Euroskop, čtk, Evropská komise, 20. 8. 2018
Řada úsporných opatření, které Řecko přijalo v rámci svého záchranného plánu, položila základy pro udržitelné zotavení této země. Řekl to dnes evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici. Řecko dnes oficiálně opustilo poslední ze tří záchranných programů.
Od vypuknutí dluhové krize v roce 2010 se řeckým vládám nepodařilo zabránit bankrotu a musely přijmout největší finanční záchranu v historii. Od roku 2010 byly Řecku poskytnuty půjčky v celkové výši 288,7 miliardy eur (7,4 bilionu Kč). Z toho 256,6 miliardy eur od evropských partnerů Řecka a 32,1 miliardy eur od Mezinárodního měnového fondu (MMF), uvedla agentura Reuters.
„Ukončení ekonomického ozdravného programu je dobrou zprávou jak pro Řecko, tak i pro eurozónu. Pro Řecko a jeho obyvatele značí začátek nové kapitoly po osmi obzvláště náročných letech,“ uvedl Moscovici. „Rozsáhlé reformy, které Řecko uskutečnilo, položily základy pro udržitelné zotavení: to je třeba rozvíjet a udržovat, aby mohli Řekové užívat výsledků svého úsilí a obětí,“ dodal eurokomisař s tím, že Evropa bude při Řecku stát i nadále.
Řecko opustilo poslední ze tří záchranných programů a ekonomické vyhlídky se zlepšují. Každý pátý Řek je ale bez práce a průměrné příjmy klesly víc než o třetinu. Zdroj: ČTK
Země reformovala veřejné finance, státní správu i důchody
Řecko přijalo opatření s cílem zajistit fiskální udržitelnost a dosáhlo toho, že se saldo veřejných financí z výrazného schodku dostalo v roce 2017 do přebytku, který by si země měla udržet. Také finanční sektor se nyní nachází v mnohem lepší situaci, a to díky úspěšným rekapitalizacím, reformě správy a řízení bank a provádění strategie pro snižování objemu problémových úvěrů.
Zlepšila se i efektivnost veřejné správy, mimo jiné prostřednictvím zavedení nových pravidel pro jmenování, hodnocení a mobilitu zaměstnanců ve veřejném sektoru, zřízení nezávislého úřadu pro veřejné příjmy a opatření pro větší efektivnost soudního systému.
Řecko také provedlo strukturální reformy, které mají zlepšit podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost země tak, aby Řecko začalo být atraktivním místem pro investice a aby již zavedené podniky mohly expandovat, inovovat a vytvářet pracovní místa. Další opatření měla za cíl zavést udržitelný důchodový systém a systém zdravotní péče a sociálních dávek, včetně zaručeného minimálního příjmu.
Řecká ekonomika má v příštích letech růst
Podle Moscoviciho by řecká ekonomika měla v letošním a příštím roce vykázat růst asi o dvě procenta. Její loňský růst činil 1,4 procenta, zatímco v roce 2010 ekonomika o 5,5 procenta klesla. Míra nezaměstnanosti zůstává dál nepřijatelně vysoká, v květnu však poprvé od září 2011 klesla pod hranici 20 procent.
Evropská komise v prohlášení upozornila, že ukončení programu znamená pro Řecko konec jedné kapitoly a začátek nové. Země se však i nadále bude muset soustředit na dořešení sociálních a ekonomických problémů z krizových let a dál stát za reformami. Nadále bude také pod pozorným dohledem věřitelů.
Průměrný příjem Řeků klesl o třetinu
Agentura AP upozornila, že opuštění programu není pro mnoho Řeků důvodem k oslavám. Ekonomika sice opět mírně roste, státní finance se zlepšují, vývoz je na vzestupu a nezaměstnanosti klesá, avšak jeden z pěti Řeků je stále bez práce a jen několik málo jich dostává dávky od státu.
U nových pracovních míst je v Řecku stále normou špatně placená dřina, průměrný příjem klesl o více než třetinu, zatímco daně prudce vzrostly. U obyvatel jsou běžné klinické deprese a zvyšuje se počet sebevražd. Stovky tisíc kvalifikovaných zaměstnanců odešly do zahraničí.
Autor: Euroskop
