Energie v lednu 2018

09.02.2018
Euroskop

Obnovitelné zdroje dosáhly v roce 2016 17% podílu na celkové spotřebě energie, CEF odsouhlasil finance pro výstavbu energetické infrastruktury

  • Podle Eurostatu narostl podíl OZE na spotřebě energie na 17 %

  • EU poslala další 873 milionů eur na výstavbu energetické infrastruktury

Krátce…

Obnovitelné zdroje dosáhly v roce 2016 17% podílu na celkové spotřebě energie

  • Největší podíl mají OZE v elektroenergetice.

  • Naopak nejpomalejší pokrok nastal v dopravě, kde hrozí nesplnění cílů pro rok 2020.

Eurostat 25. 1. 2018 zveřejnil souhrn kompletních dat o podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v roce 2016. Podle těchto dat stoupl podíl OZE na celkové finální spotřebě energie na 17 %, o 0,3 procentního bodu oproti roku 2015. Největší podíl OZE na spotřebě zaznamenalo Švédsko (53,9 %), následované Finskem, Lotyšskem či Rakouskem. Výsledná data rovněž ukazují, že by se mělo podařit dosáhnout celounijního cíle podílu 20 % v roce 2020. Pro splnění tohoto cíle na evropské úrovni byly stanoveny rovněž konkrétní cíle pro jednotlivé členské státy, z nichž většina své cíle už splnila (včetně například ČR), nebo je na cestě k jejich splnění. Problém s plněním cílů má však zejména Francie, Nizozemsko, Lucembursko a také Makedonie. Z různých odvětví se obnovitelným zdrojům nejvíce daří v elektroenergetice, kde OZE v roce 2016 pokryly 29,6 % spotřeby. Nejdůležitějším zdrojem zůstala vodní energie (36,9 %), čím dále větší podíl ale získávají i větrné (31,8 %) a fotovoltaické (11,6 %) elektrárny. V ČR v roce 2016 dosáhl podíl OZE na výrobě lektřiny 13,6 %, což je mimochodem méně než v roce 2014 i 2015. V odvětví vytápění a chlazení dosáhl podíl OZE 19,1 %, oproti 18,7 % v předchozím roce. Jedině v tomto odvětví se v ČR daří už od roku 2013 překonávat unijní průměr, v roce 2016 bylo dosaženo hodnoty 19,9 %, navíc zde nebyl zaznamenán meziroční pokles jako ve výrobě elektřiny nebo v dopravě. V odvětví dopravy narostl podíl OZE z 6,6 % v roce 2015 na 7,1 v následujícím roce, ČR zaznamenala mírný pokles z 6,5 % na 6,4 %. S ohledem na pomalý pokrok je tak otázkou, zda budou členské státy schopny splnit cíl 10% podílu v tomto odvětví v roce 2020 (tato hodnota platí jak na unijní úrovni, tak i pro jednotlivé členské státy).

CEF odsouhlasil finance pro výstavbu energetické infrastruktury

  • Z 873 milionů eur půjde většina na výstavbu elektrického interkonektoru Francie – Španělsko v Biskajském zálivu.

  • Finance získali i čeští operátoři přenosových sítí ČEPS a NET4GAS.

Koordinační výbor CEF (Nástroje pro propojení Evropy) 25. 1. 2018 schválil návrh Komise na investice z prostředků tohoto fondu do projektů v oblasti budování energetické infrastruktury. Jedná se o projekty z tzv. seznamu projektů společného zájmu (PCI), které mají podpořit rozvoj jak plynové, tak elektrické infrastruktury na úrovni celé EU, v rámci CEF bylo na tuto činnost pro období 2014–2020 vyčleněno až 5 miliard eur. Na návrh Komise bylo tentokrát podpořeno 17 projektů celkovou částkou 873 milonů eur. Převážná část prostředků byla věnována na projekty v elektroenergetice (680 mionů eur), a většina z prostředků rovněž směřovala na konstrukční práce (723 milonů), zbytek pak na plánovací činnost. Většinu z prostředků obdržel jediný projekt, a to vybudování elektrického propojení mezi Francií a Španělskem, jež CEF podpořil 578 miliony eur. Kromě to ho směřovaly prostředky na posílení přenosové kapacity elektrické sítě mezi severem a jihem Německa, v Česku pak finance obdrží ČEPS na finalizaci projektové dokumentace nového vedení Vítkov – Přeštice na Karlovarsku (1,3 milionu eur) a také NET4GAS na plánování přestavby kompresní stanice Břeclav (269 tisíc eur).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality