Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2017

09.06.2017
Euroskop

Komise představila kroky vedoucí k větší interoperabilitě bezpečnostních systémů v EU, Evropský vyšetřovací příkaz vstoupil v platnost, Komise žádá konec kontrol na hranicích, Znovuzavedení víz pro USA není na místě, Činnost pohraniční a pobřežní stráže byla zhodnocena

  • EU řeší, jak odstranit nedostatky a dosáhnout větší propojenosti bezpečnostních systémů v EU

  • Evropský vyšetřovací příkaz má pomáhat v boji proti kriminalitě a terorismu

  • Kontroly na vnitřních hranicích mají být postupně zrušeny

  • Reciproční zavádění víz se neplánuje

  • Pohraniční a pobřežní straž byla zhodnocena

Komise představila kroky vedoucí k větší interoperabilitě bezpečnostních systémů v EU

Seventh progress report towards an effective and genuine Security Union (COM(2017)261)

  • Složitost a roztříštěnost systémů je jejich velkou slabinou a nedávné útoky v ukázaly, jak je důležité, aby si orgány členských států mezi sebou vyměňovaly informace.

  • Pro pracovníky donucovacích orgánů nemusí být vždy snadné dostat se ke konkrétním informacím, které potřebují.

  • Komise proto představila svou vizi, jak tyto nedostatky odstranit a jednotlivé systémy účinně propojit.

  • Měl by se změnit způsob, jakým jsou bezpečnostní údaje spravovány, což by mělo pomoci vnitrostátním orgánům lépe reagovat na mezinárodní hrozby a odhalovat teroristy působící ve více zemích.

  • Komise 16. 5. 2017 předložila sedmou zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo v úsilí o vytvoření bezpečnostní unie. Stanovila rovněž nový přístup směrem k dosažení interoperability informačních systémů EU zabývajících se bezpečností, správou hranic a řízením migrace do roku 2020.

Pozadí

Evropský program pro bezpečnost určuje činnost Komise v této oblasti, vymezuje hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Unii, což vede k vytváření účinné a skutečné bezpečnostní unie. Závěry Evropské rady z prosince 2016 zdůraznily význam překonání nedostatků v oblasti správy dat a zlepšení interoperability stávajících informačních systémů. Nedávné teroristické útoky rovněž ukázaly na potřebu informační systémy propojit a odstranit tak jejich slabá místa, která způsobují, že osoby podezřelé ze spáchání teroristických činů jsou v nich sice vedené, ale v jednotlivých, navzájem nepropojených databázích figurují pod různými jmény.

  • Předkládaná zpráva se vedle aktuálních informací o pokroku dosaženém v hlavních oblastech zaměřuje na kroky, které jsou podnikány ke zlepšení správy informací týkajících se ochrany hranic a bezpečnosti. Ve zprávě je také představen nový přístup k interoperabilitě informačních systémů. V návaznosti na nedávný celosvětový kybernetický útok zpráva zdůrazňuje závazek Komise k urychlení přezkumu strategie kybernetické bezpečnosti EU z roku 2013, aby se zajistila efektivní reakce na tyto hrozby.

Zpráva navazuje na předchozí sdělení Komise z dubna 2016 o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro hranice a bezpečnost (více v příspěvku „Komise zahájila diskuzi o podobě silnějších a inteligentnějších informačních systémů pro správu hranic a vnitřní bezpečnost“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016). Vychází také z doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni, která byla zřízena Komisí a navrhuje další kroky k řešení strukturálních nedostatků ve třech hlavních oblastech: 1. optimalizace využití stávajících informačních systémů, 2. v případě potřeby vytvoření doplňkových systémů s cílem zaplnit informační mezery a 3. zajištění interoperability mezi systémy.

Komise již předložila několik návrhů, jejichž účelem je zaplnit zbývající mezery v přenosu informací, včetně zavedení nových systémů (více v příspěvku „Komise chce upravit vstup na území EU pomocí systému ETIAS“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016) a také posílení stávajících opatření jako je Schengenský informační systém, systém Eurodac (více v příspěvku „Ochrana hranic a azylové řízení nefunguje, Komise proto navrhuje reformu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016) či Evropský informační systém rejstříků trestů – ECRIS (více v příspěvku „Komise chce posílit výměnu informací z rejstříků trestů o státních příslušnících zemí, které nejsou členy EU, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v lednu 2016).

Klíčové a sporné body

Všechny centralizované informační systémy EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace by měly být na základě přístupu zprávy interoperabilní a zároveň by při tom měla být plně dodržována pravidla ochrany údajů a základních práv. Navrhovaný přístup by měl odstranit stávající nedostatky a slabá místa evropských systémů pro správu údajů. Hlavní prvky nového přístupu jsou:

  • Evropský portál pro vyhledávání: měl by umožnit souběžné vyhledávání v systémech v plném souladu se zárukami ohledně ochrany údajů a pravděpodobně se budou také uplatňovat jednodušší pravidla pro přístup k těmto systémům ze strany donucovacích orgánů.
  • Sdílená služba pro porovnávání biometrických prvků: umožní vyhledávat v různých informačních systémech obsahujících různé biometrické údaje a případně ihned naznačí vztah k souvisejícím biometrickým údajům, nalezne-li je v jiném systému.
  • Společné úložiště údajů o totožnosti: založené na alfanumerických údajích o totožnosti (např. datum narození, číslo pasu); umožní zjistit, zda je osoba zaregistrována v různých databázích pod různými identitami

Zásadní úlohu při poskytování technických znalostí bude mít evropská agentura odpovědná za řízení informačních systémů (eu-LISA), která by měla práci na dosažení interoperability informačních systémů urychlit. V červnu 2017 předloží Komise legislativní návrh na posílení mandátu agentury eu-LISA, aby se mohl tento nový přístup co nejrychleji realizovat.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude o novém přístupu jednat s EP a Radou s cílem dosáhnout do konce roku 2017 obecnou shodu o dalším postupu. Výsledky jednání poslouží jako podklad návrhu o interoperabilitě, který Komise předloží co nejdříve.

Odkazy

Evropský vyšetřovací příkaz vstoupil v platnost

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech

  • Členským států vypršela lhůta na implementaci Evropského vyšetřovacího příkazu

  • Důvodem byla snaha o zavedení komplexního systému pro získávání důkazů v případech, jež mají přeshraniční rozměr

  • Každá země EU je povinna uznat a provést žádost jiné země

  • Komise bude hodnotit, jak členské státy dosáhly cílů

  • Evropský vyšetřovací příkaz vstoupil 22. 5. 2017 v platnost a měl by zjednodušit práci justičních orgánů v situacích, kdy žádají o důkazy, jež se nacházejí v jiné zemi EU.

Pozadí

Ve Stockholmském programu přijatém v prosinci 2009 Evropská rada uvedla, že je třeba dále usilovat o zavedení komplexního systému pro získávání důkazů v případech, jež mají přeshraniční rozměr; tento systém by měl být založen na zásadě vzájemného uznávání. Podnět týkající se evropského vyšetřovacího příkazu předložilo 7 členských států EU (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Estonsko, Slovinsko a Švédsko) dne v květnu 2010. Směrnice byla přijata společně Radou a EP v roce 2014 (více v příspěvku „Vymáhání pohledávek přesahujících hranice státu bude v EU jednodušší“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2013).

Tato směrnice se vztahuje na všechny země EU kromě Dánska a Irska, které se jí neúčastní. Směrnicí se nahrazují evropské systémy vzájemné právní pomoci pro shromažďování důkazů, a sice Úmluva EU o vzájemné právní pomoci z roku 2000 a rámcové rozhodnutí 2003/577/SVV o zajištění důkazních prostředků.

Klíčové a sporné body

Evropský vyšetřovací příkaz je založen na vzájemném uznávání, to znamená, že každá země EU je povinna uznat a provést žádost jiné země stejně jako v případě, že by se jednalo o rozhodnutí vnitrostátních orgánů.

Evropský vyšetřovací příkaz by měl zajistit:

  • Jednotný ucelený nástroj s širokou působností – vyšetřovací příkaz nahrazuje stávající roztříštěný právní rámec pro získávání důkazů.
  • Přísné lhůty pro shromažďování požadovaných důkazů – členské státy musí od přijetí žádosti rozhodnout do 30 dnů. Na provedení požadovaného vyšetřovacího úkonu, je-li žádost přijata, je stanovena lhůta 90 dnů.
  • Omezení důvodů pro zamítnutí žádostí – přijímající orgán může provedení evropského vyšetřovacího příkazu odmítnout pouze v určitých případech, např. pokud je žádost v rozporu se základními právními zásadami dané země nebo poškozuje zájmy vnitřní bezpečnosti.
  • Snížení administrativy zavedením jednotného standardního formuláře přeloženého do úředního jazyka vykonávajícího státu, jehož prostřednictvím mohou orgány žádat o pomoc při opatřování důkazů.
  • Ochranu základních práv na obhajobu – vydávající orgány musí posoudit nezbytnost a přiměřenost požadovaného vyšetřovacího úkonu. Evropský vyšetřovací příkaz musí vydat či potvrdit justiční orgán, přičemž o jeho vydání může v souladu s právem na obhajobu a vnitrostátními předpisy upravujícími trestní řízení požádat podezřelá nebo obviněná osoba, nebo tak může jejím jménem učinit obhájce.

Evropský vyšetřovací příkaz by měl konkrétně umožnit:

  • dočasné předání osob ve vazbě s cílem shromáždit důkazy,
  • prověření bankovních účtů a finančních operací podezřelých nebo obviněných osob,
  • skryté vyšetřování a odposlech telekomunikačních prostředků,
  • opatření k zajištění důkazů.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy měly evropský vyšetřovací příkaz ve svém vnitrostátním právu provést do 22. 5. 2017. Komise následně zanalyzuje stav provádění a s členskými státy, které dosud nepřijaly nezbytná opatření, bude situaci následně řešit.

Odkazy

Krátce…

Komise žádá konec kontrol na hranicích

  • Kontroly na vnitřních hranicích by měly skonči v rámci 6 měsíců

  • Situace se dle Komise postupně stabilizuje a kontroly by již neměly být nutné

Komise 2. 5. 2017 předložila doporučení, aby Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko během následujících 6 měsíců postupně zrušily dočasné kontroly na svých vnitřních schengenských hranicích. Celková situace dle Komise postupně stabilizuje, a proto Komise Radě doporučuje, aby naposledy preventivně prodloužila kontroly a současně zavedla alternativní opatření. To znamená, že by tyto kontroly měly být do 6 měsíců zrušeny. Během tohoto období, stejně jako v předchozích obdobích, by kontroly měly být prováděny pouze cíleně a v omezené míře a jen jako krajní řešení. Komise zároveň členské státy vyzývá, aby častěji využívaly alternativní opatření, která mohou zajistit stejnou úroveň bezpečnosti, např. přiměřené policejní kontroly v pohraničních oblastech a na hlavních dopravních trasách. Přes stabilnější situaci nejsou splněny všechny podmínky Plánu návratu k Schengenu. Členské státy by rovněž mohly posílit přeshraniční policejní spolupráci, např. v podobě společných policejních hlídek v mezinárodních vlacích, společných analýz hrozeb a posílené přeshraniční výměny informací. Rada by měla na základě doporučení Komise přijmout poslední rozhodnutí o prodloužení kontrol. Do budoucna je Komise odhodlána zajistit plné využívání již zavedených nástrojů a další stabilizaci situace (více v příspěvku „Rada doporučuje prodloužení kontrol na vnitřních hranicích“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2017).

Znovuzavedení víz pro USA není na místě

  • Komise nechce zavést víza pro občany USA a Kanady

  • Komise podnikla kroky ke zrušení vízové povinnosti pro občany EU

Komise 2. 5. 2017 vydala sdělení reagující na žádost EP dočasně zavést víza pro občany třetích zemí požívajících bezvízový styk s EU a zároveň zachovávajících vízovou povinnost pro některé členské země EU. Komise nicméně deklarovala, že znovuzavedení víz pro USA není na místě a mělo by negativní dopad na členské státy. Toto pozastavení by navíc mohlo ohrozit dosažení cíle, kterým je bezvízový styk pro všechny občany EU. Poškodilo by pouze všechny členské státy. EP v březnu 2017 přijal nelegislativní rezoluci k povinnostem Komise v oblasti vízové reciprocity, v níž vyzývá Komisi, aby do 2 měsíců učinila kroky, které jí ukládá evropská legislativa vůči zemím, které nezavedly recipročně bezvízový styk se všemi členskými zeměmi EU, tedy vůči Kanadě a USA (více v příspěvku „EP žádá Komisi o reciproční opatření v rámci vízové politiky vůči USA“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2017). Kanada navíc od 1. 5. 2017 zrušila vízovou povinnost pro některé kategorie bulharských a rumunských občanů a je připravena dosáhnout úplné vzájemnosti od 1. 12. 2017. Byly rovněž navázány kontakty s novou vládou USA s cílem prosadit úplnou vízovou vzájemnost pro dotčených 5 členských států EU. Komise zveřejnila zprávy týkající se vízové vzájemnosti v dubnu, červenci a prosinci a uvítala, že Kanada stanovila jasnou lhůtu pro dosažení úplné vízové vzájemnosti pro všechny občany EU, a také se zavázala, že obnoví jednání s americkou vládou s cílem dohodnout se v první polovině roku 2017 na postupu, pokud jde o 5 dotčených členských států EU.

Činnost pohraniční a pobřežní stráže byla zhodnocena

  • Komise vydala 3. zprávu o činnosti pohraniční a pobřežní stráže

  • Nejvíce členů působí na území Řecka

Komise 2. 5. 2017 zveřejnila třetí zprávu o pokroku, v níž hodnotí průběh zajišťování plné akceschopnosti evropské pohraniční a pobřežní stráže. Zpráva uvádí, že je aktuálně nasazeno celkem 1,5 tis. členů evropské pohraniční a pobřežní stráže, kteří se podílí na společných operacích. V Řecku působí 866 policistů, zejména v regionu řecko-tureckých hranic a na Egejských ostrovech, jejichž úkolem je dohlížet nad prací hotspotů a pomáhat při provádění společného prohlášení mezi EU a Tureckem. V Itálii působí 345 policistů, kteří pomáhají v oblasti centrální středomořské trasy. ČR obecně podporuje nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži. Hlavním důvodem je dlouhodobý požadavek vlády na posílení ochrany vnějších hranic a související rozšíření mandátu agentury Frontex. Člesnké státy by měly vyvinout další úsilí, které je zapotřebí k tomu, aby byla evropská pohraniční a pobřežní stráž plně funkční.

Rozhovor s ukrajinskými učitelkami

Ve spolupráci s centrem pro evropskou politiku (nezisková organizace v Bratislavě, která se věnuje tématu evropské integrace a lidským právům) a s ministerstvem školství podporuje nyní vzdělávání mentorů, kteří pracují v regionálních centrech na…

Evropský rok mládeže

Po dlouho trvající pandemii covidu-19, která ochromila dění po celém světě, EU nevyjímaje, byl rok 2022 vyhlášen Evropským rokem mládeže. Pandemie byla složitým obdobím pro všechny, pro mladé obzvlášť znamenala…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🛥️🛟 Bezpečnost na moři je jednou z hlavních priorit evropského námořního sektoru. Mnohé z nových technologií, které pomáhají dále zajistit bezpečnost cestujících a posádek, se spoléhají na data a služby generované vesmírným programem EU. Více zde ➡️ https://euroskop.cz/2022/08/12/evropska-spoluprace-pri-zajistovani-bezpecnosti-namorni-dopravy/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.