schopnost EU řešit úpadky SIFI a zároveň chránit finanční stabilitu a minimalizovat rizika pro daňové poplatníky. Balík dále obsahuje opatření ke zlepšení schopnosti bank poskytovat úvěry na podporu hospodářství EU. Konkrétně se má např. zvýšit schopnost bank poskytovat úvěry SME a financovat projekty v oblasti infrastruktury. Méně složitým, malým bankám by se měla snížit administrativní zátěž, zejména v souvislosti s požadavky týkajícími se výkaznictví a poskytování informací. V případě kapitálových požadavků na banky dochází k jejich posílení, a to zavedením závazného pákového poměru, závazného ukazatele čistého stabilního financování a stanovením rizikově citlivých pravidel pro obchodování s cennými papíry a deriváty. Součástí balíku je také rámec pro spolupráci a sdílení informací mezi orgány, které jsou zodpovědné za dohled nad přeshraničními bankovními skupinami a na řešení jejich krizí. Posílena má být rovněž spolupráce mezi orgány v rámci dohledu nad aktivitami namířenými proti praní peněz. EP a Rada by měly navržené předpisy přijmout v prvním čtení.

Komise upravila metodu pro výpočet finančních sankcí

  • SDEU ve svém rozsudku zjistil, že pravidla hlasování v Radě upravená Lisabonskou smlouvou nelze používat pro výpočet finančních sankcí.

  • Do výpočtu sankcí by se měl zohlednit i počet křesel v EP.

Komise 20. 2. 2019 zveřejnila sdělení, ve kterém uvádí způsob, jakým by chtěla upravit metodu pro výpočet navrhované výše finančních sankcí v případě řízení pro nesplnění povinnosti. Komise návrh výše penále předkládá SDEU. V případech, kdy Komise postupuje SDEU případ porušení právních předpisů EU ze strany členského státu, může SDEU v určité situaci uložit finanční sankce. Jejich výši Komise SDEU navrhuje a ten pak vydává konečné rozhodnutí. Při výpočtu výše finančních sankcí brala Komise kromě závažnosti porušení práva a délky trvání neplnění povinnosti v úvahu i hospodářskou situaci daného členského státu a jeho institucionální váhu. Konkrétní čísla u těchto 2 faktorů vyvozovala Komise doposud od HDP daného členského státu a počtu hlasů, kterým daný stát disponuje v Radě. SDEU ovšem ve svém rozsudku shledal, že pravidla hlasování v Radě upravená Lisabonskou smlouvou již nelze pro tento účel nadále používat. Z tohoto důvodu se Komise domnívá, že kromě zohlednění HDP členského státu by se měla nadále brát v úvahu i jeho institucionální váha. Proto byl předložen návrh na úpravu, ve kterém Komise navrhuje používat při výpočtu sankcí i počet křesel zástupců, které má každý členský stát přidělený v EP. Touto metodou by se mělo dospívat k částkám, které nezpůsobují neopodstatněné rozdíly mezi členskými zeměmi a zachovávají v podstatné míře výši částek, které se dosahuje současnou metodou výpočtu a jež by měla být odrazující. Komise má tuto upravenou metodu výpočtu používat ode dne zveřejnění sdělení v Úředním věstníku EU. Jakmile nabude právního účinku vystoupení VB z EU, Komise příslušné průměry přepočítá a následně upraví částky.

EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic

  • Komise chce sloučit všech 14 různých finančních nástrojů na podporu investic v EU do jednoho programu.

  • Program InvestEU navazuje na Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který zahájil činnost v červenci 2015.

Rada 21. 2. 2019 schválila svůj postoj k návrhu Komise sloučit všech 14 různých finančních nástrojů, které jsou v současné době na podporu investic v EU k dispozici, do jednoho programu (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018 a v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019). Dohoda nezahrnuje rozpočtové a horizontální otázky, které jsou nyní součástí jednání o příštím víceletém finančním rámci EU na období 2021–2027. Dohodnutý postoj poslouží jako základ pro jednání předsednictví Rady s EP. Smyslem programu InvestEU je povzbudit veřejné i soukromé investory k účasti na finančních a investičních operacích tím, že k jejich investicím bude poskytovat záruky rozpočet EU. Záruka EU je podle postoje Rady rozdělena mezi tyto oblasti politiky: udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; SME; sociální investice a dovednosti. Program InvestEU navazuje na EFSI, který zahájil činnost v červenci 2015 s cílem posílit investice a stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v EU v době, kdy se Evropa ještě zotavovala z finanční a hospodářské krize. Hlavním partnerem má být skupina EIB, která prováděla a spravovala EFSI. Přímý přístup k záruce EU budou kromě toho mít i národní podpůrné banky a mezinárodní finanční instituce působící v EU. Znění schválené Radou rovněž stanovuje možnost, aby členské státy do fondu InvestEU převedly část svých prostředků vyčleněných na politiku soudržnosti, a tím navýšily prostředky určené na záruku EU. Pokud jde o systém správy a řízení, Rada se v případě programu InvestEU v porovnání s EFSI dohodla na odlišném uspořádání. To sice nadále zohledňuje ústřední úlohu a odborné znalosti EIB, nicméně zohledňuje také skutečnost, že nový program bude plnit funkci jednotného kontaktního místa pro všechny stávající nástroje a že možnost přímého přístupu k záruce EU budou mít vedle EIB i jiní prováděcí partneři. Program InvestEU by měly podle postoje Rady řídit a spravovat: (1) řídící výbor složený ze 4 zástupců Komise, 3 zástupců EIB a 2 zástupců jiných prováděcích partnerů, který má odpovídat za stanovení strategických a operačních pokynů pro program InvestEU; (2) poradní komise složená ze zástupců prováděcích partnerů a zástupců členských států, která má poskytovat poradenství Komisi a řídícímu výboru; (3) z hlediska financování a investic investiční výbor složený z nezávislých odborníků, který má být odpovědný za poskytování externího odborného poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Rozpočtové aspekty Programu InvestEU závisejí na dosažení celkové dohody o příštím dlouhodobém rozpočtu EU, který Komise navrhla v květnu 2018.

Rada a EP dosáhly předběžné dohody o krytých dluhopisech

  • Harmonizovaný rámec pro kryté dluhopisy EU má aktivně přispět k rozvoji unie kapitálových trhů.

  • Cílem harmonizace pravidel v dané oblasti je zvýšit bezpečnost pro investory a nabídnout nové příležitosti.

  • Podnítit má využívání krytých dluhopisů převážně v těch členských státech, které nemají vnitrostátní režimy upravující danou oblast.

Předsednictví Rady a EP 27. 2. 2019 dosáhly předběžné dohody o harmonizovaném rámci pro kryté dluhopisy, který má stanovit společnou definici krytých dluhopisů EU. Navrhovaný rámec je součástí právních aktů, které Komise předložila v březnu 2018 (více v příspěvku „Konec bariér v přeshraničním investování“, Vnitřní trh v březnu 2018). Kryté dluhopisy s objemem nesplacených částek 2,1 bil. € představují jeden z největších trhů s dluhovými finančními nástroji v EU. Navrhovaná pravidla jsou založená na standardech a osvědčené praxi a jejich snahou je, aby úvěrové instituce kryté dluhopisy jako stabilní a nákladově efektivní zdroj financování využívaly více, zvláště na méně rozvinutých trzích. Komise tímto reaguje na rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, kdy pouze v některých členských státech (Německo, Dánsko, Francie, Španělsko, Itálie, Lucembursko a Švédsko) existují vnitrostátní režimy upravující danou oblast a kryté dluhopisy jsou tak důležitým nástrojem financování. Z toho důvodu má navrhovaný rámec stanovit společnou definici krytých dluhopisů, minimální požadavky na harmonizaci společných pravidel pro kryté dluhopisy, podmínky využívání preferenčního kapitálového zacházení, vymezit jejich strukturální vlastnosti a definovat úkoly a odpovědnosti v oblasti dohledu. Nyní musí dohodu potvrdit velvyslanci při EU. Následně bude EP a Rada vyzvány, aby navržené nařízení a směrnici přijaly v prvním čtení.

