Vnější obchodní vztahy v prosinci 2017

• Coreper 20. 12. 2017 potvrdil výsledek neformálního trialogu ohledně návrhu nařízení na modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu, které pozměňuje stávající základní antidumpingová a antisubvenční nařízení tak, aby mohla lépe reagovat na nekalé obchodní praktiky.

Pozadí

V dubnu 2013 předložila Komise návrh, jehož cílem je modernizovat stávající nástroje a zajistit, aby lépe sloužily výrobcům, dovozcům a uživatelům z EU. Účelem nových pravidel je chránit výrobce z EU před újmou způsobenou nekalou soutěží, a zajistit tak volný a spravedlivý obchod. Dohodnutá opatření vytvářejí rámec, který má umožnit uplatňovat na dumpingový nebo subvencovaný dovoz vyšší celní sazby.

Klíčové a sporné body

Navrhované nařízení má za cíl:

1. zvýšit míru transparentnosti a předvídatelnosti, pokud jde o zavádění prozatímních antidumpingových a antisubvenčních opatření. To zahrnuje 3týdenní lhůtu předběžného vyrozumění po zveřejnění příslušných informací, během níž ještě nebudou prozatímní cla uplatněna, jakož i doplňující záchranné sítě, jež mají řešit otázku hromadění zásob,
2. v případě hrozby odvetných opatření ze strany třetích zemí umožnit zahájení šetření bez oficiální žádosti daného odvětví,
3. umožnit odborovým organizacím podávat podněty společně s daným odvětvím a stát se účastníkem řízení,
4. zkrátit dobu šetření na běžnou lhůtu 7 měsíců, nejdéle však 8 měsíců. Konečná cla budou muset být uložena do 14 měsíců,
5. umožnit uložení vyšších cel, pokud dochází k narušení v oblasti surovin a tyto suroviny představují jednotlivě více než 17 % výrobních nákladů. Úroveň uložených cel pak bude možné přizpůsobit podle „pravidla nižšího cla“, pokud je to v zájmu EU. Uložení vyšších cel bude zahrnovat cílový zisk stanovený na úrovni nejméně 6 %,
6. umožnit dovozcům, aby jim byla vrácena cla vybraná v průběhu přezkumu opatření před pozbytím platnosti v případě, že opatření na ochranu obchodu nebudou zachována,
7. při posuzování přijatelnosti závazku a při stanovování rozpětí pro odstranění újmy zohlednit sociální a environmentální normy.

Uvedená pravidla doplňuje nová dumpingová metoda pro posuzování případů narušení trhu ve třetích zemích, která vstoupila v platnost dne 20. 12. 2017. Tato legislativa změní způsob, jakým EU řeší dumpingové a subvencované dovozy ze zemí s významnými státem vyvolanými zkresleními trhu, které často vedou k nadměrným kapacitám. Zavádí nový způsob výpočtu pro stanovení, zda u dovozu do EU ze zemí, v nichž je hospodářství zkresleno zásahy státu, došlo k dumpingu. Cílem nové legislativy je zajistit, aby EU měla k dispozici nástroje na ochranu obchodu, které dokáží řešit současné problémy v mezinárodním obchodním prostředí a zároveň plně respektují mezinárodní závazky EU zakotvené v právním rámci WTO (více v příspěvku „Komise aktualizuje nástroje na ochranu obchodu“, Vnější obchodní vztahy v listopadu 2016).

Standardním způsobem výpočtu dumpingu je srovnání vývozních cen s domácími cenami nebo náklady v zemi vývozu. Budou-li domácí ceny nebo náklady v důsledku státních zásahů do hospodářství zkresleny, Komise k nim při výpočtu domácí hodnoty nepřihlédne. Namísto toho použije jiné referenční hodnoty odrážející nezkreslené výrobní náklady a náklady na prodej. Tuto novou metodiku lze použít na jakéhokoli člena WTO. Před použitím této nové metodiky bude třeba prokázat, že v hospodářství země vývozu v důsledku zásahů státu dochází k podstatným zkreslením.

Komise rovněž vydala první ze zpráv o jednotlivých zemích, které tato nová legislativa stanoví. Pro první zprávu zvolila Čínu, jednoho z největších dumpingových dovozců. Příští zpráva se bude týkat Ruska. Výrobní odvětví EU se o zprávy o jednotlivých zemích bude moci opřít jako o důkaz, aby mohlo v antidumpingových šetřeních žádat použití nové metodiky.

Předpokládaný další vývoj

Aby mohla dohoda vstoupit v platnost, bude ji ještě muset schválit plenární zasedání EP a Rada. Formální proces přijímání by měl být dokončen do konce prvního pololetí roku 2018.

Odkazy

• Nástroje na ochranu obchodu: velvyslanci při EU potvrdili výsledek posledního politického trialogu s Evropským parlamentem
• Nařízení, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie
• EU zavádí nová pravidla v oblasti ochrany obchodu
• Komise vítá přelomovou dohodu, která modernizuje ochranu obchodu EU

Krátce…

EU a Japonsko dokončily jednání na dohodě o hospodářském partnerství

Vrchní představitelé EU a Japonska 8. 12. 2017 dokončily závěrečná jednání o dohodě o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem. Dohoda odstraní převážnou většinu cel v hodnotě 1 mld. €, jež platí společnosti v EU vyvážející do Japonska, a řadu dlouhodobých regulačních překážek. Rovněž otevře japonský trh zemědělskému vývozu z EU a rozšíří exportní příležitosti EU v řadě dalších odvětví. Pokud jde o zemědělský vývoz z EU, dohoda zruší clo u řady druhů sýrů, jako je gouda a čedar (v současnosti dosahují 29,8 %), jakož i u vývozu vína (nyní cca 15 %); umožní zvýšit vývoz hovězího masa do Japonska, a pokud jde o vepřové maso, bude zrušeno clo na zpracované maso a čerstvé maso se bude dovážet téměř bez cla; zajistí v Japonsku ochranu více než 200 evropských zemědělských produktů, jimž bylo uděleno zeměpisné označení, a rovněž zajistí ochranu vybraných japonských zeměpisných označení v EU. Dohoda otevírá také trhy se službami, zejména finanční služby, elektronický obchod, telekomunikace a dopravu. Rovněž zaručí společnostem z EU přístup k rozsáhlým trhům veřejných zakázek a odstraní překážky na vnitrostátní úrovni při získávání veřejných zakázek v odvětví železniční dopravy. Dohoda dále obsahuje komplexní kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji, stanoví nejpřísnější normy v oblasti pracovního práva, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a spotřebitelů, posiluje akce EU a Japonska na podporu udržitelného rozvoje a změny klimatu a plně zaručuje veřejné služby. Komise přeložené znění dohody zašle ke schválení EP a členským státům EU tak, aby mohla vstoupit v platnost před koncem mandátu stávající Komise v roce 2019.