Plán Komise pro finanční služby: Spotřebitelé můžou ušetřit


Kristýna Pavlíčková, 25. 5. 2017

Evropská komise představila akční plán, ve kterém navrhuje harmonizaci některých finančních služeb v EU. To by mělo umožnit spotřebitelům větší možnost volby při pořizování finančních produktů a podpořit poskytovatele ve směřování jejich nabídky do dalších členských států. Komise také plánuje přehodnotit některé ze současných předpisů, aby odstranila překážky, které integraci finančního sektoru brání.

  • Právní úprava většiny finančních služeb je v současné době v kompetenci členských států.
  • Akční plán Evropské komise přináší dvanáct opatření směřujících k větší integraci trhu s finančními službami. Cílem je odstranit překážky pro pořizování finančních služeb ze zahraničí a obchodování s nimi.
  • Mimo jiné by se mohly snížit poplatky za přeshraniční transakce a spotřebitelé by mohli ušetřit při platbách kartou v zahraničí. Opatření se týkají i pojištění automobilů, spotřebitelských úvěrů, přeshraničního poskytování úvěrů a digitalizace bankovnictví.

Evropská komise představila 23. března akční plán finančních služeb pro spotřebitele (KOM(2017)139), který navrhuje možná opatření k odstranění překážek mezi členskými státy v oblasti retailových finančních služeb. Jednotnější trh by podle Komise přinesl větší konkurenci, a tím i pokles cen, což by mělo příznivé důsledky jak pro spotřebitele, tak i pro nové subjekty vstupující na trh. Zásadní roli při poskytování přeshraničních finančních služeb by měly hrát digitální technologie. Cílem Komise je větší integrace evropského trhu s finančními službami, které jsou dosud do značné míry ošetřeny legislativou členských států. Pokud by tohoto cíle bylo dosaženo na tržním principu, Komise je ochotna odstranit regulatorní opatření.

Akční plán si klade cíle ve třech hlavních oblastech:

  • Zvýšit důvěru spotřebitelů a posílit jejich postavení, pokud jde o pořizování finančních služeb doma či v jiných členských státech;
  • Odbourat právní a regulatorní překážky, jimž čelí poskytovatelé finančních služeb v zahraničí;
  • Podpořit rozvoj „inovativního digitálního světa”, který může některé ze stávajících překážek jednotného trhu napomoci překonat.

Posílení důvěry spotřebitelů

Nejednotný trh přináší podle Komise mnoho potíží spotřebitelům, kteří by chtěli využít finanční služby z jiného členského státu nebo si je „vzít s sebou” při stěhování v Unii. Zákazníky odrazují především vysoké poplatky, různá povaha produktů v různých státech, obtížné řešení sporů či neprůhledné smluvní podmínky v cizím jazyce. V současné době mají zákazníci (pouze) právo na přístup k základním bankovním účtům v rámci celé EU a jsou chránění obecnými evropskými předpisy o ochraně spotřebitele. K řešení sporů mohou využít síť FIN-NET, která jim pomáhá prosazovat jejich práva pomocí alternativních řešení sporů bez nutnosti využití soudu.

Komise se chce zabývat územními omezeními, která dopadají na spotřebitele na základě místa jejich pobytu. Poskytovatelé mohou v současnosti rozhodovat, kde a kdy budou nabízet své zboží a služby. To může vést k diskriminaci podle místa pobytu, na kterou se chce Komise zaměřit. Další oblast, které se Komise věnuje, je zvýšení transparentnosti v přeshraničních transakcích. Jako problematická se jeví výše transakčních poplatků za přeshraniční platby v jiných měnách, na které se na rozdíl od eurových plateb nevztahuje nařízení o přeshraničních platbách (č. 924/2009). Z toho důvodu navrhuje Komise následující opatření.

Opatření č. 1

Komise v návaznosti na přezkum v programu REFIT navrhne změnu nařízení o přeshraničních platbách s cílem snížit poplatky za přeshraniční transakce ve všech členských státech.

Komise se také plánuje zaměřit na transparentnost kurzů pro přepočet měn, které jsou u platby kartou či výběru z bankomatu v jiném státě často velmi nevýhodné. V poslední době je zákazníkům často nabízena možnost tzv. dynamického přepočtu, kdy si zákazník může zvolit, v jaké měně bude chtít platit. Měnové kurzy jsou v těchto případech často nejasné, což brání zákazníkům v informovaném rozhodnutí. Směrnice o platebních službách (č. 2015/2366) již obsahuje požadavky na sdělování údajů o těchto kurzech. Komise chce transparentnosti napomoci tím, že doporučí státům, jak mají poplatky vymáhat.


Opatření č. 2

Komise přezkoumá správné i méně vhodné postupy, jež se při dynamickém přepočtu měn používají. Následně zváží nejvhodnější prostředky (vymáhání stávajících právních předpisů, dobrovolné přístupy, zpřísnění právních předpisů), které spotřebitelům umožní zvolit si nejvýhodnější kurz.

Záměrem Komise je také zjednodušení změny poskytovatelů a produktů finančních služeb. Zákazníky od změny poskytovatele či jeho produktu často odradí neznalost podmínek změny, případně složitá administrativa. V současné době mají spotřebitelé na základě směrnice o platebních účtech (č. 2014/92) právo změnit účet do 14 dnů, toto právo se však nevztahuje na další finanční služby. Proto chce Komise usnadnit zákazníkům změnu i v ostatních službách.


Opatření č. 3

Komise prozkoumá další kroky, které by spotřebitelům zjednodušily přechod na výhodnější retailové finanční služby. Vyjde přitom z toho, čeho již bylo dosaženo díky směrnici o platebních účtech.

Podle směrnice o platebních účtech musí mít spotřebitelé v každém státě také přístup alespoň k jedné internetové stránce srovnávající platební účty. Komise má v úmyslu, aby tyto stránky poskytovaly také nestranné informace o dalších finančních produktech.


Opatření č. 4

Komise bude spolupracovat se zúčastněnými stranami na tom, aby byly internetové stránky srovnávající finanční služby kvalitnější a spolehlivější. Za tímto účelem bude propagováno zavádění stávajících zásad a dobrovolných systémů certifikace.

Další dvě opatření se týkají finančních služeb v souvislosti s dopravou. Co se týče pojištění motorových vozidel, v současné době mají oběti autohavárií podle směrnice o distribuci pojištění (č. 2016/97) právo na odškodnění nehledě na to, zda bylo vozidlo pojištěné. Směrnice však již nijak neřeší případ, kdy se poskytovatel pojištění dostane do insolvence a není tak schopen vyplatit pojistnou částku.


Opatření č. 5

V rámci programu REFIT dokončí Komise přezkum směrnice o pojištění motorových vozidel. Následně rozhodne o případných změnách, které by posílily ochranu obětí dopravních nehod a potvrzení o škodním průběhu předchozích pojištění, která jsou předkládána v jiných členských státech (za účelem výpočtu bonusů za bezeškodní průběh).

Cílem Komise je také transparentnější cenotvorba pojištění v případě autopůjčoven. Problémem je, že často není možné předem zjistit plnou cenu za půjčení vozidla se všemi příplatky. Současná směrnice o distribuci pojištění (č. 2016/97) vylučuje z poskytování informací „zprostředkovatele doplňkového pojištění”, tedy i autopůjčovny.


Opatření č. 6

Komise bude pozorně sledovat, jak je dohoda s významnými půjčovnami automobilů naplňována, zejména pokud jde o transparentní cenotvorbu v oblasti pojištění, a zváží, zda bude zapotřebí dalších legislativních či nelegislativních kroků, aby byly transparentní postupy rozšířeny na celý trh.

Podle Komise je také nutné prohloubení a zvýšení bezpečnosti jednotného trhu spotřebitelských úvěrů, jelikož nejsou harmonizovány požadavky na jejich povolování a dohled nad nimi. V celé EU tak dochází k zadlužování domácností kvůli „nezodpovědnému” poskytování úvěrů. Současná směrnice o spotřebitelském úvěru (č. 2017/17) se týká pouze tradičních forem úvěrů a nezahrnuje nové formy, jako je úvěrování do jiných členských států.


Opatření č. 7

Komise prozkoumá možnosti, jak rozšířit přístup k úvěrům z jiných členských států a současně zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů. V této souvislosti též zváží způsoby, jak efektivněji řešit nadměrné zadlužení spotřebitelů, jež souvisí s úvěrovými činnostmi.

Odstranění překážek pro podniky

Subjekty, které mají zájem na poskytování finančních služeb v jiných členských státech, se potýkají s nutností dodržovat jejich legislativu, která často stanovuje další požadavky nad rámec legislativy EU. Z toho důvodu chce Komise vypracovat pro vybrané produkty nový evropský režim. Příkladem iniciativy tohoto typu je práce na společném penzijním produktu.

Problémem regulatorních omezení v členských státech pro podniky jsou především vysoké náklady na dodržování předpisů. Nyní mohou orgány dohledu domovského i hostitelského státu provést tzv. pasportizaci a udělit podnikům právo poskytovat vybrané finanční služby v jiných státech. Komise proto plánuje do roku 2019 přijít s kroky, které podobné překážky odbourají.

Opatření č.8

Komise prostuduje vnitrostátní pravidla, jimiž se řídí ochrana spotřebitele a chování poskytovatelů. Následně posoudí, zda tato pravidla nevytvářejí bezdůvodné překážky podnikání v jiných členských státech.

Při přeshraničním poskytování úvěru mají podniky největší potíže se špatně dostupnými údaji pro posouzení úvěruschopnosti u žadatelů z jiného státu. Poskytovatelé úvěru obvykle čerpají data z úvěrových registrů, ty ale v každém státě obsahují jiné informace. Již nyní však některé státy s podobnými tradicemi úvěrů uzavřely dohody o vzájemné výměně informací. Komise by chtěla tento postup standardizovat na úrovni celé EU pomocí posouzení úvěruschopnosti, které by probíhalo online. Evropská centrální banka nyní pracuje na novém datovém souboru s názvem AnaCredit, který bude obsahovat údaje o individuálních bankovních úvěrech v eurozóně. U tohoto opatření by však mohl vzniknout konflikt s předpisy o ochraně osobních údajů a při dalším postupu na ně bude nutné brát ohled.


Opatření č. 9

Komise bude usilovat o zavedení společných standardů pro posuzování úvěruschopnosti a zásad pro poskytování úvěrů spotřebitelům. Vypracuje minimální soubor údajů, jež si mají mezi sebou vyměňovat úvěrové registry pro účely posuzování úvěruschopnosti v jiném členském státě.


Digitální inovace trhu

K překonávání stávajících překážek by měly sloužit především digitální technologie, které by zároveň měly být schopny zachovat vysokou míru bezpečnosti. Proto bylo přijato nařízení o elektronické identifikaci eIDAS (č. 910/2014), díky kterému lze v jiných členských státech uznávat elektronickou identifikaci pro účely veřejných služeb. Komise zamýšlí v této oblasti vypracovat širší dlouhodobou strategii.

Cílem Komise je technologiemi tažený jednotný trh retailových finančních služeb. Tomu však brání stávající předpisy ohledně potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků. Komise chce do podzimu 2017 tyto předpisy přezkoumat a předložit legislativní návrh. Komise také v souvislosti s technologickými inovacemi zahájila veřejnou konzultaci, pro kterou stanovila čtyři obecné cíle:

  1. Rozšíření přístupu k finančním službám pro spotřebitele a podniky;
  2. Snížení provozních nákladů a zvýšení efektivity finančního sektoru;
  3. Snížení překážek vstupu na jednotný trh za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti;
  4. Vyvážení většího sdílení údajů a transparentnosti na straně jedné s potřebou soukromí na straně druhé.


Opatření č. 10

Na základě činnosti pracovního týmu FinTech a veřejné konzultace Komise určí, jakými opatřeními bude nutno podpořit rozvoj finančních technologií a jednotného, technologiemi taženého trhu finančních služeb.

Další důležitou oblastí pro Evropskou komisi je možnost uzavření vztahů se zákazníky na digitální bázi, což je nezbytné k poskytování přeshraničních finančních služeb. Proto musí být možné identifikovat zákazníky na dálku skrze automatizaci kontroly společností, osob a dokladů totožnosti. Podle nařízení eIDAS by mělo být možné zřizovat účty online, díky platné kvalifikaci elektronických podpisů v EU.


Opatření č. 11

Komise zjednoduší přeshraniční používání elektronické identifikace a přenositelnost dat získaných při procesu identifikace za splnění požadavku „znej svého klienta“ na základě nařízení eIDAS. Cílem tohoto kroku je umožnit bankám, aby své zákazníky mohly identifikovat digitálně.

Prodej finančních služeb na dálku by měl být díky digitalizaci lépe proveditelný. Zde Komise stanovuje jako prioritu ochranu spotřebitele, který může být při nákupu finančních služeb na dálku ohrožen. Z toho důvodu je již nyní nutné poskytovat informace o prodávaném produktu.


Opatření č. 12

Komise bude sledovat trh prodeje na dálku, aby zjistila potenciální rizika pro spotřebitele a podnikatelské příležitosti, jež tento trh přináší. Následně Komise rozhodne, je-li nutno požadavky na prodej na dálku (včetně požadavků na poskytování informací) měnit.

Akční plán a co dál?

Akční plán nastiňuje, jakým směrem se Evropská komise hodlá v budoucnu ubírat v oblasti finančních služeb. Komise prosazuje jednotný evropský trh “tažený” technologiemi, který by měl být nakloněn především spotřebitelům, aby mohli využívat finanční produkty v celé EU, napříč členskými státy. V plánu se dotýká mnoha různých služeb finančního sektoru, detaily dalšího postupu jsou však zatím nejasné, jelikož Komise ve svém plánu nezmiňuje mnoho podrobností. V současné době se čeká na výsledek konzultací pracovního týmu FinTech s členskými státy, příslušnými orgány, poskytovateli finančních služeb a spotřebitelskými organizacemi. Ukončena by měla být 15. června 2017.

Autor: Kristýna Pavlíčková, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek