Euroskop, čtk, Evropská komise, 12. 4. 2017
V Turecku se bude 16. dubna konat referendum o ústavní reformě, která by měla posílit postavení hlavy státu. Evropská komise uvedla, že v případě schválení novely znovu posoudí status Turecka coby kandidátské země. Kampaň před referendem vyhrotila už tak napjaté vztahy Ankary s EU.
Prezident Recep Tayyip Erdogan, který byl před svým zvolením do čela státu v roce 2014 dlouholetým premiérem, usiluje o posílení pravomocí svého úřadu, jež byl dosud spíše ceremoniální funkcí. Vládou navržená ústavní reforma, kterou již v lednu schválil parlament a v únoru i Erdogan, de facto změní současný parlamentní systém na prezidentský.
O reformě budou turečtí voliči hlasovat v neděli 16. dubna. Turci žijící v zahraničí již v referendu hlasovali během uplynulých čtrnácti dnů. Podle různých odhadů sídlí v zahraničí 8 až 15 milionů lidí tureckého původu. Významné menšiny jsou v Německu (3 miliony), Nizozemsku, Belgii a dalších evropských zemích.
Kampaň před referendem zhoršila vztahy Turecka s EU
Vztahy mezi Ankarou a Evropou jsou nyní vyhrocené. Turečtí politici se před referendem pokoušeli oslovit tureckou menšinu žijící v Evropě, ale Nizozemsko a Německo takové mítinky na svém území zrušily. Erdogan toto počínání označil za nacistické metody, za což si od Německa a stejně tak od unijních představitelů vysloužil kritiku.
Erdogan vyzval 3. dubna příslušníky turecké komunity v Evropě, aby se pomstili evropským zemím, v nichž žijí, za údajné represe a přišli hlasovat v referendu o ústavní reformě v Turecku v co nejhojnějším počtu.
Turci žijící v zahraničí hlasovali v referendu s předstihem, v evropských státech se ale předvolební agitace tureckých politiků stala zdrojem napětí. Zdroj: ČTK.
Evropská komise varuje před ohrožením demokracie
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Federica Mogherini a komisař pro jednání o rozšíření Johannes Hahn v březnu ve společném prohlášení vyjádřili „vážné znepokojení nad nadměrným soustředěním moci v jednom úřadu, které by mělo vážné dopady na nezbytnou kontrolu, rovnováhu a nezávislost soudnictví. Je také znepokojující, že proces ústavní změny se uskutečňuje za výjimečného stavu,“ uvádí dokument.
Představitelé komise v prohlášení také varují, že schválení reformy by mohlo ještě zhoršit vyhlídky Turecka na vstup do EU. „Navržené dodatky, pokud budou v referendu 16. dubna schváleny, a zejména jejich uvedení do praxe budou hodnoceny ve světle závazků Turecka coby kandidátské země EU a člena Rady Evropy,“ upozorňují Mogherini s Hahnem.
Komise zároveň v prohlášení Turecko vyzvala, aby se zdrželo všech přehnaných výroků a činů, které by dále zhoršily vzájemné vztahy. Postavila se také jednoznačně na stranu svých členských států, které podle ní mají právo rozhodovat v souladu s mezinárodním a národním právem o pořádaní setkání a shromáždění.
Erdogan navrhl referendum o ukončení jednání o vstupu do Unie
Podle Erdogana může Turecko uspořádat plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech.
Ankara již také několikrát pohrozila, že by mohla přestat dodržovat dohodu s EU o navracení migrantů a brát zpět uprchlíky, kteří se dostanou nelegální cestou do Řecka. Předseda Evropské rady Donald Tusk nedávno při návštěvě Bulharska řekl, že EU podle něj dohodu s Tureckem ctí a očekává, že ji bude nadále ctít i Turecko.
Jak by vypadalo Turecko po reformě?
| Prezident bude moct vydávat dekrety a vyhlašovat výjimečná opatření |
| Prezident jmenuje ministry a vysoké státní představitele |
| Prezident bude moci rozpustit parlament |
| Prezident bude trestně odpovědný |
| Prezident může být stranický a stát v čele své strany |
| Počet členů parlamentu se zvýší z 550 na 600 |
| Parlamentní volby se budou konat současně s prezidentskými po 5 letech místo 4 |
| Minimální věk pro získání poslaneckého mandátu se sníží z 25 na 18 let |
| Nejvyšší rada soudů a prokurátorů (nejvyšší justiční orgán) bude mít místo 22 členů pouze 13 |
| Radu bude řídit ministr spravedlnosti jmenovaný prezidentem |
| Čtyři členy Rady jmenuje prezident, zbylé členy parlament |
Erdogan by mohl zůstat prezidentem až do roku 2029
Podle kritiků změna oslabuje parlament, protože poslanci budou nově moci dohlížet na ministry a vládu pouze formou písemných prohlášení; interpelace budou zrušeny. Opoziční strany změny označují za upevňování autoritářského režimu.
Schválení reformy by také znamenalo, že Erdogan by se mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Podle Erdogana a jeho stoupenců reforma vrátí zemi stabilitu.
Autor: Euroskop
