Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2017

10.10.2017
Euroskop

Komise hodnotila plnění migrační politiky, Priority v oblasti bezpečnosti na rok 2017, eu-LISA a Eurojust pokračují ve spolupráci

  • Migrační politika má ještě řadu mezer

  • Nové priority v bezpečnostní oblasti

  • Plánuje se prohloubení spolupráce mezi eu-Lisa a Eurojust

Komise hodnotila plnění migrační politiky

  • Komise vydala 4 hodnotící zprávy.

  • Situace se v migrační politice mírně zlepšila.

  • Členské státy musí vynaložit více úsilí.

  • Pokles příchozích osob byl zaznamenán.

Report from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – Fifteenth report on relocation and resettlement (COM(2017)465)

Report from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – Seventh Report on the Progress made in the implementation of the EU-Turkey Statement (COM(2017)470)

Report from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – on the operationalisation of the European Border and Coast Guard (COM(2017)467)

Report from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – Fifth Progress Report on the Partnership Framework with third countries under the European Agenda on Migration (COM(2017) 471)

  • Komise 6. 9. 2017 přijala 4 zprávy hodnotící pokrok v oblasti ochrany hranic, migrační politiky a poskytování pomoci členským státům.

Pozadí

Dočasný nouzový mechanismus pro relokace byl stanoven ve 2 rozhodnutích Rady v září 2015, v nichž se členské státy zavázaly relokovat z Itálie a Řecka osoby, které potřebují mezinárodní ochranu. V září 2016 přijala Rada změnu druhého rozhodnutí Rady o relokaci, aby uvolnila 54 tis. míst (celkový závazek podle uvedených rozhodnutí činil takřka 100 tis. relokací), která ještě nebyla přidělena, pro účely legálního přijímání Syřanů z Turecka do EU (více v příspěvku „Systém relokace není funkční a Komise nabídla možná řešení“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

Evropská rada v březnu 2016 opět jednala s Tureckem a od listopadu 2015 se jednalo již o třetí setkání podobného druhu. Hlavním cílem bylo řešení migrační krize, zejména potírání nelegální migrace. Výsledkem společného jednání jsou kroky, které by měly rozbít obchodní modely převaděčů a ukončit nelegální migrací z Turecka do EU. Vzájemná dohoda stanovuje několik konkrétních kroků, které mají být prováděny na obou stranách. Mezi nejzásadnější patří to, že všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. 3. 2016 na řecké ostrovy z Turecka jsou navráceni do Turecka a také, že za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka má být 1 syrský občan přesídlen z Turecka do EU (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016). Komise přislíbila, že bude provádění dohody pravidelně monitorovat.

Sada opatření je součástí tzv. Evropského programu pro migraci, programu, který má prostřednictvím krátkodobých i střednědobých opatření řešit současnou migrační krizi (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2015). Vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže avizoval 9. 9. 2015 předseda Komise Jean-Claude Juncker v projevu o stavu Unie (více v příspěvku „Stav Unie podle předsedy Komise: Prioritou je uprchlická krize“, Institucionální záležitosti v září 2015).

Klíčové a sporné body

2 roky po zahájení nouzového mechanismu vykazuje relokace pozitivní trend a zrychlení lze pozorovat v roce 2017. Od února 2017 bylo přemístěno v průměru 2 300 osob za měsíc. Na začátku září bylo relokováno více než 27 695 osob (19 244 z Řecka a 8 451 z Itálie). Zpráva opětovně upozornila na to, že členské státy musí urychlit vyřizování relokací.

Některé členské státy (Malta a Lotyšsko) již své závazky týkající se jim přidělených osob z Řecka splnily, zatímco jiné státy (Finsko, Litva, Lucembursko, Švédsko) se ke splnění svých závazků blíží. Malta a Finsko také takřka splnily své závazky ohledně jim přidělených osob z Itálie. Komise rovněž vítá, že Rakousko zahájilo relokace z Itálie a že se v současnosti připravují první relokace z Itálie na Slovensko. ČR, Maďarsko a Polsko nadále porušují své právní povinnosti. Komise proto v červenci 2017 pokročila v řízení o nesplnění povinnosti a uvedeným členským státům zaslala odůvodněná stanoviska („Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku a Polsku“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2017).

Evropský program znovuusídlování přijatý v červenci 2015 by měl být úspěšně dokončen, neboť ze schválených 22 504 osob jich členské státy a státy přidružené k Schengenské úmluvě přesídlily 17 305. V rámci prohlášení EU a Turecka bylo z Turecka do EU doposud přesídleno celkem 8 834 Syřanů, včetně 1 028 nových přemístění od vydání poslední zprávy. Celkem bylo v rámci obou programů přesídlování na úrovni EU přesídleno 22 518 osob od chvíle, kdy tyto programy byly spuštěny. Na podporu přesídlování nejméně 37 750 osob Komise vyčlenila částku ve výši 377,5 mil. €, což představuje 10 tis. € na osobu.

Dle hodnotící zprávy prohlášení EU a Turecka přináší konkrétní výsledky a hraje klíčovou úlohu při zajišťování účinného řízení migračních toků na trase přes východní Středomoří. I přes mírný nárůst počtu příchozích osob během léta, který je v souladu se sezónním trendem zaznamenaným za stejné období v roce 2016, zůstává denní počet osob překračujících hranici z Turecka na řecké ostrovy od poslední zprávy z června 2017 poměrně nízký; v průměru se jedná o 75 příchozích osob denně. Celkový počet příchozích se snížil o 97 % od chvíle, kdy začalo být uvedené prohlášení uplatňováno. Od vydání prohlášení EU a Turecka bylo do Turecka navráceno celkem 1 896 nelegálních migrantů (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

Celkový počet příslušníků Evropské pohraniční a pobřežní stráže, kteří v současné době pomáhají členským státům na místě, činí 1 700 osob. Doposud však není nasazen dostatečný počet osob a od dubna 2017 nebylo rezervním týmům pro rychlé nasazení poskytnuto žádné nové vybavení. Je třeba, aby členské státy urychleně dostály svým závazkům a odstranily stávající mezery, čímž by se zajistilo účinné řízení vnějších hranic EU.

Opatření přijatá na trase přes centrální Středomoří a s partnery v Africe již začínají přinášet výsledky. Počet úmrtí na moři se během letních měsíců snížil a také poklesl počet migrantů překračujících trasu přes centrální Středomoří. Dále je potřeba posílit provádění akčního plánu týkajícího se opatření na podporu Itálie.

Pozice ČR

Vláda ČR je proti povinným relokačním kvótám a dosud relokovala 12 osob z Řecka. ČR se zavázala k přesídlení 400 osob a zatím realizovala přesídlení 52 osob (32 z Libanonu a 20 z Jordánska).

Předpokládaný další vývoj

Komise hodlá nadále hodnotit oblasti týkající se migrační politiky a pravidelně vydávat zprávy.

Odkazy

Priority v oblasti bezpečnosti na rok 2017

  • Komise pravidelně hodnotí posun v politice.

  • Zpráva rekapituluje pokrok, kterého bylo dosaženo, a podává přehled o nadcházející činnosti pro příštích 12 měsíců.

  • EU chce předcházet radikalizaci.

  • EU podporuje lepší výměnu informací.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – Tenth progress report towards an effective and genuine Security Union (KOM(2017)466)

  • Komise 7. 9. 2017 představila zprávu o krocích, které byly přijaty v oblasti bezpečnosti.

Pozadí

Bezpečnost je politickou prioritou již od začátku funkčního období Junckerovy Komise a je tematizována jak v politických směrech, které současný předseda předložil v červenci 2014, tak v jeho projevu o stavu Unie ze září 2016 i 2017.

Evropský program pro bezpečnost má stanovovat práci Komise v této oblasti a stanovuje hlavní kroky k zajištění reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v EU. Jedná se například o boj proti radikalizaci, posilování kybernetické bezpečnosti, odstřižení teroristů od finančních prostředků a o zlepšení výměny informací. Od přijetí tohoto programu došlo v jeho provádění pokroku, který Komise pravidelně vyhodnocuje ve zveřejňovaných zprávách.

Klíčové a sporné body

Představená 10. zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii rekapituluje pokrok, kterého bylo dosaženo, a podává přehled o nadcházející činnosti pro příštích 12 měsíců a dále do budoucna.

Komise podporovala členské státy ve 2 hlavních pilířích: (1) boj proti terorismu a organizované trestné činnosti a (2) posílení naší obrany a budování odolnosti vůči uvedeným hrozbám.

Posílení bezpečnosti na vnějších hranicích

  • Zavádění systematických kontrol s využitím bezpečnostních databází všech cestujících, včetně občanů EU, překračujících vnějších hranice.
  • Dosažení politické dohody ohledně systému vstupu/výstupu EU.
  • Příprava evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS).

Lepší výměna informací

  • Komise navrhla právní předpisy, které mají posílit Schengenský informační systém (SIS).
  • Komise předložila návrhy na výměnu informací prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS).
  • Komise dále představila nový přístup pro zajištění interoperability informačních systémů EU pro ochranu hranic a bezpečnost.
  • Nové nařízení o Europolu, které vstoupilo v platnost v květnu 2017.

Minimalizace manévrovacího prostoru teroristů

  • Směrnice o boji proti terorismu kriminalizuje činy jako je financování terorismu, podstoupení výcviku nebo cestování za účelem terorismu a kromě toho posiluje práva obětí terorismu.
  • Přijetí revidované směrnice o palných zbraních s cílem zajistit lepší kontrolu nabývání a držení zbraní.
  • Komise zahájila revizi nařízení EU o prekurzorech výbušnin s cílem posílit omezení a kontrolu látek, které mohou být použity ke zhotovení podomácku vyrobených výbušnin.
  • Nová skupina pro politiku ochrany snadno zranitelných cílů tvoří platformu pro sdílení pokynů a výměnu osvědčených postupů ohledně ochrany veřejného prostoru.
  • Komise předložila 3 návrhy na dokončení právního rámce v oblasti praní peněz, nelegálních hotovostních toků a zmrazování či zabavování majetku.

Předcházení radikalizaci

  • Komise usiluje prostřednictvím internetového fóra EU o omezení přístupu k teroristickému obsahu.
  • Komise podporuje prevenci a boj proti radikalizaci na úrovni jednotlivých států i místní úrovni, zejména prostřednictvím sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci.
  • Hodnocení dalšího postupu v návaznosti na stanovisko Soudního dvora EU k dohodě o jmenné evidenci cestujících mezi EU a Kanadou.

Předpokládaný další vývoj

Příští zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii bude předložena v říjnu 2017.

Odkazy

Krátce…

eu-LISA a Eurojust pokračují ve spolupráci

  • EU agentury by spolu měly více spolupracovat.

  • Cílem memoranda je podporovat efektivní spolupráci a výměnu informací, odborných znalostí a osvědčených postupů.

Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust) 19. 9. 2017 podepsaly memorandum o spolupráci. Cílem memoranda o porozumění podepsaného výkonným ředitelem eu-LISA a prezidenta Eurojustu je podporovat efektivní spolupráci a výměnu informací, odborných znalostí a osvědčených postupů v oblasti informačních technologií. Memorandum o porozumění by mělo posílit stávající spolupráci ve strategických záležitostech. Část memoranda o porozumění se týká také Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) s odkazem na předpokládaná přístupová práva Eurojustu a výměnu informací, které by měly být důležité pro účinné provádění. Dle memoranda by eu-LISA a Eurojust měli vzájemně pomáhat také v oblasti know-how, osvědčených postupů a zkušeností s řízením lidských zdrojů. Evropská agentura eu-LISA spravuje rozsáhlé informační systémy v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Provozuje systém Eurodac, Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) a vízový informační systém (VIS). Agentura mimo jiné zajišťuje, že informace, které jí byly svěřeny, jsou důkladně chráněny. Komise v červnu 2017 předložila legislativní návrh na rozšíření mandátu agentury. Návrh předpokládá, že eu-LISA převezme odpovědnost za vývoj, zavádění a provozní řízení 3 nových rozsáhlých informačních systémů: vstupního výstupního systému (EES), evropského systému pro schvalování cestovních informací (ETIAS) a Evropského informačního systému rejstříků trestů – Státní příslušníci zemí (ECRIS-TCN). Sídlo agentury je v Tallinnu, zatímco provozní řízení se uskutečňuje ve Štrasburku. Oddělení EU pro soudní spolupráci (Eurojust) bylo zřízeno s cílem zlepšit koordinaci vyšetřování a stíhání a spolupráci mezi příslušnými orgány v členských státech. Eurojust zejména usnadňuje výkon žádostí o mezinárodní vzájemnou právní pomoc a vydání. Sídlo Eurojustu je v Haagu.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality