Vnitřní trh v prosinci 2017

10.01.2018
Euroskop

Komise uzavírá řízení o nesplnění povinnosti a řešení stížností v odvětví hazardních her, Komise novými návrhy cílí na posílení důvěry v jednotný trh, Navržena nová pravidla CMU, Rozšíření EFSI potvrzeno EP

  • Hazardní hry a působení SD EU

  • Prodej výrobků napříč EU by měl být pro podniky snadnější.

  • EU chce upravit pravidla CMU

  • Pokračování EFSI potvrzeno EP

Komise uzavírá řízení o nesplnění povinnosti a řešení stížností v odvětví hazardních her

  • Komise se vyjádřila k problematice SD EU a hazardních her.

  • Stížnosti v oblasti hazardních her mohou být účinněji vyřizovány vnitrostátními soudy.

  • SD EU opakovaně uznal právo členských států omezit poskytování služeb hazardních her.

  • Na oblast hazardních her vztahují pravidla EU namířená např. proti praní špinavých peněz.

Sdělení Komise – Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování (2017/C 18/02)

  • Komise 7. 12. 2017 rozhodla o uzavření řízení o nesplnění povinnosti a řešení stížností v oblasti hazardních her, a to v souladu se svým politickým závazkem strategičtějšího přístupu při prosazování práva EU.

Pozadí

Komise je přesvědčena, že stížnosti v oblasti hazardních her mohou být účinněji vyřizovány vnitrostátními soudy. Stěžovatelé by se proto měli v případě, že se setkají s problémy týkajícími se právních předpisů EU v oblasti hazardních her, uchýlit k vnitrostátním opravným prostředkům.

Komise by měla být nápomocna členským státům v jejich úsilí potírat nepovolené hazardní hry. V návaznosti na sdělení o hazardních hrách online z roku 2012 Komise zahájila řadu iniciativ, např. doporučení pro ochranu spotřebitelů a pro reklamu v oblasti hazardních her online; dále podpořila zesílení administrativní spolupráce a zřídila skupinu odborníků v oblasti služeb hazardních her. Kromě toho se na oblast hazardních her vztahují pravidla EU namířená např. proti praní špinavých peněz.

Klíčové a sporné body

SD EU opakovaně uznal právo členských států omezit poskytování služeb hazardních her, pokud je to nezbytné pro ochranu cílů veřejného zájmu, jako je ochrana nezletilých, boj proti návykovému hraní hazardních her a předcházení nesrovnalostem a podvodům. Komise také uznává širší politickou legitimitu cílů veřejného zájmu, které mají členské státy při regulaci služeb hazardních her. Vzhledem k tomu není pro Komisi prioritou, aby využila svých pravomocí v případech nesplnění povinnosti k podpoře jednotného trhu EU, pokud jde o služby hazardních her online.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude nadále podporovat členské státy v jejich úsilí o modernizaci jejich právních rámců pro hazardní hry online a usnadňovat spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány pro hazardní hry.

Odkazy

Komise novými návrhy cílí na posílení důvěry v jednotný trh

  • Výrobky na jednotném trhu by měli mít stejný standard a přístup na trh nehledě na to, odkud pochází.

  • Společnosti ale často čelí překážkám, zpožděním či extra nákladům, když chtějí své zboží prodat do jiné země.

  • Nové návrhy by měli odstranit tyto překážky, které brání volnému pohybu zboží.

  • Zároveň by se měly posílit kontroly bezpečnosti výrobků prováděné vnitrostátními orgány.

Proposal for a Regulation on the mutual recognition of goods lawfully marketed in another Member State (COM(2017)796)

Proposal for a Regulation laying down rules and procedures for compliance with and enforcement of Union harmonisation legislation on products and amending Regulations and Directives (COM(2017)795)

  • Komise 19. 12. 2017 představila 2 legislativní návrhy, jejichž cílem je usnadnit společnostem prodej výrobků v celé EU a posílit kontroly prováděné vnitrostátními a celními orgány, aby se zamezilo prodeji nebezpečných výrobků evropským spotřebitelům.

Pozadí

  • Obchod se zbožím představuje 75 % obchodu v rámci EU a přibližně 25 % HDP EU. Pravidla EU pro výrobky pokrývají většinu všech výrobků vyráběných v EU. Jejich hodnota činí 2 400 mld. € a vyrábí je a distribuuje zhruba 5 mil. podniků. Pravidla EU umožňují volný pohyb výrobků v rámci EU a současně by měla zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí, zdraví a bezpečnosti.

Komise v roce 2015 představila svou strategii pro jednotný trh, což je plán ke splnění politického závazku předsedy Komise Junckera plně rozvinout potenciál jednotného trhu (více v příspěvku „Komise usiluje o prohloubení jednotného trhu“, Vnitřní trh v říjnu 2015). Legislativní návrhy mají zlepšit 2 aspekty volného pohybu zboží v EU: usnadnit prodej výrobku v jiném členském státě a posílit kontroly prováděné vnitrostátními orgány, aby se zajistilo, že výrobky jsou bezpečné a vyhovují platným předpisům.

  • Zásada vzájemného uznávání zaručuje, že se výrobky, které nejsou předmětem regulace na celoevropské úrovni, mohou volně pohybovat na jednotném trhu, pokud jsou zákonně uvedeny na trh v jednom členském státě. Tato zásada by měla umožnit výrobcům prodávat své výrobky v celé EU, aniž by museli plnit jakékoliv další požadavky. V praxi ale společnosti často čelí překážkám, průtahům a dodatečným nákladům.
  • Na trhu EU se prodává mnoho nebezpečných a nevyhovujících výrobků: ze zkontrolovaných výrobků až 32 % hraček, 58 % elektroniky, 47 % stavebních výrobků nebo 40 % osobních ochranných prostředků nesplňuje požadavky týkající se bezpečnosti nebo spotřebitelských informací podle právních předpisů EU. To ohrožuje spotřebitele a oslabuje konkurenceschopnost podniků, které předpisy dodržují.

Návrhy doplňují další iniciativy již předložené k naplnění strategie pro jednotný trh z roku 2015: opatření na zdokonalení ochrany práv duševního vlastnictví (více v příspěvku “Komise chce posílit ochranu duševního vlastnictví“, Vnitřní trh v listopadu 2017), návrhy týkající se elektronického obchodování (více v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla elektronického obchodu“, Informační společnost v květnu 2016), pokyny týkající se ekonomiky sdílení (více v příspěvku „Komise představila evropskou agendu pro ekonomiku sdílení“, Vnitřní trh v červnu 2016), kroky k modernizaci normalizační politiky EU, iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, opatření k oživení odvětví služeb (více v příspěvku „Komise navrhla balík opatření, jež by měl usnadnit poskytování služeb“, Vnitřní trh v lednu 2017) a kroky k posílení dodržování předpisů a praktického fungování jednotného trhu EU.

Klíčové a sporné body

Aby výše popsaná zásada vzájemného uznávání mohla fungovat rychleji, snadněji a jasněji, navrhla Komise nařízení o vzájemném uznávání zboží. Podniky by tak měly mít možnost používat dobrovolné prohlášení, že jejich výrobky splňují všechny relevantní požadavky v jejich zemi. Orgánům jiných členských států by to mělo usnadnit posuzování, zda by se mělo uplatnit vzájemné uznávání, či nikoliv. Mechanismus pro řešení problémů by měl umožnit rychleji vyřešit spory mezi společnostmi a vnitrostátními orgány. Spolupráce a vzájemná důvěra mezi vnitrostátními orgány by měla být dále prohloubena prostřednictvím vzdělávání a výměnami mezi úředníky.

Návrh nařízení o dodržování a prosazování předpisů by měl pomoci vytvořit spravedlivější vnitřní trh pro zboží tím, že podpoří větší spolupráci mezi vnitrostátními orgány dozoru nad trhem. To by mělo zahrnovat sdílení informací o nezákonných výrobcích a probíhajících šetřeních, aby mohly orgány podnikat účinná opatření vůči nevyhovujícím výrobkům. Návrh nařízení má rovněž vnitrostátním orgánům pomoci zlepšit kontroly výrobků vstupujících na trh EU. Vzhledem k tomu, že 30 % zboží v EU pochází z dovozu, navrhuje Komise posílení kontrol v přístavech a na vnějších hranicích.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení bude nyní předložen k přijetí EP a Radě. Jakmile budou nařízení přijata, budou přímo použitelná.

Odkazy

Navržena nová pravidla CMU

  • Návrh by měl stanovovat nová a jednodušší pravidla obezřetnostního dohledu.

  • Investiční podniky a služby mají zásadní význam pro řádné fungování unie kapitálových trhů.

  • Cílem je zvýšit efektivitu evropských kapitálových trhů.

  • Přezkum je součástí programu Komise REFIT.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the prudential requirements of investment firms and amending Regulations (EU) No 575/2013, (EU) No 600/2014 and (EU) No 1093/2010 (COM(2017)790)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the prudential supervision of investment firms and amending Directives 2013/36/EU and 2014/65/EU (COM(2017)791)

  • Komise 20. 12. 2017 předložila návrh, který by měl usnadnit fungování menších investičních podniků a zároveň zavést pro největší, systémově významné podniky stejný režim jako pro evropské banky. Investiční podniky a služby mají dle Komise zásadní význam pro řádné fungování unie kapitálových trhů.

Pozadí

Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů přijala Komise v září 2015 (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015). V rámci práce na posílení kapitálových trhů Komise ve svém přezkumu akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období (v červnu 2017) oznámila, že navrhne účinnější obezřetnostní rámec pro dohled nad investičními podniky. Rada v červenci 2017 přijala závěry týkající se hodnocení akčního plánu EU pro CMU, které provedla Komise. Unie kapitálových trhů je jedním z hlavních pilířů investičního plánu pro Evropu vypracovaného Komisí (tzv. Junckerova plánu). Rada se opětovně zavázala provádět tento akční plán, jehož cílem je vytvořit plnohodnotnou unii kapitálových trhů do konce roku 2019. Podpořila řadu prioritních iniciativ vytyčených Komisí. Od spuštění akčního plánu v září 2015 nicméně vyvstala řada nových výzev, a je tedy třeba plán posílit.

Ve všech členských státech EHP existuje několik tisíc investičních podniků. Většina z nich jsou malé až střední podniky, které se zaměřují na nabízení investičního poradenství, přijímání, předávání a provádění příkazů a správu portfolií. Na rozdíl od úvěrových institucí investiční podniky nepřijímají vklady ani neposkytují úvěry. To znamená, že jsou mnohem méně vystaveny úvěrovému riziku i riziku, že vkladatelé budou chtít v krátké lhůtě vybrat své peníze.

  • EU podle Komise potřebuje silnější kapitálové trhy, aby mohla podporovat investice, hledat nové zdroje financování pro podniky, poskytovat domácnostem více příležitostí a posilovat HMU.

Investiční podniky mají usnadňovat toky úspor a investic v rámci celé EU, poskytovat řadu služeb, které umožňují investorům přístup na trhy s cennými papíry a deriváty. Patří mezi ně např. investiční poradenství, správa portfolií, provádění příkazů klientů, obchodování s finančními nástroji a pomoc společnostem při získávání finančních prostředků na kapitálových trzích.

Klíčové a sporné body

Předložený přezkum je součástí programu Komise REFIT. Jeho smyslem je zajistit, aby byly řádně stanoveny požadavky na kapitál, likviditu a další klíčové obezřetnostními požadavky pro investiční podniky. Požadavky nařízení o kapitálových požadavcích jsou z velké části zaměřeny na banky a nehodí se zcela pro všechny investiční podniky. Přezkum také vychází z politických doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví ze září 2017 a byl rovněž oznámen ve sdělení o dokončení bankovní unie z října 2017.

Dle návrhu by se na velkou většinu investičních podniků v EU napříště nevztahovala pravidla, která byla původně vytvořena pro banky. Tím se sníží administrativní zátěž, posílí hospodářská soutěž a zvýší investiční toky (což jsou priority unie kapitálových trhů), aniž by byla ohrožena finanční stabilita. Na druhou stranu největší a systémově nejdůležitější investiční podniky by podléhaly stejným pravidlům a dohledu jako banky.

Představený návrh konkrétně zahrnuje:

  • nová a jednodušší pravidla obezřetnostního dohledu pro velkou většinu investičních podniků, které nejsou systémově významné, ovšem bez ohrožení finanční stability a
  • změnu pravidel s cílem zajistit, aby velké, systémové investiční podniky, které provádějí činnosti bankovní povahy a představují obdobné riziko jako banky, podléhaly také obdobné regulaci a dohledu.

Kapitálové požadavky na nejmenší a nejméně rizikové investiční podniky by se měla zjednodušit. Na tyto podniky by se již neměly vztahovat žádné další požadavky týkající se správy a řízení společnosti nebo odměňování. Pro větší podniky pravidla zavádějí nový způsob měření rizik založený na jejich obchodních modelech. V případě podniků, které obchodují s finančními nástroji, se mají zkombinovat se zjednodušenou verzí stávajících pravidel.

Ty systémové investiční podniky, které provádějí některé činnosti bankovní povahy (tj. upisování a obchodování na vlastní účet) a mají aktiva přesahující hodnotu 30 mld. €, pak návrh definuje jako úvěrové instituce. Na takovéto systémové podniky by se měly vztahovat stejná pravidla jako na banky.

Předpokládaný další vývoj

Návrh by měl být nyní projednán EP a Radou. V případě přijetí se před zavedením nového režimu předpokládá období 18 měsíců.

Odkazy

Krátce…

Rozšíření EFSI potvrzeno EP

  • U fondu EFSI dojde k prodloužení jeho fungování.

  • Jeho finanční kapacity se zdvojnásobí.

Poslanci EP 12. 12. 2017 schválili nařízení, kterým se rozšiřuje Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Schválení následovalo po dohodě mezi členskými státy a EP ze září 2017 (více v příspěvku „EU chystá rozšíření a posílení EFSI“, Vnitřní trh v září 2017). EFSI byl zřízen na počáteční období 3 let a cílem byla mobilizace přinejmenším 315 mld. € v podobě investic. EFSI byl zhodnocen jako úspěšný, a proto se Komise rozhodla zdvojnásobit jej, a to jak co do délky trvání, tak co do finanční kapacity. Právní prodloužení, které v září 2016 představila Komise, se týká období současného víceletého finančního rámce a mělo by poskytnout celkem nejméně 500 mld. € investic do roku 2020 (více v příspěvku „Komise učinila poslední kroky ke spuštění Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) na podzim“, Vnitřní trh v červenci 2015 a v příspěvku „Rada schválila fond pro strategické investice (EFSI)“, Vnitřní trh v březnu 2015). V rámci nového EFSI má investiční výbor publikovat svá rozhodnutí na internetu s uvedením důvodů, proč byla konkrétnímu projektu poskytnuta záruka z rozpočtu EU. Alespoň 40 % infrastrukturních a inovačních projektů s podporou EFSI má přispívat k opatření v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. EFSI 2.0 také výslovně cílí na odvětví udržitelného zemědělství, lesnictví, rybolovu a akvakultury. Nařízení o novém EFSI má vstoupit v platnost 1. 1. 2018. Kromě prodloužení dosavadního časového rámce z poloviny roku 2018 na konec roku 2020 a navýšení investičního cíle z 315 mld. € na nejméně 500 mld. €.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality