Informační společnost v září 2018

10.10.2018
Euroskop

Komise podnikla kroky k odstranění teroristického obsahu z internetu, Sdělení EU představuje strategii pro propojení EU s Asií, Rada přijala nařízení o zřízení jednotné digitální brány, Rada se dohodla na vybudování infrastruktury pro superpočítače

  • Komise navrhla odstranění teroristického obsahu z internetu do 1 hodiny, což je kritická doba, kdy takový obsah napáchá největší škody

  • EU předložila svou komplexní strategii pro lepší konektivitu mezi EU a Asií v oblasti dopravy, energií či mezilidských vazeb

  • Digitální brána by měla poskytnout občanům a podnikům jednotný přístupový bod k informacím, pomoci, poradenství, službám zaměřeným na řešení problémů a elektronickým postupům v rámci jednotného trhu

  • Superpočítače by měly poskytnout vědcům i podnikům špičkovou kapacitu pro rozvoj technologií, jako je umělá inteligence a vytváření aplikací

Komise podnikla kroky k odstranění teroristického obsahu z internetu

  • Předseda Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2018 oznámil nová pravidla k odstranění teroristického obsahu z internetu do 1 hodiny.

  • Každá internetová platforma, která chce nabízet své služby v EU, bude muset splňovat jasná pravidla, aby se zamezilo zneužití jejích služeb k šíření teroristického obsahu.

  • Mají být rovněž zavedeny záruky na ochranu svobody projevu na internetu a k zajištění toho, že se pravidla dotknou pouze teroristického obsahu.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci šíření teroristického obsahu online (KOM(2018)640)

  • Komise 12. 9. 2018 navrhla nová pravidla k odstranění teroristického obsahu z internetu.

Pozadí

Teroristický obsah i nadále dle Komise obíhá online, jen v lednu 2018 bylo na internetu zveřejněno téměř 700 nových propagandistických materiálů Dá’iš. Komise již v rámci internetového fóra EU spolupracuje na dobrovolném základě s řadou klíčových zúčastněných stran, včetně online platforem, členských států a Europolu, aby se omezilo šíření teroristického obsahu online. V září 2017 se zavázala, že bude sledovat pokrok v boji proti nezákonnému obsahu na internetu a posoudí, zda je zapotřebí dalších opatření, aby se zajistilo rychlé odhalování a odstraňování nezákonného obsahu na internetu, včetně možných legislativních opatření (více v příspěvku „Komise posiluje pravomoci internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu na internetu“, Informační společnost v září 2017). V návaznosti na to v březnu 2018 doporučila obchodním společnostem a členským státům přijmout soubor operativních opatření za účelem dalšího zintenzivnění tohoto úsilí (více v příspěvku „Komise reaguje na stupňující se nezákonný online obsah“, Informační společnost v březnu 2018).

Pro účely boje proti jiným formám nedovoleného obsahu, jako jsou nezákonné nenávistné projevy na internetu, podepsaly hlavní společnosti v oblasti IT (Facebook, Microsoft, Twitter, YouTube, Instagram, Google+, Snapchat a Dailymotion) kodex chování. Zavázaly se, že v případě potřeby rychle posoudí a odstraní nezákonný xenofobní a rasistický obsah (v rámci 24 hodin), pomohou uživatelům oznamovat nezákonné nenávistné projevy a zlepší podporu občanské společnosti a koordinaci s vnitrostátními orgány.

Klíčové a sporné body

Nově navržená pravidla by měla pomoci zajistit, aby byl teroristický obsah z internetu rychle odstraněn. Obsahují tyto hlavní prvky:

  • pravidlo 1 hodiny: teroristický obsah je nejškodlivější v prvních hodinách, kdy se objeví na internetu, a to z důvodu rychlosti, s jakou se šíří. Komise u obsahu, který má být odstraněn, navrhuje právně závaznou lhůtu 1 hodiny;
  • definice teroristického obsahu jako materiálu, který podněcuje k páchání teroristických trestných činů nebo je obhajuje, podporuje činnosti teroristické skupiny nebo poskytuje návod k technikám páchání teroristických trestných činů;
  • povinnost řádné péče pro všechny platformy, aby se zajistilo, že nejsou zneužívány k šíření teroristického obsahu online. Poskytovatelé služeb budou rovněž muset v závislosti na míře rizika, že bude teroristický obsah šířen prostřednictvím jejich platforem, přijmout proaktivní opatření, aby lépe ochránili své platformy a své uživatele;
  • návrh stanoví rámec pro posílenou spolupráci mezi poskytovateli hostingových služeb, členskými státy a Europolem. Pro usnadnění kroků navazujících na příkazy a žádosti o odstranění budou by měli být poskytovatelé služeb a členské státy povinni určit kontaktní místa dosažitelná nepřetržitě;
  • poskytovatelé obsahu budou mají využít mechanismů pro vyřizování stížností, které budou muset všichni poskytovatelé služeb zavést. Pokud by byl obsah odstraněn neoprávněně, bude ho muset poskytovatel služeb co nejdříve obnovit. Vnitrostátní orgány rovněž mají poskytnout účinné opravné prostředky a platformy a poskytovatelé obsahu mají mít právo příkaz k odstranění napadnout;
  • transparentnost a přehled by měly zaručit roční zprávy o transparentnosti, které budou požadovány od poskytovatelů služeb a členských států a které vysvětlí způsob boje proti teroristickému obsahu, a pravidelné podávání zpráv o přijatých proaktivních opatřeních;
  • členské státy mají zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení příkazů k odstranění teroristického obsahu online. Poskytovateli služeb by mohly hrozit finanční sankce až do výše 4 % jeho celkového obratu za poslední hospodářský rok.

Předpokládaný další vývoj

Legislativním návrhem se bude zabývat Rada a EP.

Odkazy

Sdělení EU představuje strategii pro propojení EU s Asií

  • Cílem EU je vybudovat pevnější sítě a posílit partnerství pro udržitelnou konektivitu ve všech sektorech a na základě dodržování společných pravidel.

  • Infrastrukturní sítě by měly být celistvé, interoperabilní, jakož i finančně a environmentálně udržitelné.

  • Cílem partnerství je ještě zintenzivnit a více se zaměřit na poskytování technické pomoci, zlepšování právního prostředí a vytvoření pobídek, které podpoří a navýší potřebné investice.

Joint Communication to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee, the Committee of the Regions and the European Investment Bank (JOIN(2018)31)

  • Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 19. 9. 2019 přijaly společné sdělení, v němž předkládají vizi nové komplexní strategie pro lepší propojení Evropy s Asií.

Pozadí

Společné sdělení vymezuje prvky strategie EU pro propojení Evropy a Asie. EU bude ke konektivitě přistupovat dle vytyčených zásad s přihlédnutím k tomu, že Asie je tvořena různými regiony, kde státy na různé úrovni rozvoje fungují podle odlišných ekonomických modelů. Konkrétní činnost bude proto založena na 3 složkách:

  • vytváření dopravních spojení, energetických a digitálních sítí a mezilidských vazeb;
  • nabízení partnerství zaměřených na konektivitu zemím v Asii a příslušným organizacím;
  • podpora udržitelného financování prostřednictvím různých finančních nástrojů.

Lepší propojení Evropy a Asie prostřednictvím dopravního spojení, energetických a digitálních sítí, jakož i kontaktů mezi lidmi by mělo zvýšit odolnost společností a regionů, zjednodušit obchod, přispět k prosazování mezinárodního pořádku založeného na pravidlech a otevřít cesty k přechodu na udržitelnější, nízkouhlíkové hospodářství. Toto sdělení bude základem pro spolupráci EU s jejími partnery ze sousedství až po Tichomoří.

Klíčové a sporné body

EU hodlá rozšiřovat své vlastní sítě a podílet se na vytváření nových sítí mimo své hranice, ať už se jedná o dopravní spojení či energetické sítě, mezilidské kontakty nebo internetový prostor. Transevropské dopravní sítě (TEN-T) se rozšiřují do zemí, které leží na hranici s Asií. EU by chtěla tyto sítě propojit se sítěmi v Asii. Bude sdílet zkušenosti s budováním regionálních, liberalizovaných trhů s energií se zaměřením na tržně motivovaný přechod na čistou energii. Rovněž bude podporovat mezilidské kontakty a mobilitu ve vzdělávání, výzkumu, inovacích, kultuře a cestovním ruchu.

EU hodlá pokračovat v navazování dvoustranných partnerství zaměřených na konektivitu. Platforma EU a Číny pro konektivitu by např. měla pomoci oběma stranám dosáhnout součinnosti a vyřešit odlišná stanoviska. V neposlední řadě bude EU spolupracovat s mezinárodními organizacemi při utváření právních rámců a konkrétních forem konektivity, např. při stanovování mezinárodních norem.

Odhaduje se, že Asie potřebuje roční investice do infrastruktury ve výši 1,3 bil. €, což představuje příležitosti pro společnosti z EU. V zájmu zajištění trvalého přísunu domácích i mezinárodních finančních prostředků na konektivitu bude EU pracovat na získávání finančních zdrojů od mezinárodních finančních institucí, mnohostranných rozvojových bank i ze soukromého sektoru, přičemž bude dbát na transparentnost a rovné podmínky pro podniky. Investice do infrastruktury a konektivity jsou dle Komise úspěšně mobilizovány prostřednictvím komplexního přístupu k financování investic, který razí Evropský fond pro strategické investice jak v EU, tak prostřednictvím zvláštních geografických investičních facilit mimo ni. Ve spojení s návrhy Komise na posílení vnější činnosti v příštím víceletém finančním rámci EU je potenciál pro další inteligentní, inovační a multidimenzionální financování investic v Asii a směrem do Asie významný.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy ve společném sdělení budou projednány v EP a Radě a budou zohledněny při jednáních o konektivitě na nadcházejícím summitu setkání Asie-Evropa (ASEM), jenž se uskuteční v říjnu v Bruselu.

Odkazy

Rada přijala nařízení o zřízení jednotné digitální brány

  • Online přístup k informacím a postupům by měl být snadno dostupný každému.

  • Nová digitální brána poskytne občanům a podnikům přístup k online informacím a postupům, asistenčním službám a službám pro řešení problémů z jednoho místa.

  • Členské státy by měly mít povinnost nabízet řadu klíčových postupů plně online a zajistit jejich kompletní dostupnost pro přeshraniční uživatele v rámci EU

  • To by mělo snížit administrativní zátěž a odstranit nepřiměřené překážky, s nimiž se musí potýkat občané a firmy z určitého členského státu EU.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012

  • Rada 27. 9. 2018 přijala nařízení o zřízení jednotné digitální brány, která by měla poskytnout přístup k online informacím a postupům, asistenčním službám a službám pro řešení problémů.

Pozadí

Stávající nabídka online informací, asistenčních služeb a online postupů pro občany a firmy postrádá jasné zaměření na potřeby uživatelů. Nařízení je součástí balíku týkajícího se dodržování předpisů, který zahrnuje i návrh týkající se nástroje pro zjišťování informací o jednotném trhu a opatření na zlepšení sítě SOLVIT, internetových stránek pro bezplatnou pomoc na vnitřním trhu. V květnu 2017 předložila Komise návrh na vytvoření jednotné digitální brány (více v příspěvku „Komise chce usnadnit fungování na jednotném trhu“, Vnitřní trh v květnu 2017). Rovněž ve strategii pro jednotný digitální trh se uznává, že potřeby občanů a podniků v jejich vlastních zemích a napříč hranicemi by mohly být lépe naplněny, pokud by došlo k integraci stávajících evropských portálů, sítí, služeb a systémů a jejich propojení do jednotné digitální brány.

Klíčové a sporné body

  • Jednotná digitální brána by měla používat již existující název „Vaše Evropa“ a společné uživatelské rozhraní začleněné do portálu Vaše Evropa dostupné ve všech úředních jazycích EU. Do nové digitální brány bude začleněna řada sítí a služeb, které byly zřízeny na vnitrostátní i unijní úrovni s cílem poskytovat podporu občanům a podnikům při jejich přeshraničních činnostech. Rozhraní má zajistit centralizovaný přístup k informacím o výkonu práv na mobilitu v EU a zaručit nediskriminačním způsobem plný přístup k různým online postupům.

Některé klíčové administrativní postupy budou dostupné online uživatelům v daném státě i uživatelům přeshraničním. Tyto postupy zahrnují situace důležité pro podnikání, práci, studium nebo stěhování z jednoho místa na druhé, např. žádost o potvrzení o pobytu, žádost o půjčky na studium a stipendia, uznávání akademických titulů, získání evropského průkazu zdravotního pojištění, registrace motorového vozidla, žádost o důchodové dávky a registrování zaměstnanců do důchodového systému a systému pojištění.

Brána by měla pomoci snížit administrativní zátěž, bude zpravidla uplatňovat zásadu „pouze jednou“, což znamená, že osoby i podniky nebudou muset veřejné správě poskytovat jedny a tytéž informace opakovaně.

Předpokládaný další vývoj

K přijetí došlo v návaznosti na dohodu Rady s EP dosaženou v květnu 2018. Podepsané znění ze strany Rady a EP bude vyhlášeno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost 20. dnem od data tohoto vyhlášení. Lhůta pro zpřístupnění všech důležitých informací a postupů online bude v závislosti na dané záležitosti stanovena na 5, 4 nebo 2 roky od vstupu nařízení v platnost.

Odkazy

Krátce…

Rada se dohodla na vybudování infrastruktury pro superpočítače

  • Superpočítače jsou využívány ke zpracování dat, ale i k rozvoji umělé inteligence a hledání řešení složitých otázek, např. v oblasti zdraví a bezpečnosti.

  • Evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku bude mít formu partnerství veřejného a soukromého sektoru, svým členům bude poskytovat právní, smluvní a organizační rámec.

Rada 28. 9. 2018 schválila plán Komise investovat společně s členskými státy do vývoje evropských superpočítačů světové úrovně a do související infrastruktury. Superpočítače se využívají ke zpracování stále větších objemů dat a slouží v řadě oblastí od zdravotní péče přes obnovitelné zdroje energie a bezpečnost silničních vozidel až po kybernetickou bezpečnost. Přijatým nařízením se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC). Jedná se o právní a finanční celek, v rámci kterého se budou sdílet zdroje z 25 evropských zemí. Jeho úkolem bude vývoj superpočítačů a datové infrastruktury a podpora výzkumu a inovací. Do jeho aktivit se zapojí vědci, podniky i průmysl. Díky činnosti EuroHPC budou mít evropští uživatelé z veřejného i soukromého sektoru k superpočítačům, jejichž využívání je zásadní pro konkurenceschopnost a inovace, lepší přístup. EuroHPC vznikne v listopadu 2018 a bude fungovat do konce roku 2026. Průmyslová odvětví EU v současnosti využívají přes 33 % celosvětových výpočetních zdrojů, ale dodávají pouze 5 % z nich. Podnik bude mít rozpočet ve výši 1 mld. €, polovina pochází z rozpočtu EU a polovina od členských zemí. Další prostředky ve výši přes 400 mil. € zajistí soukromí partneři. Cílem je nakoupit 2 superpočítače řadící se světově k 5 nejlepším a nejméně 2 další spadající podle dnešních měřítek mezi 25 nejlepších. Počítače budou propojeny se stávajícími superpočítači nacházejícími se v členských státech a budou zpřístupněny veřejným i soukromým uživatelům z celé EU. Cílem také je podporovat vývoj ekosystému evropských superpočítačů, stimulovat dodavatelský průmysl v oblasti technologií a zpřístupnit superpočítače a související zdroje většímu počtu veřejných i soukromých uživatelů, včetně malých a středních podniků, a to k řadě způsobů využití.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality