Cílem EU27 je rychlé dokončení dohody s Londýnem o brexitu


Euroskop, čtk, 23. 7. 2018

Práce na dohodě o spořádaném odchodu Velké Británie z EU a její co nejčasnější dokončení je nadále společným cílem zbývajících 27 zemí bloku. Podle unijního vyjednavače Michela Barniera taková dohoda vytvoří vzájemnou důvěru, která umožní po vystoupení Británie vybudovat těsné a funkční vztahy. Barnier v pátek také uvedl, že ačkoliv nedávno zveřejněná představa Londýna o budoucnosti po brexitu obsahuje body, které mohou být základem k jednání, přesto má unijní vyjednávací tým k dokumentu řadu konkrétních otázek.

Barnier v pátek ale také zopakoval, že úřady ve 27 zemích unie i firmy by měly využít krátícího se času a začít se připravovat i na situaci, kdy by na konci března příštího roku Británie z evropského bloku odešla bez dohody.

Náměstek českého ministra zahraničí Jakub Dürr, který na pátečním jednání 27 členských států Českou republiku zastupoval, novinářům řekl, že o takové variantě se mluvilo, připomněla ji ve čtvrtek ostatně i Evropská komise.

„Připravenost se samozřejmě týká nejen Bruselu a evropské roviny, ale i jednotlivých členských států. Právě proto, že stále nevíme, jestli to bude, nebo nebude, jaká je šance si vsadit, tak je třeba mít s velkou vážností nachystaný i druhý scénář,“ poznamenal Dürr.

Varianty krizového scénáře

Konkrétní úkoly by z toho plynuly i pro ČR, pro kterou by takzvaný tvrdý brexit měl jasné negativní dopady v oblastech jako je průmysl, doprava či letectví a další. „Nemá smysl se strašit, ale spíš si říci právní možnosti a varianty krizového scénáře,“ poznamenal náměstek.

V únoru či březnu 2019 by určitá řešení podle něj mohla nabídnout Evropská komise. „Nejhorší, co se může stát je, že se zastaví letadla, neodjedou kamiony a lidé budou třeba po 20 letech života v Británii třeba vraceni. Nebo se najde v posledních měsících dobrá vůle,“ uvedl.

Dohoda o rozluce, která řeší konkrétní okolnosti ukončení členství Británie v unii, včetně otázky práv občanů EU v Británii po brexitu či přechodného období do konce roku 2020, zatím domluvena není. Poslední jednací kolo skončilo ve čtvrtek, Londýn poprvé zastupoval nový britský vyjednavač Dominic Raab.

Hranice mezi Irskem a Severním Irskem

Především proto, že se zatím nedaří najít funkční řešení režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, kde je cílem vyhnout se vzniku standardní hranice. To je složité v situaci, kdy Británie odejde z jednotného trhu a obě strany by měly mít možnost kontrolovat, jaké zboží přechází hranici a případně jej proclívat.

Barnier v pátek připomněl, že čas se krátí a na domluvu o brexitové dohodě zbývá přibližně 13 týdnů.

EU i Londýn ji totiž chtějí mít hotovou nejpozději v říjnu, aby ještě do data ukončení členství Británie v EU stihla projít příslušnou ratifikací v britském i evropském parlamentu a mohla začít platit.

Michel Barnier
Michel Barnier na tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti dle čl. 50.
Zdroj: ČTK

Barnier: Brexit by neměl vytvářet další byrokracii

Spolu s touto dohodou by měla být v říjnu dokončena i politická deklarace o tom, jak si obě strany představují těsné vzájemné vztahy v budoucnosti. Jak si je představuje Londýn, nastínil minulý týden dokument britské vlády.

Barnier před novináři uvedl, že obsahuje některé body, které mohou být základem k jednání, zmínil ale zároveň řadu konkrétních otázek, které jako vyjednavač za EU k návrhům Londýna má a se kterými už Raaba seznámil. Varoval například, že brexit by neměl vytvářet novou byrokracii.

Český náměstek Dürr připomněl, že britská pozice se v souvislosti s domácí politickou situací dál vyvíjí. „Bílá kniha (jak bývá britský návrh někdy označován) je hodnocena všemi jednotně jako posun dopředu, jsme rádi, že jsme konečně z Británie něco konkrétnějšího viděli, bude to základ pro další kroky,“ řekl Dürr.

Dohoda o volném obchodu

Barnier po pátečním jednání také podotkl, že pozitivní je například návrh Londýna na dohodu o volném obchodu jako základu budoucích obchodních vztahů, udržení srovnatelných pravidel ohledně státní podpory či zaměstnanosti nebo životního prostředí či snaha o úzkou spolupráci kolem otázek vnitřní i mezinárodní bezpečnosti, včetně opatření souvisejících s dohledem soudu EU, která tak umožňují úzkou výměnu dat.

Unie chce ale například vědět, zda jsou návrhy slučitelné s principy domluvenými mezi 27 zeměmi EU ohledně integrity jednotného trhu, celní unie, nedělitelnosti čtyř svobod, které s trhem souvisejí a zachováním autonomie EU a jejích členů v rozhodovacích procesech.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek