Vnitřní trh v květnu 2017

09.06.2017
Euroskop

Komise chce usnadnit fungování na jednotném trhu, Komise chce upravit právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitelů, Rada souhlasí s větší podporou rizikového kapitálu a sociálních podniků, Rada přijala nařízení o prospektu, Rada chce zlepšit financování ekonomiky EU

  • Komise podniká nové kroky v rámci jednotného trhu

  • Komise bojuje za lepší práva pro spotřebitele

  • Větší podpora rizikového kapitálu a sociálních podniků

  • Nařízení o prospektu by se mělo změnit

  • Rada chce usnadnění rozvoje sekuritizačního trhu v Evropě

Komise chce usnadnit fungování na jednotném trhu

Compliance Package Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on establishing a single digital gateway to provide information, procedures, assistance and problem solving services and amending Regulation (EU) No 1024/2012 (COM(2017)256)

Compliance Package Proposal for a a regulation of the European Parliament and of the Council setting out the conditions and procedure by which the Commission may request undertakings and associations of undertakings to provide information in relation to the internal market and related areas (COM(2017)257)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Action plan on the Reinforcement of SOLVIT: Bringing the benefits of the Single Market to citizens and businesses (COM(2017)255)

  • Komise usiluje o další úpravy jednotného trhu

  • Představený balík by měl usnadnit fungování na jednotném trhu

  • Komise podporuje zejména snadnější výměnu a poskytování informací

  • Komise chce upravit fungování SOLVIT

  • Komise 2. 5. 2017 představila balík 3 dokumentů, jež by měly usnadnit práci na jednotném trhu.

Pozadí

V roce 2015 Komise předložila svou strategii jednotného trhu. Předseda Komise jako svůj politický závazek stanovil plné rozvinutí potenciálu jednotného trhu. Komise v rámci snahy o zlepšení postavení v celosvětovém hospodářství již předložila nějaké dokumenty, např. návrhy týkající se e-commerce , pokyny týkající se spolupráce ekonomik a opatření, jež mají dát nový impuls sektoru služeb (více v příspěvku „Coreper souhlasil s aktualizací pravidel o platebních službách na vnitřním trhu“, Vnitřní trh prosinec 2014).

Klíčové a sporné body

Vytvoření hlubšího a spravedlivějšího vnitřního trhu je jednou z 10 klíčových priorit Junckerovy Komise, společně s rozvojem digitálního jednotného trhu. Stávající iniciativa zajišťuje klíčový krok stanovený ve strategii jednotného trhu, kterou komise přijala v listopadu 2016. Cílem je plně využít výhod, které nabízí nové digitální nástroje, a pomoci tak podnikům, aby mohly v plné míře využívat příležitostí, které jim nabízí trh s 500 mil. občany, k cestování, práci a studiu v jakékoliv zemi EU.

1) Jednotná digitální brána

Stávající nabídka online informací, asistenčních služeb a online postupů pro občany a firmy postrádá jasné zaměření na potřeby uživatelů. Návrh Komise usiluje o výrazné zlepšení online dostupnosti, kvality a přístupnosti informací, asistenčních služeb a postupů, které jsou důležité pro občany a firmy. EU chce zajistit jeden vstupní bod k informacím prostřednictvím jednotné digitální brány. Jednoduše řečeno by digitální brána měla poskytnout občanům a podnikům jednotný přístupový bod k informacím, pomoci, poradenství, službám zaměřeným na řešení problémů a elektronickým postupům v rámci jednotného trhu. Účinná realizace jednotné digitální brány by měla být zajištěna vytvořením koordinační skupiny, která by měla být fórem pro spolupráci mezi Komisí a členskými státy. Konkrétně by členské státy měly mít povinnost nabízet řadu klíčových postupů plně online a zajistit jejich kompletní dostupnost pro přeshraniční uživatele v rámci EU. To by mělo snížit administrativní zátěž a odstranit nepřiměřené překážky, s nimiž se musí potýkat občané a firmy z určitého členského státu EU, chtějí-li dodržet předpisy platné v jiných členských státech. Jednotná digitální brána reaguje na potřeby uživatelů v digitálním světě a mohla by dle odhadů ušetřit více než 11 mld. € ročně.