Komise předložila zimní balík evropského semestru

  • Komise uvádí, že členské státy od zavedení evropského semestru v roce 2011 pokročily v provádění více než 2/3 vydaných doporučení.

  • Hodnocení nově obsahuje přílohu o možném využití budoucích fondů politiky soudržnosti EU s cílem zajistit větší soudržnosti mezi koordinací hospodářských politik a využíváním fondů EU.

  • Dle závěrů Komise u 13 členských států existuje nerovnováha nebo nadměrná makroekonomická nerovnováha.

Komise 27. 2. 2019 vydala zimní balík evropského semestru, ve kterém hodnotí pokrok členských států při plnění hospodářských a sociálních priorit. Balík navazuje na listopadovou roční analýzu růstu na rok 2019 (více v příspěvku „Podzimní hospodářská prognóza počítá s pokračováním hospodářského růstu, ale pomalejším tempem“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018). Balík má členským státům poskytnout podklad pro vypracování národních programů do poloviny dubna 2019 a Komisi pro vypracování jarního balíku. Součástí balíku jsou nově jednak návrhy ohledně toho, jak mohou jednotlivé země v nadcházejícím programovém období 2021–2027 využít fondy EU, jednak identifikace investičních překážek a regionálních rozdílů. Komise uvádí, že i přes vysokou mírou zadlužení některých členských států došlo k celkovému zlepšení veřejných financí, výrazně snížit se podařilo i nezaměstnanost mladých lidí. Naopak úroveň produktivity je nadále slabá a stárnutí obyvatelstva je čím dál intenzivnější. Největšího pokroku dosáhly členské státy dle hodnocení Komise v oblasti finančních služeb a v oblasti reforem týkajících se trhu práce. Komise rovněž shledala, že Bulharsko, Německo, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko se nadále potýkají s hospodářskou nerovnováhou a Kypr, Řecko a Itálie dokonce s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Společně se zimním balíkem Komise rovněž zveřejnila Stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Slovinska, druhou Zprávu o posíleném dohledu nad Řeckem, Zprávu o pokroku týkající se vnitrostátních rad pro produktivitu, návrh na obnovení hlavních směrů politik zaměstnanosti a Hodnotící zprávu o strategiích členských států v oblasti vzdělávání a rekvalifikace. Zprávy o jednotlivých zemích spolu s výsledky hloubkových přezkumů projedná Rada. Zástupci Komise se sejdou s jednotlivými členskými státy, aby prodiskutovali závěry zpráv.

Budoucnost české infrastruktury

Do sektoru dopravy každoročně z Evropské unie proudí velké obnosy peněz. Jen na současné období je tato částka pro Českou republiky stanovena na 100 miliard Kč. Naše země se pyšní

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons
16 h
Euroskop.cz

Věda, výzkum a inovace jsou klíčovými tématy pro Jihomoravský kraj. Zásadními jsou v tomto směru vysoké školy i výzkumná centra. Počet firem realizující vlastní výzkum a vývoj řadí Jihomoravský kraj do popředí v rámci celé České republiky. Jaké jsou výzvy v této oblasti, kterým čelí výzkumníci Jihomoravského kraje/ČR? Jaká je naše pozice ve srovnání s ostatními členy EU? Jaké budou priority v této oblasti během předsednictví České republiky v radě EU? Právě o tom a o dalších otázkách spojených s výzkumem, vývojem a inovacemi budou dnes diskutovat naši hosté z akademické sféry i praxe! ... Zobrazit víceZobrazit méně

Jak je na tom česká krajina? Jaké výzvy před námi stojí v oblasti její ochrany? A jaké konkrétní projekty se realizují proto, abychom byli schopni čelit změně klimatu? Přečtěte si reportáž z předposlední debaty k #CZPRES organizované Eurocentrem Olomouc ⤵️ https://euroskop.cz/2022/05/15/debata-v-ramci-priprav-na-ceske-predsednictvi-ochrana-lesu-vod-a-tradicni-ceske-krajiny/1

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.