V EU jsou hlasy proti možné výměně území Srbska a Kosova

03.09.2018
Euroskop, čtk

Německo je důrazně proti změně hranic mezi Srbskem a Kosovem, byť by to byl kompromis vedoucí k řešení kosovského problému. Na páteční neformální schůzce ministrů zahraničí EU ve Vídni to dal najevo německý ministr zahraničí Heiko Maas. Výhrady vyjádřily i další členské státy EU. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová nicméně podle agentury Reuters řekla, že EU by takovou dohodu respektovala, pokud by byla v souladu s mezinárodním právem.

Prezidenti Srbska Aleksandar Vučić a Kosova Hashim Thaçi v poslední době naznačili možnost „korekce hranic“ jako případnou kompromisní cestu k postupné normalizaci vztahů.

Neupřesnili, jak by taková v podstatě výměna území vypadala, hovoří se ale o severu Kosova, kde žije silná srbská menšina, a o jihosrbské oblasti Preševského údolí s početnou albánskou populací.

Rezervovaný postoj některých zemí EU

„Myslíme si, že toto může mezi lidmi otevřít příliš mnoho starých ran, a proto jsme skeptičtí,“ řekl k tomu v pátek před novináři Maas. Spolková kancléřka Angela Merkelová se proti směně území mezi Srbskem a Kosovem rázně postavila už dříve.

Někteří Maasovi kolegové, jako šéfové diplomacií Lucemburska Jean Asselborn nebo Finska Timo Soini, se rovněž obávají možných „velmi negativních důsledků“.

Před případnou destabilizací regionu varovala i Británie, nicméně srbský ministr zahraničí Ivica Dačić ve Vídni opětovně ujišťoval, že Bělehradu jde skutečně o nalezení mírového řešení s Prištinou. Prezidenti Srbska a Kosova se příště setkají 7. září v Bruselu.

Mogheriniová: Kompromis pouze v souladu s mezinárodním právem

Federica Mogheriniová, která jednání mezi srbským a kosovským vedením zprostředkovává, po ministerské schůzce v rakouské metropoli řekla, že by výměny území podpořila, pokud by neznamenaly snahu vytvořit etnicky homogenní státy. „Jakýkoli vzájemně dohodnutý výsledek dostane naši podporu za předpokladu, že bude v souladu s mezinárodním právem,“ dodala.

„Nechci poučovat, ale změny hranic s sebou vždy přinášely problémy,“ poznamenala minulý týden rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová.

Před negativními důsledky varoval a k velké opatrnosti vyzval i šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn. Jeho belgický protějšek pak zdůraznil, že rozhodnutí je na Bělehradu a Prištině, s čímž v zásadě souhlasil i rumunský ministr zahraničí Teodor-Viorel Melescanu.

Možná úprava hranic

Příznivé stanovisko zaujal i Washington. Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton před týdnem řekl, že USA nehodlají do tohoto nápadu jakkoli zasahovat. „Politikou USA je, že pokud na tom obě strany spolu dokážou pracovat a dosáhnou dohody, úpravu území nevyloučíme,“ řekl.

Kosovský prezident Hashim Thaçi na začátku srpna ujistil, že odmítá myšlenku rozdělování území podél etnických hranic, ale dodal, že je ochoten hovořit o „korekci“ hranic. Kosovský premiér Ramush Haradinaj však v pátek varoval, že jakákoli výměna území by Balkánu přinesla další tragédie.

Kosovo v současnosti uznává jako samostatný stát více než 100 zemí, ale Srbsko a pět členských zemí EU – Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko – ho neuznávají.

Autor: Euroskop

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.