2) Nástroj pro zjišťování informací o jednotném trhu (SMIT):

Cílem tohoto návrhu nařízení je pomoci Komisi sledovat a prosazovat pravidla vnitřního trhu, a to tím, že jí umožní prostřednictvím úzce vymezených žádostí o informace včas získat komplexní a spolehlivé kvantitativní a kvalitativní informace od vybraných subjektů na trhu. Navrhované nařízení by mělo Komisi také pomoci zajistit, aby byla práva občanů a podniků na jednotném trhu respektována. Představený nový nástroj by měl být používán v oblastech, kde může EU dosáhnout hmatatelných výsledků, které jsou pro občany a podniky nejdůležitější. Nástroj pro zjišťování informací by měl být používám pouze, pokud všechny ostatní prostředky pro získání informací selhaly. Měl by být použit pouze tehdy, kdy by vnitrostátní zásah nebyl vzhledem k rozsahu a účinkům případů úspěšný, a EU by byla v lepším postavení jednat.

3) SOLVIT akční plán:

Komise by měla stavět na úspěchu SOLVIT, což je bezplatná služba poskytovaná od roku 2002. Síť SOLVIT se zabývá všemi přeshraničními problémy souvisejícími se 4 svobodami, včetně politik úzce s nimi spojených (jako jsou daně, zaměstnanost, sociální politika a doprava). SOLVIT má poskytovat rychlá a pragmatická řešení lidem a firmám v celé Evropě, pokud mají problémy s orgány veřejné správy. Komise by chtěla přijmout další kroky k posílení strategické úlohy sítě SOLVIT s cílem zlepšit fungování jednotného trhu v praxi pro občany a podniky. Navrhovaný akční plán nastíněný v představeném sdělení by měl fungovat společně s dalšími iniciativami Komise obsaženými v legislativním balíku, zejména Jednotnou digitální branou. Sdělení představuje také konkrétní opatření, která by měla Komise učinit Jedná se, např. o zlepšení viditelnosti sítě SOLVIT na webovém portálu Vaše Evropa a o podporu širšího povědomí o pomoci, kterou může síť SOLVIT v rámci obchodní sféry nabídnout.

Pozice ČR

Vzhledem k provázanosti české ekonomiky s ostatními evropskými ekonomikami je odstraňování překážek na vnitřním trhu dlouhodobou prioritou ČR v EU. ČR podporuje úsilí Komise dokončit Strategii pro vnitřní trh v její ambicióznější podobě.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy budou předány EP a Radě k projednání.

Odkazy

Komise chce upravit právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitelů

Report on the Fitness check of consumer and marketing law

  • Komise představil zprávu, která by měla být základem pro zlepšení ochrany spotřebitelů

  • Komise ve zprávě shrnuje nedostatky, které je potřeba vyřešit

  • Problémem jsou rozdílné úpravy v jednotlivých členských státech

  • V roce 2016 mělo téměř 6 spotřebitelů z 10 (58 %) pocit, že jsou při nákupech online z jiného členského státu dobře chráněni

  • Komise 29. 5. 2017 předložila analýzu pravidel EU v oblasti ochrany spotřebitelů a marketingu. Zpráva by měla složit jako základ pro zlepšení práv pro spotřebitele a podniky.

Pozadí

Komise v rámci svého Programu REFIT hodnotí právní předpisy EU s cílem zjistit, zda nejsou zdrojem nadměrné regulační zátěže, zda se nepřekrývají, nejsou v nich mezery či rozpor a/nebo zda časem některá opatření nezastarala.

Analýza spočívala v průzkumu u více než 23 tis. spotřebitelů z celé EU, fiktivních nákupech a rozhovorech s vnitrostátními orgány na ochranu spotřebitelů (organizace, sdružení podniků, úřady, ministerstva). Souběžně a v souvislosti s kontrolou účelnosti Komise provedla také hodnocení směrnice o právech spotřebitelů.

Pravidla EU v oblasti ochrany spotřebitelů měla za cíl přispět ke zvýšení důvěry spotřebitelů: v roce 2016 mělo téměř 6 spotřebitelů z 10 (58 %) pocit, že jsou při nákupech online z jiného členského státu dobře chráněni (v roce 2003 to byl 1 z 10 spotřebitelů).

Klíčové a sporné body

Výsledky studie představily zjištěné problémy, kterými by se Komise měla v budoucnu zabývat. Aktualizace pravidel by měla zajistit také větší právní srozumitelnost pro podniky, jež působí přes hranice. Z hodnocení také vyplývá, že některé nedostatky je možné řešit právní úpravou stávajících norem.

Analýza Komise zjistila problémy, kterými je třeba se zabývat:

  • Omezené možnosti nápravy: nízký počet zemí nabízí spotřebitelům účinné občanskoprávní prostředky nápravy v případě, že se stanou obětí nekalých obchodních praktik. Podniky a spotřebitelské organizace v některých zemích nemohou k upozornění na protiprávní jednání uplatňovat žaloby na zdržení se jednání. Členské státy mají nadále velice rozdílné přístupy, pokud jde o hromadné žaloby.
  • Odlišné vymáhání v členských státech EU: úroveň sankcí za porušení právních předpisů EU na ochranu spotřebitelů se v jednotlivých členských státech EU velice liší; spotřebitelé tedy nejsou ve všech zemích chráněni stejně a podniky nemají všude rovnocenné podmínky.
  • Práva vyhovují současnému digitálnímu světu: spotřebitelé nemají při objednávání bezplatných služeb online (např. v případě cloudových služeb či sociálních médií) stejná práva na předběžné informace před uzavřením smlouvy nebo právo odstoupit od smlouvy, jako by měli v případě, že by za tyto služby platili.
  • Nízké povědomí o právech spotřebitelů: jen 4 dotazovaní z 10 věděli, že mají právo na bezplatnou opravu nebo výměnu vadného zboží, a jen třetina (33 %) věděla, že nemusí platit nebo vracet výrobky, o které nežádali.

Na základě výsledků studie by Komise v blízké době chtěla:

  • dát obětem nekalých obchodních praktik právo na smluvní a/nebo mimosmluvní prostředky nápravy (jako je právo ukončit smlouvu a právo na vrácení peněz ve výši uhrazené ceny);
  • rozšířit ochranu podle směrnice o ochraně spotřebitelů (např. právo na informace před uzavřením smlouvy a právo na odstoupení od smlouvy) na služby online, za něž spotřebitelé platí svými osobními údaji;
  • zajistit, aby byli spotřebitelé, kteří používají platformy online, informováni o tom, zda nakupují od profesionálního obchodníka nebo od jiného spotřebitele a zda jsou chráněni pravidly v oblasti ochrany spotřebitelů;
  • posílit a lépe harmonizovat úroveň sankcí za porušení právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitelů;
  • zlepšit v zájmu ochrany spotřebitelů postup podávání žaloby na zdržení se jednání;
  • analyzovat výsledky probíhajícího posuzování hromadných žalob napříč EU.

Komise v rámci úpravy právních norem podnikla už nějaké kroky a aktualizovala pokyny ke směrnici o nekalých obchodních praktikách, která je právním základem pro řadu koordinovaných opatření na vymáhání práv spotřebitelů na úrovni EU. Dále navrhla nová pravidla smluv o poskytování digitálního obsahu, která by měla zjednodušit nákup digitálního obsahu.

Předpokládaný další vývoj

Během roku 2017 by mělo dojít ke zveřejnění posouzení dopadů navrhovaných právních opatření, k vyhlášení veřejné konzultace a k předložení konkrétních návrhů.

Odkazy

Rada souhlasí s větší podporou rizikového kapitálu a sociálních podniků

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu a nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání (KOM(2016)461)

  • Komise chce upravit investice do fondů rizikového kapitálu a fondů sociálního podnikání

  • Měla by být zjednodušena dostupnost evropských fondů rizikového kapitálu (EuVECA) a evropských fondů sociálního podnikání (EuSEF).

  • Návrhy navazují na budování unie kapitálových trhů

  • Aktualizovaná pravidla by rovněž měla rozšířit škálu společností, do nichž fondy mohou investovat

Pozadí

Reformy jsou součástí řady opatření Komise na podporu rizikového kapitálu v Evropě. Komise v lednu 2015 odstartovala práci na tvorbě unie kapitálových trhů (Capital Markets Union; CMU). Unie kapitálových trhů je klíčovým pilířem investičního plánu Junckerovy Komise (více v příspěvku „Komise chce vytvořit unii kapitálových trhů“, Vnitřní trh v lednu 2015 a v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014). Měla by vyřešit problém s nedostatkem investic posílením alternativních možností financování evropských podniků a dlouhodobých projektů. Komise chce rovněž odstranit překážky, které blokují přeshraniční investice v EU, aby společnosti a infrastrukturní projekty mohly snadněji získat finanční prostředky bez ohledu na jejich sídlo (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015).

Návrh rovněž souvisí s investičním plánem pro Evropu, jenž stanoví komplexní strategii pro řešení nedostatku finančních prostředků, který v Evropě brzdí růstový potenciál a vytváření pracovních míst pro občany EU.

Nařízení o evropských fondech rizikového kapitálu (EuVECA) a evropských fondech sociálního podnikání (EuSEF) zavedly dva nové typy fondů kolektivního investování, aby se investorům usnadnilo a zatraktivnilo investování do nekotovaných malých a středních podniků. Obě nařízení byla přijata v dubnu 2013 a vstoupila v platnost v červenci 2013. Fondy „EuVECA“ a „EuSEF“ smějí jejich správci nabízet na trhu v celé Unii profesionálním investorům a neprofesionálním investorům, kteří mohou upsat alespoň 100 tis. €.

Komise chce pokročit při vytváření unie kapitálových trhů a rozhodla celkově přezkoumat daný stav dříve, než bylo původně plánováno (červenec 2017). V září 2015 zahájila konzultaci, jejímž cílem bylo zjistit, zda by cílené změny uvedených nařízení pomohly urychlit využívání těchto investičních fondů. Při přezkumu bylo zjištěno několik faktorů, které brzdí rozvoj těchto fondů.

V rámci těchto opatření budou použity prostředky z rozpočtu EU, které mají prostřednictvím celoevropského fondu fondů rizikového kapitálu přilákat kapitál od větších institucionálních investorů. Zároveň budou podporovány postupy, které se na vnitrostátní úrovni osvědčily při nabízení daňových pobídek ve prospěch rizikového kapitálu s cílem podpořit investice do malých a středních a začínajících podniků. Těm členským státům, které si přejí rozvíjet tržní financování, včetně rizikového kapitálu, Komise nabídne technickou podporu (více v příspěvku „Komise dalšími kroky vytváří unii kapitálových trhů“, Vnitřní trh v červenci 2016).

Klíčové a sporné body

Změny nařízení, jež byly Radou a EP projednány, primárně cílí na zvýšení dostupnosti evropských fondů rizikového kapitálu (EuVECA) a evropských fondů sociálního podnikání (EuSEF). Konkrétně by se měla úprava týkat správců fondů, kteří spravují aktiva v hodnotě vyšší než 500 mil. €. Aktualizovaná pravidla by rovněž měla rozšiřit škálu společností, do nichž fondy EuVECA a EuSEF mohou investovat, včetně malých a středních podniků. Umožňují také levnější a snazší přeshraniční nabízení těchto fondů.

Dále by měly být sníženy náklady prostřednictvím zákazu poplatků uložených příslušnými orgány hostitelských členských států, kde se neprovádí dohled nad činností. Zároveň s tím by mělo dojít k zjednodušení registračního procesu a stanovení minimálního kapitálu pro správce.

Předpokládaný další vývoj

Pokud Rada a EP formálně přijmou dohodnutá pravidla, tak by měla nabýt účinnosti 3 měsíce poté, co vstoupí v platnost.

Odkazy

Krátce…

Rada přijala nařízení o prospektu

  • Rada podporuje informování o cenných papírech

  • Návrh nařízení by měl usnadnit získávání informací o prospektech

Rada 16. 5. 2017přijala nařízení o prospektu poté, co jeho znění v dubnu 2017 odhlasoval EP. Návrh nařízení o prospektu vydala Komise v listopadu 2015 v rámci balíčku legislativních návrhů zaměřených na vytvoření unie kapitálových trhů. Zároveň je toto nařízení součástí úsilí Komise o zjednodušení unijního práva a o posílení jeho účelnosti a účinnosti (REFIT) (více v příspěvku „Akční plán CMU přivítala Rada“, Vnitřní trh v listopadu 2015). Prospekt je právní dokument, kterým obchodní společnosti informují potenciální investory o cenných papírech, které vydávají, a o sobě samých. Vedle informací o cenných papírech obsahuje prospekt podrobné informace o činnosti dané společnosti, o jejích financích a vlastnické struktuře. Prospekty jsou tak důležitým zdrojem informací pro investory a také jedním z klíčových nástrojů pro společnosti, které chtějí na trzích cenných papírů v EU získat kapitál. První směrnice o prospektu byla přijata v roce 2003 a revidována v roce 2009.
Smyslem nařízení o prospektu v kontextu CMU je usnadnit podnikům, především malým a středním, přístup na finanční trhy. Schválené nařízení by mělo zjednodušit pravidla a zefektivnit související administrativní postupy.

Rada chce zlepšit financování ekonomiky EU

  • Sekuritizační trhy v EU by měly být upraveny 2 legislativními návrhy

  • Hlavním cílem je zvýšit efektivitu a stabilitu finančního systému

Rada 30. 5. 2017 dosáhla v rámci předsednictví společně se zástupci EP dohody o návrzích týkajících se usnadnění rozvoje sekuritizačního trhu v Evropě. Dohoda s EP se týká dvou návrhů nařízení: 1) návrh stanovující pravidla pro sekuritizace a kritéria definující JTS sekuritizaci, který spojuje do jediného aktu pravidla, která platí pro všechny sekuritizace, včetně JTS sekuritizací, a která jsou v současnosti rozptýlena v několika různých právních aktech; a 2) návrh revidující nařízení 575/2013 týkající se kapitálových požadavků na banky pro pozice v sekuritizaci. Ve vztahu k JTS sekuritizacím zavádí regulační zacházení citlivější vůči riziku. Rámec pro sekuritizaci je jedním z hlavních prvků plánu EU z roku 2015, jehož cílem je vytvořit do konce roku 2019 plně funkční unii kapitálových trhů (CMU). Rozvoj sekuritizačního trhu by měl přispět k vytváření nových investičních příležitostí pro malé a střední podniky a začínající podniky. Dohoda by měla oživit sekuritizační trh, přičemž by měl být definován model pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace. Sekuritizace je proces, při němž věřitel – zpravidla banka – refinancuje soubor úvěrů nebo aktiv, jako jsou hypotéky, automobilový leasing, spotřebitelské úvěry či účty kreditních karet, jejich přeměnou na cenné papíry. Pokud správně funguje, tak by měla zvýšit efektivitu a stabilitu finančního systému, poskytovat investiční příležitosti a být přínosem pro podniky a občany díky levnějším a dostupnějším úvěrům. Komise předpokládá, že pokud by objem sekuritizace v EU dosáhl předkrizové úrovně, uvolnilo by se tím pro další financování 100–150 mld. €. Rada se v rámci jednání dohodla na tzv. požadavku ponechání si rizika, který by měl zajistit, aby sekuritizované produkty nebyly vytvářeny pouze za účelem distribuce investorům. Při vyjednávání bylo dohodnuto, že požadavek ponechání si rizika bude stanoven ve výši 5 % v souladu se stávajícími mezinárodními standardy a s vyjednávacím postojem Rady. Dále byly s EP dohodnuty následující body: vytvoření systému datových úložišť pro sekuritizační transakce, který zvýší transparentnost trhu, a nezatěžující proces schvalování pro třetí strany, které pomáhají s ověřováním souladu s požadavky JTS sekuritizace. Obecně byl měla úprava zabránit vzniku střetu zájmů. Znění návrhu stanovuje, že i když je do procesu sekuritizace zapojena třetí strana, odpovědnost za dodržování pravidel nesou v plném rozsahu původci, sponzoři, původní věřitelé a sekuritizační jednotky pro speciální účel (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality