Domácí protesty brzdí Macronovy plány na reformu EU


Tereza Chlebounová, Euroskop, 10. 12. 2018

Angela Merkelová se pomalu loučí s politikou a Evropa vyhlíží, kdo převezme její kormidlo. Podle serveru Politico.eu mnoho lidí doufalo, že se ho ujme francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten ale doma čelí silným protestům Francouzů a ztrácí legitimitu potřebnou k prosazení velkých reforem EU, které plánoval při svém nástupu do úřadu.

Emmanuel Macron ztrácí půdu pod nohama. Podle průzkumů veřejného mínění se jeho popularita pohybuje kolem dvaceti procent, podle průzkumu YouGov z 6. prosince mu dokonce důvěřuje pouze 18 % Francouzů, nejméně od jeho nástupu do funkce. Jeho slabá pozice na domácí scéně mu přitom svazuje ruce při prosazování reforem na úrovni Evropské unie.

Když byl Macron v květnu 2017 zvolen francouzským prezidentem, vnesl na evropskou scénu nový optimismus a velká očekávání. Úřadu se ujal s jasně proevropským postojem a smělým plánem reforem Evropské unie a jejích institucí. Podle serveru Politico se ale Macronovi z jeho velkolepé vize podařilo naplnit velmi málo, ať už jde o reformu eurozóny nebo třeba digitální daň EU.

Prezident Emmanuel Macron ztrácí ve Francii podporu.

Francií otřásají v mnoha městech násilné protesty, v Paříži v sobotu demonstrovalo 136 tisíc lidí. Popularita prezidenta Macrona klesla na nejnižší úroveń za dobu jeho vlády. Zdroj: ČTK

Server připomíná, že bylo od počátku zřejmé, že pokud chce Macron reformovat EU, musí nejprve získat důvěru ostatních evropských státníků – ukázat, že je schopen provést změny ve Francii, která čelí stále obtížnější ekonomické situaci.

Prezident a jeho vládnoucí strana La République En Marche! slíbili reformovat nepružný pracovní trh, daňový systém i sociální výdaje. Těžkopádnou ekonomiku chtějí nabudit také prostřednictvím privatizací, podpory inovací nebo třeba reformy vysokoškolského vzdělávání. Macron ale čelí silným domácím protestům, v současnosti zejména demonstracím takzvaného hnutí žlutých vest, jehož účastníci demonstrovali od 17. listopadu už čtyři soboty po sobě.

Francouzi demonstrují proti Macronovi a rostoucí nerovnosti

Hnutí žlutých vest nazvané podle reflexního kusu oděvu, který patří k povinné výbavě aut, vzniklo na protest proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty. Protestujícím také rostoucí nerovnost a to, že jejich příjmy stagnují, zatímco životní náklady stoupají. Emmanuela Macrona označují za „prezidenta bohatých“, který se nedokáže do situace běžných občanů vcítit. Vláda minulý týden od plánovaného zvyšování daně z pohonných hmot upustila. Protestující však požadují další ústupky, jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie. Někteří chtějí také předčasné volby a odstoupení prezidenta.

Rozsáhlá vlna protestů je mnohými považována za největší od nepokojů v roce 1968. Rozšířila se i do Belgie a Nizozemska. V sobotu 8. prosince se podle francouzského ministerstva vnitra akcí zúčastnilo ve Francii celkem 136 tisíc demonstrantů. Střety v ulicích mnoha francouzských měst si vyžádaly desítky zraněných, policisté 2000 lidí zadrželi.

Macron se dnes má podle ČTK sejít s politiky, zástupci odborů i zaměstnavatelů a večer promluvit v televizi k národu. Podle ministryně práce Muriel Pénicaudové prezident představí „konkrétní a okamžitá opatření“. Ministr financí Bruno La Maire v neděli naznačil, že kvůli protestům je třeba počítat s poklesem hospodářského růstu Francie.

Podle serveru Euractiv.com roste ve Francii podpora krajně pravicové protievropské strany Marie Le Pen a krajní levice Jeana-Luca Mélenchona. V květnu 2019 přitom proběhnou důležité volby do Evropského parlamentu, v nichž Francouzi vyberou 79 europoslanců z celkových 705.

Kdo povede Evropu po Merkelové?

Server Politico tvrdí, že prezident s takto slabou pozicí nemůže věrohodně obhajovat zásadní změny v evropské politice, ať už jde o reformy v oblasti eurozóny nebo třeba vojenské politiky. Podle Jana Techaua, ředitele evropského programu think-tanku German Marshall Fund of the U. S., jehož server cituje, ale spočívá zásadní problém především v tom, že Macron není v hloubi duše skutečným Evropanem, přestože se tak prezentuje. Zájmy Evropy hájí pouze tehdy, když jsou v souladu s národními zájmy Francie, které staví nade vše.

V pátek 7. prosince skončila po více než 18 letech v čele německé strany CDU Angela Merkelová, jedna z nejvýraznějších politických osobností Evropy. Nadále zůstává ve funkci kancléřky, kterou bude vykonávat nejdéle do roku 2021, možná ale jen do předčasných voleb. Její nástupkyní byla zvolena Annegret Krampová-Karrenbauerová, od které se neočekává výrazná změna kurzu. Kdo bude příštím kancléřem Německa ale není jasné.

Tím méně je zřejmé, kdo se stane místo Merkelové de facto lídrem EU. Emmanuel Macron, jehož vítězství v prezidentských volbách se slavilo jako výhra Evropy a její nová naděje, to podle serveru Politico nejspíš nebude.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek